Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Krnov

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Krnov
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 400.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Krnov
Související články ve Wikipedii:
Krnovské knížectví

Krnov neb Krňov, něm. Jägerndorf, okresní město v rakouském Slezsku, druhdy hlavní město knížectví po něm nazvaného, které povstalo, když po smrti Mikuláše II. knížete Opavského († 8. pros. 1365) jeho čtyři synové Opavsko mezi sebe rozdělili. Nejstarší syn Jan, který kromě otcovského dílu zdědil též po matce Ratiborsko, sídlil v K-ě a byl prvním knížetem Krnovským. Při jeho potomstvu zůstalo knížectví toto až do roku 1474, kteréhož Uherský král Matiáš odňal K. Janovi III. pro jeho věrné se přidržení krále českého Vladislava. Po smrti Matiášově dostalo se knížectví Krnovské Barboře, sestře Jana III., jejíž druhý manžel Jiří ze Šelnberka prodal Krnovsko r. 1524 Jiřímu markrabí Braniborskému. Syn tohoto Jiří Fridrich vedl se stavy krnovskými tuhý boj (1560—71) o násilné zavedení jazyka německého a zrušení domácího řádu, tvrdě, že každému knížeti přísluší právo, po vůli změniti zřízení zemské. Císař Maximilian II. rozhodl však proti němu. Po bezdětné smrti Jiřího Fridricha spadlo Krnovsko na Jana Fridricha kurfiršta Braniborského, který je udělil synu svému Janu Jiřímu, přívrženci Fridricha Falckého, kterémuž je Ferdinand II. odňav dal je r. 1622 rodu Liechtensteinskému. Rodem Braniborským zaváděny jsou do Krnovska cizí spůsoby a uvedeno učení luteránské, okolo roku 1609 pak i reformované; Liechtensteinové potlačili protestantismus mocí.