Trianonská mírová smlouva/Část X - Klausule hospodářské

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Část X
Podtitulek: Klausule hospodářské
Autor: CHYBA: {{Textinfo}} — Chybí hodnota parametru „AUTOR“ (autor díla)
Zdroj: CHYBA: {{Textinfo}} — Chybí hodnota parametru „ZDROJ“ (zdroj této kopie díla)
Licence: PD CZ

ODDÍL I. VZTAHY OBCHODNÍ.[editovat]

HLAVA I.CELNÍ PŘEDPISY, CLA A OMEZENÍ CELNÍ.[editovat]

Článek 200.[editovat]

Maďarsko se zavazuje, že nepodrobí zboží, ať produkty přírodní či výrobky, kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených, dovážené na území maďarské, ať dojdou odkudkoli, jiným nebo vyšším clům neb poplatkům, počítaje k nim i vnitřní dávky, než jsou cla nebo poplatky, jimž je podrobeno stejné zboží, ať produkty přírodní či výrobky, kteréhokoli jiného z řečených států aneb kterékoli jiné země cizí.

Maďarsko neponechá v platnosti ani neuloží žádného zákazu neb omezení dovážeti na území maďarské jakékoli zboží, ať produkty přírodní či výrobky, z území kteréhokoli ze států spojených neb sdružených, ať dojdou odkudkoli, jež by se nevztahovaly stejně na dovoz téhož zboží, ať produktů přírodních či výrobků, kteréhokoli jiného z řečených států aneb kterékoli jiné země cizí.

Článek 201.[editovat]

Maďarsko se mimo to zavazuje, že při úpravě dovozu nebude činiti rozdílu ke škodě obchodu kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených vzhledem ke kterémukoli jinému z řečených států nebo ke kterékoli jiné cizí zemi, a to ani prostředky nepřímými, na př. takovými, jaké jsou dány celním řádem neb řízením celním, nebo metodami verifikace neb rozboru, nebo podmínkami placení cel, nebo metodami klasifikace neb výkladem tarifů, nebo konečně monopolisováním.

Článek 202.[editovat]

Pokud jde o vývoz, zavazuje se Maďarsko, že nepodrobí zboží, ať produkty přírodní či výrobky, vyvážené z území maďarského do území kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených jiným nebo vyšším clům nebo poplatkům, počítajíc k nim i vnitřní dávky, než takovým, jaké se platí ze stejného zboží vyváženého do kteréhokoli jiného z řečených států nebo do kterékoli jiné země cizí.

Maďarsko neponechá v platnosti ani neuloží žádného zákazu neb omezení vyvážeti jakékoli zboží vypravované z území maďarského do kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených, jež by se nevztahovaly stejně na vývoz téhož zboží, ať produktů přírodních či výrobků, vypravovaných do kteréhokoli jiného z řečených států neb do kterékoli jiné země cizí.

Článek 203.[editovat]

Veškeré výhody, svobody a výsady dovozní, vývozní neb průvozní, které by Maďarsko povolilo kterémukoli ze států spojených neb sdružených nebo kterékoli z jiných zemí cizích, budou se zároveň a bezpodmínečně vztahovati na všechny státy spojené nebo sdružené, aniž musí o to žádati nebo poskytnouti kompensace.

Článek 204.[editovat]

Odchylkou od ustanovení článku 270 Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice) této smlouvy a po dobu tří let, počínajíc dnem, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou výrobky provážené přístavy, které před válkou byly v územích bývalého mocnářství rakousko-uherského, požívati při svém dovozu do Maďarska celních slev odpovídajících poměrně slevám, které platily pro tytéž výrobky podle celního tarifu rakousko-uherského z roku 1906, byly-li dováženy řečenými přístavy.

Článek 205.[editovat]

Nehledíc k ustanovením článků 200 až 203 jsou státy spojené a sdružené zajedno v tom, že se nebudou dovolávati těchto ustanovení za tím účelem, aby si zajistily výhodu plynoucí z jakékoli zvláštní úpravy, kterou snad sjedná vláda maďarská s vládou rakouskou neb se státem československým k zavedení zvláštní celní soustavy ve prospěch určitých produktů přírodních neb výrobků pocházejících a dovážených z těchto zemí, které budou vyjmenovány v úpravách, a to s výhradou, že trvání úpravy té nepřekročí doby pěti let ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Článek 206.[editovat]

Po šest měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, nesmějí cla uložené Maďarskem na dovoz ze států spojených a sdružených býti vyšší než nejvýhodnější cla, jež platila pro dovoz do bývalého mocnářství rakousko- uherského dne 28. července 1914.

Toto ustanovení zůstane v platnosti ještě po další období třicíti měsíců od vypršení prvých šesti měsíců, avšak toliko pro dovoz čerstvého a sušeného ovoce, čerstvé zeleniny, olivového oleje, vajec, vepřů, uzenářského zboží a živé drůbeže v tom rozsahu, v jakém toto zboží v den výše vzpomenutý (28. červenec 1914) podléhalo smluvním tarifům stanoveným smlouvami s mocnostmi spojenými neb sdruženými.

Článek 207.[editovat]

1. O vzájemné dodávce uhlí, počítaje v to lignit, požívatin a surovin budoumezi Polskem, státem československým a Maďarskem sjednány zvláštní úpravy.

2. Než tyto úpravy budou sjednány, avšak nikterak na dobu delší pěti let, počítajíc ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, zavazují se stát československý a Polsko, že neuloží ani vývozního cla, ani žádného omezení na vývoz uhlí a lignitu do Maďarska, až do množství, které určí komise reparační, nedojde-li k dohodě mezi zúčastněnými státy. Určujíc toto množství, přihlédne komise reparační k veškerým skutečnostem, zahrnujíc v to množství uhlí a lignitu, která byla před válkou vyměňována mezi nynějším územím Maďarska s jedné strany, Slezskem a územími bývalého císařství rakouského postoupenými podle mírových smluv státu československému a Polsku s druhé strany, a dále množství, která toho času přebývají v těchto zemích pro vývoz. Navzájem musí Maďarsko dodávati státu československému a Polsku množství lignitu, požívatin a surovin uvedených v odstavci 1., jaká určí komise reparační.

3. Stát československý a Polsko se zavazují dále, že po stejnou dobu učiní všechna opatření potřebná k zajištění toho, aby kupci bydlící v Maďarsku mohli uhlí, čítaje v to lignit, získati za podmínek stejně výhodných, jaké za obdobných okolností platí o prodeji stejných výrobků kupcům bydlícím v státě československém nebo v Polsku v jejich vlastních zemích v kterékoli jiné zemi.

4. Ustanovení bodu 2 a 3 zakazující cla a omezení při vývozu a určující podmínky koupě, vztahují se rovněž na dodávky lignitu z Maďarska do Polska a státu československého.

5. Vzejde-li neshoda o provedení neb výkladu některého z ustanovení shora uvedených, rozhodne komise reparační.

6.Abyseumožnila Polsku, Rumunsku, státu srbsko-chorvatsko- slovinskému,Československu,Maďarsku a Rakousku vzájemná pomoc výrobky, jež dosud byly vyměňovány mezi územími těchto států a které jsou jim nepostrádatelny pro výrobu nebo obchod, zahájí jeden každý z těchto států, a to v době šesti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, jednání, aby uzavřel s tím neb oním z řečených států zvláštní úmluvy shodné s ustanoveními této smlouvy a jmenovitě s články 200 až 205.

Po uplynutí této lhůty, stát, který usiloval o takovouto úmluvu, aniž se mu bylo podařilo ji sjednati, může se obrátiti na reparační komisi se žádostí, aby uspíšila její uzavření.

Článek 208.[editovat]

1. Mezi Maďarskem a Rakouskem budou sjednány zvláštní úpravy o vzájemném dodávání požívatin, surovin a výrobků.

2. Vyčkávajíc sjednání těchto úprav, zavazuje se Maďarsko, avšak nikterak na dobu delší pěti let od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, že neuloží ani vývozního cla ani jakéhokoliv omezení na vývoz požívatin všeho druhu získaných na území maďarském do Rakouska, pokud jde o množství, které určí komise reparační, nedojde-li k dohodě mezi zúčastněnými státy. Určujíc toto množství, přihlédne reparační komise k veškerým skutečnostem a jmenovitě k výrobě a spotřebě v obou zúčastněných zemích. Navzájem musí Rakousko dodávati Maďarsku suroviny i výrobky uvedené pod bodem 1 v množství, jaké určí reparační komise.

3. Maďarsko se zavazuje dále, že po stejnou dobu učiní všechna opatření potřebná k zajištění toho, aby kupci bydlící v Rakousku mohli všechny tyto výrobky získati za podmínek stejně výhodných, jaké za obdobných okolností platí o prodeji stejných výrobků kupcům bydlícím v Maďarsku v jejich vlastních zemích nebo v kterékoli jiné zemi.

4. Vzejde-li neshoda o provedení a výkladu některého z ustanovení shora uvedených, rozhodne komise reparační.

HLAVA II. PLAVBA.[editovat]

Článek 209.[editovat]

Pokud se týče mořského rybolovu, mořské pobřežní plavby a námořní vlečné plavby, bude se s loďmi a čluny států spojených a sdružených v Maďarsku i v pobřežních vodách maďarských zacházeti stejně jako s loďmi a čluny států požívajícího nejvyšších výhod.

Vysoké smluvní strany se shodují, že uznávají vlajku lodí kterékoli smluvní strany, jež nemá mořského pobřeží, jsou-li zapsány v rejstříku v určitém jediném místě ležícím na jejím území; toto místo bude pro ony lodi přístavem zápisním.

HLAVA III. NEKALÁ SOUTĚŽ.[editovat]

Článek 210.[editovat]

1. Maďarsko se zavazuje, že učiní veškerá opatření zákonodárná neb správní nutná k tomu, aby zabezpečilo produkty přírodní neb výrobky pocházející z kteréhokoli státu spojeného nebo sdruženého proti jakémukoli způsobu nekalé soutěže v obchodních stycích.

Maďarsko se zavazuje zamezovati a potlačovati zabavením a všemi jinými vhodnými trestními opatřeními jak dovoz tak vývoz, jakož i domácí výrobu, oběh, prodej a nabídku všech produktů neb zboží, jež jsou přímo neb ve své výpravě neb na svém obalu označeny jakýmikoli známkami, jmény, nápisy neb značkami, vyjadřujícími přímo neb nepřímo falešné označení původu, rázu, druhu neb zvláštních vlastností produktů neb tohoto zboží.

2. S podmínkou, že mu bude poskytnuta vzájemnost v těchto věcech, zavazuje se Maďarsko, že se přizpůsobí zákonům, rozhodnutím správním nebo soudním vydaným podle těchto zákonů, platícím v některé zemi spojené nebo sdružené a řádně notifikovaným Maďarsku od příslušných úřadů, stanovícím neb upravujícím právo na okrskové pojmenování vín neb lihovin vyrobených v zemi, k níž okrsek přináleží, neb ustanovujícím a upravujícím podmínky, za kterých okrskové pojmenování může býti povoleno; dovoz, vývoz, jakož i výroba, oběh, prodej nebo nabídka produktů neb zboží opatřených okrskovým pojmenováním proti řečeným zákonům neb rozhodnutím budou Maďarskem zapověděny a potlačovány opatřeními předepsanými v bodu 1 tohoto článku.

HLAVA IV. NAKLÁDÁNÍ SE STÁTNÍMI PŘÍSLUŠNÍKY MOCNOSTÍ SPOJENÝCH A SDRUŽENÝCH.[editovat]

Článek 211.[editovat]

Maďarsko se zavazuje:

a) že nebude ukládati příslušníkům mocností spojených a sdružených žádnýchvylučujících výminek, pokud jde o provozování živností, povolání, obchodu a průmyslu, které by zároveň neplatily pro všechny cizozemce bez výjimky;

b) že nepodřídí příslušníků mocností spojených a sdružených nijakému řádu neb omezení, pokud jde o práva naznačená v odstavci a), jež by mohly přímo neb nepřímo odporovati ustanovením řečeného odstavce anebo jež by byly jiné neb méně příznivé než ty, které se vztahují na příslušníky národa požívajícího největších výhod;

c) že nepodřídí příslušníků mocností spojených a sdružených, jejich statků, práv neb zájmových účastenství, čítaje v to i společnosti neb sdružení, v kterých jsou zúčastněni, nižádným dávkám, poplatkům neb daním přímým nebo nepřímým, jež by byly jiné neb vyšší než dávky, poplatky a daně, které jsou nebo budou uloženy vlastním příslušníkům nebo jejich statkům, právům neb zájmovým účastenstvím;

d) že nebude ukládati příslušníkům kterékoli mocnosti spojené a sdružené nižádného omezení, které by se nebylo vztahovalo dne 1. července 1914 na příslušníky týchž mocností, leda že by totéž omezení stejně uložilo svým vlastním příslušníkům.

Článek 212.[editovat]

Příslušníci mocností spojených a sdružených budou požívati na území maďarskémstáléochranysvých osob, statků, práv a zájmových účastenství a budou míti volný přístup k soudům.

Článek 213.[editovat]

Maďarsko se zavazuje, že uzná novou státní příslušnost, která byla neb bude získána jeho příslušníky podle zákonů mocností spojených nebo sdružených a ve shodě s rozhodnutími příslušných úřadů oněch mocností buď naturalisací, nebo podle některého ustanovení smluvního, a že je zprostí v každém směru, hledíc k této jejich nově získané státní příslušnosti, veškeré závislosti na státu jejich původu.

Článek 214.[editovat]

Mocnosti spojené a sdružené budou moci jmenovati generální konsuly, konsuly, místokonsuly a konsulární jednatele v maďarských městech a přístavech.Maďarskosezavazuje, že schválí jmenování těchto generálních konsulů, konsulů, místokonsulů a konsulárních jednatelů, jejichž jména mu budou oznámena, a že je připustí k vykonávání jejich úřadu podle obvyklých pravidel a zvyklostí.

HLAVA V. OBECNÁ USTANOVENÍ.[editovat]

Článek 215.[editovat]

Závazky uložené svrchu Maďarsku Hlavou I. pozbudou platnosti za pět let po dni, kdy nabude působnosti tato smlouva, leda že by ze znění jejich vyplýval opak anebo že by Rada Společnosti národů rozhodla aspoň dvanáct měsíců před vypršením tohoto období, že tyto závazky zůstanou v platnosti po další období, buď s případnými změnami, anebo bez nich.

Avšak, nebude-li jiného rozhodnutí Společnosti národů, neůmže se, jakmile uplynou tři léta od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádná mocnost spojená nebo sdružená, která by nepřiznala Maďarsku vzájemnosti, dovolávati závazku uloženého Maďarsku články 200, 201, 202 neb 203.

Článek 211 zůstane v působnosti po tomto pětiletém období s případnými změnami nebo bez nich po další období, které snad ustanoví Rada Společnosti národů většinou hlasů, jež však nesmí přesahovati dobu pěti let.

