Výbor z Květů zla II./Víno hadrářů

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Víno hadrářů
Podtitulek: (Str. 297. Le vin des chiffoniers.)
Autor: Charles Baudelaire
Původní titulek: Le Vin des chiffonniers
Zdroj: BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla II. Praha: J. Otto, 1919. s. 129–130.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Haasz
Licence překlad: PD old 70

Jak často, lucerna když rudým svitem plane,
jejž vítr rozšlehá, v sklo buše utýrané,
tu v srdci předměstí, bludišti blátivém,
kde lidství kňučívá v svém kvasu bouřlivém,

lze vidět hadráře, jenž hlavu vznést se snaží,
jde, stále klopýtá, jak básník — do zdí vráží,
nic nedbá poddaných svých, donašečů všech,
a celý rozplývá se v slavných záměrech.

On zákon vznešený a slavné sliby dává,
zlé k zemi poráží, neb oběť pozvedává,
a tam, kde baldachýn se nebes rozvíjí,
on vlastní ctnosti své se leskem opíjí.

Ti lidé, domácnost jež mrzutostí týrá,
jež práce zkrušuje a stáří těžce svírá,
když lámou, kroutí se pod hadrů přívalem,
jež Paříž vyvrhla v tom děsném zmatku svém,

se domů vracejí a sudem voní celí,
a s nimi druhové jdou, v bitvách zšedivělí,
knír mají, visící jak stará korouhev,
— a brány vítězné a květy, zástav zjev

se tyčí před nimi a kouzlem slávy hýří!
A v zářné orgii, v níž ohlušuje, víří,
hluk bubnů, polnice, a křik a slunce svit,
lesk slávy nesou ti, kde lid je láskou zpit!

Tak révy tok, kde je proud Lidstva nesmyslný,
jak Paktol zářivý, své zlaté valí vlny,
by hrdlem člověka své činy opěval
a dary panuje, jak vládne pravý král.

By starých proklatců, již umírají v tichu,
netečnost zkolébal a všechny vzteky hříchů,
Bůh, výčitkami jat, sen poslal v země klín;
a člověk Víno dal, jež Slunce svatý syn!