Přeskočit na obsah

Diskuse k Wikizdrojům:Wikiprojekt Korektury: Porovnání verzí

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Poslední komentář: před 8 lety od uživatele Danny B. v tématu „Grafické prvky
Smazaný obsah Přidaný obsah
Juandev (diskuse | příspěvky)
Grafické prvky: víceméně souhlasím
Grafické prvky: Jak sémanticky správně oddělovat
Řádek 69: Řádek 69:


Pro čtenáře a strojové čtení asi bude lepší, když tu bude omezený počet významových znaků - a obsah projektu bude tedy značně jednotný, než když se tu budeme snažit za každou cenu vkládat původní znaky, včetně například sadařských chyb apod.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 9. 1. 2016, 21:55 (UTC)
Pro čtenáře a strojové čtení asi bude lepší, když tu bude omezený počet významových znaků - a obsah projektu bude tedy značně jednotný, než když se tu budeme snažit za každou cenu vkládat původní znaky, včetně například sadařských chyb apod.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 9. 1. 2016, 21:55 (UTC)

Sémanticky vzato má oddělovačem být vždy <code><nowiki><hr /></nowiki></code> (v XHTML2 byla dokonce přejmenován na <code><nowiki><separator></nowiki></code>, zdůvodnění níže, zvýraznění mnou)
<blockquote>
Separators: in previous versions of HTML, the hr element was used to separate sections of a text from each other. In retrospect, the name hr (for horizontal rule) was misleading, because an hr was neither necessarily horizontal (in vertical text it was vertical), nor necessarily a rule (books often use other typographical methods such as a ''line of three asterisks'' to represent separators, and style sheets can be used to give you this freedom). In order to emphasize its structuring nature, to make it more widely usable, and to make it clearer that it has no essential directionality, hr has been renamed separator.
</blockquote>
V HTML5 zůstalo <code><nowiki><hr /></nowiki></code>, ovšem s výchozí ARIA-rolí <code>separator</code>, což rovněž zcela jasně říká, oč jde.<br />
Správně by se tu tedy mělo důsledně oddělovat pomocí vhodně nastylované <code><nowiki><hr /></nowiki></code>. Oddělování kterýmkoliv dalším způsobem zahrnujícím přímé vkládání znaků je ze sémantického hlediska chybné. Tím spíše, zahrnuje-li použití dalších prvků se zcela irelevantním sémantickým významem (v případě formátovaných tří hvězdiček to byla naprosto nesmyslná tabulka o dvou řádcích a pěti sloupcích (sic!)).<br />
{{Uživatel:Danny B./podpis}} 10. 1. 2016, 04:15 (UTC)

Verze z 10. 1. 2016, 04:16

Název projektu

Koukal jsem na cízí projekt a třeba Poláci to mají také pojmenováno jako Proofread. Česky to je korektura textu. Vůbec mě napadá, proč se to jmenuje proofread - protože korigovat se dají i texty mimo tuto extenzi, ale ono se to asi jmenuje Proofread protože právě tato extenze se jmenuje ProofreadPage.

Čili jestli tomu rozumím tak existují různé druhy vytváření obsahu:

  • přebírání textů odjinud (volné texty současné, přepsané texty odjinud)
  • ruční přepisování
  • strojový přepis - doma, nebo online, či online tady na Wikizdrojích

To čeho se má týkat tento projekt je vyznačeno tučně, plus k tomu patří ta korektura. Co jsem pochopil ze Skimových diskusí, tak na začátku jde o to to nějak adaptovat do českého prostředí: naučit se stím, prozkoumat možnosti, dodělat šablony, kategorizovat, udělat nápovědy. V druhé fázi, která je teď na en, pl, de jde asi spíš o zvyšování výkonu potažmo motivace korektorů. Takže si myslím, že pro tu první fázi bychom mohli používat názvy:

