Velký Olomouc/Školství ve Vel. Olomouci

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Velký Olomouc
Podtitulek: Informace o jeho přítomném stavu a jeho významu
Autor: anonymní
Zdroj: Původní vydání
Vydáno: nákladem hlavního města Olomouce, 1924
Licence: PD anon 70

I. Obecné školství[editovat]

Historie obecného školství olomuckého je velmi stará. Již v listině čís. 11/507 diplomatického kodexu připomíná se spor farní školy katedrální se školou u sv. Mořice o uznání této farní školy. Roku 1465 uznána byla skutečně papežem Pavlem II. tato škola založená plebánem Albínem Cruksem u kostela sv. Mořice pro 12.000 olomuckých komunikantů jako škola nižší, podřízená katedrální škole u sv. Václava.

Z této farní školy vyvinula se později škola městská. Na škole městské, pokud na ní nebylo vyučováno jazykem latinským, byla vyučovacím jazykem němčina. Německými byly také školy konkordátní, a poměrný rozvoj německého a českého školství olomuckého, po vydání říšského zákona o školách obecných a to od roku 1884–85, kdy otevřena byla v Olomouci první česká škola veřejná, je patrný z tohoto:

Ve škol. roce 1884–85 německých dětí 1637; českých tříd 3, dětí 222.

Ve škol. roce 1893–94 německých tříd 6, dětí 1672; českých tříd 4, dětí 312.

Ve škol. roce 1903–04 německých dětí 1602; českých tříd 5, dětí 378.

Ve škol. roce 1913–14 německých tříd 31, dětí 1658; českých tříd 8, dětí 582,

Před rokem 1883–84 nebylo v Olomouci veřejné české školy vůbec. Do roku 1873 nebylo tu ani české školy soukromé. Že na německých školách veřejných bylo hojně dětí českých, lze souditi z toho, že již roku 1867 usneslo se obecní zastupitelstvo olomucké, aby na německých školách obecných v Olomouci ustanoveni byli aspoň dva učitelé ovládající jazyk český. Téhož roku povolil kardinál Fürstenberg, aby děti, jež neovládají jazyka německého, byly vyučovány náboženství v jazyku českém. Roku 1872 založena byla v Olomouci Matice školská, jež pak dne 9. listopadu 1873 otevřela soukromou českou školu obecnou v budově Občanské besedy na nynějším Wilsonově náměstí.

Při prvním zápise zapsáno bylo 11 dětí a do konce prvního školního roku vzrostl jejich počet na 40. První samostatná budova školní pro české školy postavena byla nákladem Matice školské r. 1875 v zahradě dominikánské. Tento stav trval až do r. 1883, kdy k matiční škole obecné přibyla soukromá škola česká kláštera Voršilek. V lednu r. 1883 požádalo 152 rodičů českých v Olomouci usedlých za zřízení české školy veřejné v Olomouci. V prosinci tohoto roku byla veřejná česká škola v Olomouci povolena, ale teprve rozhodnutím správního soudního dvoru v červenci 1884 byla obec olomucká donucena veřejnou školu českou zříditi a otevříti. Vzrůst této veřejné školy obecné patrným jest z tohoto:

Roku 1884–85 tříd 3, dětí 222.

Roku 1889–90 tříd 4, dětí 282.

Roku 1902–03 tříd 5, dětí 346.

Roku 1904–05 tříd 7, dětí 376.

Roku 1913–14 tříd 8, dětí 582.

Roku 1915–16 tříd 11, dětí 562.

Rozvoj veřejného školství obecného a mateřského ve vnitřním Olomouci patrný jest z posledního decenia:

české německé
1914 1924 1914 1924
tříd dětí tříd dětí tříd dětí tříd dětí
Mateřské školy1 4 247 6 240 5 179
Obecné školy 6 536 28 874 15 855 10 406
Měšťanské školy2 16 794 9 308 16 546

Dnešní stav veřejného obecného a mateřského školství ve Velkém Olomouci je tento:

české německé
tříd dětí tříd dětí
rok 1924 rok 1924
Mateřské školy 19 852 9 312
Obecné školy 99 3278 54 1682
Měšťanské školy 40 1820 16 546

1 Před rokem 1918 byly české mateřské školy jen matiční.

2 Před rokem 1918 jen soukromá dívčí měšť. šk. hr. Pöttinga.

Rychlý vzrůst olomuckého školství vyžádal si též v posledních letech značných nákladů na stavby a přestavby škol. Tak bylo vydáno v posledních 5 letech:

Na stavby škol 4,684.000 Kč, na nadstavby škol 1,029.800 Kč, na přístavby škol 206.800 Kč a na adaptace škol 84.000 Kč. Úhrnem 6,004.600 Kč.

