Trianonská mírová smlouva/Část IX - Klausule finanční

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Část IX
Podtitulek: Klausule finanční
Autor: CHYBA: {{Textinfo}} — Chybí hodnota parametru „AUTOR“ (autor díla)
Zdroj: CHYBA: {{Textinfo}} — Chybí hodnota parametru „ZDROJ“ (zdroj této kopie díla)
Licence: PD CZ

Článek 180.[editovat]

S výhradou výjimek, které by mohly býti povoleny komisí reparační, zřizuje se přednostní právo prvého pořadí na všech statcích a důchodech Maďarska pro úhradu náhrad a jiných povinností plynoucích z této smlouvy, jakož i ze všech jiných doplňujících ji smluv a úmluv nebo z úprav sjednaných mezi Maďarskem a mocnostmi spojenými a sdruženými po dobu příměří podepsaného dne 3. listopadu 1918.

Až do 1. května 1921 nebude moci vláda maďarská vyvážeti zlato, nebo s ním volně nakládati a zakáže, aby zlato bylo vyváženo nebo aby s ním bylo volně nakládáno, bez předchozího souhlasu mocností spojených a sdružených, zastoupených komisí reparační.

Článek 181.[editovat]

Celkový náklad na vydržování všech vojsk mocností spojených a sdružených na obsazených územích Maďarska, jak jeho hranice jsou stanoveny v této smlouvě, ponese Maďarsko ode dne podepsání příměří ze dne 3. listopadu 1918 s výhradou odstavce 5. tohoto článku. Vydržování vojsk znamená výživu lidí i zvířat, ubytování a umístění v leženích, platy i přídavky, služné i mzdy, nocleh, otop, osvětlení, ošacení, výstroj, postroj, výzbroj a oboz, službu leteckou, ošetřování nemocných a raněných, službu zvěrolékařskou a týkající se remont, službu dopravní všeho druhu (jako dopravu železniční, námořní, říční, automobilovými nákladními vozy), dopravní spojení a přípojky a vůbec náklad na všechnu službu správní a technickou, jež jest nutná k výcviku vojenských oddílů, k udržování jich v plném počtu a k zachování jejich vojenské zdatnosti.

Všechny výdaje spadající do hořejších skupin, pokud souvisí s nákupy nebo rekvisicemi vykonanými od vlád spojených a sdružených v obsazených územích, zaplatí vláda maďarská vládám spojeným a sdruženým v korunách nebo v jiné měně, která v Maďarsku má zákonný kurs a nahrazuje koruny.

Kdykoli některá z vlád spojených zaplatí v zabraném území tyto koupě nebo rekvisice v jiné měně než v korunách, může Maďarsko tyto výdaje nahraditi v jakékoli měně mající v Maďarsku zákonný oběh, kdy náhrada ta se děje, anebo podle kursu zvláště smluveného.

Všechna ostatní vydání svrchu vypočtená budou placena v měně země věřitelské.

Předchozí ustanovení budou platiti pro operace vojenské provedené po 3. listopadu 1918 v té míře, v jaké komise reparační to uzná za nutné, a komise reparační bude míti, pokud se jedná o tyto operace, plnou moc rozhodovati o všech otázkách týkajících se zvláště:

a) nákladů na operační armády, jmenovitě jich bližšího udání, celkové sumy, a oné části výloh, kterou má Maďarsko býti zatíženo, způsobu a měny, ve které tato část placena býti má a všech možných opatření týkajících se výdas a předností souvisejících těmito platy;

b) rekvisic a statků a hodnot všeho druhu, provedených během operací a jmenovitě případné klasifikace jako kořisti válečné té či oné části jmenovanýchstatků nebo hodnot, odhadu těchto statků a hodnot, navrácení, jež bude předepsáno, zatížení účtu náhradového mocnosti, v jejímž majetku se věci nacházejí, obnosem rovnajícím se ceně statků a hodnot dosud nevrácených, způsobu placení buď zlatem, buď kompensací ve zboží na účet reparačních obnosů takto k tíži připsaných, a určení doby splatnosti pro platy peněžní a náhrady ve zboží.

Článek 182.[editovat]

Maďarsko potvrzuje, že se vzdává všeho materiálu, který vydalo nebo má vydati mocnostem spojeným a sdruženým při provádění příměří ze dne 3. listopadu 1918 a všech doplňovacích úmluv, a uznává právo mocností spojených a sdružených na tento materiál.

Maďarsku bude připsána ku prospěchu cena materiálu shora označeného, odhadnutí komisí reparační, o kterém by komise reparační rozhodla, že hledíc k jeho ne všakému rázu je cenu jeho připsati Maďarsku ku prospěchu, a to na srážku částek dlužných mocnostem spojeným a sdruženým z důvodu náhrady škod.

