Přeskočit na obsah

Tvůj hlas/Sacco a Vanzetti

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Sacco a Vanzetti
Autor: Josef Hora
Zdroj: HORA, Josef. Tvůj hlas.
Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno: V Praze: Fr. Borový, 1931
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Aféra Sacco-Vanzetti

Proud prošel dvěma těly,
 je konec.
 Aby pak spravedlnost nežívala hladem,
 posadili na křeslo popravní
 mezi dva nevinné vraha.

A tak zemřeli ti dva Italiáni,
 Sacco a Vanzetti.
 Se stromu demokracie, jejž jsi tak miloval,
 básníku Walte Whitmane,
 sype se zlato na klín jejich soudců
 a lživých svědků.

Kdo ví dnes z nich,
 že smrt dvou spravedlivých
 se zaťala jak sekera v tvůj kořen,
 ó Ameriko?

Zbyla jim a nám všem
 jen nenávist, zbraň chudých.
 Oni šli na smrt, mohli odpustiti,
 my žijem.
 Zbyl jen hlas Vanzettiho,
 jenž dolehl k nám všem:
 Přiveďte miliony lidí!

Přiveďte miliony lidí, aby viděli,
 že přišli pozdě,
 že není zákonů,
 že není práva,
 že není boha,
 krom zlata a vraždy.

Směj se, ó Ameriko,
 a tanči
 pod stromem dolary dštícím
 na modrém pobřeží Palem!
 Je jen o dva dělníky méně,
 nic, než dvě prašivé ovce,
 jež přišly nakazit stádo
 ovcí, ochotných k stříži.

A tak zemřeli ti dva Italiáni,
 Sacco a Vanzetti,
 ukazujíce v praskotu jisker přes celou Ameriku,
 kam vede cesta chudých.

Kráčíme za urnou a jejich popelem,
 i stroje mlčí.
 Moře se vzdouvá, pokračuje hra hvězd
 v pohybu práce, ještě prokleté.

Ale jak dlouho jim budeme choditi na pohřeb,
 viděti tmou svých očí mí jeti temný stín,
 stín Vanzettiho s košíkem plným ryb,
 stín Sacca, kynoucího dětem, jež osiřely?

Jak dlouho, jak dlouho?