Velký Olomouc/Peněžnictví

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Velký Olomouc
Podtitulek: Informace o jeho přítomném stavu a jeho významu
Autor: anonymní
Zdroj: Původní vydání
Vydáno: nákladem hlavního města Olomouce, 1924
Licence: PD anon 70

Veliký význam, který má město Olomouc jako středisko hospodářského a kulturního života nejen pro severní Moravu, nýbrž i pro celý stát, jest posílen ještě také neobyčejným vývojem peněžnictví a úvěrnictví, jakého nedosáhlo žádné druhé město stejné velikosti a stejného počtu obyvatelstva.

V posledních letech vznikly v Olomouci rychle za sebou banky a spořitelní ústavy, z nichž každý jednotlivý zdárně prosperuje, což je důkazem čilého hospodářského života ve městě i po venkově, jakož i důkazem rostoucí důvěry občanstva k domácím peněžním ústavům, jimž za takových poměrů není nesnadno získati veškeren přebývající kapitál.

Počátky bankovnictví v Olomouci sahají sotva do let sedmdesátých předešlého století. V roce 1871 byla olomouckými měšťany zřízena obchodní a živnostenská banka, která ovšem byla významu pouze místního a nemohla se vzhledem k nedostatečnému kapitálu náležitě rozvinouti. Česká banka Union převzala v roce 1891 tento ústav a přeměnila jej ve svou filiálku. Této první bance v Olomouci následovaly v rychlém tempu, obzvláště v posledním desítiletí, banky nové. K nim se přidružila celá řada spořitelních ústavů, především olomoucká městská spořitelna, které vesměs přes silnou konkurenci vykazují velice potěšitelné stavy vkladů.

Celkový obrat peněžní v Olomouci nedá se ovšem přesně určiti, tolik jest však jisto, že obrat, kterého banky dosahují, není 10 miliardami příliš vysoko odhadnut. Značný podíl na tomto jistě neobyčejně vysokém obratu má průmysl cukerní, jehož komerční ústředí jest v Olomouci. Také však druhá význačná odvětví průmyslu v Olomouci zastoupená, jako průmysl železářský, strojní sladařský, pivovarnický atd. jakož i význam Olomouce v obchodě obilním, potvrzují správnost zmíněného odhadu.

Jest tudíž město Olomouc jako peněžní místo pro celkové státní hospodářství neobyčejného významu a zaslouží zvýšené pozornosti a podpory směrodatných míst tím spíše, ježto bylo po celá století důsledkem hradebního pásu, který je obepínal, odsouzeno v ohledu hospodářském takměř k živoření, takže jeho rozvoj jest výsledkem teprve posledních tří desítiletí.

Toho času jest ve vnitřním městě, kromě Bankovního úřadu ministerstva financí, 23 peněžních ústavů a dva soukromé bankovní závody (hlavně prodejny čsl. třídní loterie). Z toho připadá jak jsme již pravili na banky 15 ústavů (včetně Pozem. banky v likvidaci) a sice 9 českých a 6 německých. Z těchto patnácti jest však 12 pouhých filiálek. Centrálu má v Olomouci Moravsko-slovenská banka. Na záložny připadají 3 ústavy (české), na spořitelny 2 ústavy (české), Pozemkový ústav 1 (český) a záložní a úvěrní spolky 3 (1 český, a 2 německé). V přivtělených obcích jsou kromě toho 3 záložny (české) a 2 spořitelní a úvěrní spolky (1 český, 1 něm.).

Neméně významné místo zaujímají venkovské peněžní ústavy okresu olomuckého a svědčí o veliké hospodářské vyspělosti našeho rolnického venkova. Jest tu zastoupeno 17 Občanských a rolnických záložen (Blatec, Vel. Bystřice, Dolany, Dub, Hluboček, Hněvotín, Holice, Horka, Sv. Kopeček, Křelov, Mrsklice, Náměšť, Nepřívazy, Příkazy, Těšetice, Velký Týnec a Veska), z nichž mnohé jsou ústavy spravujícími několika milionové jmění.

Dále jest na okrese 7 kontribučenských záložen (Dolany, Drahanovice, Kožušany, Loučany, Ludeřov, Náměšť a Týneček).