Článek 216.[editovat]

Bude-li vláda maďarská provozovati mezinárodní obchod, bude požívati, aniž se bude za to míti, že požívá, po této stránce nijakých práv, výsad a svobod vyplývajících ze svrchovanosti.

ODDÍL II.SMLOUVY.[editovat]

Článek 217.[editovat]

Jakmile tato smlouva nabude působnosti a s výhradou ustanovení v ní obsažených, bude mezi Maďarskem a těmi mocnostmi spojenými a sdruženými, jež jsou jejich smluvními stranami, používáno toliko těch několikastranných smluv, úmluv a dohod rázu hospodářského nebo technického, uzavřených bývalým mocnářstvím rakousko-uherským, které jsou vypočteny níže a v článcích následujících:

1. úmluvy ze dne 14. března 1884, 1. prosince 1886 a 23. března 1887 a závěrečného protokolu ze dne 7. července 1887 o ochraně podmořských kabelů;

2. úmluvy ze dne 11. října 1909 o mezinárodním provozu automobilů;

3. dohody ze dne 15. května 1886 o plombování železničních vozů nákladních podléhajících prohlídce celní a protokolu ze dne 18. května 1907;

4. dohody ze dne 15. května 1886 o technické jednotnosti železnic;

5. úmluvy ze dne 5. července 1890 o uveřejňování celních tarifů a o organisaci Mezinárodní jednoty pro uveřejňování celních tarifů;

6. úmluvy ze dne 25. dubna 1907 o zvýšení celních tarifů ottomanských;

7. úmluvy ze dne 14. března 1857 o výkupu plavebních poplatků v úžinách Sundu a Beltu;

8. úmluvy ze dne 22. června 1861 o výkupu plavebních poplatků na Labi;

9. úmluvy ze dne 16. července 1863 o výkupu plavebních poplatků na Šeldě;

10. úmluvy ze dne 29. října 1888 o zavedení definitivního řádu zaručujícího volné používání Suezského průplavu;

11. úmluvy ze dne 23. září 1910 o zjednotnění některých pravidel o srážkách, výpomoci a záchraně na moři;

12. úmluvy ze dne 21. prosince 1904 o osvobození nemocničních lodí od dávek a poplatků v přístavech;

13. úmluvy ze dne 26. září 1906 o odstranění noční práce žen;

14. úmluv ze dne 18. května 1904 a 4. května 1910 o potlačování obchodu s děvčaty;

15. úmluvy ze dne 4. května 1910 o potlačování pornografických publikací;

16. zdravotní úmluvy ze dne 3. prosince 1903, jakož i předchozích úmluv podepsaných dne 30. ledna 1892, 15. dubna 1893, 3. dubna 1894 a 19. března 1897;

17. úmluvy ze dne 20. května 1875 o zjednotnění a zdokonalení metrické soustavy;

18. úmluvy ze dne 29. listopadu 1906 o zjednotnění lékárnické formule pro léky drastické;

19. úmluv ze dne 16. a 19. listopadu 1885, týkající se konstrukce normální ladičky;

20. úmluvy ze dne 7. června 1905 o zřízení Mezinárodního zemědělského ústavu v Římě;

21. úmluv ze dne 3. listopadu 1881 a 15. dubna 1889 o opatřeních proti révokazu;

22. úmluvy ze dne 19. března 1902 o ochraně ptáků užitečných v zemědělství;

23. úmluvy ze dne 12. června 1902 o poručenství nad nezletilci.

Článek 218.[editovat]

Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou Vysoké smluvní strany používati opět úmluv a úprav níže uvedených, pokud se jich týkají, při čemž se Maďarsko zavazuje, že bude zachovávati zvláštní ustanovení obsažená v tomto článku:

Úmluvy poštovní:

úmluvy a úpravy Světové unie poštovní, podepsané ve Vídni dne 4. července 1891;

úmluvy a úpravy Unie poštovní, podepsané ve Washingtonu dne 15. června 1897;

úmluvy a úpravy Unie poštovní, podepsané v Římě dne 26. května 1906.

Úmluvy telegrafní:

mezinárodní telegrafní úmluvy, podepsané v Petrohradě dne 10./22. července 1875;

řády a tarify stanovené mezinárodní telegrafní konferencí v Lisaboně dne 11. června 1908.

Maďarsko se zavazuje, že neodepře svého souhlasu k uzavření zvláštních úprav s novými státy, vztahujících se na úmluvy a úpravy o Světové unii poštovní a Mezinárodní unii telegrafní, k nimž jmenované nové státy přistoupily nebo k nimž přistoupí.

Článek 219.[editovat]

Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou znovu používati Vysoké smluvní strany, pokudsejichtýká,mezinárodní radiotelegrafické úmluvy ze dne 5. července 1912, při čemž se Maďarsko zavazuje, že bude zachovávati prozatímní pravidla, která mu budou udána mocnostmi spojenými a sdruženými.

Bude-li do pěti let ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, uzavřena nová úmluva, nahrazující úmluvu ze dne 5. července 1912 a upravující mezinárodní styky radiotelegrafické, bude tato nová úmluva vázati Maďarsko i tehdy, kdyby odmítlo zúčastniti se jejího vypracování nebo ji podepsati.

Tato nová úmluva nahradí též prozatímní pravidla právě platná.

Článek 220.[editovat]

Mezinárodní úmluva pařížská ze dne 20. března 1883 o ochraně průmyslového majetku, revidované ve Washingtoně dne 2. června 1911, i úprava ze dne 14. dubna 1891 o mezinárodním registrování ochranných známek továrních a obchodních budou míti platnost ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, potud, pokud nebudou dotčeny neb pozměněny výjimkami a omezeními plynoucími z této smlouvy.

Článek 221.[editovat]

Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou používati Vysoké smluvní strany, pokud se jich týče, úmluvy haagské ze dne 17. července 1905 o soudním řízení občanském. Toto usní se však netýká a nebude týkati Francie, Portugalska a Rumunska.

Článek 222.[editovat]

Maďarsko se zavazuje, že do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, přistoupí v předepsané formě k mezinárodní úmluvě bernské ze dne 9. září 1886 o ochraně děl literárních a uměleckých, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908 a doplněné dodatečným protokolem podepsaným v Bernu dne 20. března 1914.

Dokud nepřistoupí k úmluvě svrchu uvedené, zavazuje se Maďarsko, že bude uznávati a chrániti literární a umělecká díla příslušníků států spojených nebo sdružených účinnými opatřeními, která učiní podle zásad řečené mezinárodní úmluvy.

Mimo to se, nehledíc k přistoupení svrchu uvedenému, Maďarsko zavazuje, že bude i nadále uznávati a chrániti veškerá literární a umělecká díla příslušníků kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené nejméně v témž rozsahu jako dne 28. července 1914 a za stejných podmínek.

Článek 223.[editovat]

Maďarsko se zavazuje, že se připojí k těmto úmluvám:

1. k úmluvě ze dne 26. září 1906 o zákazu používati bílého kostíku k výrobě zápalek;

2. k úmluvě ze dne 31. prosince 1913 o zjednotnění obchodní statistiky.

Článek 224.[editovat]

Každá z mocností spojených neb sdružených bude notifikovati v duchu obecných zásad neb zvláštních ustanovení této smlouvy Maďarsku všecky dvoustranné úmluvy jakéhokoli druhu, uzavřené s bývalým mocnářstvím rakousko-uherským, jejichž zachovávání bude požadovati.

Notifikace, o kterou jde v tomto článku, stane se buď přímo, nebo skrze třetí mocnost. Její přijetí bude Maďarskem potvrzeno písemně. Den notifikace platí za den, kdy smlouva nabude působnosti.

Mocnosti spojené nebo sdružené se vzájemně zavazují, že nepoužijí vůči Maďarsku jiných úmluv než těch, jež jsou ve shodě s ustanoveními této smlouvy.

V notifikaci budou po případě uvedena ona ustanovení oněch úmluv nebo smluv, která, nejsouce v souhlasu s ustanoveními této smlouvy, nebudou pokládána za platná.

Při různosti mínění bude Společnosti národů požádána o vyjádření.

Spojeným neb sdruženým mocnostem vyhrazena jest k notifikaci lhůta šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Jenom ty dvoustranné úmluvy, které byly předmětem takovéto notifikace, nabudou znovu působnosti mezi mocnostmi spojenými nebo sdruženými a Maďarskem.

Hořejších pravidel možno používati o všech dvoustranných úmluvách, existujících mezi kteroukoli mocností spojenou a sdruženou a Maďarskem, i když ony mocnosti spojené a sdružené nebyly s Maďarskem ve stavu válečném.

Článek 225.[editovat]

Maďarsko prohlašuje, že uznává za neúčinné všechny smlouvy, úmluvy neb dohody, které uzavřelo ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské s Německem, Rakouskem, Bulharskem neb Tureckem ode dne 1. srpna 1914 až do dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Článek 226.[editovat]

Maďarsko se zavazuje, že zajistí ipso facto mocnostem spojeným a sdruženým, jakož i úředníkům a příslušníkům řečených mocností výhody vyplývající ze všech práv a předností jakéhokoli druhu, jež ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské snad poskytlo Německu, Rakousku, Bulharsku neb Turecku, nebo jež poskytlo úředníkům neb příslušníkům těchto států smlouvami, úmluvami neb dohodami uzavřenými před 1. srpnem 1914, na tak dlouho, dokud tyto smlouvy, úmluvy neb dohody zůstanou v působnosti.

Mocnosti spojené a sdružené si vyhrazují právo přijmouti neb nepřijmouti výhody plynoucí z těchto práv a předností.

Článek 227.[editovat]

Maďarsko prohlašuje, že uznává za neúčinné všechny smlouvy, úmluvy neb dohody, které uzavřelo ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské s Ruskem neb s kterýmkoli státem neb vládou, jejichž území bylo dříve součástí Ruska, nebo s Rumunskem před 28. červencem 1914 nebo po tomto dni až do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva.

Článek 228.[editovat]

Jestliže by po 28. červenci 1914 některá z mocností spojených nebo sdružených, Rusko nebo některý stát nebo vláda, jejichž území bylo dříve součástí Ruska, byly bývaly přinuceny následkem vojenského obsazení neb jakýmkoli jiným prostředkem neb z jakékoli jiné příčiny povoliti neb dáti povoliti jakýmkoli úředním jednáním koncese, výsady neb výhody jakéhokoli druhu Maďarsku nebo příslušníku maďarskému, jsou tyto koncese, výsady a výhody ipso facto zrušeny touto smlouvou.

Náklady neb náhrady jakéhokoli druhu, které by snad vyplývaly z tohoto zrušení, nebudou v žádném případě hrazeny mocnostmi spojenými a sdruženými, aniž mocnostmi, státy, vládami nebo veřejnými úřady, jež tento článek zprošťuje jejich závazků.

Článek 229.[editovat]

Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, zavazuje se Maďarsko, pokud se jeho týká, že ipso facto poskytne mocnostem spojeným a sdruženým i jejich příslušníkům práva a výhody jakéhokoli druhu, jež vyhradilo ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské ode dne 28. července 1914 až do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, státům, jež se nezúčastnily války, neb jejich příslušníkům smlouvami, úmluvami neb dohodami, na tak dlouho, dokud tyto smlouvy, úmluvy neb dohody zůstanou pro Maďarsko v působnosti.

Článek 230.[editovat]

Ony Vysoké smluvní strany, jež doposud nepodepsaly nebo jež podepsavše doposud neratifikovaly úmluvy o opiu, podepsané v Haagu dne 23. ledna 1912, jsou zajedno v tom, že uvedou tuto úmluvu v působnost a že k tomu cíli vydají potřebné zákony co možno nejdříve, nejdéle do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Mimo to ujednávají smluvní strany, pokud jde o ty z nich, které ještě neratifikovaly řečené úmluvy, že ratifikace této smlouvy bude ve všech směrech platiti za ratifikaci a za podpis zvláštního protokolu, který byl vyložen v Haagu ve shodě s resolucí třetí konference opiové z roku 1914 k tomu cíli, aby tato úmluva byla uvedena v působnost.

Za tím účelem odevzdá vláda republiky francouzské vládě nizozemské ověřený souhlasný opis protokolu o složení ratifikací této smlouvy a vyzve vládu nizozemskou, aby přijala a pokládala tento dokument za složení ratifikací úmluvy ze dne 23. ledna 1912 a za podpis dodatečného protokolu z r. 1914.

ODDÍL III. DLUHY.[editovat]

Článek 231.[editovat]

Tyto druhy peněžních závazků budou vyrovnávány prostřednictvím úřadů verifikačních a kompensačních, které budou zřízeny každou z Vysokých smluvních stran do tří měsíců po notifikaci vzpomenuté v odstavci e) níže:

1. dluhy splatné před válkou, jimiž jsou povinni příslušníci jedné ze smluvních mocností, sídlící na území této mocnosti, příslušníkům mocnosti protivné, sídlícím na území této mocnosti;

2. dluhy dospělé za války, jimiž jest někdo povinen příslušníkům některé ze smluvních mocností, sídlícím na území této mocnosti, a jež vyplývají z transakcí neb smluv ujednaných s příslušníky protivné mocnosti, sídlícími na území této mocnosti, a jejichž vymáhání bylo úplně nebo částečně přerušeno následkem stavu válečného;

3. úroky před válkou neb za války dospělé a dlužné příslušníku některé ze smluvních mocností, jež vyplývají z cenných papírů vydaných neb převzatých protivnou mocností, předpokládajíc, že vyplácení těchto úroků vlastním příslušníkům této mocnosti nebo neutrálům nebylo po dobu války zastaveno;

4. jistiny, které se staly splatnými před válkou nebo za války a které mají býtivyplacenypříslušníkůmněkterésmluvnímocnosti, představujíce cenné papíry vydané protivnou mocností, předpokládajíc, že vyplacení takovéhoto kapitálu vlastním příslušníkům této mocnosti neb neutrálům nebylo po dobu války zastaveno.

Jde-li o úroky nebo jistiny splatné za titry vydané nebo převzaté vládou bývalého mocnářství rakousko-uherského, nebude suma, kterou bude musiti Maďarsko připsati ku prospěchu a zaplatiti, vyšší než suma úroků a jistin odpovídajících dluhu postihujícímu Maďarsko podle ustanovení Části XI (Klausule finanční) této smlouvy a podle zásad stanovených komisí reparační.

Výtěžky likvidací nepřátelských majetků, práv a zájmových účastenství, uvedených v Oddílu IV a jeho příloze, budou účtovány verifikačními a kompensačními úřady v měně a za kus stanovený níže v odstavci d) a bude s nimi naloženo podle podmínek stanovených v řečeném Oddílu a příloze.