Maďarskunebudou připsány ku prospěchu statky náležející vládám spojeným a sdruženým nebo jejich státním příslušníkům, odezvdané a vydané in specie při provádění dnek příměří.

Článek 183.[editovat]

Přednostní právo zřízené článkem 180 vykoná se s výhradou uvedenou v posledním odstavci tohoto článku tímto pořadem:

a) náklad na vojska okupační, jak je určen v článku 181, za příměří;

b) náklad na všechna okupační vojska, jak je určen v článku 181, od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti;

c) suma náhrad škod, vyplývající z této smlouvy nebo ze smluv a úmluv ji doplňujících;

d) všechny ostatní platební povinnosti náležející Maďarsku z úmluvy o příměří, z této smlouvy nebo ze smluv a úmluv ji doplňujících.

Platby na zásobování Maďarska potravinami a surovinami a všechny ostatní platby, jež má Maďarsko vykonati, budou, pokud je Čelné mocnosti spojené a sdružené budou pokládati za potřebné, aby umožnily Maďarsku dostáti jeho závazku k náhradě škod, míti přednostní právo tou měrou a za těch podmínek, které byly neb budou moci býti stanoveny jmenovanými mocnostmi.

Platby nákladů na vojska použitá při operacích provedených po 3. listopadu 1918, budou míti přednostní právo tou měro a za těch podmínek, které budou stanoveny komisí reparační podle ustanovení uvedených v článku 181.

Článek 184.[editovat]

Předcházející ustanovení se nedotýkají práva kterékoli z mocností spojenýcha sdružených volně nakládati s aktivy a vlastnictvím nepřátelským stojícím pod jejich pravomocí ve chvíli, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Článek 185.[editovat]

Předcházející ustanovení nemohou žádným způsobem míti vliv na zástavy a hypotéky, ve prospěch mocností spojených a sdružených nebo ve prospěch jejich příslušníků řádně zřízené bývalou vládou uhersko nebo příslušníky bývalého království uherského na statcích a důchodech jim náležejících, ve všech případech, kde byly tyto zástavy a hypotéky zřízeny dříve, než nastal válečný stav mezi Rakousko-Uherskem a tou neb onou z vlád, jež má na nich zájem, leda že by touto smlouvou nebo smlouvamia úmluvami doplňujícími bylo o těchto zástavách nebo hypotékách výslovně ustanoveno něco jiného.

Článek 186.[editovat]

1. Každý ze států, kterým případlo území bývalého mocnářství rakousko- uherského, a každý ze států vzniklých rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Maďarsko, pokud území jim byla přiznána podle této smlouvy, je povinen převzíti odpovědnost za část dluhu bývalé vlády uherské zajištěného na železnicích nebo jiných statcích, podle stavu, jaký byl dne 28. července 1914. Každý z těchto států přejímá takovou část dluhu, jaká se podle názoru komise reparační rovná té části dluhu zajištěného, která připadá na železnice a jiné statky převedené na onen stát podle této smlouvy nebo podle smluv a úmluv ji doplňujících.

Suma závazku, pokud se týká dluhu zajištěného, která postihuje každý stát mimo Maďarsko, bude oceněna komisí reparační podle zásad, které shledá spravedlivými. Hodnota takto zjištěná bude odečtena od sumy, kterou příslušný stát dluhuje Maďarsku za statky a majetek vlády maďarské, bývalé nebo nynějších, jichž stát ten nabyl s územím jemu případlým. Každý stát bude odpověden jen za onu část zajištěného dluhu, kterou béře na sebe podle ustanovení tohoto článku, a věřitelé části dluhupřevzatéhojednímstátemnástupnickým nebudou moci nic pohledávatli na žádném státě jiném.

Majetek zvláště určený za záruku dluhů uvedených v tomto článku zůstane zvláštní zárukou dluhů nových. Jestliže by však tato smlouva měla za následek rozdělení takového majetku mezi několik států, bude část jeho ležící v území jednoho z nich záruku za část dluhu převzatou tímto státem, a za žádnou jinou část dluhu.

Hledíc k tomuto článku, jest platební závazky, které na sebe vzala bývalá vláda uherská a které se týkají výkupu železnic nebo statků podobného rázu, pokládati za dluhy zajištěné. Rozvrh břemen, která plynou z těchto závazků, bude určen komisí reparační stejným způsobem jako při zajištěných dluzích.