  • Wikiprojekt Proofread Page
  • Wikiperojekt Proofread

Co myslíte?--Juandev (diskuse) 4. 6. 2015, 10:19 (UTC)Odpovědět

Tak správci Danny B. a -jkb- sem procpávají (tedy bez diskuse) název Korektury, ale jak píši výše, nejsem si jistý, že je to co bude předmětem tohoto projektu.--Juandev (diskuse) 4. 6. 2015, 10:26 (UTC)Odpovědět
@-jkb-:@Danny B.:@Juandev: Já si myslím, že název "Korektury" není správný. Síla systému je v napojení textu na sken reálné knihy a infrastruktura k tomu. V extrémním případě se může například stát, že existují dvě knihy, které jsou od stejného autora, stejného díla, ale různého vyznění. Viz třeba "Výlet na Krym", který teď přepisuji. Skim (diskuse) 4. 6. 2015, 12:24 (UTC)Odpovědět
Tak to nazvěmež podle názvu té extenze Proofread Page.--Juandev (diskuse) 4. 6. 2015, 16:32 (UTC)Odpovědět

Viz http://www.slovnik.cz/, vložit heslo "proofread", naštelovat překlad EN >> CZ:

  • proofread - korigovat (slov.) g
  • proofread - číst korekturu g
  • proofread - kontrolovat
  • proofreader - čtenář korektury g
  • proofreader - korektor
  • proofreading - kontrolování (2. p.)
  • proofreading - provádění korektur
  • proofreading - korigování
  • proofreading - kontrolní čtení

S pozdravem -jkb- 4. 6. 2015, 12:30 (UTC)Odpovědět

kolego a četl jste to co se pise nahoře? Nam tady nejde o nejake preklady

preklady.--Juandev (diskuse) 4. 6. 2015, 12:49 (UTC)Odpovědět

Kolego, při čtení vašich výplodů mne často přepadá nutkání skočit z nejbližšího mostu. -jkb- 4. 6. 2015, 12:55 (UTC)Odpovědět
Teda, to je paráda. Jedno přesunutí, dva jeho reverty, jedno zamčení a dva případy nezdvořilosti. A to všechno jen kvůli názvu projektu, kde jak "proofread", tak "korektura" není špatně, takže všechno je to úplně zbytečné. To je ale paráda... :-/ --Okino (diskuse) 4. 6. 2015, 13:45 (UTC)Odpovědět
Okino, to je možné, že to na vás působí smutně, ale co jinak s tím?? Juan, zvyklý dělat takové přepadové akce z Wikiversity, tu něco uloží; to je revertováno s tím, že zdejší zvyklosti i dosavadní diskuse preferují něco jiného; Juana nenapadne nic jiného, než započít move war, a proto se ptám, jaké zájmy tu prostě sleduje (už za tu revertační válku s přesuny lze udělit blok). Přitom jsem mu na jeho diskusní stránce připlácnul velice vážně míněné upozornění, na což kašle; psal jsem mu taky, že ani on ani nikdo jiný tento projekt, o který se starám od roku 2005, nezhuntuje tak jako Wikiversitu. A co se týče jeho logiky s názvem: jeho první věta zde nahoře je "korektury". On přesune na "proofread", aniž by reagoval na připomínky dvou sdpúrávců. Já pracoval přes deset let jako lektor, sice v Německu, als se styky do Prahy, a "korektura" resp. "čtení korektur", viz nahoře, je terminus technikus, který se zde za vlastní výzkum prostě zaměnňovat nebude. Kde Juan pak sebral "překlady", které mu tu udajně nějaký zlý správce vnucuje, nevím a mám toho pomalu dost (o správcích, nemajících páry, tu píše za poslední dny již asi na třech místech). A tím bych rád zakončil diskusi, jeho projekty z Wikiversity znám dobře [1]. -jkb- 4. 6. 2015, 16:18 (UTC)Odpovědět
Co jinak s tím? Řeknu Vám, co s tím: Prostě jste to mohli nechat, nebo prostě slušně požádat o přejmenování místo jeho prosazování silou. Víte, já jsem si ještě neudělal úplně jasný názor na to, jestli je správně, že blokujete Auvajse a že hrozíte blokem Juanovi, protože respektuji Vaše právo na to mít obavy z rozvracení projektu a cítit za něj zodpovědnost. Ale jestli Vám nedochází, že malichernostmi, jako je tohle trvání na "zvyklostech" - a dokonce používáním správcovských nástrojů v podobně malicherném vlastním sporu - k tomu potenciálnímu rozvracení projektu úspěšně přispíváte, tak se zastavte a zamyslete ještě jednou. --Okino (diskuse) 4. 6. 2015, 19:04 (UTC)Odpovědět