Operace tímto článkem stanovené budou se prováděti podle těchto zásad a v souhlase s přílohou tohoto Oddílu:

a) Každá z Vysokých smluvních stran zapoví ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, veškeré platby, přijímání plateb a vůbec veškeren styk mezi zájemníky týkající se vyrovnání řečených dluhů jinak než prostřednictvím shorazmíněnýchúřadůverifikačnícha kompensačních.

b) Každá z Vysokých smluvních stran, o kterou jde, bude ručiti za placení řečených dluhů svých příslušníků státních, vyjímajíc případ, byl-li dlužník před válkou ve stavu úpadku, insolvence, nebo bylo-li vyhlášeno zastavení jeho platů, aneb byla-li dlužníkem společnost, jejíž obchody byly za války likvidovány podle výjimečných zákonů válečných.

c) Částky dlužné příslušníkům jedné smluvní mocnosti příslušníky protivné mocnosti připíší se na vrub verifikačního a kompensačního úřadu země dlužníkovy a budou zapraveny věřitelovi úřadem státu věřitelova.

d) Dluhy budou placeny neb uvěřeny v měně té mocnosti spojené a sdružené (k nimž se počítají i kolonie a protektoráty mocností spojených, britská dominia a Indie), o kterou jde. Mají-li dluhy býti vyrovnány v jiné měně, budou spláceny neb uvěřeny v měně zainteresované mocnosti spojené nebo sdružené (kolonie, protektorátu, britského dominia neb Indie), o kterou jde. Konverse se provede v kursu předválečném.

Pro použití tohoto ustanovení bude se míti za to, že se předválečný kurs rovná průměru přepočítacích kursů telegrafních, které platily pro mocnost spojenou nebo sdruženou, o kterou jde, v měsíci, který předcházel přímo před začetím stavu válečného mezi řečenou mocností, o kterou jde, a Rakousko-Uherskem.

Jestliže smlouva ustanovuje výslovně pevný kurs konverse měny, v níž je závazek vyjádřen, v měnu mocnosti spojené nebo sdružené, o kterou jde, nebude hořejších ustanovení o kursu použito.

Pokud jde o Polsko a stát československý, mocnosti nově utvořené, budou měna a kurs, v kterých mají býti vyrovnány dluhy, jež mají býti zaplaceny neb uvěřeny, ustanoveny komisí reparační, o níž jedná Část VIII, leda že by byly zúčastněné státy napřed došly k dohodě, upravující otázky nerozhodnuté.

e) Předpisy tohoto článku a připojené přílohy nebudou platiti mezi Maďarskem s jedné strany a kteroukoli mocností spojenou nebo sdruženou, její kolonií, protektorátem, kterýmkoli dominiem britským nebo Indií se strany druhé, leda že do měsíce po dni, kdy bude uložena ratifikace této smlouvy mocností, o niž jde, nebo ratifikace jménem onoho dominia nebo Indie, se dostane Maďarsku v tom směru notifikace vládou oné mocnosti spojené neb sdružené, onoho britského dominia neb Indie, podle toho, o koho jde.

f) Mocnosti spojené a sdružené, které přijaly tento článek a připojenou přílohu, mohou se mezi sebou dohodnouti, že jich použijí o svých příslušnících, sídlících na jejich území, pokud jde o vztahy mezi těmito příslušníky a příslušníky maďarskými. V tomto případě budou platbyprovedenépodletohoto předpisu vyrovnávány mezi úřady verifikačními a kompensačními států spojených a sdružených, kterých se věc týká.

PŘÍLOHA.[editovat]

§ 1.

Každá z Vysokých stran smluvních zřídí do tří měsíců od notifikace podle článku 231, odstavce e), „úřad verifikační a kompensační“ pro placení a vymáhání nepřátelských dluhů.

Pro jednotlivé díly území Vysokých stran smluvních mohou býti zřízeny místní úřady. Tyto úřady budou ve svém obvodu zastávati veškery funkce ústředních úřadů; ale veškeré styky s úřadem v protivné zemi musí býti prováděny skrze ústřední úřad.

§ 2.

V této příloze jsou označeny slovy „nepřátelské dluhy“ závazky peněžní uvedené v prvním odstavci článku 231, slovy „nepřátelští dlužníci“ osoby, které jsou tyto částky dlužny, slovy „nepřátelští věřitelé“ osoby, kterým jsou dlužny, slovy „úřad věřitelský“ úřad verifikační a kompensační působící v zemi věřitelově a slovy „úřad dlužnický“ úřad verifikační a kompensační působící v zemi dlužníkově.

§ 3.

Vysoké strany smluvní podrobí přestoupení odstavce a) článku 231 týmž trestům, jaké jsou nyní v zákonné platnosti na obchodování s nepřítelem. Ty z nich, které nezakázaly obchodování s nepřítelem, vyhlásí zákony postihující přísnými tresty přestoupení výše zmíněná. Rovněž zakáží Vysoké smluvní strany na svém území veškeré právní spory vztahující se na placení nepřátelských dluhů, vyjímajíc případy vypočtené v této příloze.

§ 4.

Vládní záruky uvedené v odstavci b) článku 231 bude použito, je-li dluh zjakéhokoli důvodu nedobytný, vyjímajíc případ, byl-li v době vypovědění války dluh již promlčen podle zákonů v zemi dlužníkově, nebo byl-li dlužník v té chvíli ve stavu úpadku, insolvence, nebo bylo-li vyhlášeno zastavení jeho platů aneb byla-li dlužníkem společnost, jejíž obchody byly likvidovány podle výjimečných zákonů válečných. V tomto případě bude řízení stanovené v této příloze platiti pro placení repartic z massy.

Výrazy „stav úpadku“ a „insolvence“ míří na zákony, které znají tyto právní stavy. Výraz „vyhlášení zastavení platů“ má týž význam jako v právu anglickém.

§ 5.

Věřitelé podají úřadu věřitelskému do šesti měsíců od jeho ustavení zprávu o svých pohledávkách a opatří mu veškeré písemné doklady a vysvětlení, které na nich budou žádány.

Vysoké strany smluvní učiní veškerá opatření potřebná k stíhání a potrestání tajného dorozumění mezi nepřátelskými věřiteli a dlužníky. Úřady tyto oznámí si vespolek veškery údaje a zprávy, které by pomáhaly odkrýti a potrestati taková dorozumění.

Dlužníkům a věřitelům přejícím si dorozuměti se o výši dluhu usnadní Vysoké smluvní strany co možno nejvíce poštovní a telegrafní spojení na útraty zúčastněných stran skrze úřady.

Úřad věřitelský oznámí úřadu dlužnickému veškeré dluhy, které mu budou přihlášeny. Úřad dlužnický zpraví v pravý čas úřad věřitelský o dluzích uznaných a dluzích sporných. V tomto případě úřad dlužnický udá, proč dluh nebyl uznán.

§ 6.

Kdykoli bude některý dluh uznán zcela nebo z části, připíše úřad dlužnický ihned uznanou částku ku prospěchu úřadu věřitelskému, který bude současně o této kreditní položce zpraven.

§ 7.

Dluh bude pokládán za uznaný v celku a bude připsán ku prospěchu úřadu věřitelskému, jestliže do tří měsíců od přijetí zprávy nebo do delší lhůty, kterou povolí úřad věřitelský, úřad dlužnický nemá zprávy, že dluh uznán nebyl.

§ 8.

Jestliže dluh nebude uznán v celku nebo z části, vyšetří oba úřady společně tu věc a pokusí se o to, aby se strany dohodly.

§ 9.

Úřad věřitelský zaplatí jednotlivým věřitelům částky jemu ku prospěchu připsané, používaje k tomu cíli prostředků daných mu k disposici vládou jeho státu a za podmínek ustanovených touto vládou, zadrží však částku, již uzná za potřebnou k úhradě risika, výloh a provisí.

§ 10.

Kdokoli bude požadovati zaplacení nepřátelského dluhu, který nebude uznán v celku nebo z části, musí zaplatiti úřadu jako pokutu 5%ní úrok z neuznané částky dluhu. Rovněž, kdokoli neoprávněně odmítne zcela nebo z části uznati dluh od něho požadovaný, musí zaplatiti jako pokutu 5%ní úrok z částky, stran které jeho odmítnutí nebude uznáno za oprávněné.

Tento úrok se bude počítati od konce lhůty naznačené v paragrafu 7 do dne, kdy požadavek bude uznán za neoprávněný, nebo kdy dluh bude splacen.

Každý úřad se musí ve svém oboru působnosti postarati o vymožení pokut shora naznačených a bude ručiti v případech, kde tyto pokuty nebudou vymoženy.

Pokuty budou připsány ku prospěchu protivnému úřadu, který je zadrží jako příspěvek na výlohy spojené s provedením těchto předpisů.

§ 11.

Zúčtování mezi úřady bude konáno čtvrtletně a saldo zapravováno v hotovosti státem dlužníkovým do měsíce.

Salda však, jež by snad měla platiti jedna nebo několik mocností spojených nebo sdružených, budou zadržena až do úplného zaplacení částek příslušejících mocnostem spojeným nebo sdruženým nebo jejich příslušníkům z důvodů válečných.

§ 12.

Aby bylo usnadněno jednání mezi úřady, bude míti každý z nich zástupce v sídle druhého úřadu.

§ 13.

Veškerá jednání budou, nehledíc k odůvodněným výjimkám, konána pokud možno v místnostech úřadu dlužnického.

§ 14.

Podle článku 231, odstavce b), ručí Vysoké strany smluvní za to, že jejich příslušníci zaplatí nepřátelské pohledávky.

Úřaddlužnickýbudetedy povinen připsati ku prospěchu úřadu věřitelskému veškeré dluhy uznané, třeba by byly u jednotlivého dlužníka nedobytné. Avšak zúčastněné vlády musí svým úřadům dáti veškerou moc potřebnou k dobytí uznaných dluhů.

§ 15.

Každá vláda zaručí náklady úřadu zřízeného na jejím území, počítajíc v to plat úřednictva.

§ 16.

Vznikla-li by neshoda mezi dvěma úřady o oprávněnosti nároků nebo spor mezi dlužníkem a věřitelem nepřátelským nebo mezi úřady, bude spor podroben buď řízení rozhodčímu (jestliže strany s tím vysloví souhlas, a za podmínek stanovených vzájemnou dohodou), anebo bude předložen smíšenému rozhodčímu soudu ustanovenému v následujícím Oddílu VI.

Spor může však býti na žádost úřadu věřitelského předložen k rozhodnutí řádným soudům v bydlišti dlužníkově.

§ 17.

Částky přiznané smíšeným rozhodčím soudem, soudy řádnými nebo soudem rozhodčím budou vymáhány skrze úřad, jako kdyby byly uznány úřadem dlužnickým.

§ 18.

Každá ze zúčastněných vlád ustanoví zástupce, kterému bude uložena vznášeti jménem jejího úřadu žaloby před smíšeným rozhodčím soudem. Tento zástupce bude vykonávati všeobecný dohled nad zmocněnci nebo právními zástupci příslušníků svého státu.

Soud rozhoduje podle spisů. Může však slyšeti strany předstupující osobně nebo podle vlastní vůle zastoupené buď zmocněnci schválenými oběma vládami nebo zástupcem shora uvedeným, který má právo přidružiti se ke straně, jakož i převzíti a držeti žalobní nárok jí opuštěný.

§ 19.

Zúčastněné úřady předloží smíšenému rozhodčímu soudu všecky informace a listinné doklady, které budou míti, aby umožnily soudu rychle rozhodnouti o právních věcech naň vznesených.

§ 20.

Kde se jedna ze zúčastněných stran odvolá ze spojeného rozhodnutí obou úřadů, musí složiti jistotu k úhradě nákladů, kterážto jistota bude vrácena toliko, jestliže první rozsudek bude změněn ve prospěch odvolatelův, a v poměru k úspěchu, jehož dosáhne, v kterémžto případě bude jeho odpůrce přidržen zaplatiti poměrný podíl škod a výloh. Jistota může býti nahrazena jinou zárukou, kterou by soud přijal.

5%ní poplatek sporné částky bude vyměřen ve všech případech přednesených soudu. Tento poplatek ponese strana podlehnuvší, nerozhodne-li soud jinak. Tento poplatek platí se vedle jistoty shora vzpomenuté. Rovněž není závislý na záruce.

Soud může přiznati jedné ze stran odškodné až do výše útrat vzniklých procesem.

Každá částka dlužná podle tohoto paragrafu bude připsána ku prospěchu úřadu vítězné strany a bude zúčtována odděleně.

§ 21.

K rychlému vyřizování sporů bude při jmenování všech osob pro úřady a prosmíšenýrozhodčísoud přihlíženo k znalosti řeči druhého zúčastněného státu.

Každý z úřadů bude moci volně dopisovati i předkládati listiny druhému ve svém vlastním jazyku.

§ 22.

Nebude-li opačné dohody mezi zúčastněnými vládami, zúrokují se dluhy podle těchto pravidel:

Žádný úrok se nebude platiti z dlužných dividend, úroků nebo jiných občasných platů, které samy jsou úrokem z kapitálu.

Úroková míra bude 5 % ročně, leda že by podle smlouvy, zákona nebo místního zvyku věřitel měl právo na úrok podle jiné míry; v těchto případech bude platiti tato míra.

Úrok se bude počítati ode dne zahájení nepřátelství nebo, jestliže částka, která má býti uhrazena, dospěla během války, ode dne dospělosti, až do dne, kdy dluh bude připsán ku prospěchu úřadu věřitelskému.

Pokud jsou úroky dluhovány, budou pokládány za dluhy uznané od úřadů a budou za týchž podmínek připsány ku prospěchu úřadu věřitelskému.

§ 23.

Jestliže rozhodnutím úřadů nebo smíšeného soudu rozhodčího bude o některém nároku uznáno, že nespadá pod článek 231, může věřitel vymáhati svoji pohledávku před řádnými soudy nebo kteroukoli jinou právní cestou.

Přednese-li se nárok úřadu, přetrhují se lhůty promlčecí.

§ 24.

Vysoké strany smluvní se zavazují, že uznají nálezy smíšeného soudu rozhodčího za konečné a že je učiní závaznými pro své příslušníky.

§ 25.

Jestliže úřad věřitelský odmítne oznámiti úřadu dlužnickému nárok nebo postupovati podle této přílohy k tomu cíli, aby byl vymožen zcela nebo z části nárok, který mu byl řádně ohlášen, bude povinen vydati věřiteli osvědčení udávající požadovanou částku, a řečený věřitel bude oprávněn vymáhati pohledávku před řádnými soudy nebo jakoukoli jinou právní cestou.

ODDÍL IV. MAJETEK, PRÁVA A ZÁJMOVÁ ÚČASTENSTVÍ.[editovat]

Článek 232.[editovat]

I.