Dluhy, za které je záruka podle tohoto článku převedena, budou vyjádřeny v měně státu, který je béře na sebe, v tom případě, byl-li původní dluh vyjádřen v papírové měně rakousko-uherské. Tato konverse bude provedena v témž poměru, v jakém stát, který přejímá dluh, provede prvou výměnu papírových korun rakousko-uherských za peníze vlastní měny. Základ konverse papírové koruny rakousko-uherské v měnu, v které budou titry vyjádřeny, bude podléhati schválení komise reparační, jež bude moci, bude-li to pokládati za vhodné, požadovati, aby stát, který provádí konversi, změnil její podmínky. Za takovou změnu bude žádáno, jenom bude-li komise toho názoru, že v době konverse je hodnota měny neb měn nahradivších měnu, v které byly vyjádřeny původní titry, hledíc ke směnečnému kursu náhradních peněz vůči cizině značně nižší než hodnota měny původní, hledíc k jejímu směnečnému kursu vůči cizině.

Byl-li původní dluh uherský vyjádřen v jedné nebo několikeré měně cizí, bude nový dluh vyjádřen v téže nebo v týchž měnách.

Byl-li původní dluh uherský vyjádřen v zlaté měně rakousko-uherské, bude nový dluh vyjádřen v librách šterlinků nebo v dolarech Spojených států amerických, a to částkami stejné hodnoty určenými podle váhy a zrna jmenované trojí měny ve smyslu zákonodárství, jaké o nich platilo 1. ledna 1914.

Jestliže v původních titrech byla výslovně nebo mlčky vymíněna výplata cizími penězi podle pevné sazby nebo nějaká jiná volba kursu, musí nové titry obsahovati stejné výhody.

2. Každý ze států, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko- uherského, a každý ze států vzniklých rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Maďarsko, je povinen převzíti odpovědnost za část nezajištěného veřejného dluhu uherského representovaného titry, podle stavu, jaký byl dne 28. července 1914, a to - vezmou-li se na základ výpočtu účetní léta 1911, 1912 a 1913 - sumou, která se má k celkové sumě nezajištěného dluhu bývalé vlády uherské tak, jako se má takový druh příjmů z území odděleného podle této smlouvy, který podle názoru komise reparační jest nejzpůsobilejší poskytnouti spravedlivé měřítko berní síly těchto území, k sumě obdobných příjmů z celého dřívějšího území uherského. Příjmy plynoucí z Bosny a Hercegoviny se při tomto výpočtu nepočítají. Byly-li však ujednány nějaké finanční dohody před 28.červencem1914,týkající se veřejného nezajištěného dluhu uherského, vyjádřeného titry, může reparační komise při rozdělování tohoto dluhu mezi státy výše jmenované bráti zřetel k těmto dohodám.

Závazek vymíněný tímto článkem, pokud se týče dluhu representovaného titry, bude proveden za podmínek uvedených v připojené příloze.

Vláda maďarská bude samojediná odpovědna za všechny závazky sjednané před 28. červencem 1914 bývalou vládou uherskou, mimo závazky z papírů rentových, bonů, obligací, hodnot a bankovek, o kterých se tato smlouva zmiňuje výslovně.

Žádnéustanovení tohoto článku ani připojené přílohy nebude se vztahovatinatitrybývalévládyuherské,uložené v bance rakousko-uherské ke krytí bankovek vydaných touto bankou.

PŘÍLOHA.[editovat]

Dluhem, který jest rozděliti, jak jest naznačeno v článku 186, je bývalý veřejný nezajištěný dluh uherský representovaný titry, podle stavu, jaký byl dne 28. července 1914.

Do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, státy, které převezmou bývalý nezajištěný dluh uherský, okolkují, neučinily-li tak dosud, svým vlastním odlišným kolkem všecky titry tohoto druhu, které jsounajejichúzemích. Čísla titrů takto okolkovaných budou seznamenána a zaslána komisi reparační s ostatními listinami, které se vztahují k této okolkovací akci.

Majetníci titrů, jež jsou na území státu, který je povinen okolkovati podle ustanovení této přílohy, stanou se ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, z těchto titrů věřiteli tohoto státu a nebudou moci nic požadovati na žádném státu jiném.

Když se při okolkování ukáže, že suma titrů některé emise starého nezajištěného dluhu uherského, které jsou na území některého státu, je nižší než část oné emise přikázaná na jeho vrub komisí reparační, jest onen stát povinen odevzdati této komisi nové titry v sumě rovnající se zjištěnému rozdílu. Komise reparační určí formou těchto nových titrů i úhrnnou sumu cenných papírů. Tyto nové titry budou poskytovati v příčině úroků a umořování stejná práva jako staré titry, které nahrazují. Všechny jiné jejich náležitosti budou upraveny se schválením komise reparační.

