Trianonská mírová smlouva/Část II - Hranice Maďarska

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Část II
Podtitulek: Hranice Maďarska
Autor: CHYBA: {{Textinfo}} — Chybí hodnota parametru „AUTOR“ (autor díla)
Zdroj: CHYBA: {{Textinfo}} — Chybí hodnota parametru „ZDROJ“ (zdroj této kopie díla)
Licence: PD CZ

Článek 27.[editovat]

Hranice Maďarska určí se takto (viz připojenou mapu):

1. S Rakouskem:

Od bodu, který se vyhledá asi 1 kilometr západně od Antonienhofu [východně od Kopčan (Kittsee)], bodu to společného třem hranicím maďarské, rakouské a československé na jih až ke kotě 115 ležící okrouhle 8 kilometrů na jihozápad od sv. Jana:

čára, která se určí na místě samém a úplně ponechává na území maďarském železnici Karlburg - Csorna a jde na západ od Krovat. Jahrndorfu a od Wüst- Sommereinu a na východ od Kopčan (Kittsee), Deutsch-Jahrndorfu, Nickelsdorfu a Andavy;

odtud na západ k bodu, který se vyhledá na jižním břehu jezera Neziderského mezi Hollingem a Hidegsegem:

čára, která se určí na místě samém, jde jižně od Pamhagenu, ponechává Maďarsku celý průplav einserský, jakož i trať úzkokolejné železnice vycházející ze stanice Mexiko, prochází jezerem Neziderským a jde jižně od ostrova, na němž se nalézá kota 117;

odtud na jih až ke kotě 265 (Kamenje) okrouhle 2 kilometry na jihovýchod od Nikiče:

čára, která se určí na místě samém a jde východně od Zinkendorfu a Nikiče a západně od Nemetperesztegu a Kövesdu;

odtud na jihozápad až ke kotě 883 (Trott Kö) okrouhle 9 kilometrů na jihozápadě od Kysku (Kőszeg):

čára, která se určí na místě samém a jde jihovýchodně od Lutzmannsburgu (Lócsmánd), Olmondu a Liebingu a severozápadně od Kysku (Kőszeg) a od silnice z tohoto místa do Salamonfa vedoucí;

odtud na jih až ke kotě 234 okrouhle 7 kilometrů na severo-severovýchod od Pinkamindszentu:

čára, která se určí na místě samém a jde východně od Rechnitz (Rohoncz) a GrossNahringu (Nagynarda) a západně od Butschingu (Bucsa) a Dozmatu a přes koty 273, 260 a 241;

odtud ve směru povšechně jihozápadním až ke kotě 353 okrouhle 6 kilometrů na severo-severovýchod od Sv. Gotthardu:

čára,kteráse určí na místě samém a jde mezi Moschendorfem (Nagyaroslak)aPinkamindszentemjižněodvesnic Hagensdorfu (Karacsfa), Deutsch-Bidingu (Nemetbükös) a Reinersdorfu (Zsámánd), dále přes kotu 323 (Hochkogel);

odtud směrem jihozápadním až k bodu, který se určí na čáře vodního předělu mezi oblastí Ráby (Raab) a Mury okrouhle 2 kilometry na východě od Tonky (Toka), k společnému bodu tří hranic rakouské, maďarské a srbsko-chorvatsko- slovinské:

čára,která se určí na místě samém a jde východně od vesnic Heiligenkreuzu (Rabakeresztúr), Deutsch-Minihof (Nemetlak)a Mogersdorfu (Nagyfalva) a západně od silnice Radkersburg - Sv. Gotthard a přes kotu 353 (Janke Berg).

2. Se státem srbsko-chorvatsko-slovinským:

Od bodu svrchu určeného na východ až ke kotě 313 okrouhle 10 kilometrů jižně od Sv. Gotthardu:

čára, která se určí na místě samém a sleduje povšechně čáru oddělující oblast Ráby na severu a Mury na jihu;

odtud na jih až ke kotě 295 [okrouhle 16 kilometrů severovýchodně od Soboty (Muraszombat)]:

čára, která se určí na místě samém a jde východně od míst Velkých Dolan (Nagydolany), Orihodosu i jeho železniční stanice, Kapornaku, Domonkosfy, Kisszerdahelye a západně od Kotormanye, Szomorcze a přes koty 319 a 291;

odtud na jihovýchod až ke kotě 209 okrouhle 3 kilometry západně od Nemesnép:

