Trianonská mírová smlouva/Část VIII - Náhrada škod

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Část VIII
Podtitulek: Náhrada škod
Autor: CHYBA: {{Textinfo}} — Chybí hodnota parametru „AUTOR“ (autor díla)
Zdroj: CHYBA: {{Textinfo}} — Chybí hodnota parametru „ZDROJ“ (zdroj této kopie díla)
Licence: PD CZ

ODDÍL I. USTANOVENÍ OBECNÁ[editovat]

Článek 161.[editovat]

Vlády spojené a sdružené prohlašují a Maďarsko uznává, že Maďarsko a jeho spojenci jako původci odpovědni za ztráty a škody, jež utrpěly vlády spojené a sdružené a jejich státní příslušníci následkem války vnucené jim napadením od Rakousko-Uherska a jeho spojenců.

Článek 162.[editovat]

Vlády spojené a sdružené uznávají, že zdroje Maďarska, hledíc k trvalému zmenšení těchto zdrojů, jak vyplývá z jiných ustanovení této smlouvy, nedostačují, aby zcela zabezpečily úhradu těchto ztrát a škod.

Vlády spojené a sdružené požadují však a Maďarsko se k tomu zavazuje, aby za podmínek níže uvedených byly nahrazeny škody způsobené v době, kdy kterákoli z mocností spojených a sdružených byla ve válce s Maďarskem, občanskému obyvatelstvu mocností spojených a sdružených i jeho majetku následkem uvedeného napadení na zemi, na moři a ve vzduchu, a vůbec škody, jak jsou vymezeny v připojené příloze I.

Článek 163.[editovat]

Výše náhrad, jimiž je Maďarsko za uvedené škody povinno, bude určena mezispojeneckou komisí, která se bude jmenovati komise reparační a bude ustavena ve složení a s pravomocí, jak vyznačené v této smlouvě, zejména v připojených přílohách č. II až V. Komise zřízená v čl. 233 smlouvy s Německem je totožná s touto komisí, s výhradou změn vyplývajících z této smlouvy. Komise ta zřídí zvláštní výbor pro specielní otázky vzniklé touto smlouvou; tento odbor bude míti jen hlas poradní, mimo případy, v kterých komise reparační naň přenese takové plné moci, jaké uzná za vhodné.

Komise reparační bude zkoumati nároky na odškodněnou a poskytne maďarské vládě slušnou možnost vyjádřiti se.

Komise stanoví zároveň rozvrh plateb, počítajíc, pokud se týče lhůt a způsobů platebních, s tím, že Maďarsko zaplatí do třiceti let, počínajíc 1. květnem 1921, takovou část dluhu, jaká bude na ně vložena, jakmile komise zjistí, zda Německo je s to, aby zaplatilo saldo celé sumy pohledávek předložených Německu a jeho spojencům a od komise uznaných. Kdyby však v tomto období Maďarsko svého dluhu nezaplatilo, může býti vyrovnání celého dosud nesplaceného zbytku podle volného rozhodnutí komise přesunuto na léta další anebo může býti předmětem jinakých opatření za podmínek, které určí vlády spojené a sdružené, postupujíce podle řádu určeného v této Části této smlouvy.

Článek 164.[editovat]

Povinností komise reparační bude po 1. květnu 1921 čas od času zkoumati zdroje a platební schopnost Maďarska, a bude míti náležitou pravomoc, aby poskytnouc zástupcům této země slušnou příležitost vyjádřiti se, prodloužila platební lhůty a pozměnila platební způsob, jak budou ustanoveny podle článku 163, nebude však směti prominouti zaplacení žádné částky bez výslovného zmocnění různých vlád zastoupených v komisi.

Článek 165.[editovat]

Maďarsko zaplatí v roce 1920 a v prvních čtyřech měsících r. 1921 v tolika splátkách a takovým způsobem (ve zlatě, zboží, lodích, cenných papírech, nebo jinak), jak určí komise reparační, přiměřenou sumu, ustanovenou komisí k úhradě pohledávek výše uvedených; z této částky budou nejprve zaplaceny výdaje za vojsko v obsazených územích po příměří z 3. listopadu 1918, uvedené v článku 181, se schválením vlád Čelných mocností spojených a sdružených mohou též býti zaplaceny potraviny a suroviny v množství, jež uvedené vlády uznají za potřebné, aby Maďarsko mohlo dostáti svým závazkům k náhradě škod. Zbytek bude účtován na srážku částek povinovaných Maďarskem z důvodu náhrady škod. Dále Maďarsko odevzdá poukázky uložené paragrafem 12 c) připojené přílohy II.

Maďarsko souhlasí dále, aby se jeho hospodářských zdrojů použilo přímo na náhradu škod tak, jak je podrobněji vytčeno v přílohách III, IV, a V, týkajících se obchodního loďstva, náhrad věcných a surovin; cena postoupených statků a užitku jimi ve smyslu uvedených příloh získaného, zjištěná způsobem tamtéž předepsaným, bude počítána ku prospěchu Maďarska a zúčtuje se na srážku závazků stanovených v hořejších článcích.

Článek 166.[editovat]

Maďarsko souhlasí dále, aby se jeho hospodářských zdrojů použilo přímo na náhradu škod tak, jak je podrobněji vytčeno v přílohách III,IV a V, tákajících se obchodního loĎstva, náhrad věcných a surovin, cena postoupených statků a užitku jimi ve smyslu uvedených příloh získaného, zjištěná způsobem tamtéž předepsaným, bude počítána ku prospěchu Maďarska a zúčtuje se na srážku závazků stanovených v hořejších článcích.

Článek 167.[editovat]

Postupné splátky, počítaje v to i ty, které jsou uvedeny v předešlých článcích, hrazené Maďarskem k uspokojení nároků výše uvedených, budou rozdělovány vládami spojenými a sdruženými podle klíče předem ujednaného na základě zásad spravedlnosti a práva každé z nich.