Jestliže byl původní titr vyjádřen v papírové měně rakousko-uherské, bude nový náhradní titr vyjádřen v měně státu, který jej vydává. Tato konverse bude provedena v témž poměru, v jakém tento stát provede prvou výměnu papírových korun rakousko-uherských za peníze vlastní měny. Základ konverse papírové koruny rakousko-uherské v měnu, v které budou titry vyjádřeny, bude podléhati schválení komise reparační, jež bude moci, bude-li to pokládati za vhodné, požadovati, aby stát, který provádí konversi, změnil její podmínky. Za takovou změnu bude žádáno, jenom bude-li komise toho názoru, že v době konverse je hodnota měny neb měn nahradivších měnu, v které byly vyjádřeny původní titry, hledíc ke směnečnému kursu náhradních měn vůči cizině značně nižší než hodnota měny původní, hledíc k jejímu směnečnému kursu vůči cizině.

Byl-li původní titr vyjádřen v jedné nebo několikeré měně cizí, bude nový titr vyjádřen v téže nebo v týchž měnách. Byl-li původní titr vyjádřen v zlaté měně rakousko-uherské, bude nový titr vyjádřen v librách šterlinků nebo v zlatých dolarech Spojených států, a to částkami stejné hodnoty; tyto náhradní částky budou určeny podle váhy a zrna jmenované trojí měny ve smyslu zákonodárství, jaké o nich platilo dne 1. ledna 1914.

Jestliže v původních titrech byla výslovně nebo mlčky vymíněna výplata cizími penězi podle pevné sazby nebo nějaká jiná volba kursu, musí nové titry obsahovati stejné výhody.

Když se při okolkování ukáže, že suma titrů některé emise starého nezajištěného dluhu uherského, které jsou na území některého státu, je vyšší než část oné emise přikázaná na jeho vrub komisí reparační, dostane onen stát od této komise v titrech každé nové emise, vydané podle ustanovení této přílohy, poměrnou část, která mu náleží.

Majetníci titrů starého nezajištěného dluhu uherského, které jsou mimo území států, jimž připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo jež vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc v to Maďarsko, odevzdají titry, jichž jsou majetníky, prostřednictvím svých vlád komisi reparační. Tato komise jim vydá za to osvědčení, která jim dávají právo na poměrnou jim náležející část nových emisí titrových, vydaných k výměně titrů, jež byly odevzdány podle ustanovení této přílohy.

Státy a majetníci titrů, kteří mají právo na nějakou část nových emisí titrových, vydaných podle ustanovení této přílohy, dostanou v titrech každé nové emise tolik, aby se jejich podíly měly k celkové sumě nové emise tak, jako se má suma titrů staré emise, které mají ony státy nebo oni majetníci, k celkové sumě titrů staré emise předložených komisi reparační podle ustanovení této přílohy.

Komise reparační může se, bude-li to pokládati za vhodné, dohodnouti s majetníky nových titrů, vydaných po rozumu této přílohy, o vydání sjednocovacích půjček každým dlužným státem. Titry těchto půjček nahradí titry vydané po rozumu této přílohy za podmínek, jaké budou stanoveny dohodou mezi komisí a majetníky titrů.

Stát, který béře na sebe odpovědnost za některý titr bývalé vlády uherské, přejímá závazek také za kupony a umořovací splátky toho titru, které by se od té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, staly splatnými a nebyly zaplaceny.

Dluh, který má býti rozvržen podle článku 186, zahrnuje v sobě vedle starého veřejného nezajištěného dluhu uherského, o němž bylo výše mluveno, část dluhu rakouského, který podle dodatkové úmluvy, schválené rakousko- uherským zákonem ze dne 30. prosince 1907, čís. 278 ř. z., připadl k tíži vládě bývalého království uherského jako příspěvek k všeobecnému dluhu rakousko-uherskému všech území závislých na Svaté koruně uherské.

Každý stát, který podle této smlouvy přejímá část dluhu rakouského, o němžbylo mluveno v předešlém odstavci, jest povinen odevzdati reparační komisi titry nové a to v sumě rovnající se oné části řečeného rakouského dluhu, která mu byla přiřčena.

Znění těchto titrů bude stanoveno reparační komisí. Toto znění bude musit vystihnout co nejpřesněji znění starých rakouských titrů, které těmito titry budou nahrazeny. Tyto nové titry budou vydány státům nebo majitelům rakouských titrů, kteří mají právo na část z každé nové emise titrů provedené podle ustanovení v příloze připojené k článku 203 smlouvy s Rakouskem.

Článek 187.[editovat]

1. Jestliže by nové hranice, jak jsou stanoveny touto smlouvou, roztrhly správní obvod, který měl svůj vlastní řádně sjednaný dluh veřejný, převezme každá nová část onoho obvodu takovou část tohoto dluhu, jakou jí přikáže komise reparační podle zásad daných o rozvrhu dluhů státních článkem 186 této smlouvy. Komise reparační určí způsob provedení.

