Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků/N-R

Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků Arnošt Julius Černý
L-M	N-R	Ř-T

Údaje o textu
Titulek:	Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků: N-R
Podtitulek:	Sestavil Arnošt J. Černý, majitel hud. školy a skladatel
Autor:	Arnošt Julius Černý
Zdroj:	ČERNÝ, Arnošt J. Nový kapesní slovník hudební. Třebíč na Moravě : Jindřich Lorenz, 1914. s. 180–187.
Licence:	PD old 70

Nápravník Eduard, nar. v Bejšti u Hradce Králové 1839; absolvoval pražskou školu varhanickou; byl učitelem v hudební škole Maydlově. R. 1861 kapelníkem u knížete Jusupova v Petrohradě. Později prvním kapelníkem ruské opery. R. 1882 řídil symfonické koncerty hudební společnosti. Složil fugy, praeludia, tři sonaty pro housle a klavír, figuralní mši do D dur, ruskou operu „Nižegorodci“, „Jan Hus“, symfonickou báseň „Demon“, „Harold“; operu „Dubrovský“. Mnoho písní a sborů.

Nedbal Oskar, nar. 1874, výtečný dirigent. Složil pantomimu „Pohádka o Honzovi“, skladby klavírní, opery „Z pohádky do pohádky“, „Cudná Barbora“. Nyní jest kapelníkem dvorní opery ve Vídni.

Nesvadba Josef (Hamáček), nar. ve Vyskeři v Boleslavsku 1824, zem. v Darmstadtě r. 1876. Studoval gymnasium v Jiříně a filosofii v Praze. Stal se kapelníkem v pražském divadle po Frt. Škroupovi. Na to odebral se do Berlína, kde řídil italskou operu. R. 1861 byl kapelníkem při městském divadle v Hamburku. R. 1864 dvorním kapelníkem v Darmstadtu. Složil písně, z nichž nejznámější jsou „Bětulinka“, „Nenasycený“ a „Měsíček“, pak sbory a jiné skladby.

Nešvera Josef, nar. 1842; složil mši „De profundis“ pro sola a sbor, symfonii do G moll, tři komické opery, více klavírních a písňových skladeb.

Novotný Václav Juda, nar. ve Vesci u Peček r. 1849. Studoval gymnasium v Jindřichově Hradci, pak filosofii v Praze, mimo to však velmi bedlivě učil se i hudbě. Učiteli jeho byli Skuherský a Benevitz. Od r. 1873 byl kritikem četných časopisů. Jest mimořádným profesorem na universitě. Složil mnoho sborů, solových písní, písně „Bechyňské“ a „Líbické“, opatřil český překlad k velmi mnohým operám. Co zkušený hudebník upravil scenicky více oper, jako „Kouzelnou flétnu“, „Branibory“, „Dvě vdovy“ a jiné. Připravil k scenickému provedení Lisztovo oratorium „Sv. Alžběta“ a Dvořákovu „Sv. Ludmilu“.

Novák Jan František, byl od r. 1750 kapelníkem u sv. Víta v Praze. Zem. r. 1771. Byl dobrý kontrapunktista. Z jeho skladeb vyniká „Missa Requiem“.

Novák Vítězslav, nar. v Kamenici u Lip. r. 1870. Studoval v Jindřichově Hradci, pěstoval pilně také hudbu. Přesídliv do Prahy absolvoval konservatoř za vedení Steckra, Knittla a Jiránka. Nemalý vliv na jeho rozvoj hudební měl též Bendl a mistr Dvořák. Nyní jest profesorem na varhanické škole pražské. Jest jeden z nejpřednějších skladatelů nynější doby. Složil ouverturu k mor. nár. dramatu „Maryša“, slováckou suitu, hudební báseň „O věčné touze“, pro klavír serenády, eklogy, „Sonatu eroicu“, „Za soumraku“, „Můj máj“, „Písně zimních nocí“, „Valašské tance“, symf. báseň „Tatry“, orch. fantasii „Bouře“, symf. báseň „Toman a lesní panna“ a „Godiva“ a mnoho písní.