Vzhledem k tomuto rozdělení bude cena kreditních položek jmenovaných v článku 173 a přílohách III, IV a V počítána týmž způsobem, jako u plateb vykonaných téhož roku.

Článek 168.[editovat]

Mimo platby nahoře určené vrátí Maďarsko v týchž hodnotách, řídíc se postupem, jejž stanoví komise reparační, peníze, které byly odvlečeny, zabaveny nebo sekvestrovány, i dobytek, předměty jakéhokoli druhu a ceniny odvlečené, zabavené nebo sekvestrované, a to v případě, že bude možno je zjistiti podle totožnosti ať na územích náležejících Maďarsku nebo jeho spojencům, ať na územích, která zůstanou v držení Maďarska nebo jeho spojenců až do úplného provedení této smlouvy.

Článek 169.[editovat]

Vláda maďarská se zavazuje neprodleně začíti s vracením stanoveným v článku 168 a s prováděním plateb a dodávek stanovených v článcích 163, 164, 165 a 166.

Článek 170.[editovat]

Vláda maďarská uznává komisi ustanovenou v článku 163 tak, jak ji podle přílohy II mohou zříditi vlády spojené a sdružené; přiznává jí neodvolatelně držbu a vykonávání práv a zmocnění daných jí touto smlouvou.

Vládamaďarskáposkytne komisi všechny údaje, kterých by snad potřebovala, pokud jde o stav a podnikání finanční, o majetek, o výrobní schopnost, o zásoby a běžnou výrobu surovin i průmyslových výrobků Maďarska a jeho příslušníků; rovněž podá jakoukoli zprávu stran operací vojenských za války v letech 1914 - 1920, jejíž znalost bude komise pokládati za nezbytnou.

Vláda maďarská poskytne členům komise a jejím oprávněným úředníkům všechna práva i nedotknutelnost, jichž v Maďarsku požívají diplomatičtí zástupci řádně ověření spřátelených mocností.

Maďarsko se dále uvoluje hraditi platy a výlohy komise a osob, které tato komise bude moci zaměstnávati.

Článek 171.[editovat]

Maďarsko se zavazuje vydati, zachovávati v platnosti a vyhlásiti jakákoli zákonná ustanovení, nařízení a výnosy, jichž by snad bylo třeba k úplnému provedení těchto ujednání.

Článek 172.[editovat]

Ustanovení této Části této smlouvy nedotýkají se nikterak ustanovení Oddílů III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

Článek 173.[editovat]

Ku prospěchu Maďarska na účtu jeho závazků k náhradě škod se připíší:

a) konečné přebytky, vyplývající ku prospěchu Maďarska podle Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy;

b) částky povinované Maďarsku vzhledem k postoupením dotčeným v Části IX (Klausule finanční) a v Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice);

c) částky, o nichž by komise usoudila, že mají býti počítány Maďarsku ku prospěchu vzhledem k jakémukoli jinému postupu vlastnictví, práv a koncesí neb jiných zájmů, o nichž jedná tato smlouva.

V žádném případě však to, co bude vráceno vzhledem k článku 168 této smlouvy, nebude možno počítati Maďarsku ku prospěchu.

Článek 174.[editovat]

Postoupení maďarských podmořských kabelů, jež není předmětem zvláštního ustanovení této smlouvy, je upraveno připojenou přílohou VI.

PŘÍLOHA I.[editovat]

Ve smyslu hořejšího článku 162 možno od Maďarska požadovati náhrady za všechny škody náležející do těchto skupin:

1. Škody způsobené občanským osobám poškozením na těle nebo na životě a škody způsobené jejich pozůstalým, o něž jim bylo pečovati, ať se poškození stalo jakýmikoli činy válečnými, zahrnujíc v to i bombardování nebo jiný způsob útoku na zemi, na moři nebo ve vzduchu, a jakýmikoli přímými následky jich nebo kterýchkoli válečných operací obou válčících stran, ať se staly kdekoli;

2. Škody kdekoli způsobené od Maďarska nebo jeho spojenců občanským osobám ukrutenstvím, násilím nebo zlým nakládáním (zahrnujíc v to ublížení životu nebo zdraví vězněním, deportací, internováním neb nuceným vystěhováním, zanecháním bez pomoci na moři neb nucenou prací), dále škody způsobené pozůstalým, o něž těmto osobám bylo pečovati;

3. Škody způsobené od Maďarska nebo jeho spojenců na vlastním území nebo na území obsazeném neb zabraném občanským osobám jakýmkoli ublížením na zdraví neb na pracovní schopnosti neb na cti, dále škody způsobené pozůstalým, o něž těmto osobám bylo pečovati;

4. Škody způsobené válečným zajatcům špatným nakládáním jakéhokoli druhu;

5. Jakožto škoda způsobená národům mocností spojených a sdružených všechny pense neb odškodnění stejného rázu poskytované vojenským obětem války (příslušníkům vojska pozemního,námořníhonebosil vzduchoplaveckých), a to zmrzačeným, raněným, nemocným nebo invalidní i osobám, o něž se tyto oběti války staraly; výše částek povinovaných vládám spojeným a sdruženým se pro každou ze jmenovaných vlád vypočte kapitalisací řečených pensí nebo podobných odškodnění ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, a to na základě sazeb platných ve Francii dne 12. května 1919;

6.Výlohy,ježvlády mocností spojených a sdružených měly s podporováním válečných zajatců, jejich rodin neb osob, o které se zajatci starali;

7. Příspěvky poskytované vládami mocností spojených a sdružených rodinám osob mobilisovaných nebo všech těch, jež sloužili ve vojsku, a jiným osobám na nich závislým; výše částek povinovaných vládám spojeným a sdruženým za každý jednotlivý rok, po který trval stav nepřátelství, vypočte se pro každou ze jmenovaných vlád na základě průměrných sazeb, jichž se používalo v onom roce pro takovéto platy ve Francii;

8. Škody způsobené občanským osobám tím, že byly od Maďarska nebo jeho spojenců donuceny pracovati bez spravedlivé odměny;

9. Škody na jakémkoli statku kdekoli ležícím, náležejícím některé z mocností spojených a sdružených nebo jejich příslušníkům (vyjímaje vojenská díla a materiál vojenský nebo námořní), který byl jednáním Maďarska neb jeho spojenců na zemi, na moři nebo ve vzduchu odvlečen, zabaven, poškozen nebo zničen; dále škody, které jsou přímým následkem nepřátelského jednání nebo jakýchkoli válečných operací;

10. Škody způsobené ve formě vynucených záloh, pokut nebo podobných jiných vydírání se strany Maďarska nebo jeho spojenců na újmu občanského obyvatelstva.