čára, která se určí na místě samém a sleduje povšechně čáru oddělující povodí Nemesnepi na severu a Kobilje (Kebele) na jihu;

odtud na jiho-jihovýchod až k bodu, který se vyhledává na Lendavě (Lendva) jižně od koty 265:

čára, která se určí na místě samém a jde východně od míst Kebeleszentmartonu, Žitkovců (Zsitkőcz), Gőntérházy, Hidvegu, Csente, Pincze a západně od Lendvajakabfy, Bődeházy, Gaborjanházy, Dédese, Lendvaujfalu;

odtud na jihovýchod:

tok Lendavy (Lendva) po proudu;

dále tok Mury po proudu;

dále až k místu, kde stýká se s bývalou hranicí mezi Maďarskem a Chorvatsko-Slavonskem okrouhle 1500 metrů nad železničním mostem z Gyekenyesu do Kopřivnice (Koproncza):

tok Drávy po proudu;

odtud na jihovýchod až k bodu, který se vyhledá okrouhle 9 kilometrů východně od Dolního Miholjace:

bývalá administrativní hranice mezi Maďarskem a Chorvatsko-Slavonskem, opravená tak, aby ponechala úplně na území maďarském železnici z Gyekenyesu do Barče, v to počítaje stanici v Gole;

odtud na východ až ke kotě 93, okrouhle 3 kilometry jihozápadně od Baranyavaru:

čára, která se určí na místě samém a jde severně od míst Torjance, Löcse a Benge a jižně od Kašadu, Beremendu i jeho železniční stanice a Illocsky;

odtud na severovýchod až k bodu na toku Dunaje, který se vyhledá na místě samém, okrouhle 8 kilometrů severně od koty 169 (Kisköszeg):

čára, která se určí na místě samém, jde západně od Baranyavaru, Föherczeglaku a ponechává státu srbsko-chorvatsko-slovinskému železnici spojující tato dvě místa až k bifurkaci bezprostředně na severu od Baranyavaru a Daljoku a východně od Iván-Dardy, Saroku, Udvaru a Isabellaföldu (i železniční stanice);

odtud na východo-severovýchod až k bodu na toku Kiďoš, okrouhle 3 kilometry východo-jihovýchodně od stanice Bacsmadarasu:

čára, která se určí na místě samém a jde mezi místy Santovou (Herczegszántó) a Beregem a dále sleduje povšechně tok Kiďoše, avšak zahýbá na sever od Ridice;

odtud na východo-severovýchod až k bodu, který se určí na mrtvém rameně Tisy, okrouhle 5 1/2 kilometru východo-severovýchodně od stanice v Horgosu:

čára, která se určí na místě samém a jde jižně od Kunbaje, přetíná železnici ze Subotice (Szabadka) do Bácsalmase asi 1500 metrů východně od stanice Csikerie, přetíná železnici ze Subotice (Szabadka) do Kiskunhalasu, okrouhle 3 kilometry jižně od stanice Kelebie a jde severně od Horgosu a jeho stanice a jižně od Rőszke-Szentmihályteleku;

odtud na jihovýchod až k Tise;

čára, která vede prostředkem mrtvého ramene;

odtud proti proudu na vzdálenost asi 5 kilometrů až k bodu, který se vyhledá na místě samém:

tok Tisy;

odtud povšechně na východ až k bodu, který se vyhledá na místě samém, okrouhle 4 kilometry jihozápadně od stanice v Kiszomboru, přibližně východo-jihovýchodně od koty 84 a jiho-jihozápadně od koty 83, k bodu to společnému třem hranicím Rumunska, Maďarska a státu srbsko-chorvatsko-slovinského:

čára, která se určí na místě samém a jde mezi místy Ďalou a Ószentivánem a mezi Starou Bebou (Obeb) a Kűbekházou.