Zdá se však, že rozvoj peněžních ústavů v Olomouci a okolí dosáhl již svého vrcholu; zvláště nynější těžká hospodářská doba vylučuje na delší čas naději na zřizování nových bank a peněžních ústavů jakéhokoliv druhu, neboť stávající ústavy stačiti budou požadavkům na ně kladeným i v době průmyslového a obchodního rozmachu, v dobách uklidněného hospodářského života, jehož návratu všichni toužebně očekáváme.

Moravsko-slovenská banka centrála v Olomouci[editovat]

Po ukončení světové války, kdy zrodil se náš samostatný stát, republika československá, bylo nutno, aby příslušní činitelé přistoupili nejenom ke konsolidaci politické na podkladě nově se utvářivších poměrů, nýbrž aby i hospodářsky náš stát se osamostatnil od vlivů zahraničních a uvnitř, by zvláště kapitály našeho českého lidu soustředěny byly do českých ústavů a mohly býti pak použity k vytvoření našeho národního průmyslu a obchodu českého proti silnému velkoprůmyslu německému, který zůstal v naší zemi z bývalého Rakousko-Uherska. I v našem hanáckém kraji olomuckém voláno bylo po zřízení bankovního ústavu se sídlem v Olomouci. Tak založena byla v roce 1920 Moravsko-slovenská banka se svojí centrálou v Olomouci, která za uplynulá 4 leta vyrostla na ústav, s kterým jistě jest již nutno v hospodářství našem v každém ohledu počítati. Banka rozšířila síť svých filiálek na deset, takže má dnes organisováno zastoupení po celé republice svými odštěpnými závody v Praze, Bratislavě, Brně, Opavě, Hradci Králové, Hlučíně, Šaštíně, Uherském Brodu, Zohoru a Žilině. Během roku minulého a začátkem roku letošního zvýšila svůj akciový kapitál na 20 milionů Kč. Reservy s dotacemi za minulý rok činí cca 3½ milionu Kč. Kromě toho spravuje banka dle bilance k 31. prosinci 1923 na svěřených jí vkladech více jako 110 milionů Kč a deposit za obnos 103 miliony Kč. Během minulého roku dostavěla a upravila v Olomouci banka vlastní dům pro účely centrály, kterýž jest co nejúčelněji pro úřadování vybaven.

Banka súčastňuje se dnes na financování velkých hospodářských podniků, kteréž seskupila kolem sebe a jichž je již velká řada, jak v oboru průmyslovém, tak i obchodním. Z nich nejhlavnější jsou: Česko-moravský průmysl provaznický Josef Steipe mladší v Olomouci-Chvalkovicích, firma stávající již asi 200 roků, Primalit-Obranský, továrna na asbesto-cementovou břidlici, akc. spol., Olomouc-Novosady, „Neobrom“ továrna na fotografické papíry v Brně, „Toko“ spol. s ruč. o. dř. Th. Zelinka, Olomouc-Pavlovice, Ikona-Dolanský, Olomouc, Čeněk Suchý, kom. spol., Olomouc, Jan Vážanský, továrna na nábytek, Olomouc-Štěpánov, Hrachovina a Večerka, továrna na cukrovinky, Olomouc, Lidové závody tiskařské a nakladatelské, spol. s r. o. v Olomouci, „Fotos“ továrna na suché fotografické desky, Loštice, Buřil a Švagerka a spol., továrny na zvony, Kukleny u Hradce Králové, Továrna na chemické výrobky Obranský a spol., Olomouc-Holice, J. Pavlát, továrna na lékařské nástroje v Praze, výroba kovových nástrojů v Praze, Jakub S. Schön, luštírna semen v Brně a j.

Živnostenská banka, filiálka v Olomouci[editovat]

Telefon č. 361 a 360. Centrála jest v Praze a má akc. kapitálu Kč 200,000.000˙—, Reserv. a pojist. fondy přes Kč 159,000.000˙—. Expositura Živnobanky je na Král. Vinohradech, nároží Havlíčkovy tř. a Tylova nám. 13. Filiálky jsou v Mladé Boleslavi, Bratislavě, Brně, Něm. Brodu, Č. Budějovicích, Hodoníně, Hradci Králové, Jihlavě, Klatovech, Kolíně, Košicích, Liberci, Mělníku, Olomouci, Moravské Ostravě, Pardubicích, Písku, Plzni, Prostějově, Táboře, Teplicích, Terstu, Ústí n. L., Karlových Varech, Vídni I., Herrengasse 12, expositury v Břeclavě a Opatiji. Provádí veškeré obchody bankovní doma i v cizině.

