Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/25

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
13


osamělý kostelíěek sv. Jiří.[1] — Též na hradě Libici (rodišti sv. Vojtěcha) byla kaple sv. Jiří. Nyní jest tam chrám sv. Vojtěcha.[2] Na Hradčanech založil kníže Vrastislav I. (915.—922.) chrám ku poctě sv. Jiří, při němž od r. 967. až do časů císaře Josefa II. byly panny řádu sv. Benedikta.[3] Nejpamátnější z kaplí svatojirských jest asi kaple sv. Jiří na hoře Řípu v Čechách. Dle svědectví nejd. biskupa Valeriána Jirsíka se o této kapli vypravuje, že když se psaly tři šestky, byl na hoře chrám pohanský, a když se psaly tři devítky, byl tam již kostel křesťanský. Pohanský bůh Radhosť, bůh to pohostinství a síly, jejž si lid představoval jako statného bojovníka, uhnul hrdinovi křesťanskému, sv. Jiří z Kappadocie. Prvotní kaple byla dřevěná; ale když český kníže Soběslav I. r. 1126. u Chlumce vojsko německé na hlavu porazil, dal namísto dřevěné kaplice ku poctě sv. Jiří vystaviti byzantský kostelík z přitesávaných kamenův, jenž až podnes stojí.[4] I na Moravě jsou kaple a chrámy sv. Jiří na místech prastarých a památných na př. ve Strachotíně, o níž se r. 1190. zmínka děje[5]; v Litovli, v Nákle a v Uh. Hradišti, kterážto kaple zvláštního povšímnutí zasluhuje, jelikož stávala na půdě bývalého Velehradu.[6]

A proto nám snad žádný nezazlí, když si dovolíme vysloviti domněnku, že brzy po zavedení křesťanství na Moravu byla na Olomouckém župním hradě domácí kaple zasvěcená sv. Jiří[7] a sice v místnostech nynější dómské sakristie.

Co se na župním hradě dálo v čas úpadku a zániku velkomoravské říše, toho nám nelze udati. Slovutný učenec, Frant. Sasínek, dovozuje dle pramenův uherských,[8] že po rozkladu velkomoravské říše s přivolením Němců Morava připadla knížatům Če-


  1. Jan Erazim Wocel, Pravěk země české, čl. IX., str. 388.—439.
  2. Tamže.
  3. Dr. Beda Dudík, Děj. Mor., II. str. 22.
  4. Památky archeologické, ročník 1856., sešit III.
  5. Codex dipl. Mor., I. 322.
  6. Při zakládání Uh.-Hradiště byla kaplice sv. Jiří na ostrově řeky Moravy stojící, zcela opuštěná. Po založení Uh.-Hradiště byla povýšena na chrám farní. Roku 1778. byl tento chrám na rozkaz císaře Josefa II. uzavřen a později stržen.
  7. Chrámy sv. bojovníků, sv. Michala Archanděla a sv. Jiří jsou patrně staršího původu, nežli chrámy sv. Mořice, jelikož ony prozrazují vliv od východu, jejž nám přinesli svatí bratří Soluňští, tyto vliv od západu, vliv německý, jenž povstal později.
  8. Časopis muzejního spolku Olom. Roč. 1884., str. 58. a 59.