osamělý kostelíěek sv. Jiří.[1] — Též na hradě Libici (rodišti sv. Vojtěcha) byla kaple sv. Jiří. Nyní jest tam chrám sv. Vojtěcha.[2] Na Hradčanech založil kníže Vrastislav I. (915.—922.) chrám ku poctě sv. Jiří, při němž od r. 967. až do časů císaře Josefa II. byly panny řádu sv. Benedikta.[3] Nejpamátnější z kaplí svatojirských jest asi kaple sv. Jiří na hoře Řípu v Čechách. Dle svědectví nejd. biskupa Valeriána Jirsíka se o této kapli vypravuje, že když se psaly tři šestky, byl na hoře chrám pohanský, a když se psaly tři devítky, byl tam již kostel křesťanský. Pohanský bůh Radhosť, bůh to pohostinství a síly, jejž si lid představoval jako statného bojovníka, uhnul hrdinovi křesťanskému, sv. Jiří z Kappadocie. Prvotní kaple byla dřevěná; ale když český kníže Soběslav I. r. 1126. u Chlumce vojsko německé na hlavu porazil, dal namísto dřevěné kaplice ku poctě sv. Jiří vystaviti byzantský kostelík z přitesávaných kamenův, jenž až podnes stojí.[4] I na Moravě jsou kaple a chrámy sv. Jiří na místech prastarých a památných na př. ve Strachotíně, o níž se r. 1190. zmínka děje[5]; v Litovli, v Nákle a v Uh. Hradišti, kterážto kaple zvláštního povšímnutí zasluhuje, jelikož stávala na půdě bývalého Velehradu.[6]
A proto nám snad žádný nezazlí, když si dovolíme vysloviti domněnku, že brzy po zavedení křesťanství na Moravu byla na Olomouckém župním hradě domácí kaple zasvěcená sv. Jiří[7] a sice v místnostech nynější dómské sakristie.
Co se na župním hradě dálo v čas úpadku a zániku velkomoravské říše, toho nám nelze udati. Slovutný učenec, Frant. Sasínek, dovozuje dle pramenův uherských,[8] že po rozkladu velkomoravské říše s přivolením Němců Morava připadla knížatům Če-
- ↑ Jan Erazim Wocel, Pravěk země české, čl. IX., str. 388.—439.
- ↑ Tamže.
- ↑ Dr. Beda Dudík, Děj. Mor., II. str. 22.
- ↑ Památky archeologické, ročník 1856., sešit III.
- ↑ Codex dipl. Mor., I. 322.
- ↑ Při zakládání Uh.-Hradiště byla kaplice sv. Jiří na ostrově řeky Moravy stojící, zcela opuštěná. Po založení Uh.-Hradiště byla povýšena na chrám farní. Roku 1778. byl tento chrám na rozkaz císaře Josefa II. uzavřen a později stržen.
- ↑ Chrámy sv. bojovníků, sv. Michala Archanděla a sv. Jiří jsou patrně staršího původu, nežli chrámy sv. Mořice, jelikož ony prozrazují vliv od východu, jejž nám přinesli svatí bratří Soluňští, tyto vliv od západu, vliv německý, jenž povstal později.
- ↑ Časopis muzejního spolku Olom. Roč. 1884., str. 58. a 59.
