Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/31: Porovnání verzí
→Korektura:Nebylo zkontrolováno: vložení OCR + opravy |
opravy |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Stav stránky | Stav stránky | ||
- | + | Korektura:Zkontrolováno | |
Tělo stránky (pro transkluzi): | Tělo stránky (pro transkluzi): | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<section begin="par16"/> |
<section begin="par16"/> |
||
korkovým; oba zvyšovaly bohatýry nad míru lidí obyčejných. Osoby v komedii zaměstnané nosily opět nízký střevíc (soccus). Údové choru ve hře satyrské nosili zástěru z kozí kůže, vzadu satyrský ocas. |
korkovým; oba zvyšovaly bohatýry nad míru lidí obyčejných. Osoby v komedii zaměstnané nosily opět nízký střevíc ({{Cizojazyčně|la|soccus}}). Údové choru ve hře satyrské nosili zástěru z kozí kůže, vzadu satyrský ocas. |
||
<section end="par16"/> |
<section end="par16"/> |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
==§ 17. Rozvoj tragedie.== |
==§ 17. Rozvoj tragedie.== |
||
{{§| |
{{§|1|.|}} Dionysos, bůh ohnivé šťávy révové a plodivé síly přírodní vůbec, byl zvláště ''na Peloponnesu'' oslavován ''lyrickými písněmi obřadovými'' ({{Cizojazyčně|grc|διθύραμβοι}}). V nich vyjadřoval zástup slavnosti se účastnící způsobem čistě lyrickým ''vroucí city své'', jež vznikaly v něm účastenstvím ''s osudy ({{Cizojazyčně|grc|τὰ πάθη}}) Dionysovými''. Později jali se dithyramby zpívati zvláštní pěvci sboroví ({{Cizojazyčně|grc|χορός}}), přiodění kůžemi kozlů na způsob Satyrů, kteří tvoříce průvod Dionysův s ním těkávali. Odtud lid nazýval zpěváky také kozly ({{Cizojazyčně|grc|τράγοι}}). — Zpěvy tyto provázeny byly ''tancem'' okolo oltáře ohněm plápolajícího a ''posunky''. |
||
{{§|2|.|}} ''Umělí básníci'', pěstujíce zpěvy ty, vkládali do nich lecco z ''obsahu |
{{§|2|.|}} ''Umělí básníci'', pěstujíce zpěvy ty, vkládali do nich lecco z ''obsahu mythického'', oslavujíce mythické osudy ({{Cizojazyčně|grc|πάθη}}) Dionysovy. Tím přimísili k živlu lyrickému ''epický''. První, jenž dithyrambos umělecky vzdělal a do literatury uvedl, byl [[Autor:Arión|''Arion'']] (viz [[Přehled dějin literatur řecké/Chorické básnictví#paragraf_2|§ 15. 2.]]). |
||
Zdá se, že již v tomto dithyrambu měl ''náčelník sboru'' ({{Cizojazyčně|grc|ἐξάρχων}}) jakýsi přednější úkol, že totiž ''zpěvy lyrické'' přetrhuje, ''chor'' ke zpěvu nebo tanci ''vybízel'' a ''v delší řeči'' podnět k nářku nebo k nadšení ''vypravoval''. Jako ''v Korinthu'' Arion první dithyrambický sbor vystavil, tak provozovány ''i v Sikyoně'' před tyranem Kleisthenem tragické chory, jež líčily nejen strasti Dionysovy, nýbrž i tragické osudy hrdiny Adrasta.<ref name="p23-1"/> Že také ''ve Fliuntě ({{Cizojazyčně|grc|Φλιοῦς}} město argolské, jz. od Korintha) podobná chorická představení se konala, o tom svědčí básník [[Autor:Pratinas|Pratinas z Fliunta]], který přenesl satyrské dráma ze své vlasti do Athen. |
