Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/31: Porovnání verzí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Shlomo (diskuse | příspěvky)
→‎Korektura:Nebylo zkontrolováno: vložení OCR + opravy
 
Shlomo (diskuse | příspěvky)
opravy
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Stav stránkyStav stránky
-
Korektura:Nebylo zkontrolováno
+
Korektura:Zkontrolováno
Tělo stránky (pro transkluzi):Tělo stránky (pro transkluzi):
Řádek 1: Řádek 1:
<section begin="par16"/>
<section begin="par16"/>
korkovým; oba zvyšovaly bohatýry nad míru lidí obyčejných. Osoby v komedii zaměstnané nosily opět nízký střevíc (soccus). Údové choru ve hře satyrské nosili zástěru z kozí kůže, vzadu satyrský ocas.
korkovým; oba zvyšovaly bohatýry nad míru lidí obyčejných. Osoby v komedii zaměstnané nosily opět nízký střevíc ({{Cizojazyčně|la|soccus}}). Údové choru ve hře satyrské nosili zástěru z kozí kůže, vzadu satyrský ocas.
<section end="par16"/>
<section end="par16"/>


Řádek 7: Řádek 7:
==§ 17. Rozvoj tragedie.==
==§ 17. Rozvoj tragedie.==


{{§|l|.|}} Dionysos, bůh ohnivé šťávy révové a plodivé síly přírodní vůbec, byl zvláště ''na Peloponnesu'' oslavován lyrickými písněmi obřadovými ({{Cizojazyčně|grc|διθύραμβοι}}). V nich vyjadřoval zástup slavnosti se účastnící způsobem čistě lyrickým ''vroucí city své'', jež vznikaly v něm účastenstvím ''s osudy ({{Cizojazyčně|grc|τὰ πάθη}}) Dionysovými''. Později jali se dithyramby zpívati zvláštní pěvci sboroví ({{Cizojazyčně|grc|χορός}}), přiodění kůžemi kozlů na způsob Satyrů, kteří tvoříce průvod Dionysův s ním těkávali. Odtud lid nazýval zpěváky také kozly ({{Cizojazyčně|grc|τράγοι}}). — Zpěvy tyto provázeny byly ''tancem'' okolo oltáře ohněm plápolajíciho a ''posunky''.
{{§|1|.|}} Dionysos, bůh ohnivé šťávy révové a plodivé síly přírodní vůbec, byl zvláště ''na Peloponnesu'' oslavován ''lyrickými písněmi obřadovými'' ({{Cizojazyčně|grc|διθύραμβοι}}). V nich vyjadřoval zástup slavnosti se účastnící způsobem čistě lyrickým ''vroucí city své'', jež vznikaly v něm účastenstvím ''s osudy ({{Cizojazyčně|grc|τὰ πάθη}}) Dionysovými''. Později jali se dithyramby zpívati zvláštní pěvci sboroví ({{Cizojazyčně|grc|χορός}}), přiodění kůžemi kozlů na způsob Satyrů, kteří tvoříce průvod Dionysův s ním těkávali. Odtud lid nazýval zpěváky také kozly ({{Cizojazyčně|grc|τράγοι}}). — Zpěvy tyto provázeny byly ''tancem'' okolo oltáře ohněm plápolajícího a ''posunky''.


{{§|2|.|}} ''Umělí básníci'', pěstujíce zpěvy ty, vkládali do nich lecco z ''obsahu mythického'', oslavujíce mythické osudy ({{Cizojazyčně|grc|πάθη}}) Dionysovy. Tím přimísili k živlu lyrickému ''epický''. První, jenž dithyrambos umělecky vzdělal a do literatury uvedl, byl [[Autor:Arión|''Arion'']] (viz [[Přehled dějin literatur řecké/Chorické básnictví#paragraf-2|§ 15. 2.]]).
{{§|2|.|}} ''Umělí básníci'', pěstujíce zpěvy ty, vkládali do nich lecco z ''obsahu mythického'', oslavujíce mythické osudy ({{Cizojazyčně|grc|πάθη}}) Dionysovy. Tím přimísili k živlu lyrickému ''epický''. První, jenž dithyrambos umělecky vzdělal a do literatury uvedl, byl [[Autor:Arión|''Arion'']] (viz [[Přehled dějin literatur řecké/Chorické básnictví#paragraf_2|§ 15. 2.]]).