Se vzrůstem škol vstoupal také náklad na věcné a osobní potřeby škol. Patrno je to z tohoto:

Vydáno na příspěvky škol. pokladnám roku 1919 Kč 341.000. r. 1920 Kč 160.000, r. 1921 Kč 236.000, r. 1922 Kč 981.000, r. 1923 Kč 691.000; na potřeby škol obecných r. 1919 Kč 511.000, r. 1920 Kč 1 milion 165.000, r. 1921 Kč 747.000, r. 1922 Kč 1,027.000, r. 1923 Kč 1,119.000; na školy mateřské roku 1919 Kč 104.000, r. 1920 Kč 282.000, r. 1921 Kč 405.000, r. 1922 Kč 408.900, r. 1923 Kč 378.000. Úhrnem tedy roku 1919 Kč 956.000, r. 1920 Kč 1,597.000, r. 1921 Kč 1,488.000, roku 1922 Kč 2,416.900, r. 1923 Kč 2,188.000.

II. Školy pokračovací[editovat]

Němec. všeobecné (z r. 1866): Počet tříd 2, poboček 5, žactva 242, učitelstva 14.

Něm. kovodělnická (z r. 1923): Počet tříd 1, poboček 1, žactva 52, učitelstva 4.

Něm. kupecká (z r. 1914): Počet tříd 2, žactva 35, učitelstva 4.

Česká všeobecná (založena r. 1883): Počet tříd 3, poboček 3, žactva 220, učitelstva 14.

Česká kovodělnická v Olomouci-Hodolanech (založena 1914): Počet tříd 3, poboček 3, žactva 240, učitelstva 9.

Česká odborná škola kovodělnická v Olomouci-Hejčíně (založ. r. 1924): Počet tříd 3, poboček 2, žactva 136, učitelstva 7

Česká obuvnická (založ. r. 1913): Počet tříd 3, poboček 1, žactva 92, učitelstva 6.

Česká pro krejčí: Počet tříd 3, žactva 56, učitelstva 7.

Česká hostinská (založ. r. 1920): Počet tříd 2, žactva 43, učitelstva 5.

Česká stavebních živností (z r. 1922): Počet tříd 3, žactva 83, učitelstva 7.

Česká dívčí odborná škola pokračovací: Počet tříd 2, poboček 2, žactva 104, učitelstva 7.

III. Odborné školy nižší[editovat]

Ústav hr. Pöttinga: 1. veřej. obchod. škola (z roku 1899): Počet tříd 2, poboček 1, žactva 130, učitelstva 7, 2. škola kuchařská (z r. 1895): Počet tříd 1, poboček 1, žactva 43, učitelstva 6, 3. hudební škola (z r. 1899): Počet tříd 6, žactva 105, učitelstva 6, 4. švýcarský pensionát, jaz. škola (z r. 1921): Počet tříd 2, žactva 48, učitelstva 7, 5. připojené kursy odborné: Počet kursů 13, žactva 263, učitelstva 13.

Městská dívčí rodinná a živnost. škola (z r. 1896): Počet tříd 3, poboček 1, kursů 4, žactva 280, učitelstva 12.

Zemská hospodyň. škola (z r. 1908): Počet tříd 1, žactva 40, učitelstva 5.

Zemská odbor. škola hospodářská (z r. 1922): Počet tříd 2, kursů 1, žactva 59, učitelstva 3.

Něm. dvoutřídní dívčí obchod. škola (z r. 1914): Počet tříd 2, žactva 74.

