Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/22

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


Ornament from Mořic Kráčmer – Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci (2).jpg

OBDOBÍ II.

Od r. 863.—1131., t. j. od zavedení křesťanství na Moravě až do
do zřízení biskupského chrámu na hradě Olomouckém.

Takový byl asi život na hradě Olomouckém od pravěku až do oné doby, kdy zavítalo k nám křesťanství, kdy věrověstové naši ss. Cyrill a Methoděj jazykem srozumitelným a vzorným našim praotcům zvěstovali, aby upustivše od slepých, němých, hluchýoh a necitelných bohů, kteří jsou výrobkem rukou lidských a tudíž lidem pomoci nemohou, obrátili se s celým srdcem k Bohu jedinému,živému a pravému, jenž všechno cokolvěk jest, a též i lidi, z ničeho učinil a nás v životě i po smrti šťastnými učiniti může a chce. Od kouzelného zjevu ss. bratří Soluňských,[1] jižto všestrannou svojí vzdělanosti a bystrozrakem a, co hlavním jest, upřímnou láskou k nadanému a dobrému tomu lidu našemu, to, co neškodného ano i dobrého v pohanství bylo, ponechávali a pouze zlé a škodné odstraňovali, od oné chvíle nastal na Moravě a též i na hradě Olomouckém život na mnoze jiný, život sebevědomý, život mravný, život krasný, život plodící činy, jež až doposud jsou pro vlasť a církev pravou chloubou, pravou oslavou. Kdežto panny s všemožnou něžností pro sebe a své milence různé vyráběly okrásy, a kdežto ženy v tiché domácnosti oděvy pro muže a pro sobe hotovily a při tom zvláštní péči vynakládali na tak zvané úvodnice, v nichž se měly objeviti ve chrámě, při kteréžto práci nejedna v očích jejích zaleskla se slza nad poskytnutou jim Bohem a svatými věrověsty našimi důstojností


  1. Byliť ss. Cyrill a Methoděj synové Soluňského velmože Lva a jeho choti Marie.