Vlastní životopis Karla IV./Kapitola pátá
Vlastní životopis Karla IV. Karel IV. | ||
Kapitola čtvrtá | Kapitola pátá | Kapitola šestá |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Kapitola pátá |
Podtitulek: | Kapitola pátá |
Autor: | Karel IV. |
Zdroj: | Císař Karel IV. Vlastní životopis. Praha: J. Otto, 1909. s. 23–29. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | autor překladu neznámý, redakčně připravil Josef Emler |
Licence překlad: | PD old 70 |
Tehdy dřieve řečení přísežníci učinichu silné vojsko před městem naším Mutinú i ležechu tu šest neděl, to věz Mediolánský, Berúnský, Farařský a Mantavský. A po šesti neděléch, když poplenichu biskupstvie a hrabstvie Mutinského a Regii měst, tažechu odtavad a položichu moc svú a vojsko před hradem Svatého Zčastného Mutinského biskupstvie. A když tu vojsko dlúho leže, umluvili ti s hradu s nimi, když by v měsieci, to věz až do dne svaté Kateřiny — neb měsiec měl toho dne minúti — nebyloli by jim pomoženo skrze nás, že by jim hrad chtěli vzdáti. Tehdy Parmenští, Kremonští, Mutinští a z Regie to uslyševše sebrali moc svú i přitažechu k nám řkúce: Pane, braňme se zkažení našemu, dřieve než nás ovšem zahladie. Tehda vzemše radu vyjidechom na pole a stany rozbichom a z města Parmenského den svaté Kateřiny přijidechme tam, jehožto dne hrad měli vzdáti v ruce nepřátelště. A tak o poledni s tisíce a dvěma stoma helmy a šesti tisíci pěších proti našim nepřátelóm, jichžto dobře tak mnoho aneb viece bieše, boj zdvižechme. A trval ten boj od poledne až do západu slunce. A s obú stranú běchu sbiti jakžto všichni oři a někteří koni a běchme již téměř přemoženi, a oř, na němžto seděchme, také byl pod námi zabit. A zdviženi našimi tak stojiece a hlediece, že jsme již byli jakžto přemoženi, a již také jsme byli téměř se rozpačili, vzezřechme, ani v túž hodinu nepřietelé naši jechu sě utiekati s svými korúhvemi, a najprvé Mantavští, potom mnozí po nich sú táhli. A tak skrze milost boží vítězstvie jsme obdrželi nad našimi nepřátely, osm set helmóv na běhu zjímachme a pět tisícóv pěších zahubichme. A tak skrze to vítězstvie vysvobozen byl hrad svatého Zčastného. V tom boji přijeli jsme se dvěma stoma mužóv hrdinných rytieřské duostojenstvie. Druhého dne vratichme sě s velikým veselím do Mutiny s kořistí a s vězni a rozpustivše lid náš, vrátichme sě do Parmy; neb tu náš dvuor tehdy držechom. Po tom tažechme do Luky,[1] ježto jest v Tuškaniech a zjednachme válku proti Florenským, i vzdělachme hrad krásný s městem zdmi ohraženým na vrchu hory, jenž jest vzdálí deset mil od Luky proti údolí Mlhy tak řečenému a převzděchme jemu jméno Hora Karlova. A potom vrátichme sě do Parmy,[2] poručivše vládařstvie Janu Šimonovi z Pistoře, jenž dřieve od nás tu dobře vládl a městce Barčem na našich nepřáteléch byl dobyl a mnoho jiného dobrého v svém vládařstvie byl učinil. Když pak do Parmy přijedechme, běchme obtieženi od našich nepřátel se všech stran přesilně. Ale zimy ukrutnost nám byla prospěšna; neb tak sě byla velmi rozmohla, že žádný na poli ostati nemohl.
Toho času běchu počaty smlúvy mezi Berúnskými[3] a mezi jinými nepřátely našimi s strany jedné a mezi Marsiliem řečeným z Črvených[4] a Gibertem z Fuliana[5] a Manfredem z Dobrotivých[6] a mezi najslovutnějšími z Parmy, z Regie a z Mutiny, jenžto běchu jakožto vládaři těch měst. Potom také ti jistí sešli sě s najpilnější radú Berúnského v jednom kostele malém biskupstvie Regie, a proti mně smlúvali sě, aby mě zradili a sami v jednotu vstúpili. I kázachu sobě mši čísti, chtiece přisahati na božiem těle, že chtie ty smlúvy tvrdě držeti. Tehdy sta sě, když kněz, božie tělo posvěti a vzdviže, po pozdvižení božieho těla na té mši učini sě temnost s velikým vichrem a větrem v tom kostele převeliká, tak že všickni lečechu sě. A potom když sě světlost navrati, kněz před sebú na oltáři těla Jezu Kristova nenajide. Tehdy žalostně stáchu všichni, zžásavše sě, a tak jeden na druhého hledě najidechu tělo božie před nohami Marsiliovými, řečeného z Črvených, jenž bieše hlava a vuodce těch smluv. Tehdy všickni jedniem hlasem vecechu: to což činiti jsme umyslili, bohu nelíbí sě. A tak toho nechavše, každý sě k svému vlastniemu navrátil. Tehdy ten kněz, ježto mši slúžil, šel do města Regii, povědě biskupovi to, co sě jest dálo. A biskup posla jeho k Uostienskému kardinálu, jenž tehdy bieše legatem v Lombardii a bydléše v Bononii. Legat pak s biskupem vzkázachu poručíku mému, Jilješovi z Berlaře[7] Francúsovi do města Regii, aby mě vystřiehl, abych sě varoval těch smluvcí dřéveřečených. Než ti, ježto chtěchu proti mně smlúvy činiti, želejíce toho, potom viec věrně mi přikládali a silně se mnú jakožto bratřie ostali, nic v svých srdcích netajiece. Jednoho dne Gibert z Fuliana sedmý z nich vece: nikdy bych nemohl vesel býti, by tělo božie před nohami mými bylo nalezeno jakžto před nohami Marsiliovými řečeného z Črvených; a buoh dobře vystřiehl nás, že jsme neučinili toho, ale již než bychom toho učinili, chtěli bychom radějše umřieti. Já pak to všecko smlčech, jakobych o tom nic nevěděl.