Já bych byl pro to nalézt nějaký jiný lepší název a shodnout se na něm. Když už překládat. Korektura ve mě vyvolává pocit, že se něco opravuje. Tady jde spíše o pomůcku, jak docílit nějakého spojení těch přepisů a originálu. Skim (diskuse) 4. 6. 2015, 21:15 (UTC)Odpovědět

Ve skutečnosti jde o korekturu, tj. o porovnání přepsaného textu s naskenovaným originálem, potažmo jeho opravu.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 4. 6. 2015, 22:15 (UTC)Odpovědět

Ověřeno

Co to je stav ověřeno? Jakože někdo provede korekturu automatického přepisu a pak by to měl zkontrolovat jiný člověk?--Juandev (diskuse) 9. 1. 2016, 20:22 (UTC)Odpovědět

Tak nějak jsem to pochopil já. "Zkontrolováno", že to po sobě přečte vkladatel, "Ověřeno", že to přečte ještě někdo další. Můj styl práce je, že prvotní opravu OCR chyb provedu většinou hned při vložení, ale zkontrolováno dávám až po druhém přečtení, které dělám s alespoň denním časovým odstupem.--Shlomo (diskuse) 9. 1. 2016, 21:08 (UTC)Odpovědět

Aha, no například při ověřování překladů softwaru MediaWiki dokonce musí ověřovat někdo jiný, než kdo to kontroloval - systém toho člověka který provel první kontrolu prostě nepustí.

No já třeba teď jedu po Vás tu báseň a tam kde jsem něco ještě opravoval, tak jsem to nechal ve stavu první korektury, říkaje si, jestli "ověřeno" nedat až v momentě, kdy se to přečte a nenejdou se žádné problémy (je ale fakt, že nevím, jestli to mohu otevřít, pokud nesedí některé grafické prvky).

No nicméně tady by se to dalo prodiskutovat a domluvit se na nějakém řešení, které by se pak zakotvilo do nápovědy.--Juandev (diskuse) 9. 1. 2016, 21:21 (UTC)Odpovědět

Ani zde to autora/vkladatele textu nenechá, aby stránku označil jako ověřenou. Má tam v nabídce jen čtyři puntíky místo pěti...--Shlomo (diskuse) 9. 1. 2016, 21:29 (UTC)Odpovědět

Čili proto tam konáte tu časovou prodlevu jednoho dne? Myslím že při překladech hlášení, vás to nenechá nikdy.--Juandev (diskuse) 9. 1. 2016, 21:42 (UTC)Odpovědět

Ne, po té denní prodlevě to přečtu a označím jako "zkontrolované". "Ověřené" tam nemůžu dát nikdy. Teoreticky bych čekat nemusel a mohl to označit jako "zkontrolované" hned (a u některých kratičkých textů, kde si věřím, že jsem je pročetl opravdu pozorně, to tak i dělám - třeba poslední tři řádky kapitoly na samostatné stránce), ale mám zkušenost, že s mírným odstupem to zkontroluji lépe.--Shlomo (diskuse) 9. 1. 2016, 21:50 (UTC)Odpovědět