PŘÍLOHA II.[editovat]

§ 1.

Komise zřízená článkem 163 bude míti název „komise reparační“; následujících článcích bude označována slovem „komise“.

§ 2.

Zástupci do komise budou vysláni Spojené státy americkými, Velkou Britannií, Francií, Italií, Japonskem, Belgií, Řeckem, Polskem, Rumunskem, státem srbsko-chorvatsko-slovinským a Československem. Spojené státy americké, Velká Britannie, Francie, Italie, Japonsko a Belgie vyšlou po jednom zástupci za každou z řečených mocností. Pět ostatních mocností vyšle zástupce společného za podmínek naznačených níže v třetím odstavci § 3. Zároveň se zástupcem bude jmenován náhradník,kterýhobude zastupovati v nemoci nebo za nutné nepřítomnosti, který však za všech jiných okolností bude míti jen právo býti přítomen při jednání bez jakéhokoli účasti v něm.

V žádném případě nesmí se účastniti jednání komise a hlasovati více než pětzástupcůvýše jmenovaných. Zástupců Spojených států, Velké Bratinnie, Francie a Italie budou míti toto právo vždy. Zástupce Belgie bude míti toto právo ve všech případech mimo ty, jež jsou vyjmenovány níže. Zástupce Japonska bude míti toto právo v případech, kdy budou zkoumány otázky týkající se škod utrpěných na moři. Společný zástupce pěti ostatních mocností shora vzpomenutých bude míti toto právo, když budou zkoumány otázky týkající se Rakouska, Maďarska nebo Bulharska.

Každá z vlád zastoupených v komisi bude míti právo vystoupiti z ní po dvanáctiměsíční výpovědi, již třeba notifikovati komisi a potvrditi během šestého měsíce následujícího po dni prvotní notifikace.

§ 3.

Z ostatních mocností spojených a sdružených ty, jež by mohly míti zájem, budou oprávněny vyslati po zástupci, jenž bude přítomen a zúčastní se jednání jako přísedící, avšak jen, pokud budou zkoumány a projednávány nároky a zájmy oné mocnosti; takovýto zástupce nebude míti práva hlasovati.

Odbor, který zřídí komise, řídíc se článkem 163, skládá se ze zástupců těchto mocností: Spojených států amerických, Velké Britannie, Francie, Italie, Řecka, Polska, Rumunska, státu srbsko-chorvatsko-slovinského, Československa. Toto složení neznamená nikterak nějaké předběžné rozhodnutí o přípustnosti nároků. Když tento odbor hlasuje, mají zástupci Spojených států amerických, Velké Britannie, Francie a Italie po dvou hlasech.

Zástupci pěti ostatních mocností výše jmenovaných zvolí společného zástupce, který bude zasedati v komisi reparační za podmínek naznačených v § 2 této přílohy. Tímto zástupcem, který bude volen na rok, bude postupně příslušník každé z pěti mocností shora jmenovaných.

§ 4.

Zemře-li, vzdá-li se nebo bude odvolán kterýkoli zástupce, náhradník nebo přísedící, musí jeho nástupce co možno nejdříve býti jmenován.

§ 5.

Komise bude míti svoji hlavní stálou úřadovnu v Paříži a tu se shromáždí k prvé schůzi ve lhůtě co nejkratší, jakmile nabude tato smlouva působnosti; později se bude shromažďovati na takovém místě a v takových obdobích, jak shledá vhodným a jak bude nezbytné k nerychlejšímu vyřizování jejích úkolů.

§ 6.

V první své schůzi si komise zvolí ze zástupců svrchu uvedených předsedu a místopředsedu, kteří podrží svoje funkce rok a budou moci býti znovu voleni. Jestliže se místo předsedovo nebo místopředsedovo uprázdní během ročního období, přikročí komise ihned k novým volbám pro zbytek řečeného období.

§ 7.

Komise jest oprávněna jmenovati úředníky, jednatele a zřízence potřebné k vykonávání jejích úkolů a stanoviti jejich plat, zříditi odbory a výbory, jejichž členové nemusí býti nutně členy komise, a učiniti jakákoli opatření prováděcí nezbytná k vyplnění jejích úloh; konečně přenésti své oprávnění a zplnomocnění na svoje úředníky, jednatele, odbory a výbory.

§ 8.

Všechny porady komise budou tajné, leda že by se ze zvláštních důvodů v jednotlivých případech komise rozhodla jinak.

§ 9.

Komise musí v obdobích, jež čas od času určí, a na požádání vlády maďarské vyslechnouti všechny vývody a důkazy předložené Maďarskem o všech otázkách týkajících se jeho platební schopnosti.

§ 10.

Komise bude zkoumati nároky a poskytne vládě maďarské slušnou možnost vyjádřiti se, aniž se však tato vláda bude jakkoli moci účastniti rozhodování komise. Komise poskytne stejnou možnost spojencům Maďarska, bude-li toho mínění, že jde o jejich zájmy.

§ 11.