Otázka soukromého majetku, soukromých práv a zájmových účastenství v zemích nepřátelských bude rozřešena podle zásad vyslovených v tomto Oddíle a podle ustanovení připojené přílohy.

a) Mimořádná opatření válečná, jakož i opatření disposiční, tak jak jsou vymezena v příloze paragrafu 3, která byla v území bývalého království uherského učiněna o majetku, právech a zájmových účastenstvích příslušníků mocností spojených nebo sdružených, počítajíc v to společnosti a družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni, budou, nebude-li likvidace již ukončena, neprodleně zrušena aneb zastavena, a budou majetek, práva a zájmová účastenství, o něž jde, vrácena oprávněným.

b) S výhradou opačných ustanovení, která by snad vyplývala z této smlouvy, vyhrazují si mocnosti spojené nebo sdružené právo zadržeti a likvidovati veškerý majetek, práva a zájmová účastenství, jež v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, náležejí příslušníkům bývalého království uherského nebo společnostem jimi kontrolovaným a jsou na jejich území, v jejich osadách, državách a protektorátech, počítajíc v to i území, která jim byla postoupena podle této smlouvy nebo jsou pod dozorem jmenovaných mocností.

Likvidace bude provedena podle zákonů zúčastněného státu spojeného anebo sdruženého, a nebude vlastník směti nakládati s tímto majetkem, právy a zájmovými účastenstvími, aniž jest mu dovoleno uvaliti na ně jakékoli břemeno bez svolení tohoto státu.

Za maďarské příslušníky ve smyslu tohoto odstavce nebudou pokládány osoby, které do šesti měsíců po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, dokáží, že podle ustanovení této smlouvy nabyly ipso facto státního občanství mocnosti spojené nebo sdružené, počítajíc v to osoby, které nabudou tohoto státního občanství se svolením příslušných úřadů podle článku 62, a osoby, které nabudou tohoto státního občanství na základě dřívějšího práva domovského.

c) Platy nebo náhrady vyplývající z výkonu práva, o kterém se mluví v odstavci b), určí se podle způsobu ocenění a likvidace stanoveného zákonodárstvím země, v níž byl majetek zadržen nebo likvidován.

d) S výhradou ustanovení této smlouvy budou ve vztazích mezi mocnostmi spojenými a sdruženými nebo jejich příslušníky se strany jedné a příslušníky bývalého království uherského se strany druhé, dále mezi Maďarskem se strany jedné a mocnostmi spojenými a sdruženými a jejich příslušníky se strany druhé všechna válečná opatření mimořádná, dále opatření disposiční, jakož i všechny akty, které byly vykonány anebo mají býti vykonány na základě těchto opatření po smyslu paragrafů 1 a 3 přílohy, pokládána za definitivní a mohou býti proti každému namítnuta.

e) Příslušníci mocností spojených nebo sdružených budou míti právo na náhradu škod nebo újem, které byly způsobeny jejich majetku, právům nebo zájmovým účastenstvím, počítajíc v to i společnosti nebo družstva, v nichž byli zúčastněni na území bývalého království uherského, buď mimořádnými opatřeními disposičními, o nichž jest řeč v paragrafu 1 a 3 v připojené příloze. Reklamace podané v té příčině od těchto příslušníků budou vyšetřeny a bude peníz náhrad určen smíšeným soudem rozhodčím stanoveným v Oddíle VI anebo rozhodčím jmenovaným od tohoto soudu. Náhrady půjdou na vrub Maďarska a mohou býti hrazeny ze jmění příslušníkůbývaléhokrálovstvíuherského neb společností jimi kontrolovaných, jak je vymezeno v odstavci b), který je na území anebo pod kontrolou státu, jemuž přísluší reklamant. Tento majetek může býti prohlášen za zástavu, ručící za závazky nepřátelské, za podmínek stanovených v paragrafu 4 připojené přílohy. Tato náhrada může býti splacena mocností spojenou anebo sdruženou a peníz bude připsán Maďarsku dluhem.

f) V každém případě, kdy si příslušník mocnosti spojené anebo sdružené, vlastník majetku, práva nebo zájmového účastenství, na které se vztahovalo opatření disposiční na území bývalého království uherského, bude toho přáti, bude reklamaci, o níž se jedná v odstavci e), vyhověno vrácením tohoto majetku, je-li tu ještě in natura.

V tomto případě bude Maďarsko povinno učiniti veškerá opatření nutná, aby byl vlastník z držby vypuzený uveden v držení svého majetku, zproštěného všech břemen nebo služebností, kterými by byl zatížen po likvidaci, a odškodniti třetí osoby, které by byly vrácením poškozeny.

Není-li vrácení, o kterém je řeč v předešlém odstavci, možné, mohou prostřednictvímzúčastněnýchmocnostínebo úřadů ověřovacích a kompensačních, o nichž je řeč v příloze připojené k Oddílu III, býti uzavřena zvláštní ujednání za tím účelem, aby příslušníku některé mocnosti spojené anebo sdružené bylo zajištěno odškodnění za újmu, o níž je řeč v odstavci e), přiřčením výhod aneb ekvivalentů, které se uvolí přijmouti na místě majetku, práv nebo zájmových účastenství, kterých byl zbaven.

Z důvodů restitucí učiněných podle tohoto článku budou platy nebo náhrady stanovené podle odstavce e) zmenšeny o nynější cenu vráceného majetku, přihlížejíc k náhradám za ztrátu požívacího práva anebo za zhoršení.

g) Oprávnění stanovené v odstavci f) jest vyhrazeno vlastníkům, kteří jsou příslušníky oněch mocností spojených nebo sdružených, na jejichž území zákonodárná opatření nařizující obecnou likvidaci majetku, práv a zájmových účastenství nepřátelských nebyla v platnosti před podepsáním smlouvy o příměří.

h) Vyjímaje případ, kdy bylo provedeno vrácení in natura po smyslu odstavce f), bude s čistým výtěžkem likvidace majetku, práv a zájmových účastenstvínepřátelských, ať se nalézaly kdekoli, byla-li tato likvidace provedena buď na základě mimořádného válečného zákonodárství anebo podle tohoto článku, jakož i vůbec se všemi nepřátelskými aktivy peněžními, pokud nejde o výtěžek likvidace majetku nebo o peněžní aktiva osob jmenovaných v poslední větě odstavce b), naloženo tímto způsobem:

1. Pokud jde o mocnosti, které přijmou Oddíl III a připojenou přílohu, budou jmenované výtěžky a aktiva prostřednictvím úřadu verifikačního a kompensačního,stanovenétímto Oddílem a přílohou, připsány ku prospěchu oné mocnosti, jejímž příslušníkem jest vlastník. S každým saldem, jež odtud vyplývá ve prospěch Maďarska, bude naloženo podle článku 173 Části VII (Náhrada škod) této smlouvy.

2. Pokud se týče mocností, které nepřijmou Oddílu III a připojené přílohy, budou výtěžek majetku, práv a zájmových účastenství, jakož i peněžní aktiva příslušníků mocností spojených nebo sdružených, Maďarskem zadržené, přímo vyplaceny oprávněnému anebo jeho vládě. Každá mocnost spojená nebo sdružená bude moci nakládati postupujíc podle svých zákonů a řádů s výtěžkem majetku, práv a zájmových účastenství, jakož i s peněžními aktivy, které náležely příslušníkům bývalého království uherského anebo společnostem podrobeným jejich dozoru, o nichž je řeč v odstavci b), a které zabavila, a bude jich moci použíti k uspokojení reklamací a pohledávek stanovených v tomto článku nebo v paragrafu 4 připojené přílohy. Každý majetek, právo anebo zájmové účastenství anebo výtěžek jejich likvidace nebo jakékoli peněžní aktivum, jimiž nebude disponováno tak, jak bylo svrchu řečeno, může býti zadržen jmenovanou mocností spojenou nebo sdruženou, v kterémžto případě bude s jeho hodnotou v penězích naloženo podle článku 173 Části VIII (Náhrada škod) této smlouvy.

i) S výhradou článku 250, jestliže byly provedeny likvidace v nových státech, které podpisují tuto smlouvu jako mocnosti spojené a sdružené, nebo ve státech, které nejsou účastny náhrad, jež má platiti Maďarsko, musí býti výtěžek likvidací provedených v těchto státech vyplacen přímo vlastníkům, při čemž arci práva daná komisi reparační touto smlouvou, a zejména článkem 165 Části VIII (Náhrada škod) a článkem 194 Části XI (Klausule finanční), zůstávají vyhrazena. Dokáže-li vlastník před smíšeným soudem rozhodčím, který se zavádí Oddílem VI této Části, anebo před rozhodčím, který bude jmenován tímto soudem, že podmínky prodejové nebo opatření učiněná státem, o který jde, nesrovnávající se s jeho obecným zákonodárstvím, byly nespravedlivým způsobem na újmu ceně, budou moci soud nebo rozhodčí přiznati oprávněnému přiměřenou náhradu, kterou zaplatí onen stát.

j) Maďarsko se zavazuje odškodniti své příslušníky za likvidaci nebo zadržení jejich majetku, práv anebo zájmových účastenství v zemích spojených nebo sdružených.

k) Peníz dávek a daní z majetku, které Maďarskem byly anebo by mohly býti vybrány z majetku, práv anebo zájmových účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených od 3. listopadu 1918 až do té doby, kdy uplynou tři měsíce po tom, co nabude tato smlouva působnosti, anebo, jde-li o majetek, práva nebo zájmová účastenství podrobená mimořádným opatřením válečným, až do doby jejich navrácení podle této smlouvy, bude taktéž navrácen oprávněným.

II.

S výhradou předchozích ustanovení, jsou prohlášena za neplatná a neexistující veškerá opatření jiná, než výše zmíněná, učiněná úřady de jure nebo de facto na území bývalého království uherského od 3. listopadu 1918 až do doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, a která poškozují majetek, práva, a zájmová účastenství mocností spojených a sdružených nebo jich příslušníků, počítaje v to společnosti a sdružení, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni.

Ustanovení vytčený v hořejších odstavcích a), e), f), h) a k) vztahují se na majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků mocností spojených a sdružených počítaje v to společnosti a sdružení, v nichž tito byli zúčastněni a která se stala předmětem poškozujících opatření jako: vyvlastnění, konfiskace, zabavení, rekvisice, zničení a poškození, buď následkem zákonů nebo nařízení, buď násilnými činy ze strany maďarských úřadů de jure nebo de facto, nebo se strany obyvatelstva maďarského.

III.

Mezi společnosti a sdružení náleží zejména pravoslavné obce řecké sídlem v Budapešti a v jiných městech Maďarska, jakož i ústavy náboženské a jiné, jsou-li v těchto obcích a ústavech zúčastněni příslušníci mocností spojených a sdružených.

IV.

Žádné propadnutí práv nebude aniž mohlo býti platně namítáno naproti příslušníkům mocností spojených a sdružených počítaje v to společnosti a sdružení, ve kterých tito byli zúčastněni, proto, že opomenuli učiniti zadost formalitám nebo prohlášením uloženým maďarským zákonem nebo nařízením vydaným po uzavření příměří a před tím, než tato smlouva nabude působnosti.

Článek 233.[editovat]

Maďarsko se zavazuje, že pokud jde o majetek, práva a zájmová účastenství vrácená podle článku 232, příslušníkům mocností spojených nebo sdružených, počítaje v to společnosti a družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni:

a) uvésti a udržovati práva a zájmová účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených s výhradou výjimek výslovně v této smlouvě stanovenýchvtomprávním stavu, v kterém byly podle zákonů předválečných majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků bývalého království uherského;

b) nepodrobiti majetek, práva nebo zájmová účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených žádným opatřením, která by se nepříznivě dotýkala vlastnictví a která by neplatila stejně o majetku, právech a zájmových účastenstvích příslušníků maďarských, a zaplatiti přiměřenou náhradu, kdyby takováto opatření byla učiněna.

PŘÍLOHA.[editovat]

§ 1.

Ve shodě s ustanoveními článku 232, odstavce d), potvrzuje se platnost všech opatření propůjčujících vlastnictví, všech nařízení o likvidaci podnikůnebspolečností, nebo všech jiných nařízení, předpisů, rozhodnutíneboinstrukcí,které byly učiněny nebo vydány od kterýchkoli soudů neb správních úřadů jedné z Vysokých stran smluvních podlezákonodárství válečného o majetku, právech nebo zájmových účastenstvích nepřátelských, jakož i opatření takových, o kterých nutno míti za to, že byla podle tohoto válečného zákonodárství učiněna nebo vydána. Bude se míti za to, že zájmy všech osob byly platně upraveny nařízeními, předpisy, rozhodnutími neb instrukcemi jednajícími o majetku, v němž jsou tyto osoby zúčastněny, bez rozdílu, zdali v oněch nařízeních, předpisech, rozhodnutích neb instrukcích byly tyto zájmy výslovně uvedeny čili nic. Nebude brána v odpor správnost převodu majetku, práv neb zájmových účastenství uskutečněného podle řečených nařízení, předpisů, rozhodnutí neb instrukcí. Rovněž se potvrzuje platnost veškerých opatření učiněných o majetcích, obchodních podnicích neb společnostech, pokud se týče jejich zjištění, sekvestrace, vnucené správy, využití, rekvisice, dozoru neb likvidace, prodeje nebo správy majetku, práv nebo zájmových účastenství, vymáhání neb placení dluhů, placení útrat, nákladů nebo výloh, nebo jakéhokoli jiného opatření předsevzatého v důsledku nařízení, předpisů, rozhodnutí neb instrukcí učiněných, vydaných nebo provedených kterýmkoli soudem nebo správním úřadem jedné z Vysokých stran smluvních podle mimořádných zákonů válečných o majetku, právech a zájmových účastenstvích nepřátelských, jakož i v důsledku takových opatření, o kterých nutno míti za to, že byla podle těchto mimořádných zákonů učiněna, s výhradou, že ustanovení tohoto paragrafu nejsou na újmu majetkovým právům, jichž příslušníci mocností spojených a sdružených před tím nabyli bezelstně a řádným způsobem v souhlase se zákony státu, v jehož území majetek leží.

Ustanovení tohoto paragrafu netýkají se takových shora vypočítaných opatření, která byla učiněna bývalou vládou rakousko-uherskou na území přepadeném neb obsazeném, ani opatření vzpomenutých shora, která byla učiněna Maďarskem nebo maďarskými úřady po 3. listopadu 1918; veškerá tato opatření budou neplatná.

§ 2.

Žádná reklamace ani žaloba nesmí býti vznášena Maďarskem nebo jeho příslušníky ani přílušníky bývalého království uherského nebo jejich jménem, nechť osoby tyto sídlí kdekoli, proti kterékoli mocnosti spojené a sdružené nebo proti kterékoli osobě jednající jménem nebo z příkazu kteréhokoli úřadu soudního nebo správního řečené mocnosti spojené a sdružené ve věci jakéhokoli jednání neb opominutí, které se týká majetku, práv nebo zájmových účastenství příslušníků maďarských a zběhlo se za války neb za příprav válečných. Rovněž nebude připuštěna žádná reklamace ani žaloba proti nikomu, pokud jde o jakékoli jednání nebo opominutí vyplývající z mimořádných opatření válečných, zákonů a nařízení kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené.