2. Veřejný dluh bosenský a hercegovský jest pokládati za dluh správního obvodu a nikoli za veřejný dluh bývalého mocnářství rakousko-uherského.

Článek 188.[editovat]

Do dvou měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, každý ze států, kterým podle této smlouvy připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherskéhonebokterévzniklyrozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Maďarsko, okolkuje, neučinil-li tak dosud, svým vlastním odlišným kolkem různé titry, jež odpovídají části titrového válečného dluhu bývalé vlády uherské, který jest na jejich území a byl zákonným způsobem vydán před 31. říjnem 1918.

Cenné papíry takto okolkované budou zaměněny za osvědčení a vzaty z oběhu; jejich čísla budou seznamenána a zaslána komisi reparační se všemi listinami, které se vztahují k této výměnné akci.

Z toho, že některý stát okolkoval titry a nahradil je osvědčeními podle ustanovení tohoto článku, nevzejde tomuto státu povinnost vzíti na sebe nebo uznati jakékoli břemeno - pokud sám okolkování a výměně nedal výslovně takový smysl.

Státy výše jmenované mimo Maďarsko nebudou míti pražádných povinností z válečného dluhu bývalé vlády uherské, nechť si titry tohoto dluhu jsou kdekoli, avšak ani státy, ani příslušníci těchto států nebudou moci v nižádném případě ničeho požadovati na jiných státech, počítajíc k nim Maďarsko, z titrů válečného dluhu, jejichž vlastníky jsou samy nebo jejich příslušníci.

Závazek za onu část válečného dluhu bývalé vlády uherské, jejímiž vlastníky byli před podpisem této smlouvy příslušníci nebo vlády jiných států než těch, kterým podle této smlouvy připadá území bývalého mocnářství rakousko- uherského, postihne jediné vlády maďarskou, a ostatní státy výše jmenované nebudou žádným způsobem odpovědny za tuto část válečného dluhu.

Ustanovení tohoto článku nebudou se vztahovati na titry vydané bývalou vládou uherskou, které uložila u Rakousko-uherské banky ke krytí bankovek vydaných touto bankou.

Vláda maďarská bude samojediná odpovědna za všechny závazky sjednané za války bývalou vládou uherskou, mimo závazky z papírů rentových, bonů, obligací, hodnot a bankovek, o kterých se tato smlouva zmiňuje výslovně.

Článek 189.[editovat]

1. Do dvou měsíců po tom, kdy smlouva s Rakouskem nabude působnosti, státy, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Rakousko a Maďarsko, okolkují, neučinily-li tak dosud, svým vlastním odlišným kolkem bankovky Rakousko-uherské banky, které obíhají v jejich území.

2.Do dvanácti měsíců po tom, kdy smlouva s Rakouskem nabude působnosti, státy, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním řečeného mocnářství, počítajíc k nim Rakousko a Maďarsko, vymění za svou měnu nebo za novou měnu bankovky okolkované, jak shora řečeno, a to za podmínek, které samy určí.

3. Vlády států, které již provedly konversi bankovek Rakousko-uherské banky, ať tím, že je okolkovaly, či že daly do oběhu peníze vlastní nebo nové, a které průběhem této akce vzaly z oběhu buď všechny tyto bankovky nebo jejich část neokolkovavše jich, budou povinny buď okolkovati bankovky takto zadržené nebo je míti k disposici komise reparační.

4.Do čtrnácti měsíců po tom, kdy smlouva s Rakouskem nabude působnosti, vlády, které vyměnily podle ustanovení tohoto článku bankovky Rakousko- uherské banky za peníze vlastní nebo za peníze nové, budou povinny odevzdati komisi reparační všechny bankovky Rakousko-uherské banky, které byly vzaty z oběhu průběhem oné výměny, a to bez rozdílu, zdali byly okolkovány čili nic.

5. Komise reparační rozhodne způsobem naznačeným v připojené příloze o všech bankovkách, které jí budou odevzdány podle ustanovení tohoto článku.

6. Likvidační opatření týkající se Rakousko-uherské banky začnou se den po podpisu smlouvy s Rakouskem.

7. Likvidace bude provedena komisaři jmenovanými k tomu účelu od komise reparační. Při této likvidaci budou komisaři povinni šetřiti ustanovení bankovních stanov a v hlavních rysech ustanovení platných o úřadování banky, nesmí tím však vzniknouti újma ustanovením tohoto článku. Jestliže by vznikly pochybnosti, jak vyložiti pravidla o likvidaci banky, jak jsou dána buď těmito články s přílohami aneb stanovami rakousko-uherské banky, bude spor předložen k rozhodnutí buď komisi reparační nebo rozhodčímu od ní jmenovanému. Proti rozhodnutí nebude opravného prostředku.

