Vlastenský slovník historický/Komorník

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Komorní	Komorník	Kompaktata

Údaje o textu
Titulek:	Komorník
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 362. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Komorník (úřad)

Komorník 1) za starodávna úředník župní, který bděl nad důchody komory královské, jež i přijímal i účtované dále odváděl. V jeho rukou bývala také policie soudní, kterouž provozoval skrze zvláštní sobě podřízené k-y (v. 2). Za tou příčinou, a poněvadž soudové bývali hlavním pramenem důchodů královských, moc jeho také v soudním řízeni byla nemalá, i předsedal sám původně na menším soudě. Ve XII. století ještě k. chodil za cúdařem, později ale předcházel jej. Co k. v župě, to byl nejvyšší k. v celé zemi, v řadě vysokých úředníků zemských hned první po nejvyšším maršálkovi, předcházeje bezprostředně nejvyššího sudího zemského. Pod ním stály desky zemské, a poněvadž tyto v Moravě byly dvoje, v Brně a v Olomouci, proto byli také v Moravě dva nejvyšší k-íci zemští. — 2) K., nižší úředník při soudu a při dskách zemských, který vykonával půhony (v. t.) s jistými předepsanými formálnostmi. Takový k. nosil při sobě pečeť soudní, kterouž se při konání úřadu vykázati musil. Bezprostředním jich představeným byl starosta komorničí, který i s nimi stál pod k-em župním neb zemským.