Zdá se, že již v tomto dithyrambu měl ''náčelník sboru'' ({{Cizojazyčně|grc|ἐξάρχων}}) jakýsi přednější úkol, že totiž ''zpěvy lyrické'' přetrhuje, ''chor'' ke zpěvu nebo tanci ''vybízel'' a ''v delší řeči'' podnět k nářku nebo k nadšení ''vypravoval''. Jako ''v Korinthu'' Arion první dithyrambický sbor vystavil, tak provozovány ''i v Sikyoně'' před tyranem Kleisthenem tragické chory, jež líčily nejen strasti Dionysovy, nýbrž i tragické osudy hrdiny Adrasta.<ref name="p23-1"/> Že také ''ve Fliuntě ({{Cizojazyčně|grc|Φλιοῦς}} město argolské, jz. od Korintha) podobná chorická představení se konala, o tom svědčí básník [[Autor:Pratinas|Pratinas z Fliunta]], který přenesl satyrské dráma ze své vlasti do Athen.
Zdá se, že již v tomto dithyrambu měl ''náčelník sboru'' ({{Cizojazyčně|grc|ἐξάρχων}}) jakýsi přednější úkol, že totiž ''zpěvy lyrické'' přetrhuje, ''chor'' ke zpěvu nebo tanci ''vybízel'' a ''v delší řeči'' podnět k nářku nebo k nadšení ''vypravoval''. Jako ''v Korinthu'' Arion první dithyrambický sbor vystavil, tak provozovány ''i'' v ''Sikyoně'' před tyranem Kleisthenem tragické chory, jež líčily nejen strasti Dionysovy, nýbrž i tragické osudy hrdiny Adrasta.<ref name="p23-1"/> Že také ''ve Fliuntě'' ({{Cizojazyčně|grc|Φλιοῦς}} město argolské, jz. od Korintha) podobná chorická představení se konala, o tom svědčí básník [[Autor:Pratinas|Pratinas z Fliunta]], který přenesl satyrské dráma ze své vlasti do Athen.


{{§|3|.|}} Tyto nepatrné předehry byly brzo zastíněny oněmi vyvinutějšími hrami dramatickými, jež bývaly provozovány<noinclude>
{{§|3|.|}} Tyto nepatrné předehry byly brzo zastíněny oněmi vyvinutějšími hrami dramatickými, jež bývaly provozovány<noinclude>


</noinclude><ref follow="p22-1"/>Dle [[Auotor:Hérodotos|Herodota]] V, 67. {{Cizojazyčně|grc|Σικυώνιοι καὶ δὴ πρὸς τὰ πάθεα αὐτοῦ τραγικοῖσι χοροῖσι ἐγέραιρον.}}
</noinclude><ref follow="p23-1">Dle [[Autor:Hérodotos|Herodota]] [[:el:Ιστορίαι (Ηροδότου)/Τερψιχόρη#67|V, 67]]. {{Cizojazyčně|grc|οἱ Σικυώνιοι ἐτίμων τὸν Ἄδρηστον καὶ δὴ πρὸς τὰ πάθεα αὐτοῦ τραγικοῖσι χοροῖσι ἐγέραιρον.}}
</ref><section end="par17"/>
</ref><section end="par17"/>

Verze z 27. 5. 2016, 05:46

Tato stránka byla zkontrolována


korkovým; oba zvyšovaly bohatýry nad míru lidí obyčejných. Osoby v komedii zaměstnané nosily opět nízký střevíc (soccus). Údové choru ve hře satyrské nosili zástěru z kozí kůže, vzadu satyrský ocas.



§ 17. Rozvoj tragedie.

1. Dionysos, bůh ohnivé šťávy révové a plodivé síly přírodní vůbec, byl zvláště na Peloponnesu oslavován lyrickými písněmi obřadovými (διθύραμβοι). V nich vyjadřoval zástup slavnosti se účastnící způsobem čistě lyrickým vroucí city své, jež vznikaly v něm účastenstvím s osudy (τὰ πάθη) Dionysovými. Později jali se dithyramby zpívati zvláštní pěvci sboroví (χορός), přiodění kůžemi kozlů na způsob Satyrů, kteří tvoříce průvod Dionysův s ním těkávali. Odtud lid nazýval zpěváky také kozly (τράγοι). — Zpěvy tyto provázeny byly tancem okolo oltáře ohněm plápolajícího a posunky.

2. Umělí básníci, pěstujíce zpěvy ty, vkládali do nich lecco z obsahu mythického, oslavujíce mythické osudy (πάθη) Dionysovy. Tím přimísili k živlu lyrickému epický. První, jenž dithyrambos umělecky vzdělal a do literatury uvedl, byl Arion (viz § 15. 2.).

Zdá se, že již v tomto dithyrambu měl náčelník sboru (ἐξάρχων) jakýsi přednější úkol, že totiž zpěvy lyrické přetrhuje, chor ke zpěvu nebo tanci vybízel a v delší řeči podnět k nářku nebo k nadšení vypravoval. Jako v Korinthu Arion první dithyrambický sbor vystavil, tak provozovány i v Sikyoně před tyranem Kleisthenem tragické chory, jež líčily nejen strasti Dionysovy, nýbrž i tragické osudy hrdiny Adrasta.[1] Že také ve Fliuntě (Φλιοῦς město argolské, jz. od Korintha) podobná chorická představení se konala, o tom svědčí básník Pratinas z Fliunta, který přenesl satyrské dráma ze své vlasti do Athen.

3. Tyto nepatrné předehry byly brzo zastíněny oněmi vyvinutějšími hrami dramatickými, jež bývaly provozovány


  1. Dle Herodota V, 67. οἱ Σικυώνιοι ἐτίμων τὸν Ἄδρηστον καὶ δὴ πρὸς τὰ πάθεα αὐτοῦ τραγικοῖσι χοροῖσι ἐγέραιρον.