8. Bankovky vydané po 27. říjnu 1918 budou míti za jedinou záruku titry vydané bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou, které byly uloženy u banky ke krytí emisí bankovek. Naproti tomu majetníci těchto bankovek nemají žádných práv k ostatním aktivům banky.

9. Majetníci bankovek vydaných až do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, budou míti, pokud bankovky ty podle ustanovení tohoto článku splní nutné podmínky účastenství při likvidaci, stejná práva k veškerým aktivům banky. Titry vydané bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou a uložené ke krytí různých emisí bankovek nepokládají se za část těchto aktiv.

10. Titry uložené bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou ke krytí bankovek vydaných až do dne 27. října 1918, tento den v to počítajíc, budou zničeny, pokud odpovídají bankovkám konvertovaným na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, tak jak bylo dne 28. července 1914, těmi státy, kterým tato území připadla nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Rakousko a Maďarsko.

11. Titry, které byly uloženy bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou ke krytí emisí bankovek až do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, a které nebyly zničeny podle bodu 10 tohoto článku, budou dále zárukou až do povinované sumy za bankovky týchž emisí, které dne 15. června 1919 byly mimo území bývalého mocnářství rakousko-uherského. Za takové bankovky sluší pokládati s vyloučením všech ostatních: 1. bankovky sebrané státy nástupnickými na jejich území mimo hranice bývalého mocnářství, které budou odevzdány komisi reparační podle bodu 4; - 2. bankovky sebrané všemi ostatními státy, které budou předloženy podle připojené přílohy komisařům pověřeným likvidací banky.

12. Majetníci všech ostatních bankovek vydaných až do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, nebudou míti žádných práv na titry uložené bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou ke krytí emisí bankovek, ani všeobecně na aktiva banky. Titry, které nebyly zničeny, nebo s kterými bylo naloženo podle ustanovení bodů 10 a 11, budou zničeny.

13. Vlády Rakouska a Maďarska převezmou, a to každá za svou část, samy jediné s vyloučením ostatních států, závazek za všechny titry uložené u banky bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou ke krytí emisí bankovek, pokud titry ty nebudou zničeny.

14. Majetníci bankovek Rakousko-uherské banky nebudou moci na vládách Rakouska a Maďarska, ani na žádné jiné vládě nic požadovati za ztráty, které snad utrpí likvidací banky.

15. Vyskytnou-li se obtíže u provádění těchto ustanovení vzhledem k datu podepsání této smlouvy, je reparační komise oprávněna jakkoli pozměniti lhůty vytčené v tomto článku.

PŘÍLOHA.[editovat]

§ 1.

Vlády, odevzdávajíce komisi reparační všechny bankovky Rakousko-uherské banky, vzaté z oběhu podle článku 189, odevzdají komisi také všechny listiny vydávající počet o rázu a výši provedených konversí.

§ 2.

Komise reparační, prozkoumajíc listiny, vydá těmto vládám osvědčení vydávající zvlášť počet o celkové sumě bankovek, které konvertovaly:

a) v hranicích bývalého mocnářství rakousko-uherského, tak jako bylo dne 28. července 1914;

b) všude jinde.

Tato osvědčení dovolí majetníkům před komisaři pověřenými likvidací banky uplatňovati práva, která bankovkám takto vyměněným náležejí při rozdělení aktiv banky.

§ 3.

Jakmile se likvidace banky skončí, zničí komise reparační bankovky takto vzaté z oběhu.

§ 4.

Bankovky vydané do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, poskytnou práva na aktiva banky, jen když budou předloženy vládou země, kde byly v držení.

Článek 190.[editovat]

Každý ze států, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko- uherskéhonebokterévznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Maďarsko, budou míti úplnou volnost jednání, pokud se týká drobných mincí bývalého mocnářství rakousko-uherského, jež jsou na jejich území.

Tyto státy nebudou moci v nižádném případě ani na účet svůj vlastní ani na účet svých příslušníků nic požadovati na jiných státech z titulu drobných mincí, které drží.

Článek 191.[editovat]

Státy, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, získají všechny statky a majetek vlády maďarské, bývalé i nynější, pokud leží na jejich vlastním území.

Podle tohoto článku budou se statky a majetkem vlády maďarské, bývalé i nynější, rozuměti statky, které náležely bývalému království uherskému, a zájmy tohoto království na statcích, které byly společným majetkem mocnářství rakousko-uherského, dále všechen majetek koruny a všechny soukromé statky bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské.

Státy svrchu zmíněné nebudou moci požadovati nic ze statků a jmění vlády maďarské, bývalé nebo nynější, ležících mimo jejich vlastní území.