§ 3.

V článku 232 a v této příloze zahrnuje výraz „mimořádná opatření válečná“ všeliká opatření zákonodárná, správní, soudní nebo jiná, která byla nebo budou později učiněna ve věci majetku nepřátelského a jejichž účinkem bylo nebo bude odnětí disposice vlastníkům nad jejich majetkem, avšak bez dotčení podstaty práva vlastnického, zejména opatření o dohledu, vnucené správě a sekvestraci, neb opatření, jejichž účelem bylo neb bude zabaviti, zužitkovati nebo obstaviti aktiva nepřátelská, a to z jakéhokoli důvodu, v jakékoli formě a na kterémkoli místě. Akty, kterými se tato opatření proti majetku nepřátelskému provádějí, jsou veškerá rozhodnutí, instrukce, rozkazy neb nařízení správních úřadů nebo soudů, uplatňující tato opatření na majetek nepřátelský, jakož i veškerá jednání osob pověřených správou nebo dozorem nad majetkem nepřátelským,jakonapř. placení dluhů, vybírání pohledávek, zapravování útrat, nákladů neb výloh, vybírání platů.

„Opatření disposiční“ jsou taková, jimiž byla nebo bude dotčena podstata vlastnictví k majetku nepřátelskému převodem celku nebo části na osobu jinou než vlastníka nepřátelského a bez jeho souhlasu, zejména opatření nařizující prodej, likvidaci, propadnutí vlastnického práva k majetku nepřátelskému, anulování právních titulů aneb cenných papírů.

§ 4.

Majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků bývalého království uherského na územích kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené, jakož i čistývýtěžekjejichprodeje,likvidace nebo jiných opatření disposičních mohou býti touto mocností spojenou nebo sdruženou předně zatíženy tím, že se zaplatí náhrady dlužné podle reklamací příslušníků této mocnosti za jejich majetek, práva a zájmová účastenství, počítaje k nim společnosti nebo družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni na území bývalého království uherského, nebo pohledávky, jež mají za příslušníky maďarskými, jakož i tím, že se uspokojí reklamace vzniklé z jednání bývalé vlády rakousko-uherské nebo kteréhokoli uherského úřadu po 28. červenci 1914 a dřív nežli tato mocnost spojená nebo sdružená vstoupila do války. Výše takovýchto požadavků může býti určena rozhodčím, kterého určí pan Gustav Ador, uvolí-li se, nebo, neučiní-li tak, smíšeným rozhodčím soudem zavedeným v Oddílu VI. Na druhém místě mohou býti zatíženy tím, že se zaplatí náhrady dlužné podle reklamací příslušníků mocnosti spojené nebo sdružené za jejich majetek, práva a zájmová účastenství na území ostatních mocností nepřátelských,pokudtato odškodnění nebudou poskytnuta jinakým způsobem.

§ 5.

Nehledíc k ustanovením článku 232, jestliže bezprostředně před vypuknutím války některá společnost povolená ve státě spojeném nebo sdruženém měla společně se společností od ní kontrolovanou a povolenou v Maďarsku právo používati známek továrních neb obchodních ve třech státech, nebo jestliže požívala spolu s takovou společností práva ke zvláštním procesům při výrobě zboží nebo předmětů potřebných pro třetí státy, bude prvá společnost samojediná oprávněna užívati oněch známek továrních ve třech státech s vyloučením společnosti maďarské; a společné právo k procesu výrobnímu bude vydáno této první společnosti bez ohledu na jakékoli opatření učiněné podle válečného zákonodárství v mocnářství rakousko-uherském vzhledem k této druhé společnosti nebo jejímzájmům, obchodnímu vlastnictví nebo akciím. Nicméně první společnost, bude-li za to žádáno, vydá druhé společnosti modely dovolující pokračovati ve výrobě zboží, které se má spotřebovati v Maďarsku.

§ 6.

Až do okamžiku, kdy bude provedena restituce podle článku 232, ručí Maďarsko za zachování majetku, práv a zájmových účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených - počítaje v to společnosti a družstva, v nichž byli tito příslušníci zúčastněni -, jež byly podrobeny v Maďarsku nějakému mimořádnému opatření válečnému.

§ 7.

Do roka po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, ohlásí mocnosti spojené nebo sdružené majetek, práva a zájmová účastenství, o kterých míní použíti práva uvedeného v článku 232, odstavci f).

§ 8.

Restituce uvedené v článku 232 budou vykonány na rozkaz vlády maďarské nebo úřadů, které na místě ní budou ustanoveny. Podrobné výkazy o vedení správy budou podány zúčastněným osobám úřady maďarskými na žádost,kterámůže býti vznesena, jakmile tato smlouva nabude působnosti.

§ 9.

Až do ukončení likvidace uvedené v článku 232, odstavci b), zůstanou majetek, práva a zájmová účastenství osob jmenovaných v témž odstavci podrobeny mimořádným opatřením válečným, která byla nebo budou o nich učiněna.

§ 10.

Do šesti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, vydá Maďarsko každé mocnosti spojené nebo sdružené všechny smlouvy, osvědčení, akty a jiné právní tituly vlastnického práva, jež jsou v rukou jeho příslušníků a vztahují se k majetku, právům nebo zájmovým účastenstvím nalézajícím se na území řečené mocnosti spojené nebo sdružené, čítaje v to akcie, obligace nebo jiné cenné papíry všech společností povolených podle zákonů této mocnosti.

Maďarsko podá kdykoli na žádost mocnosti spojené nebo sdružené všechna vysvětlení o majetku, právech a zájmových účastenstvích státních občanů maďarských na území této mocnosti spojené nebo sdružené, jakož i o všech transakcích, které byly s řečeným majetkem, právy nebo zájmovými účastenstvími snad provedeny po 1. červenci 1914.

§ 11.

Výraz „peněžní aktiva“ zahrnuje všecky vklady nebo fondy zřízené před vypověděním války nebo po něm, jakož i všechna aktiva pocházející ze vkladů, důchodů neb užitků inkasovaných správci, sekvestry nebo jinými z úhrad bankovních nebo z jakéhokoli jiného pramene, avšak nezahrnuje peněz náležejících spojené anebo sdružené mocnosti anebo státům, provinciím neb obcím, které ji tvoří.

§ 12.

Všechna kdekoli učiněná umístění peněžních aktiv příslušníků Vysokých stran smluvních, počítaje v to společnosti a družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni, osobami odpovědnými za správu nepřátelského majetku nebo majícími dozor nad takovou správou anebo na rozkaz těchto osob nebo kteréhokoli úřadu budou prohlášena za neplatná. Tato peněžní aktiva budou vyúčtována bez ohledu k oněm umístěním.

§ 13.

Do měsíce po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, nebo na žádost vznesenou kdykoli poté, vydá Maďarsko mocnostem spojeným nebo sdruženým všecky účty nebo doklady účetní, archivy, listiny a vysvětlení všeho druhu, nalézající se snad na jeho území a týkající se majetku, práv a zájmových účastenství příslušníků těchto mocností - počítaje v to společnosti nebo družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni -, ježbyly podrobeny mimořádným opatřením válečným neb jakémukoli opatření disposičnímu buď v Maďarsku nebo v územích, která byla obsazena jím nebo jeho spojenci.

Kontroloři, dozorci, vedoucí ředitelé, správci, vnucení správci, likvidátoři a opatrovníci budou za ručení vlády maďarské osobně odpovědni za neprodlené a úplné vydání těchto účtů a listinných dokladů a za jejich přesnost.

§ 14.

Ustanovení článku 232 a této přílohy o majetku, právech a zájmových účastenstvích v nepřátelských státech a o výtěžku jejich likvidace vztahují se na dluhy, úvěry a účty, kdežto Oddíl III upravuje toliko způsoby placení.

Pro úpravu otázek uvedených v článku 232 mezi Maďarskem a mocnostmi spojenými a sdruženými, jejich koloniemi nebo protektoráty nebo kterýmkoli z britských dominií nebo Indií, o kterých nebude prohlášeno, že přijímají Oddíl III, a mezi jejich příslušníky budou platiti ustanovení Oddílu III o měně, v které se mají díti platy, o kursu a úrocích, ačli zúčastněná vláda spojené nebo sdružené mocnosti neoznámí Maďarsku do šesti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, že se jednoho nebo několika řečených ustanovení nemá použíti.

§ 15.

Ustanovení článku 232 a této přílohy platí o vlastnictví průmyslovém, literárním a uměleckém, která jsou nebo budou pojata do likvidace majetku, práv, zájmových účastenství, společností nebo podniků, provedené podle výjimečného válečného zákonodárství mocnostmi spojenými nebo sdruženými nebo podle podmínek článku 232, odstavce b).

ODDÍL V. SMLOUVY, PROMLČENÍ, ROZSUDKY.[editovat]

Článek 234.[editovat]

a) Smlouvy uzavřené mezi nepřáteli budou pokládány za zrušené od okamžiku, kdy se kterékoli dvě strany staly nepřáteli, vyjímajíc případ, kde jde o dluhy nebo jiné povinnosti peněžní, které vznikly tím, že bylo něco podle smlouvy vykonáno nebo placeno, a s výhradou výjimek a zvláštních pravidel platných pro jisté smlouvy nebo druhy smluv uvedených níže nebo v připojené příloze.

b) Vyňaty jsou ze zrušení ve smyslu tohoto článku smlouvy, jichž splnění bude ve všeobecném zájmu žádáno vládami mocností spojených nebo sdružených, jejichž příslušníkem jest jedna ze stran, do šesti měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Způsobí-li splnění smluv takto v platnosti zachovaných následkem změny obchodních poměrů jedné ze stran značnou újmu, může smíšený rozhodčí soud, o němž jest řeč v Oddíle VI, přiřknouti poškozené straně přiměřenou náhradu.

c)Hledíc k předpisům ústavním a právním ve Spojených státech amerických a Japonsku, neplatí tento článek ani článek 235 s připojenou přílohou o smlouvách uzavřených mezi příslušníky těchto států a příslušníky bývalého království uherského; stejně neplatí článek 240 pro Spojené státy americké nebo jejich příslušníky.

d) Tento článek jakož i připojená příloha neplatí pro smlouvy, jejichž strany se staly nepřáteli tím, že jedna nebo druhá bydlila v území, jehož suverenita se mění, pokud tato strana nabude na základě této smlouvy státní příslušnosti mocnosti spojené nebo sdružené, ani pro smlouvy uzavřené mezi příslušníky mocností spojených nebo sdružených, mezi kterými byly obchodní styky zakázány proto, že jedna ze stran byla na území některé z mocností spojených nebo sdružených, které bylo obsazeno nepřítelem.

e) O žádném ustanovení tohoto článku a připojené přílohy nelze míti za to, že by činilo neplatným obchodní jednání zákonité vykonané na základě smlouvy uzavřené mezi nepřáteli se schválením jedné z mocností válčících.

Článek 235.[editovat]

a) Na území Vysokých stran smluvních staví se ve vztazích mezi nepřáteli veškeré lhůty promlčecí, práva omezující nebo preklusivní lhůty procesní po dobu války, ať počaly běžeti před vypuknutím války či po něm; počnou znovu běžeti nejdříve tři měsíce po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti. Toto ustanovení platí o lhůtách k předložení kuponů úrokových anebo dividendových a o lhůtách k předložení cenných papírů vylosovaných nebo z jakéhokoli jiného důvodu splatných, pokud jde o jich placení.

b)Byly-li následkem nevykonání nějakého aktu aneb nevyhovění formálnímu předpisu za války na území bývalého království uherského provedeny úkony exekuční na újmu příslušníka některé z mocností spojených nebo sdružených, bude reklamace podaná příslušníkem některé mocnosti spojené nebo sdružené vznesena na smíšený rozhodčí soud, stanovený v Oddíle VI, nespadá-li ta věc do pravomoci soudu některé mocnosti spojené nebo sdružené.

c) Na žádost interesovaného příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené nalezne smíšený rozhodčí soud na znovuzřízení práv porušených úkony exekučními, vzpomenutými v odstavci b), kdykoli to, hledíc k zvláštním poměrům věci, bude spravedlivo a možno.

Bylo-li by toto znovuzřízení nespravedlivo nebo nemožno, může smíšený rozhodčí soud poskytnouti poškozené straně náhradu na vrub vlády maďarské.

d) Stala-li se smlouva mezi nepřáteli neplatnou buď tím, že jedna ze stran nesplnila nějakou podmínku smluvní, anebo tím, že použila práva smlouvou stanoveného, může se poškozená strana obrátiti o náhradu škody na smíšený rozhodčí soud. Soud bude míti v tomto případě práva stanovená v odstavci c).

e) Ustanovení předešlých odstavců tohoto článku budou platiti pro příslušníky mocností spojených a sdružených, kterým se stala újma opatřeními svrchu vzpomenutými, provedenými od úřadů bývalé vlády uherské v území přepadeném nebo obsazeném, nedostalo-li se těmto příslušníkům za to jiné náhrady.

f) Maďarsko nahradí třetím osobám škodu, kterou utrpěly vrácením neb znovuzřízením práva, na něž nalezl smíšený rozhodčí soud podle ustanovení předcházejících odstavců tohoto článku.

g) Co se týče skriptur obchodních, začne tříměsíční lhůta, o níž je řeč v odstavci a), běžeti ode dne, kdy se definitivně ukončí mimořádná opatření platící o skripturách obchodních v území příslušné mocnosti.

Článek 236.[editovat]

V poměru mezi nepřáteli bude se míti za to, že žádná obchodní skriptura sepsaná před válkou nepozbyla platnosti jen z toho důvodu, že nebyla předložena ku přijetí nebo k placení v předepsaných lhůtách, nebo že vydatelé neb indosanti nebyli zpraveni o nepřijetí neb o nezaplacení, nebo že schází protest, nebo z toho důvodu, že za války nebylo vyhověno jakémukoli formálnímu předpisu.

Jestliže lhůta, v které měla obchodní skriptura býti předložena ku přijetí nebo k placení, nebo v které měli vydatel neb indosanti býti zpraveni o nepřijetí neb o neplacení, nebo v které měla býti skriptura protestována,vypršela za války, a jestliže strana, která měla předložitinebo dáti protestovati skripturu nebo dáti zprávu o nepřijetí neb o neplacení, tak neučinila za války, bude jí od té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, povolena lhůta méně tří měsíců, v níž bude moci předložiti skripturu, zpraviti o nepřijetí neb o neplacení nebo dáti ji protestovati.

Článek 237.[editovat]

Rozsudky vynesené soudy kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené v případech, v kterých jsou tyto soudy příslušné podle této smlouvy, budou uznány v Maďarsku za pravomocné a budou vykonány, aniž bude potřebí je opatřovati doložkou vykonatelnosti.