Komise nebude vázána žádným zákonodárstvím ani určitým zákoníkem, ani zvláštními pravidly o vyšetřování a řízení. Bude se říditi spravedlností, slušností a poctivostí. Její rozhodnutí budou se musiti přizpůsobiti jednotným zásadám a pravidlům všude, kde bude možno užíti takových zásad a pravidel. Ustanoví pravidla vztahující se na způsob, jak nároky prokázati. Bude moci používati kteréhokoli řádného způsobu výpočtu.

§ 12.

Komise bude míti všechnu moc a bude vykonávati všechna oprávnění udělená jí touto smlouvou.

Komise bude vůbec oprávněna měrou co nejširší dozírati na vše a prováděti vše, co se týče otázky napravení škod, jak jest upraveno v této Části, a bude moci vykládati její ustanovení. V rámci ustanovení této smlouvy jest komise zřízena jednotlivými vládami spojenými a sdruženými, vyjmenovanými v paragrafech 2 a 3, jako jejich výhradný zástupce, který by podle jejich příslušného podílu přijímal, prodával, uschovával a rozděloval platby, jež má Maďarsko podle ustanovení této Části této smlouvy poskytovati k náhradě škod. Komise se bude říditi těmito výminkami a ustanoveními:

a) Každý díl celkové částky uznaných pohledávek, který nebude zaplacen zlatem neb loďmi, cennými papíry a zbožím neb kterýmkoli jiným způsobem, bude musiti býti od Maďarska uhrazen podle podmínek komisí stanovených odevzdáním poukázek, obligačních neb jiných cenných papírů v příslušné výši jakožto záruky tak, aby tím byl uznán díl dluhu, o nějž jde.

b) Odhadujíc občas platební schopnost Maďarska, bude komise zkoumati daňový systém maďarský: 1. za tím účelem, aby všech příjmů Maďarska, počítajíc v to i příjmy určené k platům neb úhradám vyplývajícím z jakékoli půjčky vnitřní, bylo použito výsadně k úhradě částky dlužné z důvodu náhrady škod, a 2. tak, aby nabyla jistoty, zda v celku daňový systém maďarský jest poměrně stejně přísný jako systém kterékoli mocnosti zastoupené v komisi.

Komise reparační dostane pokyny nařizující, aby přihlížela zejména 1. ke skutečné hospodářské a finanční situaci maďarského území, jak je vymezeno touto smlouvou, 2. ke ztenčení jeho příjmových zdrojů a jeho platební síly, jež vyplývá z klausulí této smlouvy. Pokud se situace Maďarska nezmění, je věcí komise, aby vše to uvážila, až bude určovati konečnousumuzávazků maďarských, splátky, které má tato země zapravovati, a odklady úrokových platů, za něž snad Maďarsko bude žádati.

c) Komise přijme tak, jak jest ustanoveno v článku 165, od Maďarska jako záruku a uznání jeho dluhu poukázky ve zlatě svědčící majetníku, prosté jakýchkoli poplatků a daní, jež jsou nebo by mohly býti zavedeny vládou maďarskou nebo kteroukoli jinou veřejnou mocí na ní závislou; tyto poukázky budou složeny, jakmile to komise uzná za vhodné, a to ve třech částech, jejichž výši určí rovněž komise, koruny ve zlatě jsou splatné podle článku 197, Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.

1. Prvá emise bezúročných poukázek svědčících majetníku, splatných nejpozději do 1. května 1921; k umoření těchto poukázek použije se především platů, ke kterým se Maďarsko zavázalo podle článku 165, po srážce částek určených k úhradě výloh na udržování okupačních vojsk a k zaplacení výloh za zásobování potravinami a surovinami; ony poukázky, které by nebyly ještě umořeny do 1. května 1921, budou pak vyměněny za nové poukázky téhož způsobu jako poukázky uvedené zde níže (§ 12 c, 2).

2. Druhá emise poukázek svědčících majetníku, zúročitelných 2 1/2 % (dvěma a půl procenty) od roku 1921 do r. 1926 a potom 5 % (pěti procenty) s příplatkem dalšího 1 % (jednoho procenta) na umoření celé sumy emise, počínajíc od r. 1926.

3. Úpis, že Maďarsko složí, ovšem jen bude-li komise přesvědčena, že Maďarsko může zajistiti jejich zúročení a úmor, jako další splátku poukázky svědčící majetníku, zúročitelné 5 % (pěti procenty), při čemž komise má určiti lhůty splatnosti a způsob zaplacení jistiny i úroků. Doba splatnosti úroků, způsob použití fondu umořovacího a všechny otázky obdobné, týkající se vydání, správy a úpravy vydání poukázek, budou čas od času stanoveny komisí. Další emise za účelem uznání a záruky mohou býti požadovány čas od času za podmínek, jež komise ustanoví později. Jestliže by komise reparační přikročila ke konečnému a ne již jen prozatímnímu stanovení sumy obecných břemen postihujících Maďarsko, hledíc k nárokům mocností spojených a sdružených, zničí komise bezodkladně všechny poukázky, které by byly vydány nad tuto sumu.

d) Jestliže by poukázky, dlužní úpisy neb jinaká uznání dluhu vydaná Maďarskem jako záruka neb uznání jeho dluhu za náhradu škod byly přiděleny s konečnou platností, a nikoli jako záruka jiným osobám nežli jednotlivým vládám, k jejichž prospěchu byla původně určena suma dluhu Maďarska za náhradu škod, bude řečený dluh vzhledem k těmto vládám pokládán za zaniklý částí rovnající se jmenovité hodnotě poukázek, jež byly takto konečně přiděleny, a příslušný závazek Maďarska, pokud jde o tyto poukázky, se omezí na závazek na nich vyjádřený.

e) Výdaje způsobené opravami a znovuvybudováním statků ležících v zabraných a zpustošených krajích, zahrnujíc v to i znovuzřízení svršků, strojů a všeho ostatního materiálu, budou odhadovány podle toho, co budou státi opravy a znovuzřízení v době, kdy práce budou provedeny.

