Trianonská mírová smlouva/Část III - Politické klausule evropské

Trianonská mírová smlouva Edvard Beneš
Část II - Hranice Maďarska	Část III - Politické klausule evropské	Část IV - Zájmy maďarské mimo Evropu

Údaje o textu
Titulek:	Část III
Podtitulek:	Politické klausule evropské
Autor:
Zdroj:	. Trianonská mírová smlouva, ,
Licence:	PD CZ

ODDÍL I. ITALIE.

Článek 36.

Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Italie všech práv a právních titulů, na něž by mohlo činiti nárok na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, které bylo přiřčeno Italii, článkem 36, odstavcem 1. mírové smlouvy uzavřené 10. září 1919 mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Rakouskem.

Článek 37.

Ničím není povinna Italie za to, že se uvázala v držení Palazzo Venezia v Římě.

Článek 38.

Maďarsko navrátí Italii do tří měsíců všechny vozy italských železnic, které před početím války přešly do Rakouska a jsou nyní v Maďarsku.

Článek 39.

Odchylkou od ustanovení článku 252 Části X (Klausule hospodářské), jsou osoby, které mají řádné bydliště na územích bývalého mocnářství rakousko- uherského, postoupených Italii dle článku 36 odstavec 1. mírové smlouvy s Rakouskem, a za války pobývaly mimo území bývalého mocnářství rakousko- uherského nebo byly vězněny, internovány nebo evakuovány, účastny v plné míře ustanovení daných články 235 a 236 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

Článek 40.

Rozsudky vynesené od 4. srpna 1914 soudy území postoupených Italii podle článku 36, odstavce 1. mírové smlouvy s Rakouskem ve sporech civilních a obchodních mezi obyvateli těchto území a příslušníky bývalého království uherského nejsou vykonatelné, dokud nebudou opatřeny doložkou vykonatelnosti, vyslovenou novým soudem stejného druhu na území, o něž jde.

Všechny rozsudky vynesené pro zločiny neb přečiny politické od 4. srpna 1914 soudy bývalého mocnářství rakousko-uherského proti státním občanům italským, nebo proti těm, kdož se stávají státními občany italskými podle mírové smlouvy s Rakouskem, prohlašují se za neplatné.

ODDÍL II. STÁT SRBSKO-CHORVATSKO-SLOVINSKÝ.

Článek 41.

Maďarsko uznává, jak to již učinily mocnosti spojené a sdružené, úplnou nezávislosti státu srbsko-chorvatsko-slovinského.

Článek 42.

Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch státu srbsko-chorvatsko- slovinského všech práv a právních titulů na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, která leží za hranicemi Maďarska, tak, jak jsou popsány v článku 27 Části II (Hranice Maďarska), a která jsou uznána za část státu srbsko-chorvatsko-slovinského touto smlouvou nebo jinými smlouvami uzavřenými pro uspořádání věcí doby přítomné.

Článek 43.

Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden státem srbsko-chorvatsko-slovinskýma jeden Maďarskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru popsanou v článku 27 - 29 Části II (Hranice Maďarska).

Článek 44.

Stát srbsko-chorvatsko-slovinský uznává a potvrzuje vůči Maďarsku svůj závazek, že svolí, aby byla pojata do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ustanovení, která tyto mocnosti budou pokládati za nutná, aby ve státě srbsko-chorvatsko-slovinském byly chráněny zájmy obyvatel, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím, jakož i aby byly obchodu ostatních států zabezpečeny svoboda průvozu a způsob obchodování vyhovující zásadám slušnosti.

Podíl a povaha finančních břemen Maďarska, která bude státu srbsko- chorvatsko-slovinskému převzíti za území postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 186 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.

Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.

ODDÍL III. RUMUNSKO.

Článek 45.

Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Rumunska všech práv a právních titulů na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, která leží za hranicemi Maďarska, tak jak jsou určeny v článku 27 Části II (Hranice Maďarska) a uznány touto smlouvou neb jakýmikoli jinými smlouvami,uzavřenýmipro urovnání věcí přítomných, za součást Rumunska.

Článek 46.

Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden Rumunskem a jeden Maďarskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru uvedenou v článku 27 - 30 Části II (Hranice Maďarska).

Článek 47.