3. S Rumunskem:

Od bodu shora určeného na východo-severovýchod až k bodu, který se určí na Maruši, okrouhle 3 1/2 kilometru nad železničním mostem z Makova (Makó) do Segedína (Szeged):

čára, která se určí na místě samém;

odtud na jihovýchod, dále pak na severovýchod až k bodu, který se vyhledá asi 1 kilometr jižně od stanice Naďlaku:

tok řeky Maruše proti proudu;

odtud na severovýchod až k výběžku administrativní hranice mezi župami csanadskou a aradskou, ležícímu severo-severozápadně od Nemetperegu:

čára, která se určí na místě samém a jde mezi Naďlakem a železniční stanicí;

odtud na východo-severovýchod až k bodu, který se vyhledá na místě samém mezi Battonyou a Torniou:

tato administrativní hranice jdou severně od Nemetperegu a Kisperegu;

odtud až ke kotě 123 (asi 1200 metrů východně od Magosligetu), bodu to společnému třem hranicím maďarské, rumunské a československé (Podkarpatská Rus):

čára, která se určí na místě samém, jde západně od Nagyvarjase, Kisvarjase a Nagyiratose, východně od Dombegyházy, Kevermese a Eleku, západně od Ottlaky, Nagypélu, Gyula-Varsandu, Antu a Illye, východně od Gyuly, Gyulavári a Kőtegyánu, přetíná trať z Nagyszalonty do Gyuly asi 12 kilometrů od Nagyszalonty mezi oběma odbočkami, které tvoří křižovatka této železnice se železnicí ze Szeghalomu do Erdőgyaraku; jde na východ od Mehkereku, západně od Nagyszalonty a Marcziházy, východně od Gesztu, západně od Atyasu, Olah-Szt.-Miklosu a Roitu, východně od Ugry a Harsány, západně od Kőrősszegu a Kőrős-Tarjánu, východně od Szakalu a Berek- Bőszőrmény, západně od Borse, východně od Artándu, západně od Nagyszántó, východně od Nagykereki, západně od Pelbarthidy a Bihardiószegu, výdchodně od Kismarje, západně od Csokály, východně od Nagyléty a Almosdu, západně od Érselindu, východně od Bagaméru, západně od Erkenézu a Ermihályfalvy, východně od Szentgyőrgyábránye a Penészleku, západně od Szaniszló, Bere- Csomakőzu, Fenye, Csanálose, Bőrvelye a Domahidy, východně od Vállaje, západně od Csengerbagose a Ovári, východně od Csengerujfalu, západně od Dary, východně od Csengeru a Komlódtótfalu, západně od Pete, východně od Nagygécze, západně od Szarazbereku, východně od Mehteleku, Gárbolcze a Nagyhodose, západně od Fertősalmase, východně od Kishodose, západně od Nagypaladu, východně od Kispaladu a Magosligetu.

4. S Československem:

Od koty 123 výše popsané na severozápad až k bodu, který se vyhledá nad tokem Batáru okrouhle 1 kilometr východně od Magosligetu:

čára, která se určí na místě samém;

odtud tok Batáru po proudu;

odtud až k bodu, který se vyhledá pod vsí Badaló a blíže této vesnice:

tok Tisy po proudu;

odtud na severo-severozápad až k bodu, který se vyhledá na místě severovýchodně od Darócze:

čára, která se určí na místě samém a ponechává na rusínském území státu československého místa: Badaló, Csoma, Macsola, Asztely a Déda a na území maďarském místa: Beregsurány a Darocz;

odtud na severozápad až k stoku Černé Vody (Fekete Viz) s Čarondou:

čára, která se určí na místě samém, jde přes kotu 179 a ponechá na rusínském území místa: Mezőkaszony, dvůr Lonyay, dvůr Degenfeld, Hetyen, dvůr Horvathi, dvůr Komjathy, a na území maďarském místa: Kerek Gorondtánya, Berkitánya a Barabás;

odtud až k bodu, který se určí na místě samém po administrativní hranici mezi komitáty sabolčským a berežským:

tok Čarondy po proudu;

odtud na západ až k bodu, kde výše dotčená hranice přicházejíc od pravého břehu přetíná tok Tisy:

čára, která se určí na místě samém;

odtud po proudu až k bodu, který se vyhledá na místě samém východo- jihovýchodně od Tárkány:

tok Tisy;

odtud celkem na západ až k bodu na toku Ronyvy okrouhle 3700 metrů západně od mostu mezi městem a železniční stanicí Slovenské Nové Mesto (Sátoraljaújhely):