§ 13.

Co se týká hlasování, bude se komise říditi těmito pravidly:

Kdykoli se komise usnáší, zapíší se hlasy všech zástupců s právem hlasovacím nebo, je-li některý z nich nepřítomen, jejich náhradníků. Zdržetisehlasovánípokládásezahlasování proti návrhu projednávanému. Přísedící nemají práva hlasovacího.

Jednohlasnosti jest třeba o otázkách, jež mají za předmět:

a) svrchovanost mocností spojených a sdružených aneb úplné nebo částečné prominutí dluhu neb závazků Maďarska;

b) výši a podmínky poukázek a jiných obligačních papírů, které má složiti maďarská vláda, a stanovení doby i způsobu jejich prodeje, dání na trh neb rozdělení;

c) jakékoli celkové nebo částečné odložení plateb dospívajících mezi 1. květnem 1926 a koncem r. 1921, tento rok v to počítajíc, přes rok 1930;

d) jakékoli celkové neb částečné odložení plateb dospívajících po r. 1926 na dobu delší než tří let;

e) použití jiného způsobu odhadu škod v jednotlivém případě, než jaký byl přijat v dřívějším případu podobném;

f) výklad ustanovení této Části této smlouvy.

Všechny ostatní otázky budou rozhodovány většinou hlasů.

Jestliže by nastala mezi zástupci různost mínění o tom, zda k rozhodnutí jisté věci je zapotřebí jednohlasnosti čili nic, a jestliže by tento rozpor nemohl býti urovnán odvoláním k jejich vládám, zavazují se vlády spojené a sdružené neodkladně vznésti takovýto spor na osobu nestrannou jakožto rozhodčího, o jehož jmenování se dohodnou a jehož výrok se zavazují uznati.

§ 14.

Rozhodnutí komise, která budou v souhlase s pravomocí jí udělenou, budou se moci ihned vykonávati a bude bez všeho možno jich hned použíti.

§ 15.

Komise dodá každé zúčastněné mocnosti ve formě, jakou sama určí:

1. potvrzení, že má v držení na účet jmenované mocnosti poukázky z emisí nahoře vytčených; toto potvrzení může na požádání oné mocnosti býti rozděleno v díly, ne však více než pět;

2. čas od času potvrzení svědčící, že komise má v držení na účet jmenované mocnosti všeliké jiné předměty majetkové, dodané Maďarskem na splátku jeho dluhu za náhradu škod.

Potvrzení svrchu řečená budou vydávána na jméno a bude možno je po předchozím zpravení komise přenášeti rubopisem.

Jestliže poukázky jsou vydány, aby byly prodány neb dány na trh, a jestližekomisevydala předměty majetkové, musí příslušná část potvrzení býti vzata zpět.

§ 16.

Vládě maďarské se od 1. května 1921 připíše na vrub úrok z jejího dluhu tak, jak jej ustanoví komise po srážce všech splátek provedených v hotovosti nebo v hodnotách jí rovnocenných aneb v poukázkách, vydaných ku prospěchu komise, a všech plateb uvedených v článku 17š.

Výše tohoto úroku bude určena na 5 %, leda že by komise někdy později usoudila, že jest poměry odůvodněno tuto výši změniti.

Komise, stanovíc k 1. května 1921 celkovou sumu dluhu Maďarska, bude moci dlužné úroky z částek vztahujících se k napravení škod věcných účtovati od 11. listopadu 1918 nebo od kterékoli doby pozdější, jež bude moci býti stanovena komisí do 1. května 1921.

§ 17.

Nedostojí-li Maďarsko kterémukoliv závazku určenému touto Částí této smlouvy, oznámí komise ihned toto nesplnění každé mocnosti zúčastněné, připojujících všechny návrhy o opatřeních, jež uzná za vhodná vzhledem k tomuto nesplnění.

§ 18.

Opatření, k nimž mocnosti spojené a sdružené budou oprávněny, jestliže by Maďarsko svévolně závazků nesplnilo, a jež se Maďarsko zavazuje nepokládati za činy nepřátelství, mohou obsahovati zákazy a donucovací prostředkyrázu hospodářského a finančního a vůbec taková jiná opatření, jež by příslušné vlády snad pokládaly za vynucená okolnostmi.

§ 19.

Platby, které se mají provésti ve zlatě nebo v hodnotách jemu rovnocenných na srážku uznaných nároků mocností spojených a sdružených, mohoukdykolibýti přijaty komisí v podobě statku movitého i nemovitého, zboží, podniků, práv a koncesí v územích maďarských neb mimo ně, lodí, obligací, akcií neb cenných papírů jakéhokoli druhu nebo peněz maďarských nebo jiných; jejich hodnotu v poměru ke zlatu určí komise sama podle sazeb spravedlivých a poctivých.

§ 20.

Komise, stanovíc nebo přijímajíc platby, které se vykonají odevzdáním určitých statků neb práv, bude přihlížeti u nich ke všem oprávněným právům a zájmům mocností spojených a sdružených neb neutrálních i jejich příslušníků.

§ 21.

Žádný člen komise není odpověden za jakýkoli čin neb opominutí, plynoucí z jeho funkcí, než vládě, která jej jmenovala. Žádná vláda spojená a sdružená nepřijímá ručení za žádnou jinou vládu.

§ 22.

Tatopříloha může v mezích ujednání této smlouvy býti změněna jednohlasným usnesením vlády zastoupených v komisi.

§ 23.

Jakmile Maďarsko a jeho spojenci vyrovnají všechny částky, jež jsou dlužni podle této smlouvy nebo rozhodnutí komise, a jakmile všechny částkypřijaté neb hodnoty je zastupující budou rozděleny mezi příslušné mocnosti, bude komise rozpuštěna.

PŘÍLOHA III.[editovat]

§ 1.

