Stránka:Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, issue 112.pdf/4

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
— 168—


Město Přerov si oblíbil Wurm a Přerované si oblíbili svého svědomitého poslance a vyznamenali jej později čestným občanstvím. S přítelem svým starostou Fr. Kramářem pracovali pilně na zvelebení města, založili záložnu, první svého druhu na Moravě a pečovali o rozvoj školství rukou šťastnou. Wurmovou zásluhou zřízeno bylo v Přerově roku 1870 obecné reálné gymnasium, z jeho iniciativy jmenován byl k dobru ústavu ředitelem slavné paměti J. Škoda, i akce sestátňovací jmenovaného ústavu šla rukou Wurmovou. V Přerově i v ostatních městech své volební skupiny (v Kojetíně, Tovačově, Hulíně, Kelči a j.) byl častým a velmi oblíbeným řečníkem. Řečnil ve spolcích, na veřejných schůzích, táborech, při slavnostech[1] a doplňoval tak velmi činně svou parlamentární činnost poslaneckou. Veřejnému životu rád vždy dával praktický směr, radil občanům, aby zřizovali záložny, ba i přerovský pivovar má zapsáno jméno Wurmovo v zakládacích svých listinách.

Na sněmě byl všestranně činným, byl již tehdy bojovníkem pro reformy sociální, proti alkoholismu, hlavnímu škůdci lidstva, mluvil i jednal. Pečoval o školství, staral se o učitelstvo[2]; i zákon o upravení zdravotnictví přijat byl jeho přičiněním v sezení moravského sněmu ze dne 16. října 1883 O zdravotnictví pronesl Wurm roku 1883 na sněmě řeč, jež upoutala sněmovnu a hlubokým dojmem působila, neboť promluvil tu o zdravotnictví kněz z křesťanského stanoviska, z kterého většina poslanců věci té neznala.[3]

Národních práv pak byl obhájcem neohroženým. Srdce jeho bylo zrovna zaníceno pro všecky snahy národní. Nekrčil se nikdy, nebál se, byl-li přesvědčen, že horlí pro právo a pravdu. Hned r. 1861 vyvolal prudký odpor pověstného morav. Němce Karla Giskry[4] návrhem jazykové rovnoprávnosti ve školách, v úřadování zeměpanském i ve veřejném životě.[5] Poněvadž však věděl Wurm, že iniciativy v tom směru od úřadu se nedočká, chopil se akce, kterou český lid sám z vlastní iniciativy měl si rovnoprávnosti dobývati cestou snadnou a vítěznou. V »Mor. Orlici« otevřel rubriku pod heslem »Strážce národnosti«[6], v níž pranýřoval starosty i jednotlivce, kteří úředně aneb soukromě korrespondovali s úřady i zemským výborem moravským v řeči německé a docílil toho, že lid český s úřady i zemským výborem zahájil české úřadování.


    zemský sněm representován byl tehdy 100 poslanci na 6 let volenými (2 virilisté, 30 velkostatkářů, 32 poslanců měst, 5 obch. a živn. komor a 31 poslanců obcí venkovských.

  1. Významnou řeč pronesl při slavnosti svěcení gymnasiální budovy v Přerově. Byla otištěna v „Mor. Orlici“ a způsobila rozruch. (Viz Procházková str. 59.)
  2. R. 1888 podal Wurm na sněmě petici Ústředního spolku jednot učitelských na Moravě a ve Slezsku, žádající úpravu platů učitelských.
  3. Řeč otisknuta byla v „Mor. Orlici“ (roč. XII. č. 246) a chválí ji Matěj Procházka ve své korrespodenci s Wurmem (dopis z 28. října 1883 — majetkem musea).
  4. Giskra byl pověstným svým úsudkem o čes. království. — „My Němci dáme na titul českého krále tak málo, jako na titul krále jerusalemského“.
  5. O tom obšírněji píše Procházková — str. 60—61.
  6. „Strážcem národnosti“ „Mor. Orlice“ i později se zdarem pracovala pro český ráz Moravy.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.