do Brna, aby tam řečnil v duchu vlasteneckém a aby účastnil se práce Sušilovců.
Z Vyškova povolán pak byl Wurm hr. Sylvou Taroucou do Brna, aby převzal úkoly Beneše M. Kuldy, aby totiž zastával funkci ředitele a spirituála v brněnské opatrovně pro zanedbanou mládež, aby redigoval kalendář »Moravana« a vedl agendu jednatelskou ve spolcích kat. jednoty a dědictví sv. Cyrilla a Methoděje. Věděli dobře Sylva Tarouca i Sušil, že lepší za Kuldu náhrady nad Wurma nenajdou. V asylu uplatnil Wurm své vychovatelské vrozené schopnosti plnou měrou, polepšoval zpustlou mládež bez trestů, bez násilí, přitahoval zanedbance k sobě magnetem svého dobrého srdce.
V Brně prožil 7½ roku v pravdě činného života. Nejlepší vzpomínkou na tuto dobu Wurmovi bylo, že tehdy poznal slavného muže, velikána minulého století — Slovana — Josefa Jiřího Strossmayera. Rok 1860. zapsal si Wurm v svém kalendáři písmem červeným, neboť rok ten zrodil mu přátelství velikého chorvátského biskupa. Sblížila je politika a zájem všeslovanský. Patentem z 5. března 1860 svolána byla a 31. května se sešla říšská (vl. korunní) rada, rozmnožená doživotními aneb dočasnými členy z jednotlivých zemí monarchie, kterou nastoupena býti měla po neúspěších zahraniční politiky rakouské nejistá ovšem ještě cesta k parlamentárnímu životu. Chorváty zastupoval Strossmayer, Čechové neměli žádného zástupce své národnosti, neboť hr. Clam-Martinic nepokládal se za zástupce ani země ani národa. Byl zástupcem aristokracie. Z Moravy přítomni byli dva zástupci hr. Jiří Stockau a brněnský továrník F. Schoeller, oba německé národnosti. To překvapilo Strossmayera. Znal historický význam Moravy, znal její minulost z doby cyrillomethodějské, ale neznal její přítomnosti. Aby poznal přítomné poměry Moravy, žádal prostřednictvím Dra. Topáloviče, ďakovského professora theologie, o informaci. Informátorem tím stal se k návrhu Sušilovu a za souhlasu národního kněžstva brněnského Wurm. Strossmayer oblíbil si hned v první audienci Wurma, mluvil s ním o Moravě, mluvil s ním však též o politice, neboť žili v době vážné, v době, jež připravovala diplom říjnový. Oba — Wurm i Strossmayer — shodli se v názoru, že diplom říjnový dává sice svým principem autonomisticko-federalistickým naděje, ale neposkytuje pevné garancie pro svou nejasnost a pro svůj v převaze centralistický charakter.
Když pak r. 1861 skoro negován byl diplom říjnový patentem únorovým, když po Goluchovském nastoupil zdánlivě liberální centralista Schmerling (se svým nespravedlivým a pro Rakousko nešťastným systémem volebním), objevuje se Wurm činně na poli politickém. Opponuje s národní stranou Pražákovou i s historickou šlechtou moravskou, jejíž náčelníkem byl hr. Belcredi, proti centralistické únorovce, udržující nadpráví národnosti německé v konstitučním Rakousku, řídí s Drem. Pražákem, Helceletem, Mathonem volby do sněmu moravského[1] a nabývá mandátu v městské skupině Přerovské proti továrníku Skénovi.
- ↑ Dle ústavy únorové zemské sněmy volily poslance do poslanecké sněmovny vídeňského parlamentu a to Čechy 54, Morava 22, Slezsko 6. Moravský
