Velký Olomouc/Samospráva Vel. Olomouce

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Velký Olomouc
Podtitulek: Informace o jeho přítomném stavu a jeho významu
Autor: anonymní
Zdroj: Původní vydání
Vydáno: nákladem hlavního města Olomouce, 1924
Licence: PD anon 70

Zákonem ze dne 16. dubna 1919 č. 214 Sb. z. a n. připojeny byly k Olomouci tyto obce: Bělidla, Černovír s Kl. Hradiskem, Hejčín, Hodolany, Chvalkovice, Lazce, Neředín, N. Ulice, Novosady, Nový Svět, Pavlovice, Povel a Řepčín. Rozloha města Olomouce činí 4042 ha (před připojením pouze 288 ha). Počet obyvatelstva v Olomouci činil podle posledního sčítání v r. 1921 57.049 a rozděluje se na jednotlivé části města takto: (Viz tabulku na str. 30.)

Pokud národnosti se týká, připadá z celkového počtu na Čechy 69.2 % a na Němce 28.2 %. Při sčítání v r. 1910 napočítáno bylo v Olomouci z civilního obyvatelstva 12.156 Němců a 6746 Čechů a z vojenských osob 1097 Němců a 1284 Čechů, celkem tedy 13.253 Němců a 8030 Čechů (36.7 %).

Město Olomouc jest městem statutárním a vykonává zároveň agendu okresní politické správy. Vzhledem k obsáhlé agendě jest tato rozdělena na tyto samostatné referáty: Presidiální, politický, školský a vojenský, policejní, popisní a statistický, živnostenský, sociální, městské školní výbory, finanční, stavební, zdravotní, zvěrolékařský, lesní, hospodářský, cihelna a vápenka, elektrárna v Olomouci, elektrárna v Hodolanech, elektrárna na Nové Ulici, plynárna a vodárna, porážka, městské sady, zastavárna, knihovny.

Plocha
území
v ha
Počet obyvatelstva Jiných
národ.
Cizích
stát.
přísl.
1910 1921 Čechů Němců Židů
Olomouc vnitřní město 288 19.286 20.554 12.968 7.678 642 166 471
Bělidla 66 1.502 1.778 1.540 210 21 7 9
Černovír s Kl. Hradiskem 697 2.049 2.147 2.100 39 8 18
Hejčín 170 2.059 1.965 1.905 56 4 26
Hodolany 370 6.418 6.613 5.825 698 45 25 97
Chvalkovice 768 2.310 2.327 2.141 156 26 4 14
Lazce 82 601 822 747 71 3 26
Neředín 340 486 516 305 208 3 6
Nová Ulice 315 6.455 6.229 3.578 2.509 102 40 134
Novosady 179 2.173 2.537 1.274 1.280 8 2 22
Nový Svět 39 708 936 628 303 5 9
Pavlovice 37 1.247 1.268 745 514 8 1 14
Povel 158 1.251 1.610 576 1.028 3 3 17
Řepčín 533 1.567 1.832 1.808 19 5 11
Vojsko v kasárnách 2.943 5.915 4.279 1.511 20 105 24
Celkem 4.042 51.055 57.049 39.512 16.280 875 382 880

Město Olomouc zaměstnávalo 1. dubna 1924 celkem 493 zaměstnanců s měsíčními požitky a platilo pensi 141 zaměstnancům. Z úhrného počtu 493 zaměstnanců bylo 120 úředníků a 373 jiných zaměstnanců. Celkové služné těchto zaměstnanců a pensistů činí ročně 7,058.347 Kč. Dělníků v obec. podnicích jest zaměstnáno 459, kterým se vyplácí roční mzda asi 5,000.000 Kč. Z měst. zaměstnanců jest 63 % Čechů, ačkoliv při převratě byli Češi zastoupeni v městských službách 7 % a mnozí z nich se veřejně k české národnosti ani nehlásili.

Jmění města Olomouce ke dni 31./12. 1922 činilo:

1. Pokladniční hotovost 8.861˙49 Kč.

2. Cenné papíry a pohledávky 13,801.085˙21 Kč.

3. 140 budov a) v obvodu města Olomouce 46 milionů 999.725˙– Kč; b) v obcích mimo Olomouc 4,390.398˙– Kč.