Rumunsko uznává a potvrzuje vůči Maďarsku svůj závazek, že svolí, aby byla pojata do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ustanovení, která tyto mocnosti budou pokládati za nutná, aby v Rumunsku byly chráněny zájmy obyvatel, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím, jakož i aby byly obchodu ostatních států zabezpečeny svoboda průvozu a způsob obchodování vyhovující zásadám slušnosti.

Podíl a povaha finančních břemen Maďarska, která bude Rumunsku převzíti za území postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 186 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.

Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.

ODDÍL IV. ČESKOSLOVENSKO.

Článek 48.

Maďarsko uznává, jak to již byly učinily mocnosti spojené a sdružené, úplnou nezávislost státu československého, zahrnujícího i autonomní území Rusínů na jih od Karpat.

Článek 49.

Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch státu československého všech práv a právních titulů na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, které leží za hranicemi Maďarska, tak jak jsou stanoveny v článku 27 části II (Hranice Maďarska), a která jsou uznána za část státu československého touto smlouvou nebo jinými smlouvami uzavřenými pro uspořádání věcí doby přítomné.

Článek 50.

Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden státem československým a jeden Maďarskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru uvedenou v článku 27 - 40 Části II (Hranice Maďarska).

Článek 51.

Stát československý se zavazuje nebudovati žádných vojenských zařízení na části svého území, která leží na pravém břehu Dunaje na jih od Bratislavy.

Článek 52.

Podíl a povaha finančních břemen Maďarska, která bude státu československému převzíti za území postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 186 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.

Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.

ODDÍL V. RJEKA.

Článek 53.

Maďarsko se vzdává všech práv a právních titulů na Rjeku a území přilehlá, patřící bývalému království uherskému a pojatá v hranicích, jak budou později určeny.

Maďarsko se zavazuje, že uzná ustanovení, která se budou týkati těchto území, obzvláště pokud se týče státního příslušenství obyvatelstva, ve smlouvách určených k uspořádání věcí doby přítomné.

ODDÍL VI. OCHRANA MENŠIN.

Článek 54.

Maďarsko se zavazuje, že ustanovení obsažená v tomto Oddíle budou uznána za základní zákony, že žádný zákon, žádné nařízení ani žádný úkon úřední nebude v odporu nebo nesouhlase s těmito ustanoveními a že žádný zákon, žádné nařízení ani žádný úkon úřední proti nim nebude míti moci.

Článek 55.

Maďarsko se zavazuje, že poskytne všem obyvatelům Maďarska úplnou a naprostou ochranu jejich života a jejich svobody bez ohledu na jejich původ, státní občanství, jazyk, rasu nebo náboženství.

Všichni obyvatelé Maďarska budou míti právo, aby volně vyznávali jak veřejně tak soukromě jakékoli vyznání, náboženství nebo víru, jejichž vykonávání nebude v neshodě s veřejným pořádkem a dobrými mravy.

Článek 56.

Maďarsko uznává za příslušníky maďarské ipso facto a bez jakékoli formality všechny osoby, které mají bydliště na území maďarském v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, a nejsou příslušníky jiného státu.

Článek 57.

Státního občanství maďarského nabude ipso facto pouhým zrozením na maďarském území každá osoba, která nenabývá státního občanství jiného.

Článek 58.

Všichni státní občané maďarští budou si rovni před zákonem a budou požívati stejných práv občanských a politických bez ohledu na rasu, jazyk nebo náboženství.

Rozdíl v náboženství, víře nebo vyznání nemůže býti žádnému státnímu občanu maďarskému na závadu, pokud jde o požívání práv občanských a politických a zejména pokud jde o přístup do veřejné služby, úřadů a k hodnostem neb o vykonávání jakékoli živnosti nebo povolání.

Státním občanům maďarským nebude ukládáno žádné omezení, pokud jde o volné užívání jakéhokoli jazyka ať ve stycích soukromých neb obchodních, ať ve věcech, týkajících se náboženství, tisku neb veřejných projevů jakéhokoli druhu, ať ve veřejných shromážděních.

Jestliže by vláda maďarská zavedla nějaký oficielní jazyk, bude přes to poskytnuta příslušníkům maďarským jiného jazyka než maďarského přiměřená možnost, aby před soudy používali svého jazyka jak ústně, tak písemně.

