Velký Olomouc/Kulturní Olomouc

Velký Olomouc
Školství ve Vel. Olomouci	Kulturní Olomouc	Sociální péče a zdravotnictví Velkého Olomouce

Údaje o textu
Titulek:	Kulturní Olomouc
Podtitulek:	Informace o jeho přítomném stavu a jeho významu
Autor:	Bohuš Vybíral
Zdroj:	Velký Olomouc, nákladem hlavního města Olomouce, 1924
Licence:	PD old 70

Plným právem honosíval se Olomouc svou velkou státní knihovnou. Vznikla r. 1773 z knih, jež připadly po zrušení jesuitského řádu zdejší universitě, a bývala vždycky knihovnou veřejnou, stejně přístupnou kritickému badateli i prostému čtenáři. Ba byla i doba — kolem r. 1848 — kdy se snažila uskutečniti novodobý ideál vysoké školy lidové v plném a nejkrásnějším slova smyslu, v posledním desítiletí pak vycházela velice ochotně vstříc četným exkursím z řad studentských i z kruhů odborných (grafických, knihařských, knihovnických, uměleckých atd.) O jejích pestrých osudech svědčí již několikerá změna jména (Veřejná universitní knihovna, Lycejní knihovna, Universitní knihovna a dnes Studijní knihovna) a několikeré stěhování (jednou až do Brna). Od založení Masarykovy university v Brně je znovu předmětem sporů a úvah, které vůbec nikomu neprospějí, za to však věci samé (t. j. účelnému využití vzácných knižních zásob) nesmírně škodí a způsobují ještě nemalá, naprosto zbytečná vydání. Studijní knihovna je jedna z největších knihoven naší republiky, má 926 rukopisů a 1823 prvotisků (namnoze nesmírné ceny); vedle nich jsou jejím jádrem tisky moravské a pro 60.–80. léta minulého století i tisky slezské. Celkem má asi 73.000 tisků o 120.000 svazcích. Zrušením olomucké university pozbyla hlavní své funkce a s ní také valné části dotace. Teprve nyní se na ni pamatuje větším penízem, takže se může soustavněji a čileji doplňovat novější vědeckou a poučnou literaturou.

Vedle Studijní knihovny zajímá dnes přední místo Veřejná knihovna hlavního města Olomouce, vzniklá r. 1920 z Husovy knihovny Národní jednoty. Koncem r. 1923 měla na 13 tisíc svazků. Mimo ústředí měla 4 odbočky; v ostatních předměstích jsou knihovny spolkové, ale obecně přístupné. Roku 1923 se půjčilo v ústředí 43.842 knih, v odbočkách 5.603, celkem 49.445 knih. Z celkového počtu českého obyvatelstva v celém Olomouci je 4˙84% čtenářů vypůjčujících si knihy z městské knihovny a na jednoho čtenáře připadlo průměrně 26 svazků ročně, což je jistě potěšitelno. Při ústřední knihově je veřejná čítárna, v níž byly vyloženy 75 noviny, 79 revuí a v příruční knihovně 185 svazků. Do knihy návštěvníků čítárny se zapsalo r. 1923 celkem 71.816 čtenářů.

Vedle české má Olomouc i německou a židovskou veřejnou knihovnu městskou. Z těch měla knihovna německá 7.291 svazků a zaznamenala za rok 1923 18.504 vypůjčky. Vypůjčovalo si z ní 1.138 osob (t. j. 7.19% německého obyvatelstva Vel. Olomouce) a na jednoho čtenáře připadlo průměrně 16.26 svazků.

Mimo to mají v Olomouci bohaté a vysoce cenné knihovny některé ústavy, korporace a spolky jako: Obchodní komora, Matice cyrilometodějská, odbočka typografů a Vlastenecký spolek musejní, jenž má i hojně vzácných archiválií. Hlavními prameny historického bádání, s nimiž se zde po této stránce nemůže nic měřiti, jsou arci známé dva archivy: kapitulní a městský.

Archiv kapitulní, jehož dějiny lze stopovati až do 11. století, je nesmírně bohatý a důležitý jak pro dějiny náboženské a politické, tak i pro studium vývoje kulturního a sociálního. Bohužel: přes veškeré úsilí interesovaných kruhů je ještě dnes takřka naprosto nepřístupný, zatím co druhé dvě bývalé jeho součástky (arcibiskupský archiv v Kroměříži a konsistorní archiv v Olomouci) vycházejí odborným pracovníkům všemožně vstříc.

Vzorně se stará o své historické památky město. Městský archiv je již odedávna odborně spravován a je tudíž při svém obrovském listinném i knížním bohatství hojně vyhledávaným pramenem pro poznání nejrůznějších stránek právního vývoje zřízení městského, pro dobu husitskou, českého povstání a okupace města Švédy a Prušáky. Nejstarší listiny z roku 1261 a 1278 (od Přemysla Otakara II. a Rudolfa Habsburského) jsou uloženy v městském museu historickém (zal. 1879), jehož jádrem je sbírka listin a privilegií městských. Mimo to chová toto museum mnoho památek cechovních, spolkových, uměleckých atd.