čára, která se určí na místě samém, a ponechává Československu místa: Tárkány, Perbeník, Örös, Kisövesd, Bodrogszerdahely, Bodrogszeg a Borša; Maďarsku místa: Dámócz, Lácza, Rozvágy, Páczin, Karos, Felsö-Berecki,jde přes Bodrog a přetíná železniční trojúhleník jihovýchodně od Slovenského Nového Mesta (Sátorljaújhely) jdouc východně od tohoto města tak, že ponechává na československém území celou železnici Košice - Čop (Csap);

odtud vzhůru až k bodu, ležícímu u koty 125 asi 1500 metrů na jih od Michaľan (Alsómihályi):

tok Roňvy;

odtud na severozápad až k místu na toku Hernadu ve výši koty 167 na pravém břehu jihozápadně od Nádoště (Abaujnádasd):

čára, která se určí na místě samém, sleduje povšechně čáru vodního předělu oblastí Roňvy na východě a Božvy na západě, ale tak, že jde asi 2 kilometry východně od Pusztafalu, obrací se na kotě 896 na jihozápad a přetíná na kotě 424 silnici Košice - Slovenské Nové Mesto (Sátoralja) a jde jižně od Nádoště;

odtud až k bodu, který se určí na místě asi 1500 metrů jihozápadně od Abaújváru:

tok Hernadu po proudu;

odtud na západ až ku kotě 330 okrouhle 1500 metrů jiho-jihozápadně od Periny:

čára, která se určí na místě samém a ponechává Československu místa: Miglec (Miglécznémeti) a Perinu, a Maďarsku Tornyosnémeti;

odtud na západ až ku kotě 291 okrouhle 3500 metrů jihovýchodně od Jánoku:

čára vodního předělu oblastí Bodavy (Bodva) na severu a Rakace na jihu, ponechávajíc na maďarském území silnici na horském hřbetu jihovýchodně od Buzity;

odtud na západo-severozápad až ku kotě 431 okrouhle 3 kilometry jihozápadně od Turně (Torna):

čára, která se určí na místě samém a ponechává Československu místa Janok, Tornhorváti a Bodvavendégi, Maďarsku Tornaszentjakab a Hidvegardó;

odtud na jihozápad až ku kotě 365 okrouhle 12 kilometrů jihovýchodně od Plešivce (Plesöcz):

čára, která se určí na místě samém tak, že jde přes koty 601, 381 (na silnici Rožňava - Edelény [Rozsnyó - Edelény]), 557 a 502;

odtud na jiho-jihozápad až ku kotě 305, okrouhle 7 kilometrů na severozápadě od Putnoku:

čára vodního předělu mezi oblastmi Slané (Sajó) na západě a Suché a Kelemiru na východě;

odtud na jiho-jihozápad až ku kotě 278 jižně od stoku Slané (Sajó) a Rimavy (Rima):

čára, která se určí na místě samém a jde tak, že ponechává nádraží Banriev (Bánréve) Maďarsku, dovolí však, v případě potřeby, na území československém konstrukci spojky mezi oběma železnicemi plešiveckou a lučeneckou (Pelsőcz - Losoncz);

odtud na jihozápad až ku kotě 485 okrouhle 10 kilometrů východo- severovýchodně od Salgótarjánu:

čára, která se určí na místě samém sledujíc povšechně čáru vodního předělu oblastí Rimavy (Rima) na severu a Hangoně a Tarny na jihu;

odtud na západo-severozápad až ku kotě 727:

čára, která se určí na místě samém a ponechává Maďarsku místo a doly rovenské (Zagyvarona) a šalgovské (Salgó) a vede na jih od stanice Somošové (Somosujfalu);

odtud na severozápad až ku kotě 391 okrouhle 7 kilometrů východně od Litkovců (Litke):

čára sledující povšechně horský hřbet, ohraničující na severovýchodě údolí Dobrody a jdoucí přes kotu 446;

odtud na severozápad až k bodu, který se vyhledá na toku Ipeľu, okrouhle 1 kilometr jižně od Tešmáku:

tok Ipeľu po proudu;

odtud na západ až k bodu, který se vyhledá na toku Ipeľu asi 1 kilometr západně od Tieši (Tésa):

čára, která se určí na místě samém tak, že vede jižně od stanice Šáhů Ipeľských (Ipolysag) a ponechává úplně na československém území železnici vedoucí ze Šáhů Ipeľských (Ipolysag) do Čaty, jakož i odbočku do Krupiny (Korpona, Karpfen), ponechávajíc Maďarsku místa Bernecze a Tiešu (Tésa);

odtud na jih až ku stoku s Dunajem:

tok Ipeľu po proudu;

odtud až k bodu, který se určí asi 2 kilometry východně od Antonienhofu [východně od Kopčan (Kittsee)]:

hlavní plavební tok Dunaje proti proudu;

odtud na západ až k bodu, který se vyhledá na místě, okrouhle 1 kilometrzápadně od Antonienhofu [východně od Kopčan (Kittsee)] společného to bodu třem hranicím Rakouska, Maďarska a Československa:

čára, která se určí na místě samém.