S příslušníky maďarskými, náležejícími k menšinám ethnickým, náboženským neb jazykovým, bude po právu a ve skutečnosti za stejných záruk zacházeno stejně jak s ostatními příslušníky maďarskými. Zvláště budou míti stejné právo, aby vlastním nákladem zakládali, řídili a pod dozorem měli ústavy lidumilné, náboženské neb sociální, školy a jiné ústavy výchovné s právem používati tam volně svého jazyka a svobodně tam vykonávati své náboženství.

Článek 59.

Pokud jde o veřejné vyučování, poskytne vláda maďarská v městech a okresích, v nichž je usedlý značný zlomek maďarských příslušníků jiného jazyka než maďarského, přiměřené možnosti zajišťující, aby se dětem těchto maďarských příslušníků dostalo v obecných školách vyučování v jejich vlastní řeči. Toto ustanovení nebude však vládě maďarské bránici, aby učinila povinným vyučování řeči maďarské v řečených školách.

V městech a okresích, v nichž je usedlý značný zlomek příslušníků maďarských,náležejících k menšinách etnickým, náboženským neb jazykovým, zabezpečí se těmto menšinám slušný podíl v požitku a v použití částek, které mají býti vynaloženy na výchovu, náboženství neb lidumilnost z veřejných fondů podle rozpočtu státního, rozpočtů obecních neb jiných.

Článek 60.

Maďarsko souhlasí s tím, že předpisy předcházejících článků tohoto oddílu, pokud se týkají příslušníků menšiny rasové, náboženské nebo jazykové, zakládají závazky zájmu mezinárodního a budou požívati záruky Společnosti národů. Nesmějí býti měněny bez souhlasu většiny v Radě Společnosti národů. Mocnosti spojené a sdružené zastoupené v Radě se zavazují, každá, pokud se jí týče, že neodeprou svého souhlasu takovým změnám řečených článků, které by v předepsané formě byla schválila většina Rady Společnosti národů.

Maďarsko souhlasí s tím, že každý člen Rady Společnosti národů bude míti právo obrátiti pozornost Rady na každé již nastalé nebo hrozící porušení kteréhokoli z těchto závazků a že Rada bude moci zvoliti postup a vydati pokyny takové, jaké se jí za daných okolností budou zdáti vhodné a účinné.

Maďarsko souhlasí dále s tím, aby každý rozpor mínění, který by o právních nebo skutkových otázkách, souvisících s oněmi články vznikl mezi vládou Maďarskou a kteroukoli z Čelných mocností spojených a sdružených neb kteroukoli jinou mocností, jež je členem Rady Společnosti národů, byl pokládán za spor rázu mezinárodního podle znění článku 14 úmluvy o Společnosti národů. Vláda maďarská souhlasí, aby každý takovýto spor, bude- li za to žádati druhá strana, byl vznesen na Stálý mezinárodní soudní dvůr, jehož rozhodnutí bude konečné a bude požívati téže moci a účinnosti jako rozhodnutí podle článku 13 oné úmluvy.

ODDÍL VII. KLAUSULE O STÁTNÍM OBČANSTVÍ.

Článek 61.

Všechny osoby, které mají právo domovské na území, jež dříve tvořilo část bývalého mocnářství rakousko-uherského, stávají se, pozbývajíce zároveň státního občanství maďarského, ipso facto příslušníky onoho státu, který na řečeném území vykonává práva svrchovanosti.

Článek 62.

Přes ustanovení článku 61 osoby, které obdržely domovské právo po 1. lednu 1910 v území postoupeném touto smlouvou státu srbsko-chorvatsko-slovinskémunebo státu československému, nabudou státního občanství srbsko-chorvatsko- slovinského nebo československého jen tehdy, dostanlou-li svolení státu srbsko-chorvatsko-slovinského nebo československého.

Nebylo-li o povolení podle předešlého odstavce žádáno, nebo bylo-li povolení odepřeno, stanou se dotčené osoby ipso facto příslušníky státu vykonávajícího práva svrchovanosti nad územím, kde měly dříve právo domovské.

Článek 63.

Osoby, kterým je víc než 18 let a které pozbyly své státní příslušnosti maďarské a nabyly ipso facto nového státního občanství podle článku 61, budou po dobu jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, oprávněny optovati pro státní občanství státu, v němž měly právo domovské před tím, než ho nabyly na území postoupeném.

Opce manželova zahrnuje opci manželčinu a opce rodičů zahrnuje opci jejich dětí, kterým ještě není 18 let.