Daleko širší okruh působnosti vytklo si však museum Vlasteneckého spolku olomuckého. Jeho zakladatelé (r. 1883) Jan Havelka, dr. Jindřich Wankel a Ignác Wurm chtěli jím vybudovati ústav, jenž by sbírkami, publikacemi i přednáškami podporoval studium moravské minulosti a dnes se také Vlastenecký spolek musejní nehonosí pouze vzorně uspořádanými sbírkami (z nichž archeologická a národopisná prosluly daleko za hranicemi), nýbrž má za sebou velkou (a namnoze průkopnickou činnost publikační a přednáškovou a to jak ve smyslu přísně vědeckém tak i lidově poučném.

Pokud běží o sbírky, jsou do jisté míry vhodnými protějšky a doplňky tohoto musea bohaté městské museum přírodovědecké a umělecké (zal. 1875) jakož i zajímavé městské museum umělecko-průmyslové. Zde by se bylo také zmíniti, že má Olomouc i hezkou botanickou zahradu, o niž svědomitě pečuje zvláštní utrakvistický spolek.

Pro společenský život olomucký je snad nejpříznačnější fakt, že po nedávném velkém rozpouštění spolků pro nečinnost máme zde ještě stále 296 českých a 174 německých spolků, tedy dohromady 470. Je samozřejmo, že jsou zde vedle nejrozmanitějších organisací politických, odborových, podpůrných a sportovních tělocvičné jednoty všech dnešních směrů (Sokol, Orel, Děl. těl. jednota, Feder. děl. těl. jednota, turnéři), dále různé jazykové kroužky (jihoslovanský, ruský, francouzský, anglický, italský, esperantský), spolky a jednoty ochotnické atd. Jmenovati dlužno však aspoň Národní jednotu, která spolu s Osvětovým sborem vyvíjí velice čilou, cílevědomou a energickou činnost, která je i v kulturním ohledu namnoze průkopnická; dále Matici školskou (zal. v r. 1872), jíž vděčí Olomouc za záchranu celých generací a jejíž úkol není dosud plně vyčerpán; Jednotu divadelních ochotníků (zal. 1872) a pěvecko hudební spolek „Žerotín“, (zal. 1880), jejichž vlastenecké poslání sledovalo vždycky také cíle ryze umělecké a připravilo půdu „Družstvu Českého divadla“ a tím stálému českému divadlu, které vyrůstá v uměleckého činitele, jenž nechce sloužiti jenom Olomouci, nýbrž celé župě a jenž se odvažuje měřiti svou zdatnost s velkými divadly v republice i za hranicemi. Obdobnou úlohu jako „Družstvo“, ale v měřítku nepoměrně menším, má německý „Theaterverein“ (česká stalá saisona je 9měsíční, německá pouze měsíční), kdežto naopak činnost německé „Dramatische Gesellschaft“ značně vyrůstá, zatím co čeští divadelní ochotníci odcházejí stále více do předměstí a na venkov. Hudební život německý se soustřeďuje už od roku 1851 v „Musikvereinu“; umění výtvarnému slouží „Gesellschaft der Kunstfreunde“ (zal. 1900) a novější „Klub přátel umění“. Olomouc je také sídlem „Družiny literární a umělecké“ (zal. 1914) a „Matice cyrilometodějské“ (zal. 1900). Pokud třeba přihlížeti v této kapitole k činnosti lidovýchovné, nutno silně zdůrazniti velkou péči a obětavost správy Lidové školy Osvětového sboru okresního, jež pořádá ročně ve 2 bězích cenné (částečně cyklické) přednášky ze všech vědních oborů a to jak ve vnitřním městě tak i v předměstích. Poslední dobou zvyšuje a prohlubuje svou činnost i „Dělnická akademie“, jakož i Sociální škola v Lidovém domě. Také německá lidová škola je velice činná.

Jak patrno i z těchto skoupých údajů, je olomucký kulturní život velice rušný, což umožňuje mimo jiné také ta okolnost, že naše město má poměrně četně čilých časopisů. Dnes zde vycházejí 4 politické deníky české a 1 německý, 2 časopisy dvakrát týdně, mimo to několik odborných a zábavných týdeníků a měsíčníků. Žurnalistice slouží dnes 5 českých a 2 německé tiskárny, vedle nichž obstarávají jiné (většinou menší) práce ještě 1 česká a 2 německé menší tiskárny. V Olomouci mají také své sídlo Sdružení č. žurnalistů pro Moravu a Slezsko a Spolek katolických žurnalistů čs. a je zde odbočka Československé tiskové kanceláře.

Dějiny olom. knihtisku jsou velice zajímavé, sahají až do roku 1499 a zaznamenávají mnoho důležitých a vzácných publikací. Olomucké knihtiskárny jsou také silně zaměstnány pracemi pro 5 českých a 2 německá zdejší nakladatelství. Knihkupectví má dnes Olomouc 6 českých a 2 německá.

Není-li však přes to přese všecko kulturní život našeho Olomouce ještě stále na té výši, na které by mohl (a vším právem také měl) býti, je to vysvětlitelno jednak nepřízní činitelů mimoolomuckých, jednak velmi citelným a místy přímo katastrofálním nedostatkem vhodných místností. Ten podvazuje činnost mnoha spolků, ohrožuje slibný vzrůst knihoven a čítáren a doléhá nejkrutěji na všecka olomucká musea. Proto je neposlední zásluhou Ymcy, že poskytuje ve svém hotelu útulek spolkům a přednáškám.