Jestliže byl v jakémkoli sporu za války proti příslušníku mocností spojených nebo sdružených nebo proti společnosti neb družstvu, v nichž bylněkterýz těchto příslušníků zúčastněn, od soudu bývalého království uherského vynesen rozsudek nebo nařízen exekuční výkon v některé instanci, v které se onen příslušník nebo společnost nebo družstvo nemohli hájiti, bude moci příslušník mocnosti spojené nebo sdružené, jemuž se takto stala újma, dostati náhradu, která bude určena smíšeným rozhodčím soudem ustanoveným v Oddíle VI.

K žalobě příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené smí náhrada shora vzpomenutá na rozkaz smíšeného rozhodčího soudu, kde to bude možno, býti dána tím způsobem, že se strany znovu uvedou ve stav, v němž byly před rozsudkem vyneseným od maďarského soudu.

Náhradu shora vzpomenutou mohou před smíšeným soudem dostati rovněž příslušníci mocností spojených a sdružených, kterým se stala újma soudními rozhodnutími v územích přepadených nebo obsazených, jestliže nebyli odškodněni jinak.

Článek 238.[editovat]

Ve smyslu Oddílu III, IV, V a VII znamená výraz „za války“ pro každou mocnost spojenou nebo sdruženou období od okamžiku, kdy nastal válečný stav mezi Maďarskem a touto mocností, až do doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.

PŘÍLOHA.[editovat]

I.

Obecná ustanovení.

§ 1.

Ve smyslu článků 234, 235 a 236 pokládají se smluvní strany za nepřátelské, byl-li obchod mezi nimi zakázán nebo stal-li se jinak nezákonným podle zákonů, nařízení nebo předpisů, kterým byla jedna z těchto stran podrobena, a to buď ode dne, kdy tento obchod byl zakázán, nebo ode dne, kdy se stal nezákonným jakýmkoli jiným způsobem.

§ 2.

Následující druhy smluv jsou vyňaty ze zrušení, o kterém je řeč v článku 234, a zůstávají v působnosti bez újmy práv uvedených v článku 232, odstavec b) a s výhradou použití domácích zákonů, nařízení a předpisů vydaných za války mocnosti spojenými nebo sdruženými, jakož i ustanovení smluvních:

a) smlouvy, jejichž předmětem je převod statků, majetku a věcí movitých neb nemovitých, jestliže vlastnictví bylo převedeno nebo předmět vydán před tím, nežli se strany staly nepřáteli;

b) pachty, nájmy a smlouvy o budoucím nájmu;

c) smlouvy o zástavu nemovitou, movitou a právo retenční;

d) koncese na doly, důlní jámy, lomy nebo ložiska;

e) smlouvy mezi osobami soukromými a státy, zeměmi, obcemi a jinými obdobnými právnickými osobami, které jsou pověřeny správními úkoly, a koncese udělené řečenými státy, zeměmi, obcemi nebo jinými obdobnými právnickými osobami, které jsou pověřeny správními úkoly.

§ 3.

Jsou-li ustanovení některé smlouvy zrušena z části podle článku 234 a lze- li odloučení provésti, zůstanou ostatní ustanovení této smlouvy v platnosti s výhradou použití domácích zákonů, nařízení a předpisů vzpomenutých shora v paragrafu 2. Nelze-li odloučení provésti, bude se míti za to, že smlouva byla zrušena v celku.

II.

Zvláštní předpisy o určitých druzích smluv.

Smlouvy na bursách cenných papírů a zboží.

§ 4.

a) Pravidla vydaná za války uznanými bursami na cenné papíry nebo na zboží a stanovící likvidaci obchodů bursovních, uzavřených před válkou nepřátelským jednotlivcem, potvrzují se Vysokými stranami smluvními, rovněž i opatření k provedení těchto pravidel, s výhradou:

1. že bylo výslovně řečeno, že obchod bude podléhati pravidlům řečených burs,

2. že tato pravidla byla všeobecně závazná,

3. že podmínky likvidace byly slušné a přiměřené.

b) Předchozí odstavec se nevztahuje na opatření učiněná za okupace na bursách v krajích, které byly obsazeny nepřítelem.

c) Likvidace termínových obchodů s bavlnou uzavřených ke dni 31. července 1914 podle rozhodnutí svazu bavlnářského v Liverpoolu se potvrzuje.

Zástava.

§ 5.

Prodej zástavy zřízené k zaručení dluhu nepřítelova bude se v případě nezaplacení pokládati za platný, třeba že vlastník nemohl býti zpraven, jestliže věřitel jednal bezelstně s náležitou péčí a opatrností; v tom případě nebude moci vlastník vznésti nijakého nároku na prodej zástavy.

Toto ustanovení se nevztahuje na prodeje zástav vykonané nepřítelem za okupace v krajinách, do kterých nepřítel vpadl nebo jež obsadil.

Obchodní skriptury.

§ 6.

Pokud se týče mocností, které přijaly Oddíl III a připojenou k němu přílohu, budou peněžní závazky trvající mezi nepřáteli a plynoucí z vydání obchodních skripturvyrovnánypodleřečenépřílohy prostřednictvím úřadů verifikačních a kompensačních, jež vstoupí v práva majetníka, pokud jde o různé opravné prostředky, které jsou majetníku přístupny.

§ 7.

Jestliže se některá osoba buď před válkou nebo za války zavázala zaplatiti obchodní skripturu následkem závazku, jejž k ní přejala jiná osoba, která se stala později nepřátelskou, bude tato osoba nucena přes zahájení nepřátelství ručiti oné za následky svého závazku.

III.

Pojišťovací smlouvy.

§ 8.

Pojišťovací smlouvy, které uzavřela jedna osoba s druhou, jež se stala později nepřátelskou, budou upraveny podle následujících paragrafů.

Pojištění proti požáru.

§ 9.

Smlouvy o pojištění proti požáru týkající se majetku, které uzavřela osoba mající zájmy na tomto majetku s osobou, jež se stala později nepřátelskou, nebudou se pokládati za zrušené zahájením nepřátelství nebo následkem toho, že se osoba stala nepřátelskou, nebo že jedna ze stran nesplnila některého smluvního závazku za války nebo ve lhůtě tří měsíců po válce, nýbrž budou zrušeny dnem, kdy roční prémie po prvé dospěje splatnosti po vypršení tříměsíční lhůty po tom, kdy tato mírová smlouva nabude působnosti.

Provede se vyrovnání nezaplacených prémií, jež dospěly splatnosti za války, nebo nároků za škody vzešlé za války.

§ 10.

Jestliže pojištění požární uzavřené před válkou bylo správním nebo zákonodárným aktem za války převedeno s původního pojistitele na pojistitele jiného, bude převod uznán a o ručení původního pojistitele bude se míti za to, že přestalo dnem převodu. Původní pojistitel bude však oprávněn k tomu, aby se mu na jeho žádost dostalo úplné informace o podmínkách převodu, a bude-li patrno, že tyto podmínky nebyly přiměřené, budou změněny tak dalece, pokud je nutno, aby se staly přiměřenými.

Nad to bude míti pojistník v dohodě s původním pojistitelem právo, aby bylasmlouva převedena na původního pojistitele, počínajíc dnem žádosti.

Pojištění na život.

§ 11.

Pojišťovací smlouvy na život uzavřené mezi pojistitelem a osobou, jež sestala později nepřátelskou, nebudou se pokládati za zrušené prohlášením války nebo tím, že se osoba stala nepřátelskou.

Každá částka, která se stala splatnou za války za podmínek smlouvy, jež se podle předchozího odstavce nepokládá za zrušenou, bude vymahatelná po válce. Tato částka se zvýší o 5%ní roční úroky od dospělosti až do dne splacení.

Jestliže smlouva za války propadla pro neplacení prémií nebo stala-li se bezúčinnou pro nesplnění smluvních podmínek, budou pojištěnec nebo jeho zástupci nebo právní nástupci míti právo kdykoli ve lhůtě dvanácti měsícůode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádati od pojistitele hodnotu, kterou měla pojistka v den svého propadnutí nebo zrušení.

Když smlouva propadla za války proto, že nebyly následkem válečných opatření placeny prémie, mají pojištěnec nebo jeho zástupci nebo právní nástupci právo do tří měsíců, jež budou následovati po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, obnoviti platnost smlouvy tím, že zaplatí prémie případně dospělé s 5%ním ročním úrokem.

§ 12.

Jestliže byly pojišťovací smlouvy na život uzavřeny pobočkou některé pojišťovací společnosti zřízenou ve státě, který se později stal nepřátelským, bude se tato smlouva, nebude-li obsaženo ustanovení opačné ve smlouvě samé, říditi místními zákony, avšak pojistitel bude směti požadovati na pojištěnci nebo jeho zástupcích vrácení částek zaplacených k uspokojení požadavků vznesených nebo uložených následkem opatření válečných proti podmínkám smlouvy samé a proti zákonům a státním smlouvám v době, kdy pojišťovací smlouva byla uzavřena.

§ 13.

Ve všech případech, kde podle zákona platného pro smlouvu zůstane pojistitel přes to, že prémie nejsou zaplaceny, zavázán smlouvou až do té doby, kdy se dá pojištěnci zpráva, že smlouva došla, bude míti právo, jestliže mu bylo válkou znemožněno tuto zprávu podati, vymáhati od pojištěnce nezaplacené prémie zvýšené o 5%ní roční úrok.

§ 14.

Pro použití paragrafů 11 - 13 budou se za pojišťovací smlouvy na život pokládati pojišťovací smlouvy, které se, pokud jde o výpočet vzájemných závazků mezi dvěma stranami, zakládají na pravděpodobnostech lidského života, kombinovaných s úrokovou mírou.

Pojištění námořní.

§ 15.

Smlouvy o pojištění námořním, počítajíc v to pojistky na čas a pojistky cestovní, uzavřené mezi pojistitelem a osobou, jež se později stala nepřátelskou, budou se pokládati za zrušené tím okamžikem, kdy se tato osoba stala nepřátelskou, vyjímajíc případy, že risiko, o němž je řeč ve smlouvě, počalo běžeti před tímto okamžikem.

Nepočalo-li risiko běžeti, bude možno částky zaplacené jako prémie nebo jinak vymáhati na pojistiteli.

Počalo-li risiko běžeti, bude se smlouva pokládati za platnou přes to, že se strana stala nepřátelskou, a zaplacení částek dlužných podle podmínek smlouvy buď jako prémie nebo jako škody bude vymahatelné, až tato smlouva nabude působnosti.

Jestliže byla uzavřena dohoda o placení úroku z částek, jež byly dluhovány před válkou příslušníkům nebo příslušníky států válčících a byly vymoženy po válce, poběží tento úrok v případě ztrát vymahatelných podle pojišťovacích smluv námořních od té chvíle, kdy vypršela lhůta jednoroční ode dne těchto ztrát.

§ 16.

Žádná smlouva o námořním pojištění s pojistníkem, jenž se později stal nepřítelem, nesmí se vykládati tak, že by kryla škody způsobené válečnými činy mocnosti, jejímž příslušníkem je pojistitel, nebo válečnými činy států spojených nebo sdružených s touto mocností.

§ 17.

Prokáže-li se, že některá osoba, která před válkou uzavřela smlouvu o námořním pojištění s pojistitelem, jenž se později stal nepřítelem, uzavřela po zahájení nepřátelství novou smlouvu kryjící totéž risiko s pojistitelem nikoli nepřátelským, bude se míti za to, že nová smlouva nahradila původní smlouvu dnem, kdy byla uzavřena, a dospělé prémie budou upraveny na tom základě, že původní pojistitel bude zavázán smlouvou jen do okamžiku, kdy byla uzavřena smlouva nová.

Jiná pojištění.

§ 18.

Sjinýmipojišťovacímismlouvamiuzavřenými před válkou mezi pojistitelem a osobou, jež se stala později nepřátelskou, nežli smlouvami, o nichž jest řeč v paragrafech 9 až 17, naloží se ve všech směrech stejným způsobem, jako by se naložilo podle řečených článků se smlouvami o požárním pojištění mezi týmiž stranami.

Zajišťovací smlouvy.

§ 19.

Všechnyzajišťovacísmlouvyuzavřenés osobou, jež se stala nepřátelskou, budou se pokládati za zrušeny tím, že se tato osoba stala nepřátelskou,avšak v případě risika v pojištění životním nebo námořním, jež počalo běžeti před válkou, bez újmy práva vymáhati po válce zaplacení částek dlužných vhledem na tato risika.

Jestliže se však zajištěnci stalo následkem vpádu nemožným nalézti jiného zajistitele, potrvá smlouva v platnosti až do vypršení lhůty tříměsíční po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Bude-li některá smlouva zajišťovací zrušena podle tohoto paragrafu, provede se vyúčtování mezi stranami, pokud se týče i prémií zaplacených a splatných, i závazků za ztráty utrpěné vhledem na risika v pojištění životním neb námořním, jež počala běžeti před válkou. V případě jiných risik nežli těch, která jsou uvedena v paragrafech 11 až 17, upraví se účty ke dni, kterého se strany staly nepřátelskými, bez ohledu na nároky za ztráty utrpěné po tomto dnu.

§ 20.

Ustanovení předchozího paragrafu vztahují se také na ta zajištění trvající v den, kdy se strany staly nepřátelskými, která zajišťují zvláštní risika přejatá pojistitelem v pojišťovací smlouvě stran jakéhokoli jiného risika než risika života neb risika námořního.

§ 21.

Zajištění pojišťovací smlouvy na život, jež bylo uzavřeno zvláštní smlouvou a nebylo zahrnuto ve všeobecné smlouvě zajišťovací, zůstane v platnosti.

§ 22.

Bylo-li před válkou uskutečněno zajištění smlouvy v pojištění námořním, zůstane postup risika postoupeného zajistiteli v platnosti, jestliže toto risiko počalo běžeti před zahájením nepřátelství, a smlouva zůstane platná přes zahájení nepřátelství; částky dlužné podle smlouvy zajišťovací jak stran prémií, tak stran ztrát budou vymahatelné po válce.

§ 23.

Ustanovení paragrafů 16 a 17 a poslední odstavec paragrafu 15 budou se vztahovati na smlouvy zajišťující risika námořní.

ODDÍL VI. SMÍŠENÝ ROZHODČÍ SOUD.[editovat]

Článek 239.[editovat]

a) Ve lhůtě tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude zřízen smíšený rozhodčí soud mezi každou z mocností spojených nebo sdružených na straně jedné a Maďarskem na straně druhé. Každý z těchto soudů bude složen za tří členů. Každá ze zúčastněných vlád bude jmenovati jednoho z těchto členů. Předseda bude zvolen po dohodě mezi oběma zúčastněnými vládami.