4. Pozemky: a) v obvodu města Olomouce ve výměře 594.2396 ha v ceně 4,893.666˙50 Kč; b) ve venkovských obcích: role 1138.9811 ha v ceně 3 miliony 578.900˙43 Kč, zahrady 3.3903 ha v ceně 16.913˙04 Kč, louky 121.4297 ha v ceně 281.099˙80 Kč, lesy 2504.6582 hektaru v ceně 5,260.238˙84 Kč, pastviny 8.8504 ha v ceně 9.854˙75 Kč, cesty a neplodná půda 49.6504 ha, t. j. celkem 3826.9601 hektarů v ceně 9,147.006˙86 Kč.

5. Movitosti (inventář atd.) 3,273.549˙50 Kč.

6. Fondy a deposita 1,591.642˙57 Kč.

7. Podniky: a) elektrárna v Olomouci městě 4 miliony 776.498˙94 Kč, b) pouliční dráha 2,606.254˙59 Kč, c) elektrárna na Nové Ulici 386.231˙15 Kč, d) elektrárna v Olom.-Hodolanech 1,286.677˙42 Kč, e) plynárna 3,537.528˙64 Kč, f) vodárna 2,486.271˙91 Kč, g) cihelna 829.094˙11 Kč, h) vápenka a kamenolom 112.319˙55 Kč, t. j. celkem 16,022.876˙31 Kč.

Celkové jmění činí 100,125.631˙44 Kč. Dluhy města Olomouci činí 79,887.651˙48 Kč, takže čisté jmění koncem roku 1922 činí 20,237.979˙96 Kč.

Celková potřeba města Olomouce pro r. 1924 činí podle rozpočtu: Potřeba řádná 20,832.649 Kč. Potřeba mimořádná 15,796.608 Kč. Úhrada řádná 12 milionů 523.357 Kč. Nekrytý schodek řádné potřeby činí 8,309.337 Kč a bude hrazen 34 % přirážkou k dani domovní a činžovní, 422 % přirážkou k daním ostatním (poz., důchodkové a výdělkové všeob. a podle hlavy II.). Přirážky tyto vynesou 8,324.086 Kč, takže se jeví rozpočtový přebytek 14.743˙— Kč. Daně v Olomouci, podléhající přirážkám, činily v r. 1922 2,572.000 Kč (v r. 1918 ve vnitřním Olomouci 1 milion 6.073 K a v 13 obcích, jež byly k Olomouci připojeny, 540.548 K, celkem 1,546.621 K). Potřeba mimořádná má býti hrazena výpůjčkou.

Městské zastupitelstvo skládá se ze 60 členů. Před převratem čítal sbor obecních starších 30 členů, z nichž nepřipadal na 36 % českou menšinu ani jeden český zástupce. Počet oprávněných voličů při obecních volbách v roce 1923 byl 35.315, odvolilo 32.231 voličů, z toho bylo neplatných hlasů 129. Volební číslo bylo 527. Z platných hlasů obdrželi: Československá strana sociálně demokratická 5506 a 11 mandátů, československá strana lidová 4467 hlasů a 9 mandátů, čs. strana národně demokratická 3346 a 6 mandátů, hospodářská strana občanská (nepolitická) 347 a 1 mandát, Volné sdružení státních, veřejných a soukromých zaměstnanců (gážisté) 628 hlasů a 1 mandát, čs. republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 837 hlasů a 2 mandáty, Svaz Národního Osvobození legionářů a vojenské skup. 1801 hlas a 3 mandáty, volební skupina maloobchodníků 285 hlasů a žádný mandát, čs. živnostensko-obchodnicko-středostavovská strana 2124 hlasů a 4 mandáty. Veškeré tyto strany se sdružily. Dále obdržely sdružené strany: komunistická 2080 hlasů a 4 mandáty a něm. strana soc. dem. 1270 hlasů a 2 mandáty. Německé volební souručenství obdrželo 7692 hlasů a 14 mandátů, čs. strana socialistická 966 hlasů a 2 mandáty, spojené strany židovské 753 hlasů a 1 mandát. Starostou zvolen byl příslušník strany národně-demokratické dr. Richard Fischer, advokát, I. náměstkem lidovec Vlček Antonín, rada vrch. zem. soudu, a II. náměstkem člen něm. volebního souručenství Fritscher Mořic, rada vrch. zem. soudu. V městské radě jsou zastoupeny: čs. strana soc. dem. 4, lidová 3, nár. dem. 2, gážisté 1, republ. strana 1, Svaz národního osvobození 1, živnostníci 1, komunisté 1, německá strana soc. dem. 1, něm. voleb. souručenství 4 a Židé 1 zástupcem. Zároveň zvoleny 3 pracovní odbory: technický, školský a kulturní, právní a finanční (každý se skládá z 19 členů), jakož i finanční komise, mající 24 členů. Mimo to vysláni zástupci do 26 různých speciálních komisí a výborů.