Banka československých legií filiálka v Olomouci[editovat]

Centrála její zřízena v roce 1919 v Sibíři, po přestěhování do vlasti (1920) akciový kapitál přepočítán na československé koruny, na částku Kč 70 milionů. Reservní fondy dosáhly výše: v roce 1921 Kč 18 milionů 82.259˙26, v roce 1922 Kč 26,344.508˙20 a v roce 1923 Kč 27,200.000˙—. Vklady na knížky a běžné účty: v roce 1921 Kč 293,283.765˙89, v roce 1922 Kč 486,066.092˙63, v roce 1923 Kč 506 milionů 69.119˙77.

Filiálka v Olomouci zřízena v roce 1922. Provádí všechny obchody bankovní a směnárenské, financuje podniky obchodní a průmyslové, vybudovala rozsáhlé zahraniční spojení (New York, Londýn, Paříž, Berlín, Hamburk, Vídeň, Milán, Zagreb a mnohá lázeňská města). Služeb Legiobanky používají v hojné míře zejména tyto podniky: Elektrárna a pouliční dráha hlavního města Olomouce, Solné mlýny, spol. s r. o. v Olomouci, mimo celé řady firem exportujících stroje (do Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska atd.), velourové klobouky (do Anglie, Ameriky, Švédska atd.) Olomucká filiálka stala se v krátké době důležitým peněžním střediskem nejen pro legionáře, ale i pro ostatní nelegionářský obchod a průmysl olomuckého kraje, o čemž svědčí její neobyčejný vzrůst.

Agrární banka československá, filiálka v Olomouci[editovat]

která provádí veškeré bankovní obchody byla založena v r. 1919 a funguje co pobočka pražské centrály.

*

Mimo to jsou v Olomouci filiálky českých bank: České banky (bude zrušena a spojena s filiálkou v Brně), České průmyslové a hospodářské banky, Moravské agrární a průmyslové banky, Pozemkové banky (likviduje), Pražské úvěrní banky, německých bank: Angločeské banky, České banky Union, České eskontní banky a úvěrního ústavu a Všeobecné české bankovní jednoty. Bankovní úřad ministerstva financí má tu též svou odbočku. V Olomouci existuje mimo to Deutsche Volksbank.

Pozemkový ústav v Olomouci[editovat]

jest menšinovým peněžním ústavem severní a střední Moravy a má filiálky v Holešově, v Kojetíně, v Mohelnici, v Novém Jičíně, v Prostějově, v Šumperku, v Unčově a ve Vyškově. Samostatnou činnost svoji zahájil v Olomouci dne 1. ledna 1913. Předválečné jeho úkoly byly dalekosáhlé. Německá chapadla ohrožovala české posice na severní Moravě; zde podle pokynů Národní jednoty počal Pozemkový ústav vztahovati ochrannou a posilu přinášející ruku nad českou državu, zachraňoval, co ohroženo, a zabíral, co nutno. V předvečer války vlomil se do Šternberka a vybudoval ze zakoupené „Schiesstätte“ prvý Národní dům. Tři neděle na to vypukla světová válka a vystavila Pozemkový ústav všem ústrkům a šikanám, které jen pro české peněžní středisko bylo možno vymysliti.

Jitro 28. října 1918 bylo novým jitrem Pozemkovému ústavu. V revolučním Národním výboru olomuckém zasedalo 6 činovníků Pozemkového ústavu, který mu též poskytl prostředky pro administrativu a vojsko. On je to, který zapůjčuje prvé peníze počeštěné radnici. Podpírá v nejkritičtějších dobách městské podniky: elektrárnu, plynárnu a vodovod. V přetěžkých dobách nedostatků a zmatků financuje městskou aprovisaci. (Tehdejší předseda jeho dr. Richard Fischer, spolupředseda revolučního Národního výboru, zasedá první na starostenské místo staroslavné radniční síně.)

Po válce ústav rychle vyrůstá. V roce 1920 stěhuje se do nových místností v Riegrově třídě č. 5. Šest let od převratu jsou požehnanými léty vzmachu. V harmonickém kontaktu s Národní Jednotou plní Pozemkový ústav svoje poslání. Zvláštní zmínky zde zaslouží velká akce k vymanění olomuckého pivovaru, sladoven a lihovaru pravovarečného měšťanstva z konkursu a německého vlivu do českých rukou. Není také větší kulturní akce (české divadlo, krematorium etc.), na níž by ústav nebyl činně účasten.