Zdá se, že již v tomto dithyrambu měl ''náčelník sboru'' ({{Cizojazyčně|grc|ἐξάρχων}}) jakýsi přednější úkol, že totiž ''zpěvy lyrické'' přetrhuje, ''chor'' ke zpěvu nebo tanci ''vybízel'' a ''v delší řeči'' podnět k nářku nebo k nadšení ''vypravoval''. Jako ''v Korinthu'' Arion první dithyrambický sbor vystavil, tak provozovány ''i'' v ''Sikyoně'' před tyranem Kleisthenem tragické chory, jež líčily nejen strasti Dionysovy, nýbrž i tragické osudy hrdiny Adrasta.<ref name="p23-1"/> Že také ''ve Fliuntě'' ({{Cizojazyčně|grc|Φλιοῦς}} město argolské, jz. od Korintha) podobná chorická představení se konala, o tom svědčí básník [[Autor:Pratinas|Pratinas z Fliunta]], který přenesl satyrské dráma ze své vlasti do Athen. |
||
{{§|3|.|}} Tyto nepatrné předehry byly brzo zastíněny oněmi vyvinutějšími hrami dramatickými, jež bývaly provozovány<noinclude> |
{{§|3|.|}} Tyto nepatrné předehry byly brzo zastíněny oněmi vyvinutějšími hrami dramatickými, jež bývaly provozovány<noinclude> |
||
</noinclude><ref follow=" |
</noinclude><ref follow="p23-1">Dle [[Autor:Hérodotos|Herodota]] [[:el:Ιστορίαι (Ηροδότου)/Τερψιχόρη#67|V, 67]]. {{Cizojazyčně|grc|οἱ Σικυώνιοι ἐτίμων τὸν Ἄδρηστον καὶ δὴ πρὸς τὰ πάθεα αὐτοῦ τραγικοῖσι χοροῖσι ἐγέραιρον.}} |
||
</ref><section end="par17"/> |
</ref><section end="par17"/> |
Verze z 27. 5. 2016, 05:46
korkovým; oba zvyšovaly bohatýry nad míru lidí obyčejných. Osoby v komedii zaměstnané nosily opět nízký střevíc (soccus). Údové choru ve hře satyrské nosili zástěru z kozí kůže, vzadu satyrský ocas.
§ 17. Rozvoj tragedie.
1. Dionysos, bůh ohnivé šťávy révové a plodivé síly přírodní vůbec, byl zvláště na Peloponnesu oslavován lyrickými písněmi obřadovými (διθύραμβοι). V nich vyjadřoval zástup slavnosti se účastnící způsobem čistě lyrickým vroucí city své, jež vznikaly v něm účastenstvím s osudy (τὰ πάθη) Dionysovými. Později jali se dithyramby zpívati zvláštní pěvci sboroví (χορός), přiodění kůžemi kozlů na způsob Satyrů, kteří tvoříce průvod Dionysův s ním těkávali. Odtud lid nazýval zpěváky také kozly (τράγοι). — Zpěvy tyto provázeny byly tancem okolo oltáře ohněm plápolajícího a posunky.
2. Umělí básníci, pěstujíce zpěvy ty, vkládali do nich lecco z obsahu mythického, oslavujíce mythické osudy (πάθη) Dionysovy. Tím přimísili k živlu lyrickému epický. První, jenž dithyrambos umělecky vzdělal a do literatury uvedl, byl Arion (viz § 15. 2.).
Zdá se, že již v tomto dithyrambu měl náčelník sboru (ἐξάρχων) jakýsi přednější úkol, že totiž zpěvy lyrické přetrhuje, chor ke zpěvu nebo tanci vybízel a v delší řeči podnět k nářku nebo k nadšení vypravoval. Jako v Korinthu Arion první dithyrambický sbor vystavil, tak provozovány i v Sikyoně před tyranem Kleisthenem tragické chory, jež líčily nejen strasti Dionysovy, nýbrž i tragické osudy hrdiny Adrasta.[1] Že také ve Fliuntě (Φλιοῦς město argolské, jz. od Korintha) podobná chorická představení se konala, o tom svědčí básník Pratinas z Fliunta, který přenesl satyrské dráma ze své vlasti do Athen.
3. Tyto nepatrné předehry byly brzo zastíněny oněmi vyvinutějšími hrami dramatickými, jež bývaly provozovány