Tvůj hlas/Ivan a Lenin

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ivan a Lenin
Autor: Josef Hora
Zdroj: HORA, Josef. Tvůj hlas.
Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno: V Praze: Fr. Borový, 1931
Licence: PD old 70

Oči má v sloup, a běží a běží,
 nikdo ho nezadrží,
 Běží milion, běží sto milionů,
 chytej ho, rovino, chytejte, srdce zvonů,
 nevidí, neslyší, běží a běží:
 – Zastav se, Ivane! Kam? —
 — Běžím, sto let běžím, zžíznil jsem,
 žízní se zalykám. —

Běží a běží, nikdo ho nezadrží,
 kozák, pop s kropáčem marně ho drží:
 — Stůj, Váňo, porazíš kostely, města! —
 Neslyší, běží, cesta necesta,
 porazil frontu a běží a běží,
 lomí rukama rodná máť Rus:
 — Zastav se, Ivane! – a Ivan běží,
 jazyk mu visí z úst.

Nevidí, neslyší, běží a běží,
 pro strach načalstva, kupců a kněží,
 jazyk mu visí z úst, sotva dýše,
 černá zem sama se ustrnula, dí tiše:
 — Zžíznil, blouznivý, napojte ho,
 rychle, ať nezemře a vy s ním,
 ze zasutého ňadra mého,
 jež tryská vstříc žíznivým. –

Povelel kupec přivalit sudy:
 Ať se jednou taky napije chudý,
 ničevó — dejte mu vodky, ať chlemstá,
 opijeme ho a sladká bude pomsta,
 robota věčná, soud boží.
 Ivane, pij! –
 Napil se Ivan a hoří
 jak věchet ohnivý.

Oči má v sloup, a běží a běží,
 vločky pěny mu kolem úst sněží.
 – Dejte mu napíti — křičí Rus pravý,
 — z mešního kalicha pravoslaví.

Opijeme ho na soud boží.
 Ivane, pij! –
 Napil se Ivan a hoří
 jak na křižovatce kříž.

Běží a běží, nikdo ho nezadrží,
 oči mu daleko ku předu běží,
 do tmy a vánice, metelice,
 vypustit duši a kosti složit.
 A jak pod bílou pod Moskvou běží,
 Lenin v placaté čepici
 chytráckým úsměvem strejce ho měří,
 rozkročen po rudé ulici.

– Kam běžíš, Ivane? – Běžím, sto let běžím,
 běžím a sněžím a taju a sněžím,
 pil bych, oheň v prsou mi hoří,
 kostely, města se nade mnou boří,
 pil bych.

— Stůj, Ivane, dostaneš pít.
 Studené vody s krví,
 máme jen vodu a krev. —
 – Podej, chci pít. —

Rozkročen široce po ulici,
 s chytráckým úsměvem pod čepicí
 dívá se Vladimír Iljič, jak pije.
 Ó žízni, stoletá žízni, jak bije
 Ivanu srdce
 a roste a roste, strom nad zemí je,
 směje se, usmívá, rozesmívá,
 usmívá se a rozesmívá
 jak slunce.