Šel ovšem i tu cestami ostražité hospodárnosti a pracuje pro celek, sklízel i dobrou vlastní odměnu. Nenechal se zlákati nikdy omamnou spekulací, aniž se komu podařilo strhnouti jej do víru poválečných riskantních dobrodružství. Jeho obchody byly vždy solidní a čisté. Nemusel se nikdy styděti ani obávati. A jest jeho pýchou, že se dočkal uznání.

Rozsah obchodů a potřeby menšin, toť důvody proč má ústav dnes 8 filiálek, vesměs dobře prosperujících. Počet úřednictva vzrostl ze 4 v roce 1912 na 44 vedle 2 zřízenců letos.

Rozvoj ústavu představuje tento přehled: Členské podíly 31. prosince 1913 Kč 110.000.—, 31. prosince 1923 Kč 1,500.000.—. Zaručené fondy 31. prosince 1913 Kč 62.863.—, 31. prosince 1923 Kč 1,040.138.28. Vklady 31. prosince 1923 Kč 969.058.—, 31. prosince 1923 Kč 52,362.141.66. Nemovitosti Kč 220.658, 31. prosince 1923 Kč 3,789.386.72 Vlastní cenné papíry 31. prosince 1913 216.255.— Kč, 31. prosince 1923 Kč 523.959.58. Přebytky 31. prosince 1913 Kč 54.525.—, 31. prosince1923 Kč 7,796.573.40. Půjčky hypoteční a směnečné 31. prosince 1913 Kč 508.893.—, 31. prosince 1923 Kč 8,319.056.35. Dlužníci v běžných účtech 31. prosince 1923 Kč 32,840.318.21.

Letos zaznamenává Pozemkový ústav další pokrok ve všech položkách: stav vkladů 30./4. r. 1924 Kč 54,840.000.—, reserv. fondy 30./4. 1924 Kč 1,128.000.—

Loni slavil Pozemkový ústav prvé desítiletí svého trvání a při té příležitosti korunoval svoje hospodářské dílo menšinové vybudováním druhého a třetího Národního domu v Šumperku a Unčově. nedlouho na to následoval Národní dům v Mohelnici a v Rýmařově. Obraceje takto přebytek zisků v národní prospěch domnívá se, že částečně plní poslání, kterému jej jeho zakladatelé zasvětili.

Spořitelna hlav. města Olomouce[editovat]

zvaná až do konce roku 1923 „Olomucká spořitelna“ jest z nejstarších peněžních ústavů nejen v Olomouci, nýbrž na Moravě vůbec. Již dne 18. listopadu 1858 usnesli se zástupcové města Olomouce na převzetí záruky za vklady spořitelny, fakticky vešel však ústav tento v život teprve dne 16. června 1863.

Prvním předsedou spořitelny byl pan Fr. Kreiml, prvním vkladatelem byli manželé Adolf a Emma Hedrichovi, kteří uložili 50 krejcarů. Příkladu jejich následovalo do konce roku ještě 245 vkladatelů, takže již koncem téhož roku činily vklady 33.251 zl. Vžil se tedy lidový tento ústav hned s počátku a přestál, stále se rozvíjeje, všechny politické i finanční bouře let 1864, 1866, 1872, 1878, 1908, 1912, jakož i posledních desíti let.

Rozvoj ústavu nastiňují nejlépe tyto stručné číslice: Vklady spořitelny hlav. města Olomouce činily: v r. 1863 zlatých 33.251˙—, v r. 1870 zl 348.764˙—, v r. 1880 zl. 1,440.541˙—, v r. 1890 zl. 3,814.960˙—, v r. 1900 K 20,378.090, v roce 1910 K 29,333.247˙—, v r. 1920 Kč 34,797.878˙—, dnes Kč 41,400.000˙—.

Potřebám města neuzavíraly se pokladny spořitelny ani tehdy, když jednalo se o půjčky milionové; takřka všechny dřívější investice podnikané správou města, ať již novostavby neb nákup budov a pozemků, uskutečnily se z výpůjček spořitelny na velmi nízký úrok. — Po té stránce vykonala spořitelna městu mnohé dobrodiní; avšak daleko více přispívala spořitelna obci a veřejnosti tím, že veškeré výtěžky věnovala účelům dobročinným, jakž ani jinak u ústavu, který dividend ani tantiem nevyplácí, neboť pracuje výhradně s kapitálem svěřeným, býti nemůže.