IV. Školství střední[editovat]

Také střední školy v Olomouci patří k nejstarším v republice. Tak německé gymnasium (původně jesuitské) zřízeno bylo roku 1566, německý učitelský ústav (původně normální škola hlavní) roku 1775, německá reálka roku 1854. Z českých středních škol nejstarší je české reálné gymnasium (původně klasické gymnasium) zřízené roku 1867. Soukromý ženský ústav učitelský konventu dominikánek v Olomouci-Řepčíně zřízen byl roku 1899, státní reálka otevřena byla roku 1902. Ostatní střední školy olomucké zřízeny byly teprve po převratě. naproti tomu zrušen byl po převratě městský německý ústav ku vzdělávání učitelek a ženský utrakvistický učitelský ústav arcibiskupský kláštera voršilek.

A. Dnešní stav všeobecného středního školství olomuckého včetně učitelských ústavů je tento:

Německé státní gymnasium (z roku 1566): Počet tříd 8, žactva 215, učitelstva 17.

Německá stát. reálka (z roku 1854): Počet tříd 7, poboček 3, žactva 326, učitelstva 23.

Německý stát. učitelský ústav (z r. 1775): Počet tříd 3, žactva 89, učitelstva 10.

České stát. reál. gymnasium (z r. 1867): Počet tříd 8, pobočky 3, žactva 334, učitelstva 25.

Soukr. ústav uč. žen. kl. dominikánek (z r. 1899): Počet tříd 4, žactva 143, učitelstva 13.

Česká státní reálka (z r. 1902): Počet tříd 7, poboček 9, žactva 624, učitelstva 30.

Městský ústav uč. koedukační (z r. 1919): Počet tříd 4, poboček 3, žactva 250, učitelstva 16.

České stát. dívčí ref. reál. gymnasium (z r. 1919): Počet tříd 5, žactva 177, učitelstva 12.

B. Stav středních škol odborných je nyní tento:

Německá obchodní akademie (z r. 1894): Počet tříd 4, poboček 4, kursů 1, žactva 311, učitelstva 21.

Česká obchodní akademie (z r. 1919): Počet tříd 4, poboček 4, kursů 1, žactva 477, učitelstva 27.

Zemská vyšší hospodářská škola (z r. 1911): Počet tříd 4, žactva 191, učitelstva 10. (S ní je spojená zemská vyšší hospodyňská škola 2letá.)

V. Vysoké školy[editovat]

Bohovědná fakulta olomucká, které se zákonem ze dne 13. března 1919 dostalo názvu „Cyrilometodějské bohovědné fakulty“, je zbytek staré university olomucké. Universita založena byla za biskupa olomuckého Viléma Prusinovského, jenž r. 1565 povolal do Olomouce jesuity, aby zde založili vyšší školy. Potvrzení university dáno bylo papežem Řehořem XIII. r. 1572 a císařem Maxmiliánem II. o rok později; první imatrikulace však konala se až r. 1576 pro studia filosofická. Brzy zřízena a postupně rozšiřována byla i studia theologická. Ius canonicum začalo se přednášeti r. 1667. Přednášeli profesoři výhradně z řádu jesuitského. Teprve od r. 1679 přednášel ius publicum profesor ustanovený moravskými stavy. Po zrušení řádu jesuitského obsazovány učitelské stolice vypsaným konkursem. R. 1778 přeložena byla universita do Brna, vrátila se po 4 letech opět do Olomouce, ale již jen jako lyceum.* Právo promovati na doktory theologie a filosofie však lyceum podrželo.** R. 1785 přeloženo studium theologické do gener. semináře na Kláštero-Hradisku, jehož ředitelem na čas byl též známý Josef Dobrovský. V roce 1827 bylo olomucké lyceum opět povýšeno na universitu, jíž potvrzena práva, promovati na doktory bohovědy, filosofie a práva. Než už r. 1851 zrušena byla fakulta filosofická a po 4 letech i právnická. Zbyla pouze fakulta bohovědná se všemi právy a výsadami fakult ostatních universit. Dnes má Cyrilometodějská fakulta olomucká 11 stolic s 2 adjunkty a 1 lektorem řečtiny. Posluchačů má 76.

* K dosavadním třem fakultám přibylo nyní studium ranhojičské, jež se však stalo r. 1840 učelištěm samostatným.

** Za rok po návratu do Olomouce, r. 1783, byla budova bývalého jesuitského semináře proměněna na budovu lycea. Theologická fakulta zůstala v ní podnes.