Článek 28.[editovat]

Hranice popsané touto smlouvou zobrazuje, pokud jsou již určeny, připojená mapa v měřítku 1:1,000.000. Byl-li nesouhlas mezi textem a mapou, rozhoduje text.


Článek 29.[editovat]

Vytyčiti tyto hranice v terénu přísluší komisím rozhraničovacím, jejichž složení je buď určeno touto smlouvou, nebo bude určeno smlouvou mezi Čelnými mocnostmi spojenými i sdruženými a jedním nebo několika státy zúčastněnými.

Komise budou míti úplné právo nejen určiti části hranic definované výrazem „čára, jež se určí na místě samém“, ale i revidovati části hranic určené hranicemi správními, požádá-li o to některý ze zúčastněných států a uzná-li to komise za vhodné (vyjímajíc hranice mezinárodní, jak byly v srpnu roku 1914, u nichž se úloha komise omezí na přezkoumání hraničních kolů nebo mezníků). Komise se vynasnaží v obou případech, aby se co nejpřesněji držely určení obsažených ve smlouvách, dbajíce pokud možno hranic správních a místních zájmů hospodářských.

Rozhodnutí komisí stanou se většinou hlasů a budou závazná pro zúčastněné strany.

Náklady na rozhraničovací komise ponesou rovným dílem oba zúčastněné státy.


Článek 30.[editovat]

U hranic definovaných tokem vody výrazy „tok“ nebo „koryto“ užité v popisech této smlouvy znamenají jednak u řek nesplavných střední čáru vodního toku nebo jeho hlavního ramene, jednak u řek splavných střední čáru hlavního plavebního koryt. Avšak přísluší rozhraničovacím komisím zřízeným touto smlouvou, aby v každém jednotlivém případě určily, zda se bude hraniční čára držeti toku nebo koryta nahoře definovaného i po jeho eventuelním přemístění, či zda bude určena trvale polohou toku nebo koryta v okamžiku, kdy tato smlouva nabude působnosti.


Článek 31.[editovat]

Jednotlivé zúčastněné státy se zavazují, že poskytnou komisím všechny doklady nutné pro jejich práce, zvláště autentické opisy protokolů o vytyčení hranic nynějších neb starých, všecky existující mapy velkého měřítka, data geodetická, provedená a neuveřejněná měření a zprávy o změnách řečiště hraničních toků vodních.

Mimo to se zavazují, že nařídí místím úřadům, aby dodaly komisím všecky doklady, hlavně plány, mapy katastrální a knihy pozemkové a na jejich požádání jim poskyt i všecka poučení o vlastnictví, poměrech hospodářských i ostatní potřebné informace.


Článek 32.[editovat]

Jednotlivé státy zúčastněné se zavazují, že poskytnou komisím ohraničovacím podporu buď přímo, nebo prostřednictvím místních úřadů ve všem, co se týká dopravy, ubytování, pracovních sil a materiálů (kolů, mezníků) potřebných k provedení svěřeného úkolu.


Článek 33.[editovat]

Jednotlivé státy zúčastněné se zavazují, že se postarají o bezpečnost bodů trigonometrických, značek, kolů nebo mezníků hraničních, jež komise osadí.


Článek 34.[editovat]

Mezníky se osadí tak, aby bylo možno dohlédnouti od jednoho k druhému; očíslují se a jejich poloha i jejich čísla se zaznamenají do dokladu kartografického.

Článek 35.[editovat]

Konečné protokoly rozhraničovací, mapy a doklady vyhotoví se ve třech originálech; z nich dva se dodají vládám sousedících států a třetí vládě republiky francouzské, jež doručí jeho ověřené opisy signatárním mocnostem této smlouvy.