Na dobročinné účely věnovala spořitelna od počátku svého trvání až na naše doby obci buď přímo, nebo korporacím různým přes 3,000.000 Kč.

Město Olomouc, přihlížejíc k zákonu o úpravě právních poměrů spořitelen ze dne 14./IV. 1920 převzalo usnesením svého zastupitelstva ze dne 12./3. r. 1923 neobmezené a neodvolatelné ručení celým svým jměním a poplatní silou za vklady, jejich zúročení a všechny jiné závazky spořitelny. Usnesení toto schváleno bylo mor. zemským výborem dne 8./VIII. 1923.

Spořitelna jest samostatným všeužitečným a veřejným peněžním ústavem, zřízeným proto, aby podporoval smysl pro pracovitost a spořivost v nejširších kruzích obyvatelstva a poskytl jim příležitost úspory bezpečně ukládati a rozmnožovati.

Vklady u spořitelny požívají úplné sirotčí jistoty.

Nový spořitelní výbor, ustavený podle zmíněného zákona v dubnu t. r., jest dvanáctičlenný a ředitelství, volené z výboru, jest čtyřčlenné. Do letošního roku spořitelnu spravovala desetičlenná správ. komise. Úředníků jest devět.

Ústav měl značné množství válečných půjček, které zaměnil za IV. státní půjčku čsl.; samozřejmě bylo k tomu zapotřebí hotových peněz tolik, že bylo nutno vypovídati hypotekární půjčky. Tyto nevítané okolnosti zastavily sice na krátký čas normální popřevratový rozvoj ústavu, avšak byly šťastně překonány a nyní nachází se ústav na nejlepší cestě k rozvoji a prosperitě a co hlavního, plní dobře svůj úkol. S tímto peněžním ústavem sloučena byla 1. ledna 1924 bývalá městská spořitelna novoulická, která jako samostatný ústav zlikvidovala.

Spořitelna rolnická v Olomouci[editovat]

Spořitelna rolnická v Olomouci založena byla r. 1879 kontribučenskou záložnou bývalých statků kapituly olomucké, která poskytla nutnou, zákonem předepsanou záruku. Nová takto zřízená spořitelna tvořila vhodný doplněk shora uvedené kontribučenské záložny. Příznačno pro tehdejší národnostní poměry bylo, že městská rada v Olomouci, tenkráte německá, opřela se proti sídlu v Olomouci a musila spořitelna uchýliti se na Kl. Hradisko. Než přece podařilo se zlomiti odpor německého Olomouce a jako sídlo schválen Olomouc. Po delším putování po nájemních místnostech podařilo se roku 1911 koupiti z německých rukou dům č. 24 na Wilsonově nám., kdež až dosud spořitelna úřaduje. Stav vkladů ku 31. prosinci 1923 přes 7½ milionů Kč. Reservní fond na 200.000 Kč. Spořitelna rolnická — až dosud jako kontribučenská ve svém vývoji dosti omezená – bude právě nyní za účasti asi 40 obcí hanáckých kommunalisována a tím bohdá jde vstříc i svému slibnému rozvoji. (Statistický přehled viz str. 127.)

Statistický přehled výsledků správních.
Rok Počet
přijatých
nových
vkladů.
Přijaté vklady Vkla-
datelů
Zůstatek vkladatelů Zůstatek zápůjček
1./9.
1879
1880 52 317.569˙— 46 212.429˙78 199.200˙—
1890 63 607.834˙56 211 1,271.929˙24 419.343˙50
1900 49 255.127˙31 269 1,113.128˙16 441.160˙50
1910 66 745.170˙25 529 2,196.073˙05 1,827.269˙—
1920 107 1,387.458˙27 1098 3,933.268˙27 1,520.784˙84
1921 106 1,854.677˙48 1140 4,768.677˙26 2,169.805˙—
1922 130 2,038.112˙42 1161 5,530.011˙23 2,079.264˙—
1923 222 3,800.414˙31 1256 7,576.485˙40 2,586.665˙—

Ústřední záložna rolnická v Olomouci[editovat]

Ústřední záložna rolnická v Olomouci, zaps. společenstvo s ručením obmezeným, zřízena byla na základě spolk. zákona v r. 1870 jako ústředí Rolnických záložen na severní Moravě, poněvadž jiného českého peněžního ústavu v Olomouci vůbec nebylo; v r. 1873, po vydání zákona o společenstvech, přešla na půdu tohoto zákona jako společenstvo s ručením neobmezeným (které v r. 1920 změněno v obmezené), přijímajíc za své členy jak korporace tak i jednotlivce a od roku 1904 půjčujíc členům i nečlenům.

