Trianonská mírová smlouva/Část IV - Zájmy maďarské mimo Evropu

Trianonská mírová smlouva Edvard Beneš
Část III - Politické klausule evropské	Část IV - Zájmy maďarské mimo Evropu	Část V - Klausule vojenské, námořní a vzduchoplavecké

Údaje o textu
Titulek:	Část IV
Podtitulek:	Klausule vojenské, námořní a vzduchoplavecké
Autor:
Zdroj:	. Trianonská mírová smlouva, ,
Licence:	PD CZ

Článek 79.

Mimo své hranice, jak jsou určeny touto smlouvou, vzdává se Maďarsko, pokud se jeho týče, všech práv, právních titulů nebo jakýchkoli výsad na všech územích nebo stran všech území mimo Evropu, která by byla snad náležela bývalému mocnářství rakousko-uherskému nebo jeho spojencům, jakož i všech práv, právních titulů nebo výsad, jež by mu snad z jakéhokoli právního titulu náležely vůči mocnostem spojeným a sdruženým.

Maďarsko se zavazuje již od nynějška uznati a schváliti opatření, jež učinily nebo učiní Čelné mocnosti spojené a sdružené, bude-li třeba, v dohodě s třetími mocnostmi, aby byly upraveny důsledky předchozího ustanovení.

ODDÍL I.MAROKKO.

Článek 80.

Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, veškerých práv, právních titulů nebo výsad vyplývajících v jeho prospěch z generální akty algesiraské ze dne 7. dubna 1906, z dohod francouzsko-německých ze dne 9. února 1909 a 4. listopadu 1911. Veškeré smlouvy, dohody, úpravy nebo ujednání, které uzavřela vláda bývalého mocnářství rakousko-uherského s říší šerifskou, pokládají se za zrušeny dnem 12. srpna 1914.

Maďarsko nebude se moci v žádném případě dovolávati těchto akt a zavazuje se, že se nebude nijakým způsobem vměšovati v jednání, k němuž by mohlo dojíti mezi Francií a ostatními mocnostmi o Marokku.

Článek 81.

Maďarsko prohlašuje, že souhlasí se všemi důsledky zřízení francouzského protektorátu nad Marokkem, uznaného vládou bývalého mocnářství rakousko- uherského, a že se vzdává, pokud se jeho týče, platnosti kapitulací v Marokku.

Toto vzdání platí od 12. srpna 1914.

Článek 82.

Šerifská vláda bude míti úplnou volnost, aby upravila právní postavení a podmínky usazování maďarských příslušníků v Marokku.

Bude se míti za to, že maďarští chráněnci, poplatníci a zemědělští družstevníci od 12. srpna 1914 přestali požívati výsad, spojených s těmito vlastnostmi a podléhají právu obecnému.

Článek 83.

Všechna práva k věcem movitým i nemovitým bývalého mocnářství rakousko- uherského v říši šerifské přejdou ipso facto na Maghzen bez jakékoli náhrady.

V této příčině se bude míti za to, že statky bývalé monarchie rakousko-uherské zahrnují veškeré vlastnictví koruny, jakož i soukromé statky bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské.

S veškerými právy k věcem movitým i nemovitým náležejícím v říši šerifské příslušníkům maďarským bude naloženo podle Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

Horní práva, která by byla přiznána maďarským příslušníkům rozhodčím soudem, zřízeným marockým horním řádem, stihne osud majetku, který náleží v Marokku maďarským příslušníkům.

Článek 84.

Vláda maďarská zabezpečení převod akcií, které představují účast Maďarska v kapitálu marocké státní banky, na osobu, kterou jí označí vláda francouzská. Tato osoba nahradí oprávněným hodnotu těchto akcií, jak ji ustanoví státní banka.

Tento převod bude proveden bez újmy zaplacení dluhů, jež by snad udělali poddaní maďarští u státní banky marocké.

Článek 85.

S marockým zbožím bude při dovozu do Maďarska nakládáno podle předpisů platných o zboží francouzském.

ODDÍL II. EGYPT.

Článek 86.

Maďarsko prohlašuje, že uznává v protektorát prohlášený nad Egyptem Velkou Britanií dne 18. prosince 1914 a že se vzdává, pokud se jeho týče, platnosti kapitulací v Egyptě.

Toto vzdání platí od 12. srpna 1914.

Článek 87.

Veškeré smlouvy, dohody, úpravy neb ujednání, uzavřená vládou bývalého mocnářství rakousko-uherského a Egyptem, pokládají se za zrušeny dnem 12. srpna 1914.

Maďarsko nebude se moci v žádném případě dovolávati těchto akt a zavazuje se, že se nebude nijakým způsobem vměšovati v jednání, k němuž by mohlo dojíti mezi Velkou Britanií a ostatními mocnostmi o Egyptě.

Článek 88.

Dokud nenabude působnosti egyptské zákonodárství o organisaci soudů, kterým budou zavedeny soudy s obecnou pravomocí, bude dekrety Jeho Výsosti sultána postaráno o vykonávání soudnictví nad maďarskými příslušníky a jejich vlastnictvím konsulárními soudy britskými.

Článek 89.

Vláda egyptská bude mít úplnou volnost jednání při úpravě právního postavení a podmínek usazování maďarských příslušníků v Egyptě.

Článek 90.

Maďarsko, pokud se jeho týče, dává své svolení, aby byl zrušen nebo změně podle přání vlády egyptské dekret vydaný Jeho Výsostí khedivem dne 28. listopadu 1904 o komisi pro veřejný dluh egyptský.

Článek 91.

