Strom v květu/Na tygří kůži

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Na tygří kůži
Autor: Josef Hora
Zdroj: HORA, Josef. Strom v květu. Praha: Fr. Borový, 1920.
Online na Internet Archive
Licence: PD old 70
Index stran

Na tygří kůži[editovat]

Polední teplo mnou protéká
Nepospíchej, nebe!
Tebe, živote,
tebe, páro horkého mléka!
A především, ty měkká, pruhovaná,
poddajná kůže, tebe!

Vedra tajemné šepty u tvého ucha,
jež elektrisuje mou hrst.
Polední světlo, jež váhá
s jiskrou doteku,
pod palmami, pod chlebovníky,
kde se toulával, řva
a plížil se, pružný.

Ještě mrtvý jsa, lichotí mi,
ach, a náhle
vlažná vlna splachuje mě,
pohoupává,
nahá jsem,
krásná jsem,
sladká jsem
sama sobě. — —

Míč,
letím do nebes nad vlasaté palmy.
Diamant,
broušený očima lásky,
blesky pleti své
svítím.

Žena,
jež neskryje
stínu ni slunci
kruhu boků svých,
rytmu svých ňader,
ani se nepohnouc,
tančím.

Kdybys tak, tygře, vstal!
Kdybych tak ucítila
tropickou výheň tvé krve
zapraskat srstí,
lupiči, trapiči, mamiči
a tvé hrdlo
rozezpívalo džungli mé lásky
sveřepou písní —

což není to krásné, znít nejhlubším hlasem,
což není to krásné, ohni vyletět vstříc,
tygru do tlamy, rozkoši do náruče,
osudu v dlaň?