Stránka:Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, issue 112.pdf/2

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
— 166 —

Bylo to šťastné rozhodnutí, neboť Brno uvedlo mladého bohoslovce do družiny Sušilovy, do družiny kněží-literátů, jimž česká kniha byla pokladem. Jak často a jak rád vzpomínával P. Wurm v jeseni svého života slzy, jež vytryskla z chorého oka Sušilova, když týž poznal, že předčítatel jeho, syn českých rodičů, bohoslovec Wurm, česky čísti dobře neumí. Slze té byl Wurm vděčný, že nejen česky číst, ale též česky aneb lépe řečeno, národně myslit, cítit a žít se naučil.

Národní přesvědčení Wurmovo zelektrisoval památný list Palackého ze dne 11. dubna 1848, kterým týž hrdě odmítl pozvání Němců k přípravné akci pro frankfurtský parlament a mocným dojmem působil též na probouzející se slovanské smýšlení Wurmovo svatodušní slovanský kongres pražský, jehož ideu spojil si s ideou cyrillomethodějskou. Bohoslovec Wurm stal se propagatorem Palackého myšlenky na moravském venkově, dopisy svými a dopisy svých kollegů slovanských přispěl k tomu, že lid na venkově voleb pro Frankfurtský parlament se nesúčastnil. Vůbec jevil Wurm zájem a pravé pochopení pro vážné události významného roku 1848, takže byl Klácelem zván k politicko-národním poradám, na kterých se jednalo o kandidátech na moravský zemský sněm.[1] Zasvěcoval se tedy již v alumnátě Wurm do politiky.

V bohosloví bez vlastního úmyslu stal se autoritou svých spolužáků; imponovala jim Wurmova duševní převaha, Wurmův útlocit, dobrosrdečnost. šlechetnost a tolerance v každém směru. Wurm zničil staré kasty jednotlivých ročníků a sblížil celou obec brněnského semináře slovanským demokratickým heslem rovnosti. S brněnským seminářem rozloučil se r. 1850. byv dne 25. července na kněze vysvěcen. Následujícího dne 26. července slavil skromně své prvotiny v chrámě sv. Magdaleny v Brně.

Prvním působištěm novokněze byla slovácká ves Mutěnice na Kyjovsku. Zde působil krátkou dobu jednoho roku, ale blahodárně. Obec zanedbanou povznesl, v obyvatelstvu dřív netečném, panskými dráby zotročeném, vzbudil lásku k chrámu i škole, rozséval símě lásky a sklízel vděčnost i lásku mladých i starých..

S těžkým srdcem, neradi vyprovázeli Mutěničtí po roce svého P. Ignáce na nové působiště do Dědic u Vyškova. l v Dědicích a v celé farnosti — zejména v Rychtářově — brzy přilnuli k novému knězi, jenž hned po svém příchodu pustil se do práce, poučoval lid, kde mohl a jak jen mohl, založil knihovnu, aby dobrou knihou probudil dřímající národní vědomí svých vesničanů. Z Dědic přeložen byl pak do Vyškova, kde působil až do r. 1859.

Je zajímavo, že bodrý, zdravý náš stařeček byl v mládí slabé konstrukce tělesné, churavěl v alumnátě a churavěl též v Dědicích vleklým katarhem, takže musil se léčit žinčicí v Hošťálkové a ve Val. Kloboukách.

Wurmova činnost neobmezovala se jen na úzký kruh vesnic z farnosti; dojížděl v létech 50tých k valným sjezdům katolických jednot


  1. Na moravský sněm r. 1848 (zv. selským sněmem) zvolen byl i bratr Wurmův Josef, jak o tom píše Mil. Procházková v uvedeném již díle na str. 26—27.