Osoby vykonavší svrchu vzpomenuté právo opční budou povinny do následujících dvanácti měsíců přeložiti své bydliště do státu, pro který optovaly.

Bude jim volno podržeti nemovitý majetek, který mají na území druhého státu, kde měly své bydliště před svou opcí.

Mohou odnésti svůj majetek movitý jakéhokoli druhu. Nebude jim uložena z tohoto důvodu nijaká dávka ani poplatek vývozní ani dovozní.

Článek 64.

Osoby, které mají domovské právo na území tvořivším součást bývalého mocnářství rakousko-uherského a které se v něm liší rasou a jazykem od většiny obyvatelstva, budou do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, moci optovati pro Rakousko, Maďarsko, Italii, Polsko, Rumunsko,stát srbsko-chorvatsko-slovinský nebo stát československý, podle toho, zda se tam většina obyvatelstva bude skládati z osob mluvících týmž jazykem a patřících k téže rase. Pro výkon práva uznaného tímto článkem budou platiti ustanovení článku 63 o výkonu práva opčního.

Článek 65.

Vysoké smluvní strany se zavazují, že nebudou klásti žádných překážek výkonu opčního práva, o kterém je řeč v této smlouvě, anebo ve smlouvách uzavřených mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Německem, Rakouskem nebo Ruskem, anebo ve smlouvách uzavřených mezi řečenými mocnostmi spojenými a sdruženými navzájem, a které dovoluje dotčeným osobám nabýti jakéhokoli jiného státního občanství, které by jim bylo přístupno.

Článek 66.

Při provádění předpisů tohoto Oddílu budou ženy provdané sdíleti právní postavení svých manželů, a děti, kterým ještě není 18 let, právní postavení svých rodičů.

ODDÍL VIII.POLITICKÉ KLAUSULE O URČITÝCH EVROPSKÝCH STÁTECH.

1. BELGIE. Článek 67.

Uznávajíc, že smlouvy ze dne 19. dubna 1839, které stanovily před válkou právní stav Belgie, neodpovídají již nynějšímu stavu věcí, svoluje Maďarsko, pokud se jeho týče, ke zrušení těchto smluv a zavazuje se od nynějška, že uzná a bude zachovávati veškeré úmluvy, ať jsou jakékoli, jež by uzavřely Čelné mocnosti spojené a sdružené nebo některé z nich s vládou belgickou nebo nizozemskou, aby jimi nahradily řečené smlouvy z roku 1839. Bylo-li žádáno jeho výslovné přistoupení k těmto úmluvám nebo k některým z jejich ustanovení, zavazuje se Maďarsko již nyní, že tak učiní.

2.LUCEMBURK. Článek 68.

Maďarsko prohlašuje, že, pokud se jeho týče, svoluje ke zrušení neutrality velkovévodství lucemburského a že již předem přijímá všechny mezinárodní úpravy ujednané mocnostmi spojenými a sdruženými o tomto velkovévodství.

3. ŠLESVIK. Článek 69.

Maďarsko prohlašuje, že uznává, pokud se jeho týče, veškerá ustanovení mocnostmi spojenými a sdruženými umluvená s Německem o území, kterého se Dánsko musilo vzdáti smlouvou ze dne 30. října 1864.

4. TURECKO A BULHARSKO. Článek 70.

Maďarsko se zavazuje, že uzná a přijme, pokud se jeho týče, všecky úpravy, jež mocnosti spojené a sdružené uzavrou nebo uzavřely s Tureckem a s Bulharskem o jakýchkoli právech, zájmech a výsadách, na něž by mohlo Maďarsko nebo maďarští příslušníci v Turecku nebo Bulharsku činiti nárok, a jež nejsou předmětem ustanovení této smlouvy.

5.RAKOUSKO. Článek 71.

Maďarsko se vzdává ve prospěch Rakouska všech práv a právních titulů na území bývalého království uherského, která leží za hranicemi Maďarska, tak jak jsou stanoveny v článku 27 - 10 Části II (Hranice Maďarska).

Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden Maďarskem a jeden Rakouskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru výše uvedenou.

Státní občanství obyvatelů území dotčených v tomto článku bude upraveno podle ustanovení článku 61, 63 až 66.

