Vlastenský slovník historický/Jaroměř

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Jarloch	Jaroměř	Jaromír

Údaje o textu
Titulek:	Jaroměř
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 259. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jaroměř

Jaroměř, král. věnné město v někdejším Králohradecku, jehož původ není znám; nejspíše založil je nějaký Jaromír. Roku 1307 vyskytá se již co věnné město královny Alžběty, která je udělila potom dceři své Anežce věnem a dala obsaditi Jindřichem z Lipé. Ale r. 1315 vzdala se J. králi Janu, který ji udělil Markétě, dceři Václava II. a manželce Boleslava knížete Vratislavského. V druhé polovici XIV. století založeny v J-i dva kláštery. Po vypuknutí bouří husitských svěřil král Sigmund J. a jiná města k obraně Hynkovi z Červené Hory. J. stala se stanoviskem úhlavních nepřátel Husitů, a jmenovitě mniši vyznamenávali se horlením proti „kacířům“. Po pádu Kutné Hory 1421 volali J-ští zahraničné Němce na pomoc, a sami chystali se k tuhému odporu. Když však vojsko husitské dne 13. května obehnalo J. a po prvním útoku příkopů se zmocnilo, vidouce měšťané, že se ubrániti nemohou, prosili aby směli se vystěhovati s holým životem, což jim také od hejtmanů Pražských povoleno bylo. Ale branný lid husitský, obzvláště Táboři, rozjitřeni dosavadním jejich odporem, udeřili na bezbranné odcházející a stopili jedny v Labi, jiné v polích upálili; taktéž jsou kněží, kteří nechtěli přistoupiti ke čtyrem artikulům, na náměstí upáleni. Od té doby stala se J. městem pod obojím a pouze českým, i stála v jednotě táborské. Roku 1436 učinili poslové J-ští Sigmundovi slib věrnosti, a rok na to zapsána J. co král. věnné město královně Barboře. Roku 1547 byla J. pro odpor proti Ferdinandovi I. trestána na penězích a statcích. Roku 1645 dobyl jí Torstenson a spálil městský archiv.