ským a tito na Moravě ihned zařídili údělné knížectví. Toto údělné knížectví dostalo prý se již r. 906. Vratislavovi, mladšímu bratrovi „velkoknížete“ Spytihněva. Jako údělné kníže moravské byl Vratislav nucen dlíti na Moravě, a sice v hlavním tehdy městě, jímž prý byl po zboření Velehradu Olomouc. Zde tedy sídlel Vratislav od r. 906.—915., kdy na trůn český dosedl. Z toho dovozuje Sasínek, že když sv. Václav narodil se r. 908., narodil se asi v sídelním městě a na hradě otce svého Vratislava, jímž by byl nepochybně Olomouc. Tam prý se skvěl ode ode dávna [1] velkolepý hrad, jehožto zbytky naplňují diváka úžasem, zde prý, tedy na tomto hradě, stála kolébka svatého Václava a zde prý byl též r. 915. postřižen. — Jakkolvěk jest nám tento náhled velmi vítaný, neboť on objasňuje nám dobu dosud velmi záhadnou, kdo totiž byl pánem na Moravě od r. 906.—955. a dávnou úctu chrámu Olomouckého ku sv. Václavovi nám vysvětluje: přece dovolujeme si proti němu namítati, proč nebyla Morava za dob sv. Václava (od r. 921.—935.) údělným knížectvím, když mladší bratr Václavův, Boleslav, je mohl spravovati tak, jako druhdy Vratislav, mladší bratr Spytihněvův? Aneb nebyly snad časy a okolnosti podobné? A z té pouze příčiny řadíme náhled Sasínkův prozatím mezi domněnky, ale takové, jež bedlivého uvážení a prozkoumání zasluhují.
S větší jistotou lze vyprávěti, že když Boleslav I. r. 955. Moravu na Maďarech byl vydobyl, Olomouci větší pozornosť věnoval a tento hrad pečlivě dal opevniti. Roku 1003. byl Olomoucký hrad knížetem polským, Boleslavem Chrabrým, dobyt a zůstal v moci jeho až do oné doby, kdy bujarý Břetislav na pokyn otce svého, knížete Oldřicha, na Moravu vtrhl, tuto zemi všech nepřátel osvobodil a navždy k Čechám připojil. To se stalo r. 1029. Velkokníže Oldřich odměnil se Břetislavovi tím, že jemu dal Moravu jako údělné knížectví. Od té chvíle jmenoval se Břetislav knížetem moravským (dux Moraviæ),[2] přebýval v Olomouci a snažil se jak město tak i hrad, jež válkami mnoho utrpěly, všemožně povznésti.
- ↑ Josef Vladislav Fischer vypravuje ve své „Geschichte der königl. Hauptstadt Olmütz“, že česká kněžna Libuše kolem roku 711. kolem Olomouce vystavila zeď a v městě samém dva hrady, a sice tak zvaný „hrad“ (u dnešního dómu) a „Velký hrad“ (u sv. Michala). Viz Dr. Gregor Wolný, Topographie von Mähren, V., str. 105. Snad vel. p. František Sasínek na tento výklad naráží.
- ↑ Dudík, Děj. Mor., II. 105.