6. RUSKO A RUSKÉ STÁTY. Článek 72.

1. Maďarsko uznává a zavazuje se respektovati jakožto stálou a nezadatelnou nezávislosti všech území, jež byla částí bývalé říše ruské dne 1. srpna 1914.

Ve shodě s ustanoveními obsaženými v článku 193 Části IX (Klausule finanční) a v článku 227 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy, uznává Maďarsko definitivně, pokud se jeho týče, zrušení smluv brestlitovských, jakož i všech jiných smluv, dohod nebo úmluv, které sjednala bývalá vláda rakousko-uherská s maximalistickou vládou v Rusku.

Mocnosti spojené a sdružené výslovně vyhrazující Rusku právo, aby dostalo od Maďarska veškeré restituce a náklady zakládající se na zásadách této smlouvy.

2. Maďarsko se zavazuje uznati plnou platnost veškerých smluv nebo úprav, jež by mocnosti spojené a sdružené uzavřely se státy, které se ustavily nebo ustaví na celém území nebo na části území bývalé říše ruské, jaká byla dne 1. srpna 1914, a uznati hranice těchto států, jak budou takovým způsobem určeny.

ODDÍL IX. OBECNÁ USTANOVENÍ.

Článek 73.

Nezávislost Maďarska jest nezadatelná, leda by dala k tomu souhlas Rada Společnosti národů. Maďarsko se proto zavazuje, že se, pokud nesvolí řečená Rada, zdrží jakéhokoli jednání, kterým by zadalo své nezávislosti, ať přímo či nepřímo a jakýmkoli způsobem, zejména tím, že by se před přijetím za člena Společnosti národů účastnilo záležitostí některé jiné mocnosti.

Článek 74.

Maďarsko prohlašuje, že již nyní uznává a přijímá hranice Rakouska, Bulharska, Řecka, Polska, Rumunska, státu srbsko-chorvatsko-slovinského a státu československého tak, jak budou hranice tyto stanoveny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými.

Maďarsko se zavazuje, že uzná plnou platnost mírových smluv a ujednání dodatkových, jež jsou nebo budou uzavřeny mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a mocnostmi, které bojovaly po boku bývalého mocnářství rakousko- uherského; že schválí ustanovení, jež byla nebo budou učiněna o území bývalé říše německé, Rakouska, království bulharského a říše ottomanské, a že uzná nové státy v hranicích, jež jim takto jsou určeny.

Článek 75.

Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech svých práv a právních titulů na území, která dříve náležela bývalému mocnářství rakousko-uherskému a která, ležíce za novými hranicemi Maďarska, tak jak jsou popsány v článku 27 Části II (Hranice Maďarska), nejsou dosud přidělena nikomu jinému.

Maďarsko se zavazuje, že uzná opatření, která Čelné mocnosti spojené a sdružené učiní o těchto územích, zejména pokud jde o státní občanství obyvatelů.

Článek 76.

Žádný z obyvatelů území bývalého mocnářství rakousko-uherského nesmí býti znepokojován nebo obtěžován, ať pro svoje politické chování od 28. července 1914 až do konečného rozhodnutí o svrchovanosti nad tímto územím, ať pro úpravu svého státního občanství podle této smlouvy.

Článek 77.

Maďarsko vydá neprodleně zúčastněným vládám spojeným nebo sdruženým archivy, záznamy, plány, listiny a vůbec doklady všeho druhu, týkající se správy civilní, vojenské, finanční, soudní nebo jiné v postoupených územích. Jestliže některé z těchto dokladů, archivů, záznamů, listin nebo plánů byly přemístěny, vydá je Maďarsko na žádost zúčastněných vlád spojených nebo sdružených.

Jestliže by se archivy, záznamy, plány, listiny nebo doklady, uvedené v odstavci 1. a nemající rázu vojenského, týkaly zároveň správy maďarské a jestliže by proto jejich vydání bylo pro správu rakouskou spojeno s újmou, zavazuje se Maďarsko, že ze podmínky vzájemnosti poskytne vládám spojeným a sdruženým, o které jde, volný přístup k nim.

Článek 78.

Zvláštními smlouvami mezi Maďarskem a každým ze států, kterým bylo postoupeno nějaké území bývalého království uherského, nebo které vznikly rozkouskováním bývalého mocnářství rakousko-uherského, bude postaráno o úpravu zájmů obyvatel, zejména pokud jde o jejich práva občanská, jejich obchod a provozování jejich povolání.