Cena statků a majetku získaných jednotlivými státy, vyjímajíc Maďarsko, bude stanovena komisí reparační, aby byla připsána na vrub státu nabývajícího a ku prospěchu Maďarska na účet částek dlužných z důvodu povinnosti k náhradě škod. Komise reparační jest povinna odečísti zároveň z hodnoty veřejného jmění takto získaného sumu úměrnou podílu, kterým v hotových penězích, v pozemcích nebo materiálu přispěly, pokud se týká tohoto jmění, země, obce a jinaká místní zřízení samosprávná.

Nabude-li některá stát něčeho podle tohoto článku, bude mu, bez újmy ustanovení článku 186 o zajištěném dluhu, od sumy připsané na jeho vrub a ku prospěchu Maďarska odečtena taková část nezajištěného dluhu bývalé vlády uherské, převzatého jmenovaným státem nabývajícím podle řečeného článku 186, jaká odpovídá podle mínění komise reparační nákladům učiněným na statky a majetek státem tím získané. Sumu, jakou sluší odečísti, určí komise reparační podle zásad, jaké uzná za slušné.

Mezi statky a majetek vlády maďarské, bývalé i nynější, náleží také část nemovitostí jakéhokoli druhu ležících v Bosně a Hercegovině, za které vláda bývalého mocnářství rakousko-uherského podle článku 5 úmluvy ze dne 26. února 1909 zaplatila 2,500.000 tureckých liber vládě ottomanské. Tato část bude úměrná podílu bývalého království uherského na oněch platech a suma určená komisí reparační budiž připsána ku prospěchu Maďarska na úhradu částek dlužných z důvodu povinnosti k náhradě škod.

Výjimkou z ustanovení právě uvedených budou bezplatně převedeny:

1. statky a majetek zemí, obcí a jiných místních zřízení samosprávných bývalého mocnářství rakousko-uherského a statky i majetek v Bosně a Hercegovině, které nenáležely bývalému mocnářství rakousko-uherskému.

2. školy a nemocnice z vlastnictví bývalého mocnářství rakousko- uherského.

Mimo to státy jmenované v prvém odstavci, jimž připadla území, mohou se schválením komise reparační nabýti bezplatně všech nemovitostí nebo jiných statků, které leží v řečených územích a náležely dříve královstvím českému neb chorvatsko-slavonsko-dalmatskému, nebo Bosně a Hercegovině, nebo republikám dubrovnické, benátské, nebo knížecím biskupstvím tridentskému a brixenskému, a jejichž hlavní hodnota záleží v dějinných upomínkách, které se k nim víží.

Článek 192.

Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týká, jakéhokoli zastoupení nebo účastenství, jež jakékoli smlouvy, úmluvy neb dohody zabezpečovaly jemu samému neb jeho příslušníkům ve správě komisí, agentur, státních bank a při všech ostatních mezinárodních finančních a hospodářských organisacích kontrolních a správních, působících v kterémkoli ze států spojených a sdružených, v Německu, Rakousku, Bulharsku nebo Turecku, v državách a závislých územích států shora jmenovaných, stejně jako v bývalé říši ruské, jakož i v dohledu nad nimi.

Článek 193.[editovat]

1. Maďarsko se zavazuje, že uzná za podmínek uvedených v článku 210 smlouvy s Rakouskem, odevzdání částky ve zlatě, jež je uložena v Rakousko-uherskébancena jméno správní rady státního dluhu ottomanského jakožto záruka prvé emise papírových peněz vlády turecké.

2. Maďarsko se zříká, pokud se jeho týká, všech výhod plynoucích z jakýchkoli závazků obsažených ve smlouvách bukurešťské a brest-litovské a ve smlouvách je doplňujících, aniž je tím dotčen článek 227 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

Zavazuje se odevzdati, ať Rumunsku ať Čelným mocnostem spojeným a sdruženým, všechna platidla, mince, hodnoty, obchodní papíry a zboží, které dostalo na splnění jmenovaných smluv.

3. Částek v hotovosti a v platidlech, které mají býti splaceny, a platidel, hodnot i zboží jakéhokoli druhu, které mají býti vydány nebo převedenypodleustanovení tohoto článku, bude použito Čelnými mocnostmi spojenými nebo sdruženými způsobem, jaký bude jmenovanými mocnostmi později stanoven.

4. Maďarsko se zavazuje, že uzná převody zlata, o kterých je řeč v článku 259, odstavec 5 mírové smlouvy uzavřené ve Versailles dne 28. června 1919 mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Německem, jakož i převody pohledávek, o kterých je řeč v článku 261 téže smlouvy.