Městské podniky měly v roce 1923 tuto výkonnost:

Elektrárna v Olomouci: Výroba činila ve vlastním závodě 713.491 KW, zakoupeno bylo z Přerova od Středomoravské elektrárny 1,564.285 KW, od K. Kadlece 186.168 KW, celkem 2,463.944 KW. Elektrárna prodala konsumentům 1,996.980 KW za 4 miliony 625.567 Kč. Za instalace a odprodaný materiál se utržilo Kč 1,533.415, takže celkový příjem činí Kč 6,158.982. Ztráta proudu činí 18.75%. Aktiva 8,348.912 Kč, pasiva 8,012.308 Kč, čisté jmění Kč 336.604. — Zisk 51.318 Kč.

Elektrárna v Olomouci-Hodolanech vyrobila sama 76.480 KW, z Přerova od Středomorav. elektrárny koupila 445.982 KW, celkem 522.462 KW. Prodáno bylo konsumentům 408.458 KW za 1,118.077 Kč. Spotřebováno doma 13.625 KW. Ztráta 20%. Za instalace, odprodaný materiál přijato 93.706 Kč, takže celkový příjem činí Kč 1,211.783. — Aktiva činí Kč 1,294.255.—, pasiva Kč 1,141.486.—, takže čisté jmění činí Kč 152.769. — Zisk 12.584 Kč.

Elektrárna v Olomouci-Nové Ulici. Aktiva Kč 264 tisíce 131.—, pasiva Kč 216.549˙—, čisté jmění Kč 47.582.—. Elektrárna vyrobila sama 43.250 KW a odebrala z Přerova od Středomoravské elektrárny 173.263 KW. Odprodáno bylo 129.123 KW za Kč 528.740˙—. Za instalace a odebraný materiál se utržilo Kč 27.027˙—, takže celkový příjem činí Kč 555.767˙—. Zisk Kč 8.116˙—. Ztráty proudu v elektrárně vyrobeného činí 20% a proudu odebraného z Přerova 45%.

Městská pouliční dráha provezla v r. 1923 celkem 1,917.392 osob a vydala časových lístků pro 1297 osob. Přijala za jízdné 2,620.418 Kč. Největší počet dopravených osob byl 1. listopadu 10.306, nejmenší 27. července 3297 osob. Na trať náměstí-nádraží připadá 77%, na ostatní dvě trati 23% všech dopravených osob. Aktiva: 1,132.630 Kč, pasiva 1,271.232 Kč, pasivní jmění 132,802 Kč.

Plynárna: Výroba plynu činila 1,167.240 m3, odprodáno bylo 910.008 m3 za 1,807.060˙94 Kč. Dehtu bylo vyrobeno a odprodáno 161.714 kg za 133.490˙69 Kč. Výroba koksu činila 2,218.380 kg, z čehož bylo odprodáno 1,063.000 kg za 421.122˙65 Kč. Čpavkové vody bylo vyrobeno a odprodáno 187.440 kg za 1424.08 Kč. Jiný příjem (za instalace, nájemné z plynoměrů, příjem za odprodaný materiál) činil 147.808 Kč. Celkem přijala plynárna 2,510.906˙36 Kč. Jmění plynárny činí 3,777.960˙02 Kč, dluhy 3,533.061˙15 Kč, takže čisté jmění činí 244.898˙97 Kč. Čistého zisku plynárna za rok 1923 nevykázala.