Maďarsko svoluje, pokud se jeho týče, aby byla přenesena na vládu Jeho britského Veličenstva práva udělená Jeho císařskému Veličenstvu sultánovi úmluvou podepsanou v Cařihradě dne 29. října 1888 o volné plavbě průplavem Suezským.

Vzdává se veškeré účasti v egyptské zdravotnické radě námořní a karantenní a svoluje, pokud se jeho týče, aby oprávnění této rady byla přenesena na úřady egyptské.

Článek 92.

Veškeré statky a majetek bývalé monarchie rakousko-uherské v Egyptě přecházejí ipso facto na vládu egyptskou bez jakékoli náhrady.

V tomto směru se bude míti za to, že statky a majetek bývalého mocnářství rakousko-uherského zahrnují veškerý majetek koruny, jakož i soukromé statky bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské.

S veškerými movitými i nemovitými statky náležejícími v Egyptě příslušníkům maďarským bude naloženo podle Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

Článek 93.

Při dovozu do Maďarska bude nakládáno se zbožím egyptským jako se zbožím britským.

ODDÍL III. SIAM.

Článek 94.

Maďarsko, pokud se jeho týče, uznává, že dnem 22. července 1917 pozbyly platnosti veškeré smlouvy, úmluvy nebo dohody, jež uzavřelo se Siamem bývalé mocnářství rakousko-uherské, dále veškerá práva, právní tituly a výsady, jež by mohly z nich vyplývati, jakož i veškerá práva na konsulární soudnictví v Siamu.

Článek 95.

Maďarsko postupuje, pokud se jeho týče, Siamu veškerá svá práva na statky a majetek, jež náležely bývalému mocnářství rakousko-uherskému v Siamu, mimo budovy užívané za sídla nebo kanceláře diplomatické nebo konsulární, jakož i zařízení a movitosti v nich. Tyto statky a majetek připadnou ipso facto vládě siamské bez jakékoli náhrady.

Se soukromým jměním, majetkem a právy příslušníků maďarských v Siamu bude naloženo podle ustanovení Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

Článek 96.

Maďarsko se vzdává jak jménem svým tak jménem svých příslušníků vůči vládě siamské veškerých nároků z likvidace maďarských statků z internování příslušníků maďarských v Siamu. Toto ustanovení se netýká práv stran majících zájem na výtěžku některé z těchto likvidací, poněvadž tato práva jsou upravena ustanoveními Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

ODDÍL IV. ČÍNA.

Článek 97.

Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Číny veškerých výsadavýhod vyplývajících z ustanovení závěrečného protokolu podepsaného v Pekinu dne 7. září 1901, počítaje v to veškeré přílohy, noty a listiny doplňkové. Rovněž se vzdává ve prospěch Číny všech náhradních nároků na základě tohoto protokolu ode dne 14. srpna 1917.

Článek 98.

Od doby, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou se Vysoké smluvní strany říditi, pokud se jich týče:

1. ujednáním ze dne 29. srpna 1902 o nových čínských celních tarifech;

2. ujednáním ze dne 27. září 1905 týkajícím se Whang-Poo, a prozatímním doplňkovým ujednáním ze dne 4. dubna 1912.

Čína však nebude povinna poskytovati Maďarsku výhody nebo výsady, jež povolila v těchto úpravách bývalému mocnářství rakousko-uherskému.

Článek 99.

Maďarsko postupuje, pokud se jeho týče, Číně všecka svá práva na budovách, nábřežích a přístavištích, kasárny, opevnění, zbraně a válečné střelivo, lodi všeho druhu, zařízení bezdrátové telegrafie a jiný veřejný majetek náleževší bývalému mocnářství rakousko-uherskému, jež jsou nebo by mohly býti v rakousko-uherském koncedovaném území v Tien-Cinu nebo v jiných částech území čínského.

Rozumí se však, že budovy sloužící za diplomatická nebo konsulární sídla neb úřadovny, jakož i zařízení a movitosti v nich nejsou zahrnuty do tohoto postupu; mimo to neučiní vláda čínská nijakého opatření, aby disponovalaveřejným nebo soukromým majetkem bývalého mocnářství rakousko-uherského ležícím v t. zv. vyslanecké čtvrti v Pekinu bez souhlasu diplomatických zástupců mocností, které v době, kdy nabude tato smlouva působnosti, zůstanou stranami závěrečného protokolu ze dne 7. září 1901.

Článek 100.

Maďarsko souhlasí, pokud se jeho týče, se zrušením ujednání, jichž dosáhlo od vlády čínské a o něž se opírá držba koncedovaného území Rakousko-Uherska v Tien-Cinu.

Čína, nabývajíc opět neomezeného výkonu svých výsostných práv nad řečenými územími, vyhlašuje svůj úmysl otevříti je mezinárodnímu bydlení a obchodu. Prohlašuje, že zrušení smluv, o něž se opírá držba řečeného koncedovaného území, nedotkne se vlastnických práv příslušníků mocností spojených a sdružených, kteří jsou držiteli přídělů v těchto koncedovaných územích.

Článek 101.

Maďarsko se vzdává všech nároků proti vládě čínské nebo proti kterékoli vládě spojené nebo sdružené z důvodu internování maďarských příslušníků v Číně a jejich dopravy do vlasti. Rovněž se vzdává, se jeho týče, všech nároků z důvodu zabavení rakousko-uherských lodí v Číně, likvidace, sekvestrace, disposice nebo konfiskace majetku, práv nebo zájmových účastenství maďarských v této zemi ode dne 14. srpna 1917. Toto ustanovení se však nedotýká práv stran majících zájem na výtěžku některé z těchto likvidací, poněvadž tato práva jsou upravena ustanoveními Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.