Článek 194.[editovat]

Bez újmy ostatních ustanovení této smlouvy, kterými se Maďarsko zříká práv náležejících jemu neb jeho příslušníkům, bude komise reparační moci do roka ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, požadovati, aby Maďarsko získalo všechna práva nebo zájmová účastenství svých příslušníků v jakémkoli podniku obecně užitečném nebo v jakékoli koncesi v Rusku, Turecku, v Německu, v Rakousku nebo v Bulharsku nebo v državách a závislých územích těchto států neb na území, které, náleževši Maďarsku nebo jeho spojencům, má býti postoupeno Maďarskem nebo jeho spojenci nebo spravováno mandatářem podle smlouvy uzavřené s mocnostmi spojenými a sdruženými. Dále bude Maďarsko do šesti měsíců ode dne, kdy bude o to požádáno, povinno převésti na reparační komisi soubor těchto práv a zájmových účastenství a všech podobných práv a zájmových účastenství, jež vláda maďarská, bývalá i nynější, sama má snad v držení.

Maďarsku přísluší odškodniti své příslušníky takto práv zbavené, a komise reparační připíše ku prospěchu Maďarska na účet částek dlužných z důvodu náhrady škod částky odpovídající hodnotě práv a zájmových účastenství postoupených tak, jak bude tato hodnota stanovena komisí reparační. Maďarsko bude povinno do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, oznámiti komisi reparační soupis všech oněch práv a zájmových účastenství, ať již skutečně zaručených či nejistých a dosud nevykonávaných, a vzdá se ve prospěch mocností spojených a sdružených jménem svým a jménem svých příslušníků všech práv a zájmových účastenství nahoře jmenovaných, o nichž by nebylo zmínky v hořejším soupisu.

Článek 195.[editovat]

Maďarsko se zavazuje, že nebude činit překážek, aby vlády německá, rakouská,bulharskáaturecká získaly všecka práva a zájmová účastenství příslušníků německých, rakouských, bulharských a tureckých vevšechpodnicíchobecně užitečných nebo ve všech koncesích maďarských, která budou moci býti komisí reparační požadována podle smluvmírových a smluv neb úmluv doplňujících, sjednaných mezi mocnostmispojenýmia sdruženými a vládami německou, rakousko, bulharskou a tureckou.

Článek 196.[editovat]

Maďarsko se zavazuje převésti na mocnosti spojené a sdružené všechny pohledávky neb práva vlády maďarské, bývalé nebo nynější, na náhradu škod proti Německu, Rakousku, Bulharsku nebo Turecku a zejména všechny ony pohledávky a ona práva, která jí vyplývají nebo budou vyplývati z provádění závazků převzatých od 28. července 1914 až do doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Hodnota těchto pohledávek a práv na náhradu bude stanovena komisí reparační a připsána ku prospěchu Maďarska na účtu částek dlužných z důvodu náhrady škod.

Článek 197.[editovat]

Pokud není jinakých ustanovení obsažených v této smlouvě nebo ve smlouvách a úmluvách doplňujících, jakýkoli závazek, platiti podle této smlouvy hotovými a vyjádřený v zlatých korunách rakousko-uherských, bude splatný podle volby věřitelů v librách šterlinků, splatných v Londýně, v zlatých dolarech Spojených států amerických, splatných v Novém Yorku, v zlatých francích, splatných v Paříži, nebo v zlatých lirách, splatných v Římě.

Po rozumu tohoto článku je smluveno, že zlaté mince shora vzpomenutí jsou váhy a zrna, stanovených pro každou z nich zákonem dne 1. ledna 1914.

Článek 198.[editovat]

Aby bylo zajištěno nejlepší a nejslušnější nakládání všem stranám, budou určeny shodou mezi jednotlivými zúčastněnými vládami všechny úpravy finanční, které se staly nutnými rozkouskováním bývalého mocnářství rakousko-uherského a novým uspořádáním veřejných dluhů a měny, podle podmínek, jaké o tom určily předešlé články. Ony úpravy se týkají mezi jiným bank, společností pojišťovacích, spořitelen, spořitelenpoštovních,ústavůproúvěr pozemkový, společností hypotečních a jakýchkoli jiných zařízení podobných, působících na území bývalého mocnářství rakousko- uherského. Jestliže by jmenované vlády nemohly dospěti ke shodě o těchto finančních otázkách, anebo jestliže by některá vláda měla za to, že se jejím příslušníkům nedostává slušného nakládání, bude komise reparační jmenovati k žádosti některé z vlád zúčastněných jednoho nebo několik rozhodčích, z jejichž výroku nebude odvolání.

Článek 199.[editovat]

Kdo požívá občanských nebo vojenských platů odpočinkových od bývalého království uherského a byl uznán nebo stal se podle této smlouvy příslušníkem jiného státu než Maďarska, nebude moci v příčině svých platů odpočinkových požadovati nic na vládě maďarské.