Nebylo-li by možno dosíci o tom dohody, budou předseda soudu a dvě jiné osoby jako jeho náhradníci pro případ potřeby zvoleni Radou Společnosti národů nebo, nežli bude tato Rada ustavena, panem Gustavem Adorem, svolí-li k tomu. Osoby tyto mají býti příslušníky mocností, které zůstaly za války neutrální.

Jestliže se některá vláda nepostará při uprázdnění místa způsobem shora vytčeným do měsíce o člena soudu, bude člen soudu vybrán protivnou vládou z oboru osob shora vzpomenutých, vyjímajíc předsedu.

Rozhodnutí většiny členů bude rozhodnutím soudu.

b) Smíšené rozhodčí soudy zřízené podle odstavce a) budou rozhodovati o sporech spadajících do jejich příslušnosti podle Oddílů III, IV, V a VII.

Kromě toho budou všechny spory jakéhokoli rázu týkající se smluv uzavřených dříve, než nabyla působnosti tato smlouva, mezi příslušníky mocností spojených a sdružených a příslušníky maďarskými vyřizovány smíšeným rozhodčím soudem; vyjímají se však spory, které podle zákonů mocností spojených, sdružených nebo neutrálních spadají pod příslušnost státních soudů těchto mocností. V tomto případě budou tyto spory vyřizovány těmito státními soudy s vyloučením smíšeného rozhodčího soudu. Zúčastněný příslušník mocnosti spojené nebo sdružené bude však nicméně moci záležitost vznésti na smíšený rozhodčí soud, nebrání-li tomu zákony jeho státu.

c) Bude-li to odůvodňovati počet sporů, budou moci býti ustanoveni další členové, aby se smíšený rozhodčí soud mohl rozděliti v několik oddělení. Každé z těchto oddělení bude složeno, jak shora udáno.

d) Každý smíšený rozhodčí soud stanoví sám svůj jednací řád, pokud není upraven ustanoveními v příloze k tomuto článku. Bude míti právo určiti peníz nákladů a výloh procesních, jež má nésti strana prohrávající.

e) Každá vláda bude hraditi plat člena smíšeného rozhodčího soudu, jejž jmenuje, i každého zmocněnce, jejž určí, aby ji zastupoval před soudem. Plat předsedův bude vyměřen zvláštní dohodou zúčastněných vlád, a tento plat, jakož i společná vydání každého soudu ponesou tyto dvě vlády na polovic.

f) Vysoké strany smluvní se zavazují, že jejich soudy a úřady poskytnou smíšeným rozhodčím soudům přímo jakoukoli možnou právní pomoc, zejména při zprostředkování zpráv a při sbírání důkazů.

g) Vysoké strany smluvní se shodují v tom, že budou rozhodnutí smíšeného rozhodčího soudu pokládati za konečná a učiní je závaznými pro své příslušníky.

PŘÍLOHA.[editovat]

§ 1.

Jestliže některý člen soudu zemře nebo se vzdá úřadu, nebo jestliže bude některému členu soudu z jakéhokoli důvodu nemožno zastávati svůj úřad, bude postup, podle kterého se dělo jmenování, zachován i při ustanovení jeho náhradníka.

§ 2.

Soud se přidrží ve svém řízení pravidel shodujících se se spravedlností a slušností. Rozhodne o pořadu a lhůtách, v kterých má každá strana podati své návrhy, a upraví formality potřebné k vedení důkazů.

§ 3.

Právní zástupci a rádcové obou stran budou míti právo přednésti soudu ústně i písemně důvody na podporu neb obhájení své pře.

§ 4.

Soud uschová spisy o sporných otázkách a případech jemu předložených a o příslušném řízení s udáním dat.

§ 5.

Každá ze zúčastněných mocností může jmenovati tajemníka. Tito tajemníci budou tvořiti smíšený úřad tajemnický při soudu a budou podřízeni jeho rozkazům.Soudsmíjmenovatia užívati jednoho neb několika funkcionářů, jichž bude potřebí, aby mu pomáhali při plnění jeho úkolů.

§ 6.

Soud bude rozhodovati o všech sporných otázkách a věcech naň vznesených podle důkazů, svědectví a informací, jež opatří zúčastněné strany.

§ 7.

Vysoké strany smluvní se zavazují poskytnouti soudu všechnu pomoc a vysvětlení, kterých potřebuje, aby provedl svá šetření.

§ 8.

Nedojde-li k jinaké dohodě, bude se řízení konati v jazyku anglickém, francouzském, italském nebo japonském podle toho, jak rozhodne mocnost spojená nebo sdružená, o kterou jde.

§ 9.

Místo a čas zasedání každého soudu určí předseda soudu.

Článek 240.

Jestliže některý příslušný soud vynesl nebo vynese rozsudek ve věci uvedené v Oddílech III, IV, V nebo VII a jestliže se rozsudek takový nebude shodovati s ustanoveními řečených Oddílů, bude míti strana, která tím utrpí újmu, právo na náhradu, jež bude určena smíšeným rozhodčím soudem. Na žádost příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené smí náhrada shora uvedená býti dána, možno-li, smíšeným rozhodčím soudem tak, že strany budou uvedeny v právní stav, v jakém byly, nežli byl vynesen rozsudek soudem bývalého království uherského.

ODDÍL VII.VLASTNICTVÍ PRŮMYSLOVÉ.[editovat]

Článek 241.[editovat]

Svýhradouustanovenítéto smlouvy budou práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, jak je toto vlastnictví vymezeno mezinárodními úmluvami pařížskou a bernskou, vzpomenutými v článcích 220 a 222, znovuzřízena neb obnovena ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, v územích Vysokých smluvních stran ve prospěch osob, které byly jejich nositeli v okamžiku, kdy začal stav válečný, anebo jejich právních nástupců. Rovněž i práva, jež, nebýti války, by byla mohla býti získána za války na základě podané žádosti za ochranu vlastnictví průmyslového nebo na základě uveřejnění díla literárního nebouměleckého, budou uznána a vyhrazena ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, ve prospěch osob, jež by byly měly k tomu právní titul.

Avšak právní jednání předsevzatá na základě zvláštních opatření, která snad byla zavedena za války vrchností zákonodárnou, výkonnou neb správní některé mocnosti spojené nebo sdružené, pokud jde o práva příslušníků bývalého království uherského ve věcech vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, zůstanou v platnosti a zachovají všechny své účinky.

Ani Maďarsko nebo jeho příslušníci, ani příslušníci bývalého království uherského, ani nikdo jiný jejich jménem nebudou moci činiti právních nároků ani vznášeti žaloby z toho důvodu, že vláda mocnosti spojené nebo sdružené neb kterákoli osoba na účet této vlády neb s jejím svolením těžily podobuválky z práv ve věcech vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, ani z důvodu prodeje, nabízení neb používání výrobků, přístrojů, zboží nebo předmětů jakéhokoli druhu, na něž se tato práva vztahovala.

Jestliže zákonodárství některé mocnosti spojené nebo sdružené, které bylo v působnosti v době podpisu této smlouvy, nestanovilo nic jiného, naloží se s částkami dlužnými neb zaplacenými, pokud jde o majetek osob jmenovaných v článku 232 b), na základě právních jednání neb operací, uskutečněných v důsledku zvláštních opatření uvedených v odstavci druhém tohoto článku, stejně jako s ostatními pohledávkami těchto osob podle předpisů této smlouvy; na částky, jež vyplynuly ze zvláštních opatření učiněných vládou bývalého království uherského ve věci práv z průmyslového,literárního nebo uměleckého vlastnictví příslušníků mocností spojených neb sdružených, bude se hleděti jako na jiné dluhy příslušníků maďarských a naloží se s nimi jako s jinými dluhy.

Každá z mocností spojených nebo sdružených vyhrazuje si volnost omeziti,podmínkamivázatineboztenčiti práva z vlastnictví průmyslového, literárního nebo uměleckého (vyjímajíc ochranné známky tovární neb obchodní), získaná před válkou a za války, nebo jež budou získána později podle jejího zákonodárství příslušníky maďarskými, ať tím, že je zužitkuje, ať tím, že bude poskytovati licence na jejich zužitkování, ať tím, že si vyhradí dozor nad tímto zužitkováním, ať jiným způsobem, a to do té míry, jakou bude pokládati za nutnou pro potřeby obrany státu nebo v zájmu veřejném nebo k tomu cíli, aby zabezpečila to, by Maďarsko slušně nakládalo s právy z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, která na území maďarském drží její příslušníci, aneb aby měla záruku na úplné splnění všech závazků, jež podle této smlouvy Maďarsko vzalo na sebe. Pokud jde o práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, která budou získána po době, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude se směti volnosti svrchu vyhrazené mocnostem spojeným a sdruženým používati jen tehdy, mohla-li by ona omezení, podmínky nebo ztenčení býti pokládána za nutná pro potřeby obrany státu nebo v zájmu veřejném.

Jestliže by mocnosti spojené nebo sdružené použily předcházejících ustanovení, budou přiznány přiměřené náhrady nebo odškodné, s nimiž se naloží stejně, jako se má po rozumu této smlouvy naložiti s ostatními částkami dlužnými příslušníkům maďarským.

Každá z mocností spojených nebo sdružených si vyhrazuje právo pokládati za neplatný a bezúčinný jakýkoli úplný nebo částečný postup a jakékoli vyhrazení práv z vlastnictví průmyslového, literárního nebo uměleckého, ke kterým snad došlo po 28. červenci 1914 aneb ke kterým snad dojde příště, a kterými by se ztížilo provedení předpisů tohoto článku.

Ustanovení tohoto článku nelze užíti, pokud jde o práva z vlastnictví průmyslového, literárního nebo uměleckého, příslušející společnostem nebo podnikům, jež byly mocnostmi spojenými nebo sdruženými likvidovány podle výjimečného zákonodárství válečného anebo s nimiž se tak stane podle článku 232, odstavec b).

Článek 242.[editovat]

Lhůta nejméně roční ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude povolena příslušníkům každé z Vysokých smluvních stran, aby bez příplatkuajakýchkoli pokut provedli úkon, splnili formalitu, zaplatili poplatek a vůbec dostáli jakýmkoli závazkům předepsaným zákony a nařízeními jednoho každého státu k tomu cíli, aby zachovali neb dostali práva z vlastnictví průmyslového, získaná již před 28. červencem 1914 nebo která, nebýti války, by byla mohla býti získána po tomto dni na základě žádosti podané před válkou nebo za války, jakož i k tomu cíli, aby vznesli odpor proti takovýmto právům. Tento článek však nemůže poskytnouti práva na obnovu řízení zakročovacího ve Spojených státech amerických, bylo-li již provedeno závěrečné líčení.

Práva z vlastnictví průmyslového, která snad propadla následkem toho, že nebyl proveden některý úkon nebo formalita neb že nebyl zaplacen poplatek, znovu oživnou. Pokud se však týká patentů a vzorků, bude moci každá mocnost spojená nebo sdružená učiniti opatření, která uzná podle zásad slušnosti za nutná, aby obhájila práva osob třetích, které snad těžily z patentů nebo vzorků, nebo jich používaly po dobu, kdy byly zbaveny platnosti. Mimo to patenty a vzorky náležející příslušníkům maďarským, které nabudou takto opět platnosti, zůstanou, pokud se týká udělených licencí, podřízeny předpisům, které by byly o nich platily za války, jakož i všem ustanovením této smlouvy.

Období mezi 28. červencem 1914 a dnem, kdy nabude působnosti tato smlouva, nebude započítáno do lhůty stanovené pro zužitkování patentu nebo pro užívání ochranných známek továrních neb obchodních neb užívání vzorků, a platí mimo to, že žádný patent, ochranná známka průmyslová neb obchodní nebo vzorek, který požíval ochrany dne 28. července 1914, nemůže dříve, než uplynula dvě léta ode dne, kdy nabyla působnosti tato smlouva, býti prohlášen za propadlý nebo zrušený jen z toho důvodu, že nebylo z něho těženo nebo ho nebylo používáno.

Článek 243.[editovat]

Prioritní lhůty stanovené článkem 4 mezinárodní úmluvy pařížské ze dne 20. března 1883, revidované ve Washingtonu v r. 1911, nebo kteroukoli jinou platnou úmluvou neb zákonem pro podávání neb registrování žádostí za patenty jakéhokoli druhu a pro podávání neb registrování ochranných známek továrních neb obchodních, vzorků a modelů, když tyto lhůty dne 28. července 1914 ještě nevypršely, jakož i lhůty, jež počaly běžeti za války aneb jež by, nebýti války, byly mohly počíti běžeti, budou prodlouženy každou z Vysokých smluvních stran ve prospěch všech příslušníků ostatních Vysokých smluvních stran až do doby, kdy uplyne šest měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Toto prodloužení lhůty však nebude na újmu právům kterékoli Vysoké smluvní strany aneb kterékoli osoby, jež by v okamžiku, kdy tato smlouva nabude působnosti, byla bezelstně v držbě práv z vlastnictví průmyslového odporujících právům, o něž někdo žádá dovolávaje se prioritní lhůty. Tyto mocnosti aneb osoby zůstanou v požívání svých práv, ať jich užívají osobně či skrze zástupce neb držitele licencí, kterým je postoupily dříve, než tato smlouva nabyla působnosti, a nebudou moci v této věci žádným způsobem býti znepokojovány nebo stíhány jako padělatelé.

Článek 244.[editovat]

Příslušníci bývalého království uherského neb osoby sídlící nebo vykonávající svou živnost na území bývalého království uherského se strany jedné a příslušníci mocností spojených nebo sdružených neb osoby sídlící nebo živnost svou vykonávající na území těchto mocností se strany druhé, ani osoby třetí, jimž tyto osoby postoupily svá práva za války,nebudou moci podati žaloby ani uplatňovati žádný nárok, odvolávajíce se na skutečnosti, jež se udály na území druhé strany mezi dnem, kdy nastal stav válečný, a dnem, kdy tato smlouva nabyla působnosti, a o nichž by se mohlo míti za to, že porušují práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, jež existovala v kterýkoli okamžik za války nebo která budou obnovena hledíc k článkům 242 a 243.

Rovněž nebude v žádnou dobu přípustná žaloby se strany týchž osob pro porušení práv z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, odvolávající se na to, že byly prodávány neb nabízeny po jeden rok od podpisu této smlouvy na území mocností spojených neb sdružených straně jedné neb na území Maďarska na straně druhé produkty neb výrobky vyrobené anebo literární neb umělecká díla uveřejněná v době mezi dnem, kdy nastal stav válečný, a dnem podpisu této smlouvy, nebo odvolávající se na to, že tyto věci byly někým získány, že z nich bylo těženo neb jich používáno, při čemž se však rozumí, že toto ustanovení nebude platiti, jestliže držitelé těchto práv měli bydliště anebo průmyslové neb obchodní závody v územích, jež za války byla obsazena armádami rakousko-uherskými.

Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi Spojenými státy americkými se strany jedné a Maďarskem se strany druhé.

