Výbor z Květů zla II./Spleen (3)

Výbor z Květů zla II. Charles Baudelaire
Spleen (2)	Spleen	Trýzeň

Údaje o textu
Titulek:	Spleen
Podtitulek:	(Str. 202. Quand le ciel bas et lourd pèse comme un couvercle.)
Autor:	Charles Baudelaire
Původní titulek:	Spleen
Zdroj:	BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla II. Praha: J. Otto, 1919. s. 72–73. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Haasz
Licence překlad:	PD old 70
Související:	Spleen – překlad Jaroslava Golla

Když nebe nízko je, jak těžký příkrov stmělý, —
že duše, vzdychajíc, je plenem dlouhých běd, —
a když nám s obzoru, kruh objímajíc celý,
den leje černější, než smutných nocí sled;

když země změněna je vlhkém ve vězení,
kde jako netopýr ulétá Naděj nám
a bije o stěny v bojácných křídel chvění,
svou hlavou vrážejíc ve shnilých stropů trám;

když příval bez konce své pruhy rozprostírá,
a širou žaláře tak napodobí mříž,
a bídných pavouků se národ němý vtírá,
by napial sítě nám až v samou mozku skrýš,

tu zvony najednou výš skočí v divé strasti
a k nebi vyrazí řev ohavný a křik,
jak duše bloudící a nemající vlasti,
jež znovu dávají se v tvrdošíjný vzlyk.

— A vozy pohřební, bez bubnů, hudby, zvolna
mou duší míjejí; na zemi Doufání
tam pláče; Úzkost však, ta krutá, neodolná,
mně černým praporem leb kleslou zaclání.