Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/23

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
11


matky křesťanské: pracovali mužové tak mládenci neunavně o výživě své čeledi a zrakem plamenným chápali se meče, když běželo o to, brániti proti nepřátelům rodinný krb a svoji čeleď, církev, vlasť a dobrého zeměpána.

Jsme toho mínění, že živý ruch, jenž byl v královském hlavním městě moravském, na Velehradě, obrážel se též na velepevném a na důležitém župním hradě Olomouckém. A byťby listiny z roku 863. a 885., které dokazují, že Olomouc byl hradem zeměpanským a tudíž od úředníků královských spravován a od králův asi častěji navštěvován býval, nebyly úplně spolehlivé,[1] však tolik dnešního dne jisto jest, že ss. Cyrill a Methoděj na svých apoštolských cestách v Olomouci častěji pobyli. Neboť tak zvané cyrillské kříže,[2] které blíž Nového světa, na cestě k Slavonínu, u Topolan, u Těšetic, u Náměšti, u Seničky, v Cholině (u Litovle) a blíž Úsova stojí,[3] a které na spůsob hvězdice Olomouc téměř se všech stran obklopují, jsou, tuším, důkazem dosti výmluvným, že ss. naši věrověstové na cestě své do Čech v Olomouci nejen se zastavili, nýbrž, že Olomouc za střed a východiště své činnosti sobě vyvolili, z čehož vysvítá, že Olomouc byl již té doby, tedy v 9. století, místem důležitým, místem zeměpánovi oddaným, místem slavným.

Již tehdy byl na předhradí chrám sv. Petra,[4] o němžto pověsť vypravuje, že byl svatým Cyrillem vysvěcen a od knížete Rostislava všechny obyvatele Olomouckého hradu a města až po břeh Moravy obdržel.[5] Tato pověsť není sice úplně pravdivou (dle ní na příklad vysvěcuje chrám obyčejný kněz, jakýmž sv. Cyrill r. 863. zajisté


  1. Němečtí současní dějepiscové nazývají nejednou panovníky moravské „krále“. Z Říma se název „kníže“ a „král“ střídá. Nejstarší český dějepisec, Kosmas, jenž žil mezi lety 1040.—1125., tudíž století devátému dosti blízek byl, jmenuje Rostislava knížetem, jeho nástupce Svatopluka „králem“ a Moravu ještě za dob českého krále Vratislava (1061.—1092.) „království“ (regnum).
  2. Tyto kříže jsou obyčejně z pískovce hrubě shotovené a mnohé tak poškozené, že původní tvar sotva lze poznati. Podobá se nám, že tyto kříže byly shotoveny z pohanských bohyní Báb, které na přečetných místech se uctívaly.
  3. Viz o tom: „Sborník Velehradský,“ ročník IV., str. 82.—86. O cyrillských křížích psal v uvedeném sborníku, jakož i na jiných místech, velmi mnoho pan prof. Jan Havelka.
  4. Stával tam, kde jest nyní přední dvůr c. k. všeobecné nemocnice mezi proboštstvím a kapitulní residencí čís. 12.
  5. Cod. dipl. Mor. I. 32.