Stránka:Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, issue 112.pdf/9

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
— 173 —


Zásluhy Wurmovy o Vlastenecké museum olomoucké zůstanou ve vděčné paměti všech, kdož kulturní význam této instituce chápou — zde zůstane ztráta jeho nenahraditelnou. V mladších letech byl sběratelem pro museum velmi pilným, s nadšením snášel do musea materiál ke kulturním dějinám užší své vlasti, jako poslanec opatřoval museu státní i zemské subvence; v posledních letech navštěvoval museum, aby tam pookřál a rozjařil pohledem na dokumenty svérázné, mizící však individuality moravsko-slovanské. V oddělení výšivkovém, uměleckým vkusem horlivé naší kustodky pí. Pospíšilové uspořádaném, zářilo vždy oko p. radovo radostí a srdce hřálo blahem, že zdařila se mu myšlenka, Sušilem vštípená, myšlenka vyhledávat a dokázat lidovou kulturu a její uměleckou hodnotu. K památkám svých předků originelním, svým způsobem na jevo dával svou pietu. Kdykoli procházel se síněmi vlasteneckého musea, vždy před vstupem do oddělení výšivkového smekl klobouk a byl-li tázán, proč tak činí, odpověděl: »Cti otce svého i matku svou.« A jak uměl vysvětlovat, poučovat museem svým, dosvědčí jistě četné chovanky našeho Pöttingea, jimž při exkursích do musea velmi často byl Ciceronem.

Nadšení Wurmovo pro národopis dokumentováno je nejen sbírkami musejními, ale též výstavkami (r. 1885 první výstava výšivek moravských v Olomouci, výstavky v Němčicích na Hané a v Ořechově) a iniciativní jeho činností pro národopisnou výstavu pražskou. Wurm byl předsedou poradní schůze, svolané ředitelem Nár. divadla F. A. Šubertem za účelem rozhovoru o národopisné výstavě a stal se duší dějinného tohoto projektu. Horlivým sběratelům materiálu národopisného pro výstavu sestavil s pí. Mil. Procházkovou a pí. Bakešovou tazatele, obsahujícího 700 otázek, za tím účelem, aby věrně a dokonale dokumentována býti mohla lidová naše kultura. V posledních pak letech zajímal se nesmírně o výstavy srbské a bulharské ženy v Praze a s nadšením mluvíval o projektované výstavě Všeslovanské.

Prof. Pekař nazval v soustrastném projevu svém Wurma představitelem staré vlastenecké vědecky zanícené Moravy, a tím skutečně Wurm byl. Jeho znalost vědecké literatury byla úžasná, pamět až do posledních chvil obdivuhodná. Wurm nejen studoval vědeckou literaturu pro otázky, jež ho zajímaly, také opatřoval, sprostředkoval aneb jen odporučoval knihy k studiu učeným mužům jiným, jak dokazuje korrespondence jeho s Mat. Procházkou, Havelkou, Sasinkem a j. Najdeme celou řadu dopisů, uvádějících seznam vědeckých knih českých, ruských, polských, německých a j., jež Procházkovi od Wurma byly k účelům bádání zaslány. Knihu nerad viděl Wurm založenou v knihovně, nejraději ji viděl v oběhu a těšil se, šla-li z ruky do ruky. Knihovnu svou odkázal Vlast. museu, kde s pietou budou chráněny milé vždy Wurmovi knihy i jeho zachovalá korrespondence.

I na poli národohospodářském byl Wurm zdatným pracovníkem; staral se o hospodářský pokrok svého kraje, jak dokazují četné záložny našeho okolí, v Olomouci, Holici, Křelově, Těšeticích, Dubanech a j., jejichž byl spoluzakladatelem. Proč přiložil Wurm ruku k dílu tohoto druhu, pověděl v den svého jubilea 80letého delegátům založen slovy: »Za-