Během svého 54letého trvání byla vždy důležitou oporou národního i hospodářského života na Olomucku, poskytujíc úvěry všeho druhu nejen záložnám a jednotlivcům, ale i obcím, družstvům a průmyslovým podnikům rolnickým a podporujíc všechno naše podnikání hospodářské v celém kraji a tak nezištně pracujíc pro osvobození a povznesení našeho lidu z národní a hospodářské poroby. V r. 1882 postavila vlastní budovu nákladem přes 150.000 zl. na nynějším Masarykově náměstí, kterou dnes bilancuje částkou Kč 180.000˙—.

Význam Ústřední záložny rolnické v Olomouci vysvitne nejzřejměji, když uvedeme několik dat z její činnosti; koncem r.˙1923 čítala 1343 členů, kteří měli Kč 361.120˙— závod. podílů, nashromáždila do doby té přes Kč 930.000˙— reservních fondů, 7.522 vkladatelů mělo u ní uloženo Kč 45,669.000˙— vol. vkladů, za dobu svého trvání poskytla na Kč 250,000.000˙— půjček a úvěrů, z nichž 31./XII. 1923 pozůstávalo mezi dlužníky ještě Kč 25,268.000˙—, vedle toho měla na přebytcích uloženo v cen. papírech na Kč 7,000.000˙—, v peněžních ústavech okr. Kč 14,450.000˙— a spravovala celkem přes Kč 47,000.000˙—. V samotném r. 1923 bylo dle účtu pokladního u ní uloženo přes Kč 20,000.000˙— půjček a úvěrů poskytla Kč 15,600.000, daní, přirážek a poplatků zaplatila Kč 170.000˙— (bez daní z domu) a po zúročení záv. podílů 8% vykázala za rok 1923 čistý zisk Kč 141.000˙—

Svých zisků používala vždy nejprve k tvoření reservních fondů, dále z nich poskytovala dary na účely národní a dobročinné (dosud celk. obnosem na Kč 500.000˙—), za její pomoci zbudován a udržován Národní dům (až do převratu jediné to středisko českého Olomucka), na nějž věnovala skoro Kč 400.000˙— a na pensijní zaopatření svých úředníků a jich příslušníků použila okr. Kč 574.000˙—.

Občanská záložna v Olomouci, zaps. spol. s ob. ruč.[editovat]

Vznik Občanské záložny v Olomouci, druhé moravské záložny co do velikosti, dlužno hledati v „Občanské besedě“, jediném to středisku olomuckých Čechů v té době. Ustavující valná hromada konala se 12. března 1871. Účelem záložny bylo vymaniti dlužníky z rukou vyděračů. Platilo se tehdy z vypůjčené „zlatky“ „šesták“ úroků týdně. Záložna zřízena byla původně jako spolek dle zákona o společenstvech. Stanovy zapsány do obchodního rejstříku 22. října téhož roku.

Občanská záložna umožnila Občanské Besedě udržení domu na Dolním náměstí, který zakoupila Beseda v roce 1870 od dědiců Škarniclových a umožnila zřízení Slovanského gymnasia, upravivši značným nákladem pro něj nutné místnosti. Podporujíc české podnikání usnadnila vznik továrny na cukrovinky a čokoládu v Olomouci, davši jí vhodné místnosti ve svém domě číslo 110 na Dolním náměstí. Později prodala továrně pozemek na stavbu továrny a provedla její zakcionování. Českých podniků, jejichž existenci záložna umožnila, jest celá řada a činnost záložny na poli národohospodářském jest všeobecně uznávána. Původní úřadovny byly v domě číslo 109 („Občanská beseda“), a v roce 1914 přestěhovala se do nových místností číslo 110, které moderně a účelně jsou vypraveny.

Vzrůst záložny patrným jest z následujících čísel: (Viz strana 130.)