Vodárna: Prodáno bylo 1,015.470 m3 vody za Kč 933.341˙60, vedle toho přijato bylo za udržování vodoměrů, instalace, nájem za pozemky a prodej materiálu 317.405˙91 Kč, takže celkový příjem vodárny činil 1,250.747˙51. Aktiva vodárny činí 2,806.581˙29 Kč, pasiva 2,477.888˙19 Kč, takže čisté jmění činí 328.693˙10 Kč. Čistého zisku vodárna za rok 1923 nevykázala.

Městská cihelna v Kyselově: Aktiva 692.024˙— Kč, pasiva 371.890 Kč, čisté jmění 320.132 Kč. Příjem za rok 1923 činil 1,359.244 Kč. Cihel se vyrobilo 3,280.991 kusů a prodalo 3,657.120 kusů. Zisk činil 39.318 Kč.

Městská vápenka v Grygově: Aktiva 294.594 Kč, pasiva 226.941 Kč. Čisté jmění 67.653˙— Kč. Příjem za rok 1923 činil 1,012.758 Kč. Vápna se vyrobilo 32.196˙28 q, štěrku 4805 m3, stavebního a regulačního kamene 178.093˙50 q. Prodalo se vápna 35.396˙28 q, kamene 121.657˙50 q, štěrku 5.305˙9 m3. Čistý zisk 43.529 Kč.

Městská porážka vykazuje v roce 1923: Na trh užitkový přišlo do Olomouce v roce 1923 1257 koní, 203 krávy, 10 telat. Na trh jateční rumunského skotu 1685 kusů, slovenského 1083, domácího 119, dánského 117, jugoslavského 18, argentinského 20 kusů. Poraženo bylo v městské porážce: 465 koní, 19 hříbat, 4367 kusů hovězího dobytka, 4394 prasat, 85 ovcí a koz, 1053 telat, 177 kůzlat a selat, celkem 10.560 kusů dobytka. Do tržnice přivezeno bylo 19.358 vepřů, 5477 telat, 470 ovcí, 657 jehňat, 1340 kůzlat, 3274 hovězích kusů, 199.652 kg masa. Prohlédnuto bylo na městské porážce 4367 kusů hovězích, 1053 telat, 76 ovcí, 126 jehňat, 4394 vepřů, 484 koní a 26.338 kg hovězího masa. Z poraženého dobytka vybralo se 374.814 Kč, poplatky z váhy poraženého dobytka 13.343 Kč. Poplatky z dovezeného dobytka 5267 Kč. Obecní přirážka z masa 99.312 Kč, státní daň z masa a z obratu 785.640 Kč. Odměna za vybírání státní daně 44.281 Kč, poplatky z příhonu jatečného dobytka 61.040 Kč, poplatky z váhy jatečného dobytka 6100 Kč, poplatky za hlídání jateč. dobytka 7126, poplatky z užitkového dobytka 41.820 Kč, poplatky z chladíren a soláren 64.196 Kč, poplatky za užití a desinfekci ramp 19.309 Kč. Porážka přijala celkem 1,522.248 Kč.

Z dalších zajímavých dat třeba uvésti: lékařů čítá Olomouc 66 (z nich 29 Čechů), zvěrolékařů 7 (4 Češi), advokátů 32 (21 Čechů), notáři 3 (2 Češi), lékáren 8 (5 českých), hotelů 13 (7 českých).

Z uvedených dat vysvítá, jaký kus poctivé práce byl vykonán po převratě pro českou věc v Olomouci. Zásluha o to přísluší jak správní komisi, tak i prvnímu volenému zastupitelstvu města Olomouce, ačkoliv s bolestí třeba prohlásiti, že snahy a náměty města Olomouce nebyly od směrodatných kruhů tak podporovány, jak toho zasluhoval zájem města, prohlašovaného ještě krátce před převratem za německou baštu.

Pokud se městských financí týče, jsou tyto v rovnováze. Přirážky města Olomouce nejsou poměrně vysoké, neboť kromě 34% přirážky k dani domovní a činžovní a 422% přirážky k daním ostatním nemá město Olomouc žádných dalších přirážek, jak obce jiné, které vybírají ještě zvláštní přirážky školské a silniční. Čisté jmění města Olomouce jest bilancováno 20 miliony, ačkoliv ve skutečnosti jest mnohem větší.