Maďarsko uznává právo mocností spojených a sdružených, aby všechny lodi nebo čluny obchodní i rybářské, událostmi válečnými zničené nebo poškozené, byly nahrazeny tuna za tunu (hrubé nosnosti) a třída za třídu.

Přes to, že dnešní lodi a čluny maďarské představují tonáž o mnoho nižšínežli tonáž, kterou mocnosti spojené a sdružené ztratily napadením ze strany Rakousko-Uherska a jeho spojenců, bude právo svrchu uznané, pokud jde o maďarské lodi a čluny, vykonáno takto:

Maďarská vláda svým jménem, a tak, že zavazuje všechny ostatní zájemníky, postupuje vládám spojeným a sdruženým vlastnictví ke všem obchodním a rybářským lodím a člunům náležejícím příslušníkům bývalého království uherského.

§ 2.

Maďarská vláda odevzdá komisi reparační všechny lodi a čluny vzpomenutí v paragrafu 1 do dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.

§ 3.

Lodi a čluny vzpomenuté v paragrafu 1 zahrnují všechny lodi a čluny a) plující neb oprávněné plouti s obchodní vlajkou rakousko-uherskou a zapsanévněkterémpřístavě bývalého království uherského; b) náležející osobě, společnosti nebo sdružení, které jsou státními příslušníkybývalého království uherského, nebo společnostem neb sdruženímněkterého jiného státu než spojeného nebo sdruženého, stojí-li pod dozorem nebo správou příslušníků bývalého království uherského; nebo c) toho času stavěné 1. v bývalém království uherském; 2. v některém jiném státě než spojeném neb sdruženém, pro osobu, společnost nebo sdružení, které jsou příslušníky bývalého království uherského.

§ 4.

Aby se opatřily doklady o vlastnictví pro každou loď odevzdanou, jak nahoře řečeno, maďarská vláda:

a) odevzdá o každé lodi komisi reparační k její žádosti kupní smlouvu neb jakoukoli jinou listinu zakládající převod plného vlastnictví lodi na jmenovanou komisi, a to vlastnictví nezatíženého žádnou výhradou, zástavou neb jakýmkoli břemenem;

b) učiní všechna opatření předepsaná komisí reparační, aby tyto lodi byly k disposici řečené komisi.

§ 5.

Maďarsko se zavazuje vrátiti in natura a v normálním udržovacím stavu mocnostem spojeným a sdruženým do dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, v souhlase s řízením, jež ustanoví komise reparační, všechny lodi a pohyblivá zařízení pro říční plavbu, jež od 28. července 1914 přešly z jakéhokoli důvodu v držení jeho neb některého jeho příslušníka, a jejichž totožnost bude možno zjistiti.

Aby se nahradily ztráty říční tonáže vzniklé z jakékoli příčiny, jež utrpěly za války mocnosti spojené a sdružené, a jež nebude možno nahraditi navrácením svrchu stanoveným, zavazuje se Maďarsko postoupiti reparační komisi část svého říčního loďstva až do výše oněch ztrát; toto postoupení však nesmí přesahovati 20 % tohoto říčního loďstva, jak bylo dne 3. listopadu 1918.

Způsob tohoto postoupení bude určen rozhodčími stanovenými v článku 284 Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice) této smlouvy; ti mají za úkol řešiti obtíže, jež stran rozdělení říční tonáže vyplývají z nové mezinárodnísprávyurčitých říčních sítí nebo z územních změn týkajících se těchto sítí.

§ 6.

Maďarsko se zavazuje učiniti všechna opatření, jež by mu komise reparační udala, aby nabyla plného vlastnického práva ke všem lodím, jež byly snad za války postoupeny nebo mají býti postoupeny pod neutrální vlajky bez svolení vlád spojených a sdružených.

§ 7.

Maďarsko se zříká všech nároků jakéhokoli rázu proti vládám spojeným a sdruženým a jejich příslušníkům, pokud se tkne držení neb užívání jakýchkoli lodí anebo člunů maďarských a pokud se tkne všech ztrát nebo škod utrpěných na uvedených lodích nebo člunech.

§ 8.

Maďarsko se zříká všech nároků na lodi nebo jejich náklady, jež byly potopeny přímo nebo následkem nepřátelské akce námořní a jež potom byly zachráněny, má-li na nich zájem některá z vlád spojených a sdružených nebo jejich příslušníci ať jako vlastníci, nájemci, pojišťovatelé, či z kteréhokoli jiného důvodu, a to nehledě k jakémukoli odsuzujícímu rozsudku, jejž snad vynesl některý kořistní soud bývalého mocnářství rakousko-uherského neb jeho spojenců.

PŘÍLOHA IV.[editovat]

§ 1.

Mocnosti spojené a sdružené požadují a Maďarsko se k tomu zavazuje, aby Maďarsko k částečnému splnění závazků stanovených v této Části a způsobem dále naznačeným poskytlo přímo svoje hospodářské zdroje k věcnému znovuvybudování zabraných území mocností spojených a sdružených měrou těmito mocnosti určenou.

§ 2.

Vlády mocností spojených a sdružených odevzdají reparační komisi seznamy udávající:

a) zvířata, stroje, železniční materiál, nářadí, soustruhy a všechny podobné předměty rázu obchodního, jež byly vzaty, spotřebovány nebo zničeny od Maďarska nebo zničeny přímým následkem vojenských operací, a jež si tyto vlády, aby dostály potřebám neodkladným a spěšným, přejí míti nahrazeny zvířaty nebo předměty téhož druhu, nalézajícími se na maďarském území v době, kdy tato smlouva nabude působnosti;

b) potřeby k znovuvybudování jako kámen, cihly, ohnivzdorné cihly, tašky, tesařské dříví, okenní tabule, ocel, vápno, cement, stroje, otopná zařízení, nábytek a všechny předměty rázu obchodního, o nichž si uvedené vlády přejí, aby byly vyrobeny a zhotoveny v Maďarsku a jim dodány k znovuzřízení území válkou postižených.