Článek 245.[editovat]

Licenční smlouvy týkající se těžení z vlastnictví průmyslového nebo smlouvy o reprodukování děl literárních nebo uměleckých, které byly uzavřeny dříve, než nastal stav válečný, mezi příslušníky mocností spojených nebo sdružených nebo osobami sídlícími na území těchto mocností nebo vykonávajícími tam svou živnost se strany jedné a příslušníky bývalého království uherského se strany druhé, budou pokládány za rozvázané ode dne, kdy nastal stav válečný mezi bývalým mocnářstvím rakousko-uherským a mocností spojenou nebo sdruženou. Původní oprávněný ze smlouvy tohoto druhu bude však v každém případě míti právo, aby do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádal od vlastníka těchto práv udělení nové licence, jejíž podmínky,nedohodnou-lisestrany mezi sebou, budou stanoveny příslušným v tomto směru soudem té země, podle jejíhož zákonodárství ona práva byla získána, vyjímajíc případ, že se licence dosáhlo na základě práv získaných podle zákonodárství bývalého království uherského; v tomto případ budou podmínky ustanoveny smíšeným rozhodčím soudem, o němž mluví Oddíl VI této Části. Soud může po případě zároveň určiti náhradu, kterou pokládá za oprávněnou vhledem na užívání těchto práv po dobu války.

Licence vztahující se na práva průmyslová, literární nebo umělecká, které byly vyhrazeny podle zvláštního zákonodárství válečného některé mocnosti spojené nebo sdružené, nebudou dotčeny tím, že byla prodloužena licence, která existovala před válkou. Tyto licence zůstanou v platnosti neomezeně, a byla-li takováto licence udělena původnímu oprávněnému z licenční smlouvy uzavřené před válkou, bude se míti za to, že nastoupila na její místo.

Byly-li vzhledem k vlastnictví osob uvedených v článku 232 b) za války placeny nějaké částky podle nějaké smlouvy neb licence smluvené před válkou o těžení z vlastnictví průmyslového nebo o rozmnožování nebo provozování děl literárních, dramatických neb uměleckých, naloží se s těmito částkami stejně jako s ostatními dluhy nebo řečených osob ve shodě s touto smlouvou.

Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi Spojenými státy americkými se strany jedné a Maďarskem se strany druhé.

ODDÍL VIII.ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ÚZEMÍCH POSTOUPENÝCH[editovat]

Článek 246.[editovat]

Z fysických a právnických osob, které byly dříve příslušníky bývalého království uherského, počítajíc v to příslušníky Bosny a Hercegoviny, označují se v těchto ustanoveních ti, kdo podle této smlouvy nabývají státního občanství některé mocnosti spojené nebo sdružené ipso facto, výrazem „bývalí příslušníci bývalého království uherského“; ostatní označují se výrazem „příslušníci maďarští“.

Článek 247.[editovat]

Obyvatelé území převedených podle této smlouvy podrží přes tento převod a změnu státního občanství, která z něho vyplyne, v Maďarsku plné a neobmezené požívání všech práv z průmyslového, literárního a uměleckého vlastnictví, která jim náležela v době řečeného převodu podle zákonů tehdy platných.

Článek 248.[editovat]

Otázkytýkajícíse příslušníků bývalého království uherského a příslušníků maďarských, jejich práv, privilegií a majetku, o kterých by nebyla zmínka ani v této smlouvě, ani ve smlouvě, která má upraviti určité neodkladné vztahy mezi státy, na které byla převedena území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo kterévznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, budou učiněny předmětem zvláštních úmluv mezi státy, o které jde, počítajíc v to Maďarsko. Při tom se rozumí,žetytoúmluvy nebudou v nižádném případě odporovati ustanovením této smlouvy.

K tomu cíli je smluveno, že se do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude konati schůze delegátů zúčastněných mocností.

Článek 249.[editovat]

Vláda maďarská vrátí příslušníkům bývalého království uherského bez odkladu držbu jejich statků, práv a zájmových účastenství ležících na území maďarském.znovu zřízena nebo obnovena podle článku 241 této smlouvy. Práva tato zůstanou na oněch územích v působnosti po dobu, kterájim bude přiznána podle zákonodárství bývalého mocnářství rakousko-uherského.

Zvláštní úmluvou budou upraveny všechny otázky týkající se archivů, záznamůaplánů sloužících k ochraně vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého, jakož i způsob, jak je mají úřady bývalého mocnářství rakousko- uherského po případě posílati nebo k nahlédnutí dávati úřadům státům, kterým byla postoupena území řečeného mocnářství, nebo úřadům států nově vzniklých.

Článek 250.[editovat]

Majetek, práva a zájmová účastenství maďarských příslušníků nebo společnostípodřízených jejich dozoru, ležící na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, nebudou přes ustanovení článku 232 a přílohy k Oddílu IV podrobeny záboru ani likvidaci podle těchto ustanovení.

Tento majetek, práva a zájmová účastenství budou vráceny oprávněným, jsouce zproštěny všech opatření toho druhu nebo jakéhokoli jiného opatření, učiněného o nakládání, vnucené správě nebo sekvestraci od 3. listopadu 1918 až do té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti. Budou vráceny ve stavu, v jakém byly, když se stala opatření, o která jde.

Reklamace, které by snad byly učiněny příslušníky maďarskými podle tohoto článku, budou předloženy smíšenému rozhodčímu soudu, jejž má na zřeteli článek 239.

Mezi statky, práva a zájmová účastenství zde vzpomenutá nenáleží majetek, o které jedná článek 191 Části IX (Klausule finanční).

Tento článek se nikterak nedotýká ustanovení přílohy III k prvému Oddílu Části VIII (Náhrada škod) o vlastnictví maďarských příslušníků k lodím a člunům.

Článek 251.[editovat]

Všechny smlouvy o prodeji zboží, které se má dodati po moři, pokud byly sjednány před 1. lednem 1917 mezi příslušníky bývalého království uherského sestranyjednéasprávamibývaléhomocnářství rakousko-uherského, Maďarska, Bosny a Hercegoviny nebo příslušníky maďarskými se strany druhé, se zrušují, leda by šlo o dluhy a jiné peněžní závazky, které vznikly tím, že bylo něco podle smlouvy té vykonáno nebo placeno. Všechny ostatní smlouva sjednané mezi týmiž stranami před 1. listopadem 1918 a toho dne ještě platné zůstanou nedotčeny.

Článek 252.[editovat]

O promlčení, preklusi a propadnutí práv platí v územích postoupených ustanovení článků 235 a 236, při čemž ovšem výraz „začátek války“ bude nahrazen výrazem „den, který určí správním opatřením každá mocnost spojená a sdružená jako den, jímž počínajíc vztahy mezi stranami smluvními staly se ve skutečnosti nebo po právu nemožnými“, a výraz „doba války“ bude nahrazen výrazem „doba mezi dnem právě řečeným a dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti“.

Článek 253.[editovat]

Maďarsko se zavazuje, že nižádným způsobem nebude překážeti, aby majetek, práva a zájmová účastenství náležející některé společnosti zřízené podle zákonů bývalého mocnářství rakousko-uherského, v které jsou zúčastněni příslušníci států spojených nebo sdružených, byly přeneseny na jinou společnost zřízenou podle zákonů kterékoli jiné mocnosti, že usnadní všechna opatření nutná k provedení tohoto převodu a že poskytne všechnu pomoc, která by na něm byla žádána, aby příslušníkům států spojených nebo sdružených nebo společnostem, v nichž jsou zúčastněni, mohly býti vráceny jejich majetek, práva a zájmová účastenství v Maďarsku nebo v převedených územích.

Článek 254.[editovat]

Oddíl III mimo článek 231 d) neplatí o dluzích sjednaných mezi příslušníky maďarskými a příslušníky bývalého království uherského.

S výhradou zvláštních ustanovení, uvedených v článku 231 d) pro mocnosti nově vzniklé, budou dluhy, o kterých se zmiňuje 1. odstavec tohoto článku, placeny v měně, která je zákonitá v době placení ve státě, jehož příslušníkem se stal příslušník bývalého království uherského. Kursem, kterého jest při řečeném vypořádání užíti, bude průměrný kurs znamenaný na burse ženevské v posledních dvou měsících před 1. listopadem 1918.

Článek 255.[editovat]

Pojišťovací společnosti, které měly hlavní sídlo obchodní v územích, která byla dříve součástí bývalého mocnářství rakousko-uherského, budou míti právo provozovati své obchody v území maďarském po deset let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a změna jejich příslušnosti nedotkne se nikterak jejich právního postavení, jehož dosud požívaly.

Po dobu shora naznačenou nesmí Maďarsko obchody těchto společností postihnouti žádnými vyššími dávkami nebo poplatky, než jakými jsou postiženy obchody společnosti domácí. Jejich vlastnictví nesmí se dotknouti žádné opatření, které by nepostihovalo zároveň majetku, práv nebo zájmových účastenství pojišťovacích společností domácích. Kdyby se taková opatření stala, bude zaplaceno přiměřené odškodnění.

Tato ustanovení platí jen potud, pokud maďarským společnostem pojišťovacím, které dříve provozovaly své obchody v převedených územích, bude navzájem dovoleno požívati téhož práva, aby provozovaly své obchody v řečených územích, i kdyby jejich hlavní sídlo bylo mimo tato území.

Až uplyne shora řečených deset let, bude se se společnostmi pojišťovacími výše jmenovanými, které příslušejí do některé mocnosti spojené a sdružené, nakládati podle článku 211 této smlouvy.

Ustanovení tohoto článku budou se vztahovati rovněž na společnosti kooperativní, pakli zákonná úprava těchto společností obsahuje skutečnou zodpovědnost jich příslušníků za všechny úkony a smlouvy, které tvoří předmět řečených společností.

Článek 256.[editovat]

Rozvrh majetku náležejícího kolektivním útvarům nebo veřejným osobám právnickým, působícím v územích rozdělených touto smlouvou, bude upraven zvláštními úmluvami.

Článek 257.[editovat]

Státy, kterým bylo postoupeno území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, uznají práva z vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého, která platí na tomto území v době, kdy toto území přejde pod jejich svrchovanost, nebo která budou

Článek 258.[editovat]

Bez újmy ostatních ustanovení této smlouvy zavazuje se vláda maďarská, pokud se jí týká, že vydá mocnosti, které byla postoupena nějaká území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo kterávznikla rozkouskováním tohoto mocnářství, poměrnou část reserv nashromážděných vládamineboúřadybývalého mocnářství rakousko-uherského nebo veřejnými nebo soukromými organisacemi činnými pod jejich dozorem, určenou k tomu, aby na těchto územích mohlo působiti pojištění sociální a státní.

Mocnosti, kterým budou tyto fondy vydány, musí jich za všech okolností věnovati splnění závazků vyplývajících z těchto pojištění.

Podmínky tohoto vydání budou stanoveny zvláštními úmluvami, uzavřenými mezi vládou maďarskou a vládami, o které jde.

Jestliže by tyto zvláštní úmluvy podle předešlého odstavce nebyly sjednány do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, podmínky převodu budou předloženy v každém případě pětičlenné komisi; jednoho člena jmenuje vláda maďarská, jednoho druhá vláda, o niž jde, a tři správní rada Mezinárodního úřadu práce z příslušníků jiných států. Tato komise, jež rozhoduje většinou hlasů, bude povinna do tří měsíců po tom, co bude zřízena, usnésti se o návrzích, které předloží Radě Společnosti národů. Rozhodnutí Rady buďtež Maďarskem i druhým státem, o který jde, pokládána ihned za konečná.

Článek 259.[editovat]

Ustanovení tohoto Oddílu týkající se vztahů mezi Maďarskem nebo příslušníky maďarskými a příslušníky bývalého království uherského, platí o vztazích téhož rázu mezi Maďarskem nebo příslušníky maďarskými a příslušníky bývalého císařství rakouského zmíněných v článku 263 mírové smlouvy s Rakouskem.

Navzájem platí ustanovení Oddílu VIII Části X řečené smlouvy, týkající se vztahů mezi Rakouskem nebo příslušníky rakouskými a příslušníky bývalého císařství rakouského o vztazích téhož rázu mezi Rakouskem nebo příslušníky rakouskými, a příslušníky bývalého království uherského, zmíněných v článku 246 této smlouvy.

Peníz dávek a daní z majetku, které byly zavedeny neb zvýšeny po 3. listopadu 1918 a postihují majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků bývalého království uherského nebo které by mohly býti zavedeny neb zvýšeny až do navrácení podle ustanovení této smlouvy neb, jde-li o majetek, práva a zájmová účastenství, jež nebyly podrobeny mimořádným opatřením válečným, až do uplynutí tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude vrácen oprávněným.

Navrácený majetek, práva a zájmová účastenství nebudou podrobeny nižádné dávce, uložené na kterékoli jiné jmění nebo kterýkoli jiný podnik téže osoby, od okamžiku, kdy bude tento majetek odvezen z Maďarska nebo kdy provozování takového podniku tam přestane.

Jestliže jakékoli daně byly předem zaplaceny z majetku, práv a zájmových účastenství vzatých z Maďarska, bude oprávněným vrácen onen podíl těchto dávek, který byl zaplacen za celou dobu následující po tom, co majetek, práva a zájmová účastenství byly vzaty jinam.

Ustanovení článků 231 d) a 254 této smlouvy o měně, v jaké jest platiti, a o kursu užije se v příslušných případech o placení pohledávek, o kterých mluví odstavec 1. tohoto článku.

Odkazy, dary, stipendia a nadání všech druhů, založené neb zřízené v bývalémkrálovství uherském a určené příslušníkům tohoto, budou Maďarskem, pokud jsou tato nadání na jeho území, dány k disposici té mocnosti spojené nebo sdružené, jejímiž příslušníky ty osoby nyní jsou, nebo jejímiž příslušníky se stanou důsledkem ustanovení této smlouvy nebo smluv uzavřených za účelem uspořádání věcí doby přítomné, a to v takovém stavu, v jakém byly dne 28. července 1914, přihlížejíc k platům, jež byly k účelům nadací řádně vykonány.

V tom případě, kde stanovy rodinných nadání, která zůstanou nadále ve státní správě maďarské, činí požitky těchto nadací odvislými od státního občanství maďarského, podrží presumptivní beneficiáři svá práva na pense, výplaty výchovné, věna a jiné výhody, a to i tehdy, když se stali anebo později se stanou, ve smyslu této smlouvy nebo smluv uzavřených za účelem uspořádání věcí doby přítomné příslušníky některého ze států, jemuž byla nebo budou některá území bývalého království uherského řečenými smlouvami postoupena.

V případě, kdy po vymření rodiny, v jejíž prospěch takové nadání bylo založeno,peníze měly připadnouti státu maďarskému nebo některé instituci nalézající se ve státě maďarském, přejde postupní právo na ten stát, do kterého příslušel poslední beneficiář.