Rok Počet
členů
Závodní
podíly
Vklady Půjčky Fondy Obrat
1875 354 32.290˙30* 238.363˙14 276.082˙— 2.545˙20 1,157.094˙68
1880 665 77.299˙88 1,142.623˙60 1,303.724˙— 5.005˙44 5,359.472˙12
1885 939 157.252˙88 2,018.804˙46 2,272.930˙30 79.600˙— 11,891.595˙28
1890 1012 192.790˙74 2,885.205˙20 2,864.064˙98 135.600˙— 12,662.857˙56
1895 1080 239.693˙24 3,656.935˙94 3,837.754˙82 184.240˙— 14,350.143˙66
1900 1153 232.468˙94 3,126.822˙81 3,552.313˙55 241.402˙90 9,261.184˙93
1905 1200 204.320˙— 4,248.600˙83 3,636.669˙39 218.779˙19 11,269.936˙34
1910 1526 312.720˙— 6,562.986˙14 5,992.284˙33 286.712˙94 28,359.325˙34
1915 1822 460.320˙— 10,969.702˙10 7,470.063˙46 404.469˙58 40,588.787˙78
1920 1790 687.480˙— 26,608.172˙20 14,045.730˙08 557.854˙44 100,858.914˙39
1921 1872 789.440˙— 38,827.889˙81 24,010.319˙73 548.164˙74 218,647.148˙48
1922 1960 916.680˙— 47,935.588˙86 27,931.379˙40 716.765˙72 274,800.679˙39
1923 1999 976.320˙— 62,039.934˙93 37,018.612˙03 980.835˙72 316,577.327˙67
* K vůli snazšímu srovnání uvedeny peněžní obnosy v Kč.

Živnostenská záložna, zaps. spol. s r. o. v Olomouci[editovat]

V kolotavém víru bouřlivých dnů říjnových památného roku 1918 zahájila svou činnost Živnostenská záložna v Olomouci. Tiše, nehlučně, s programem přesně vytčeným a předurčeným již dle jména, státi se skutečnou podporou a záštitou důležité složce národní, malému živnostnictvu. A do vínku obdržela to nejdůležitější, důvěru i lásku těch, jimž měla sloužiti.

Ihned v prvním roce své činnosti potvrdila důležitost svého poslání. Nehledě k běžným transakcím úvěrovým a půjčkám směnečným stal se ústav zejména vyhledáván pro eskont obchodních a živnostenských účtů, čímž umožněno bylo provedení mnohých úkolů, přesahujících finanční pohotovost živnostenských podnikatelů.

Způsob tohoto úvěru osvědčil se znamenitě u živnostníků, kteří by za jiných okolností, vzhledem na omezené prostředky provozovací, těžko převzíti mohli ony práce, vyžadující dlouhodobého úvěru jak tomu bývá u podniků státních a komunálních.

Státní akce levnějšího úvěru pro živnostníky válkou poškozené našla v Živnostenské záložně horlivou podporu. Ústav převzal nejen jednatelství místního komitétu, nýbrž měl i největší podíl přímo na poskytování povál. půjček.

Těše se neobmezené důvěře středního stavu, stal se ústav i vyhledávaným v ukládání přebytků.

A tak dnes po pětileté činnosti zaznamenala Živnostenská záložna velký pokrok a rozvoj. Stačí uvésti jen několik cifer pro porovnání:

Vklady v roce 1918 Kč 935.780˙08, v roce 1923 6,068.024˙73. Závod. podíly v r. 1918 Kč 43.950˙—, v r. 1923 164.000˙—. Reservní fondy 5.707˙33, v r. 1923 91.500˙—. Půjčky v r. 1918 812.299˙41, v r. 1923 5,189.459˙03. Obrat v r. 1918 27,881.308˙15, v r. 1923 91,404.782˙03.

Činnost po celou dobu nesla se výhradně ideou svépomocnou, pomoci našim živnostensko-obchodnickým vrstvám vlastní silou ku zvelebení hospodářské situace, pomoci všude, pokud síly stačí, ve všech peněžních záležitostech.

*

V Olomouci pracují také dva české spořitelní záloženské spolky (Raiffeisenky) a sice ve vnitřním městě a v Černovíře, jeden německý na Povlu, české záložny v Hodolanech a Chvalkovicích, německá v Pavlovicích, Eskomptní ústav v Olomouci, bankovní závody P. Primavesi, F. Okleštěk a J. Rössler. Zastupitelstev různých pojišťoven je tu 22.