§ 3.

Seznamy vztahující se k předmětům vzpomenutým v hořejším paragrafu 2 a) budou dodány do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Seznamy budou obsahovati všechny podrobnosti obvyklé v obchodních smlouvách o jmenovaných věcech, počítaje v to i výčet, dodací lhůtu (tato lhůta nesmí přesahovati čtyři léta) a místo dodání; nebudou však obsahovati ani určení ceny, ani odhad; stanoviti cenu nebo odhad ponechává se komisi, jak jest určeno dále.

§ 4.

Jakmile dostane tyto seznamy, bude komise zkoumati, v jaké míře mohou býti požadovány od Maďarska předměty a zvířata v seznamech uvedené.

Při svém rozhodování bude se komisi říditi ohledem na vnitřní potřeby Maďarska, pokud toho bude potřebí k udržování jeho života sociálního a hospodářského. Rovněž bude míti zřetel na ceny a lhůty, v nichž podobné předměty lze dostati ve státech spojených a sdružených, a srovná je s těmi, jichž se má užíti u předmětů maďarských. Konečně obrátí zřetel na obecný zájem, jejž mají vlády spojené a sdružené, aby průmyslový život Maďarska nebyl rozrušen do té míry, že by byla ohrožena jeho schopnost dostáti ostatním povinnostem k náhradě škody od něho požadovaným.

Avšak stroje, železniční materiál, nářadí, soustruhy a všecky podobné předměty obchodního rázu, jichž se právě používá v průmyslu, budou požadovány od Maďarska, jenom nebudou-li žádné jiné zásoby těchto věcí po ruce a ke koupi; mimo to požadavky tohoto rázu nebudou převyšovati 30 % množství kterékoli věci, jehož se užívá v některém maďarském podniku neb vůbec v jakémkoli maďarském závodě.

Komise poskytne zástupcům vlády maďarské možnost vyjádřiti se v určité lhůtě o schopnosti poskytnouti jmenovaný materiál, zvířata a předměty.

Rozhodnutí komise bude potom, a to co nejdříve, oznámeno vládě maďarské a jednotlivým zúčastněným vládám spojeným a sdruženým.

Vláda maďarská se zavazuje dodávati materiál, předměty a zvířata určené v tomto oznámení, a zúčastněné vlády spojené a sdružené zavazují se každá, pokud se jí týče, přijímati tyto dodávky předpokládaje, že budou vyhovovati podanému výčtu nebo že podle mínění komise nebudou nevhodné k tomu, aby se jich použilo k provedení náhrady škody.

§ 5.

Komise určí hodnotu materiálu, předmětů a zvířat dodávaných, jak jest nahoře řečeno, a vlády spojené a sdružené, jež přijmou tyto dodávky, souhlasí, aby se příslušná částka připsala na jejich vrub, a uznávají ji za platbu Maďarska, která se má rozvrhnouti podle článku 167 této smlouvy.

Kde právo, požadovati věcné znovuvybudování, bude za těchto podmínek vykonáno, komise se přesvědčí, že částka připsaná ku trhu Maďarska vyjadřuje normální hodnotu vynaložené práce neb dodaného Maďarskem materiálu a že výše nároků uplatňovaných dotčenou mocností za škodu tímto způsobem z části napravenou se zmenšila v témž poměru, v jakém přispělo k nápravě škody.

§ 6.

Abyokamžitá potřeba dobytka v zemích, kde tento byl odcizen, spotřebován nebo zničen, byla ukojena, mohou mocnosti spojené a sdružené předložiti komisi reparační ihned po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, seznam dobytka a žádat, aby dodávka byla vykonána v době tří měsíců po té, co tato smlouva nabude působnosti, a to z důvodů okamžité zálohy na náhradu zvířat uvedených v paragrafu 2 výše.

Komise reparační rozhodne o počtu dobytka, která má býti dodán v době výše vzpomenutých tří měsíců, a Maďarsko se zavazuje vykonati tyto dodávky podle rozhodnutí komise.

Přihlížejíc k okamžitým potřebám jednotlivých mocností a k zadostučiněním, která byla dána těmto potřebám smlouvami uzavřenými mocnostmispojenýmia sdruženými se strany jedné, Rakouskem a Bulharskem se strany druhé, komise rozdělí zvířata, jež mají býti dodána, mezi mocnosti, o které jde.

Zvířata dodaná budou zdravá a v normálním stavu.

Nebude-li se moci u zvířat takto dodaných zjistiti, že jsou totožná s těmi, jež byla odvlečena nebo zabrána, bude jejich cena počítána ku prospěchu závazků Maďarska k náhradě škody podle ustanovení paragrafu 5 této přílohy.

PŘÍLOHA V.[editovat]

§ 1.

Maďarskoposkytuje každé z vlád spojených a sdružených volnost požadovati jako částečnou náhradu každoroční dodávku surovin níže vypočítaných, a to po pět let následujících po dni, kdy tato smlouva nabude působnosti. Množství surovin požadovaných musí se míti k předválečnému dovozu z Rakousko-Uherska do oné země tak, jako se mají zdrojeMaďarska omezeného na hranice dané mu touto smlouvou k předválečným zdrojům bývalého mocnářství rakousko-uherského. Suroviny, o které jde, jsou tyto:

stavební dříví a dřevěné výrobky;

železo a železité směsi.

Maďarsko poskytuje mimo to mocnostem spojeným a sdruženým volnost požadovati jako částečnou náhradu každoroční dodávku jistého množství uhlí provozního z dolů pětikosteleckých, a to po pět let následujících po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti; toto množství určí periodickyreparačníkomiseaužijehokupodpořestátu srbsko-chorvatsko-slovinského za podmínek, které sama určí.

§ 2.

