Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/24

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
12


byl, avšak přece ji nelze úplně zavrhnouti, nýbrž dlužno ji vyložiti v ten rozum, že sv. Cyrill chrám sv. Petra v Olomouci, který byl již dříve vysvěcený, r. 863. zaujal, tam ostatky sv. papeže Klimenta na nějaký čas uložil, z tohoto chrámu apoštolské cesty po okolí podnikal a při tomto chrámu více kněží, své mnichy[1], k duchovní správě ponechal, jimžto kníže Rostislav uvedený dar vykázal, a král Svatopluk r. 885. rozmnožil.[2] Titul chrámu sv. Petra zajisté nepochází od našich ss. apoštolů, neboť tito by byli chrámu dali titul, jakých se na východě obyčejně užívá, aneb který byl u nich zvláště oblíbený jako na př. Nanebevzetí Panny Marie, Večeře Páně, Pozdvížení sv. Kříže, svatých tří Králův, sv. Klimenta, (jehožto ostatky sv. Cyrill byl nalezl a na svých cestách u sebe nosil, až je r. 867. do Říma zanesl,) sv. archanděla Michala, sv. Jiří, sv. Mikuláše atd. Avšak chrám sv. Petra v Olomouci byl zajisté prastarý,[3] a již za našich ss. věrověstů stával, jelikož Olomoucký biskup Jindřich Zdik r. 1131. nazývá jej „matkou“ všech moravských kostelův, to jest kostelem nejstarším a v důstojnosti prvním.[4]

A máme též doklad po ruce, který připouští domněnku, že i na hradě samém byl v IX. století kostelík aneb alespoň domácí kaplice zasvěcená sv. Jiří mučedlníkovi. Nade dveřmi nynější dómské sakristie, která dle silných zdí a celé stavby své jest patrně zbytkem bývalého hradu, viděti lze totiž polovypouklý dutý obraz, na němž jest sv. Jiří v podobě jezdce, který draka svým kopím proklíná. Jak asi přišel obraz sv. bojovníka Jiří nade dvéře dómské sakristie, nemaje ani umělecké ceny, ani na nynějším místě významu? Nám alespoň se zdá, že jest to zbytek a památka z bývalé hradní kaple Olomoucké, která před sv. Václavem byla zasvěcená sv. Jiří. V tomto náhledu podporuje nás obyčej našich křesťanských předků, kteří hradní kaple a chrámy na vysočinách rádi nějakému bojovníku a hrdinovi na př. sv. Michalu archandělovi a sv. Jiří zasvěcovali. Tak na př. byl na Libošíně (v Čechách) na vysokém ostrohu knížecí hrad, při němž bylo za pohanských dob obětiště. Nyní tam stojí


  1. Svatými našimi apoštoly uspořádaná duchovní správa řídila se dle pospolitého života klášterního.
  2. Cod. dipl. Mor., I. 49.
  3. Dle svého titulu pochází tento chrám od německých hlasatelů víry, kteří buďto z Pasova anebo ze Solnohradu přišli a chrámy ku poctě takových svatých ovšem zasvěcovali, jací v jejich dioecesích vzláště uctíváni byli.
  4. Cod. dipl. Mor., I. 204.