Věnec slávy žen slovanských/Helena, kněžna polská

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Helena, kněžna polská
Autor: František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský)
Zdroj: STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 30.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Helena Znojemská

Bylať dcerou Vsevoloda Mstislaviče, knížete belzského. Roku 1168 stala se manželkou Kazimíra Spravedlivého, knížete polského. Po smrti manžele svého (r. 1194) uchopila se zároveň s vojvodou a biskupem Pełskou vlády nad Krakovskem, Sandoměřskem a Mazovskem, již vedla jménem nedospělého syna svého Leška. Protože poskytla příbuznému svému, Romanovi Mstislaviči, knížeti Vladimírskému, prostředků k nabytí knížectví Halického, byla od Měčislava Starého donucena, vzdáti se roku 1198 vlády. Roku 1200 odebrala se s dětmi svými do Sandomiře a zemřela tamtéž několik let nato. Po celý čas, co v Sandomiři žila, vedla spory s Měčislavem, jenž nechtěl uznati právo, kteréž měl mladý Leško k trůnu.