Grafické prvky

Ještě dotaz (možná se to tu již řešilo dokonce mnou) zachováváme nějak původní grafické prvky?--Juandev (diskuse) 9. 1. 2016, 20:54 (UTC)Odpovědět

Řekl bych, že jak kdo, jak co a jak kde. Vzhledem k různorodosti zpracovávaných dokumentů asi těžko stanovit nějaké univerzální pravidlo.--Shlomo (diskuse) 9. 1. 2016, 21:10 (UTC)Odpovědět

Tak Vy jste určitě lepší lingvista než já. Ale já si třeba myslím, že v textu má cenu uchovávat ty grafické prvky, které nesou "význam" - což mohou být i interpunkční znaménka a možná i hvězdičky umístěné mezi verše. Ostatní prvky bych viděl jako grafický doplňek a mohli by se nějak doplnit extra (tady narážím na to jak funguje vrstva HTML a CSS na webu) - nicméně na en si dají práci s tím, aby ilustrace a velké grafické prvky, byly do přepisu vloženy.--Juandev (diskuse) 9. 1. 2016, 21:23 (UTC)Odpovědět

U oddělovačů mezi jednotlivými ucelenými částmi díla (básně nebo i jiného) souhlasím. S tím, že jako podstatnější vidím to, aby tam byl oddělovač, než to, aby to byly ausgerechnet hvězdičky a ausgerechnet tři a do trojúhelníka. Někdy jsou u básní hvězdičky mezi všemi slokami; tam mi jejich vkládání připadá zbytečné, ale pokud je to někomu důležité a dá si s tím tu práci, nehodlám mu to upírat ;) Šlo mi spíš o to, že snažit se za každou cenu zachovat třeba sloupcovou sazbu u novinových článků by mohlo být kontraproduktivní. Vzpomínám si, že se tu před nějakou dobou řešilo, jakou desetinnou tečku/čárku používat v starších textech (OSN?)--Shlomo (diskuse) 9. 1. 2016, 21:43 (UTC)Odpovědět

Jistě, konkrétní grafické podoby ať se řeší odděleně. A asi budeme narážet na to, že prostě některé znaky z originálu stejně nepřepíšeme stejně - čili by snad mělo postačovat, aby námi použité znaky měli alespoň stejnou funkci (třeba vaše hr za hvězdičky - i když si říkám jestli by nebyla lepší výpustka).

Pro čtenáře a strojové čtení asi bude lepší, když tu bude omezený počet významových znaků - a obsah projektu bude tedy značně jednotný, než když se tu budeme snažit za každou cenu vkládat původní znaky, včetně například sadařských chyb apod.--Juandev (diskuse) 9. 1. 2016, 21:55 (UTC)Odpovědět

Sémanticky vzato má oddělovačem být vždy <hr /> (v XHTML2 byla dokonce přejmenován na <separator>, zdůvodnění níže, zvýraznění mnou)

Separators: in previous versions of HTML, the hr element was used to separate sections of a text from each other. In retrospect, the name hr (for horizontal rule) was misleading, because an hr was neither necessarily horizontal (in vertical text it was vertical), nor necessarily a rule (books often use other typographical methods such as a line of three asterisks to represent separators, and style sheets can be used to give you this freedom). In order to emphasize its structuring nature, to make it more widely usable, and to make it clearer that it has no essential directionality, hr has been renamed separator.

V HTML5 zůstalo <hr />, ovšem s výchozí ARIA-rolí separator, což rovněž zcela jasně říká, oč jde.
Správně by se tu tedy mělo důsledně oddělovat pomocí vhodně nastylované <hr />. Oddělování kterýmkoliv dalším způsobem zahrnujícím přímé vkládání znaků je ze sémantického hlediska chybné. Tím spíše, zahrnuje-li použití dalších prvků se zcela irelevantním sémantickým významem (v případě formátovaných tří hvězdiček to byla naprosto nesmyslná tabulka o dvou řádcích a pěti sloupcích (sic!)).
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 1. 2016, 04:15 (UTC)Odpovědět