Poesie francouzská nové doby/Tak někdy, vše když spí…

Poesie francouzská nové doby
Kde nízký oltář stojí…	Tak někdy, vše když spí…	Minulo!

Údaje o textu
Titulek:	Tak někdy, vše když spí…
Autor:	Victor Hugo
Původní titulek:	Parfois, lorsque tout dort…
Zdroj:	Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 133. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Πᾶν μοι συναρμόξει, ὅ σοι ἐναρμοστον ἐστε ὦ κόσμε, οὐδεν μοι πρόωρον· οὐδε ὅψιμον, τὸ σοι εὔκαιρον· πᾶν καρπὸς, ὄ φερουσιν αι σαι ὤραι ὦ φύσις· ἐκ σοῦ πάντα, ἐν σοὶ πάντα, εἰς σε πάντα.

Marc. Aurel

Tak někdy, vše když spí, si sednu s jasnou tváří
pod ohvězděný dom, jenž nad hlavou nám září,
zda s výše jakýs ruch bych slyšel zvučící,
tu čas mne nadarmo svým chvatným křídlem tepe,
když pohnut stopuju ty hody velkolepé,
jež v noci strojí nám tvář nebes zářící!

Tu často zdá se mi, že slunce, jež se stkvějí
v tom světě, který spí, jen moji duši hřejí,
že bych je pochopil jen já jsem určen z všech,
že já stín mlčící, jenž halen v temna vlny,
té noční nádhery sám král jsem tajuplný,
jen pro mne obloha že září v plamenech!