Stránka:Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, issue 112.pdf/8

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
— 172 —


talistického. — Z toho jde, že jest v první řadě Slovanů zájmem a že jim připadá úloha, otázkou sociální, jež jest povahou svou otázkou práce, takovým způsobem a za tím účelem řešiti, aby mezi kapitálem a prací docílena byla rovnováha a rovnováhou touto obnovena důstojnost všeho pracovného lidu a vráceno mu bylo  — podobenství boží.«

Byla-li první řeč Wurmova ve Vídni odborně církevní, byla poslední jeho řeč v moravském sněmě zemském národně vlastenecká. Přimlouval se jí, aby se toho pilně dbalo, aby se lid neodnárodňoval pouze po stránce jazykové, nýbrž také co do způsobu života, aby se nevzdával svých obyčejů, zvyků a písní, své ornamentiky a své po otcích zděděné zbožnosti.[1]

Zemským poslancem byl Wurm déle než čtvrt století a zastupoval městský volební okres (Přerov, Kojetín, Tovačov, Hulín) vždy věrně a poctivě, plně svědomitě povinnosti poslanecké.[2] Jeviště politiky Wurm opustil, ale politiky běh až do posledních dnů svého života sledoval, politiky naše chválil a kritisoval, do novin psal a se zástupci veřejného mínění velmi často a velmi rád o politice debatoval. »Vikárka« otevřena byla každému, kdož s dobrou vůlí přišel, ať patřil politickým smýšlením v pravo nebo v levo.

V dějinách české Olomouce zapsáno bude jméno zvěčnělého pana rady písmem zlatým. Pracoval pro národní náš rozvoj všestranně na poli osvětovém i hospodářském a vystavěl si svými skutky, na podkladě vlasteneckém vždy stavěnými, mnoho a mnoho pomníků.

Kněžského vlivu svého použil ve prospěch české věci; jeho zasluhou zavedena byla na dómě každonedělní česká kázání střídavě buď »při ranních službách božích, buď při hrubé mši«, v zemské nemocnici olomoucké, kde vykonával jako vikář občasně správu duchovní, zapisoval do matrik dítě české matky vždy česky a v kapli při bohoslužbě zavedl střídavě modlitby v řeči české a německé.

Jeho přičiněním stal se ředitelem kůru na dómě Pavel Křížkovský, na něhož blahodárně Wurm hned v Brně působil dodávaje nesmělému odvahy, aby na dráze hudby národních motivů setrval a boj dobrý dobojoval.

Wurm byl spoluzakladatelem všech kulturních spolků své doby, naší Matice školské v Olomouci, jejíž petice o udělení zemské subvence na mor. sněmu podával a o kladné vyřízení žádostí těch se staral, čtenářských spolků, ale pomník nezničitelný postavil si zásluhami o Vlastenecké museum v Olomouci, jež s přáteli svými, s Drem. Wanklem a předčasně zesnulým prof. Havelkou r. 1883 založil, je ideově vedl a jemu dlouholetým byl starostou i otcovským ochráncem. Museum mělo býti dle intencí Praskových směru historicko-filologického ovšem s tendencí vlastivědnou, Wankel dal mu ráz archaeologický a Wurm působil k tomu, aby utvořilo se v museu oddělení národopisné.”[3]


  1. Procházková, str. 89.
  2. Při volbách r. 1884 měl protikandidátem Dudíka z Kojetína, zvítězil však 606 hlasy proti 212 hlasů.
  3. Ad . Vašek: Počátky Vlasteneckého musea v Olomouci. Časopis Vlast. spolku v Olomouci č. 105, str. 28.