Cenou placenou za výrobky jmenované v předcházejícím paragrafu bude cena placená příslušníky maďarskými. Obal a dopravné k hranicím maďarským musí býti počítány za nejvýhodnějších podmínek stanovených pro dodávky týchž výrobků příslušníkům maďarským.

§ 3.

Přídělové nároky po rozumu této přílohy budou se prováděti prostřednictvím komise reparační. Tato komise bude ku provádění hořejších opatření oprávněna rozhodovati o všech otázkách vztahujících se k příslušnému řízení, k jakosti a množství dodávek, ke lhůtám a podmínkám dodacím a platebním. Žádosti, provázené potřebnými výčty, budou oznámeny Maďarsku sto dvacet dní přede dnem určeným za počátek provedení dodávek, pokud jde o dodávky, jež se mají provésti od 1. července 1920, a třicet dní před tímto dnem, pokud jde o dodávky, jež se mají provésti mezi dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti, a 1. červencem 1920. Bude-li komise toho názoru, že by úplné splnění žádostí přílišně zatížilo maďarské průmyslové potřeby, bude je moci oddáliti nebo zrušiti a týmž způsobem určiti pořad dodávek.

PŘÍLOHA VI.[editovat]

Maďarsko se zříká ve jménu svém a svých příslušníků ve prospěch Italie všech práv, právních titulů nebo jakýchkoli výsad, jež má na kabelech a kabelových částech spojujících území italská, počítajíc v to území, která by byla přikázána Italii podle této smlouvy.

Podobně se zříká Maďarsko ve jménu svém a svých příslušníků ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech práv, právních titulů a jakýchkoli výsad na kabelech nebo kabelových částech spojujících území postoupená Maďarskem podle této smlouvy různým mocnostem spojeným a sdruženým.

Státy, o které jde, jsou povinny zachovati zakotvení a službu řečených kabelů.

Pokud se týká kabelu Terst - Korkyra, bude vláda italská strany vztahů ke společnosti, které kabel vlastnicky náleží, v stejném postavení jako dříve vláda rakousko-uherská.

Hodnota kabelů nebo kabelových částí, jmenovaných v obou prvých odstavcích této přílohy, vypočítaná na základě zařizovacích nákladů a zmenšená o přiměřené procento za opotřebování, bude připsána ku prospěchu Maďarska na účtu náhrad škod.

ODDÍL II. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ.[editovat]

Článek 175.[editovat]

Ve smyslu ustanovení článku 168 zavazuje se Maďarsko, že vydá každé z mocností spojených a sdružených, o kterou jde, všechny spisy, listiny, předměty starožitné a umělecké a všechen materiál vědecký i knihopisný, odvlečené z území přepadených, které náležejí státu nebo úřadům zemským, obecním, dobročinným nebo církevním, nebo jiným ústavům veřejným neb soukromým.

Článek 176.[editovat]

Rovněž vrátí Maďarsko věci stejného rázu, o jakých mluví článek 175, které byly počínaje 1. červnem 1914 odvlečeny z území postoupených, pokud nejde o věci, které byly zakoupeny u soukromých vlastníků.

Komise reparační použije, bude-li třeba stran těchto věcí ustanovení článku 191 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.

Článek 177.[editovat]

Maďarsko vydá každé z vlád spojených a sdružených, o kterou jde, všechny spisy, listiny a zápisy historické, které jsou v držení jeho veřejných ústavů a které se přímo týkají dějin postoupených území a byly odtud odstraněny po 1. lednu 1868. Období právě jmenované počíná se, pokud se týká Italie, dnem prohlášení království (1861).

Pokud se týká všech předmětů majících ráz umělecký, starožitnický, vědecký nebo historický, tvořících část sbírek, které dříve náležely vládě mocnářství rakousko-uherského nebo koruně, když o nich není jinakých ustanovení v této smlouvě, zavazuje se Maďarsko:

a) že uzavře, bude-li za to požádáno, se státy, o které jde, přátelskou dohodu, podle které jakékoli části řečených sbírek nebo jakékoli předměty výše vzpomenuté, které patrně náležejí ke kulturnímu majetku řečených států, mohou býti na základě vzájemnosti vráceny do krajů, odkud pocházejí;

b) a že nezcizí ani nerozptýlí nic z řečených sbírek a že nebude disponovati se žádným z řečených předmětů po dvacet let, leda že by před uplynutím této doby bylo docíleno zvláštní dohody; že dále zajistí jejich bezpečnost i jejich dobré udržování a že jak ony předměty, tak inventáře, katalogy a správní listiny o oněch sbírkách budou přístupny k studiu příslušníkům každé mocnosti spojené a sdružené.

Maďarsko bude míti navzájem právo obrátiti se k řečeným státům a zvláště k Rakousku, aby za stejných podmínek, jak svrchu jsou uvedeny, ujednalo s ním úpravy nutné za tím účelem, aby mu byly navráceny sbírky, listiny a předměty výše vzpomenuté a o jichž zabezpečení platí táž ustanovení, jak uvedeno v odstavci b).

Článek 178.[editovat]

Nové státy, vzniklé z bývalého mocnářství rakousko-uherského, a státy, které dostanou část území tohoto mocnářství, se zavazují se své strany, že vydají vládě maďarské spisy, listiny a zápisy ne starší dvacíti let, které se přímo týkají dějin nebo správy území maďarského a které snad jsou v územích postoupených.

Článek 179.[editovat]

Maďarsko uznává, že zůstává vázáno proti Italii splniti závazky uložené článkem XV smlouvy curyšské ze dne 10. listopadu 1859, článkem XVIII smlouvy vídeňské ze dne 3. října 1866 a úmluvou florentskou ze dne 14. července 1868, jež byly sjednány mezi Italií a Rakousko-Uherskem, pokud řečené články nebyly zcela splněny a pokud listiny a předměty, kterých se týkají, jsou na území Maďarska nebo jeho spojenců.