Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Jarloch

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Jarloch
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 258–259.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jarloch

Jarloch čili Gerlach, kronikář český a první opat kláštera Milevského, pocházel z rodu vzácného, jsa bezpochyby blízký příbuzný pana Jiřího z Milevska, narodil se 1165 v Čechách, nevědomo kde, a již r. 1177 vstoupil do kláštera premonstráckého v Želivě, jehož opata Gotšalka na mnohých cestách jeho provázel i při smrti obsluhoval. R. 1186 na kněžství posvěcen stal se již rok na to opatem kláštera Milevského, od svrchu zmíněného pana Jiřího založeného. Větší počet let jeho činnosti co opata připadá v dobu velikého sporu o poměrech mezi církví a světskou mocí následkem přísných rozkazův papeže Řehoře VII., které v Čechách až do těch dob ještě byly neprovedeny. J. horlil v duchu papežově, uznávaje jen nejvyšší moc duchovní, a to jest snad i příčinou, že z vlastnoručních jeho letopisův již v XIII. stol. úmyslně některé listy byly zničeny, kdež bezpochyby proti králi a světským úřadům příkře vystupoval. Dočkal se i konce sporu toho, an 2. čce 1221 na hoře Šach řečené (mezi Dačicemi a Studenou na Moravě) úmluvě mezi mocí státní a církevní uzavřené přítomen byl, a v dotýčné listině krále Přemysla Otakara I. mezi svědky duchovního stavu též podepsán se nalezá. Hájek klade úmrtí J-ovo na rok 1228. J. prodloužil kroniku kanovníka Vincencia od r. 1167 až do r. 1198, kdež vypravování náhle jest přetrženo, z čehož se souditi dá, že sáhala mnohem dále, ale že ostatek jest ztracen. Kronika J-ova jest nejdůležitějším pramenem k dějepisu oné doby, jejíž příběhy větším dílem co očitý svědek vypisuje. Prvotní kodex její chová se v knihovně Strahovské, vydána jest od Dobnera v Monumenta historica Boemiae (díl I., 1764).