V ty časy uslyšev otec mój obtieženie, ježto trpěch od nepřátel, učini sněm s mnohými v Francii, mezi nimito běchu za hlavu biskup Belvacký, hrabě z Eu, hrabě Svatého Cezarie a mnozí jiní hrabě a šlechtici. I jedechu z Francie do Sabaudie, potom přes hory až do markrabstvie Montfarařského, a z markrabstvie tažechu přes Lombardii až do Kremony a z Kremony až do Parmy[8] A bieše číslo helmovníkóv blíž tisíce a šest set, ježto nám běchu přijeli na pomoc. Potom otec náš shromáždiv vojsko, taže na pomoc hradu Papienskému, jenž sě ještě držieše proti městu jménem naším. I rozbichme stany a obležechme město Papii,[9] a bieše nás dobře tři tisíce helmovníkóv. I zkazichme všechna předměstie i také kláštery v předměstie, i naplnichme hrad, jemužto na pomoc běchom přijeli, vší potřebú a lidmi jej obnovichme. Než města skrze hrad nemožechme obdržeti; neb přiekopy a věžě mezi městem a hradem měštěné běchu zdělali, tak že přistúpenie k nim nemožechme mieti, a oni také mějiechu tisíce helmovníkóv z Mediolana na svú pomoc. A když tu stachme deset dní, odtavad tažechom a rozbichom stany blíž Mediolana a zkazichme velmi hrabstvie a krajinu Mediolánskú. A odtavad tažechom proti Pargamu, a tu mějechme skrze naše některé přátely smlúvu, že měli nám otevřieti jednu bránu městskú. A tak zjednáno bylo, že na úsvitě měl vjeti některý diel lidu našeho, a potom měl po nich táhnúti jeden zástup veliký a vjeti po nich a vzdržeti město, ažby otec náš s námi se všiem vojskem toho dne přijel. A tak sě i stalo, že přietelé naši v městě Pargamě, to věz ti z Kollizióv[10] otevřechu bránu, a prví naši vjidechu. Ale druhý zástup nechtěl po nich táhnúti, neviem kterým úmyslem. A tak první, ježto na čas stáli v městě, vyjidechu z města; nebo nemožechu sě sami obrániti nepřátelóm. A mnozí přietelé naši s těmi jistými ušli sú; ale jiní, kteří zuostachu, zjímáni sú byli a zvěšeni přes zeď, jichžto čieslo bylo mimo padesát. Když pak otec náš a my přijidechme, uzřevše to, co sě stalo a co obmeškáno, smútichme sě velmi se vším vojskem naším. Potom po několice dnech přejevše řeku jménem Ade, vrátichme sě skrze zemici Kremonskú do města Parmy.[11]
- ↑ Karel se odebral do Luky dne 27. prosince r. 1332.
- ↑ Karel se vrátil do Parmy 30. ledna r. 1333.
- ↑ Veronskými.
- ↑ Marsigliho de Rossi.
- ↑ Ghiberto da Fogliano.
- ↑ Manfredo de’ Pii.
- ↑ Egidius de Berlario.
- ↑ Do Parmy přitáhl král Jan 26. nebo 28. února.
- ↑ Obležení Pavie začalo 14. března.
- ↑ Colleoni.
- ↑ 28. a 29. března.
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/=název kořenové stránky
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/=název podstránky
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/=plaintext autor
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/=(nevyplněno)
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/DALŠÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/PŘEDCHOZÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TOP/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/ vyplněný
- Monitoring:Wikidata:TITUL není
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/=název podstránky
- Karel IV.
- Monitoring:Textinfo automaticky kategorizující stránku neobsahující kategorii autora
- Monitoring:Kramerius/nkp
- Licence:PD old 70
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/PD old 70
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD/PD old 70
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/=odkaz Autor s textem (stejné)
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/=(nevyplněno)
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/=plaintext + odkaz Autor s textem (stejné)/autor překladu neznámý, redakčně připravil ⌂
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/EDICE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE-PAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/INDEX/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ISBN/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/JINÉ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ONLINE/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/ORIGINAL/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PODTITULEK/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK-IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/SOUVISEJÍCÍ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/VYDÁNO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-DALŠÍ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-HESLO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKISLOVNÍK-HESLO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ZDROJ/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo @ 301241-260558
- Monitoring:Forma/1/proza