Obermeyer Josef, nar. v Nezabudicích 1749, zem. ?. Hře houslové učil se u Kammela, později u Tartiniho. Stal se komorníkem hraběte Waldstejna s nímž konal daleké cesty a své vzdělání doplňoval. Byl výtečný houslista a složil více skladeb pro tento nástroj.

Ondříček František, nar. v Praze 1859. Absolvoval konservatoř. Jest žákem Benevitze. Konal umělecké studia u Massarta a obdržel na pařížské konservatoři první cenu. Konal umělecké cesty po Evropě a Americe. Složil několik uměleckých skladeb.

Ostrčil Otakar, nar. na Smíchově r. 1879, žák Fibichův, velmi dovedný skladatel. Složil hudební obrázek „Selská slavnost“, orchestralní „Suity“, symf. báseň „Pohádka o Šemíku“, smyčc. kvartetto do H dur, operu „Vlasty skon“ a „Kunalovy oči“ a jiné.

Pařízek Aleš Vincenc, nar. v Praze r. 1748, zem. r. 1822. Byl výřečný paedagog a hudebník. Vstoupil do řádu dominikanského u sv. Jiljí. Kontrapunktu a skladbě učil se u Segerta. R. 1802 povýšen na bakaláře a později na doktora theologie. Složil různé skladby, několik mší, offertoria, litanie, Salve Regina, requiem a jiné.

Pecháček František, nar. v Ústí nad Orlicí 1763, zem. ?. Učil se hře na housle. Studoval gymnasium v Litomyšli, filosofii v Bílé vodě ve Slezsku a hudbu i piaristy Lamberta Dittersdorfa. R. 1790 stal se ředitelem orchestru při divadle korutanském ve Vídni. Žil ještě r. 1816. Složil opery, symfonie, balety, též církevní skladby a skladby taneční.

Picka František, nar. v Lochovicích r. 1873. Absolvoval varhanickou školu pražskou. Byl varhaníkem v chrámu sv. Petra, ředitelem kůru u sv. Jakuba. Od r. 1897 je ředitelem kůru u Dominikánů, a od r. 1900 sbormistrem nyní kapelníkem u Nár. divadla. Složil mnoho skladeb církevních i světských; možno uvésti mši do G dur, sbory k pašijovým hrám, romance pro klavír, sbor „Věrná milá“, slavnotsní sbor „Zpěv“ a jiné.

Píč Frt. V. Karel, nar. v Bartošovicích r. 1786, zem. v Praze 1858. Již záhy učil ho jeho otec hře na varhany; co 8letý vyznal se již v generalbase, a začal psáti mši. Studoval gymnasium. Co posluchač filosofie byl vychovatelem u rytíře Michala z Mannerů v Bohdalicích na Moravě. Později byl ve Vídni, kdež seznal Hummla, Voříška a Mayerbeera. V Praze vydal sbírku varhanních skladeb pod názvem „Museum für Orgelspieler“. R. 1843 učil na pražské konservatoři nauce o harmonii a kontrapunktu. Později stal se ředitelem školy varhanické. Byl výtečným varhaníkem, pianistou a kontrapunktistou. Napsal několik sešitů „Předeher pro varhany“, mši do D dur a jiné.

Piskáček Adolf, nar. v Praze r. 1873. Studoval gymnasium, navštěvoval pražskou konservatoř, byl žákem Dvořákovým. R. 1902 stal se sbormistrem pražského „Hlaholu“. Psal mnohé články o hudbě, pěstoval populární přednášky. Složil opery „Dívá Bára“, „Ughlu“, balladu „Krásná Marja“, písně a skladby církevní.

Pokorný František X., nar. v Čechách r. 1729, zem. v Řezně r. 1794. Zdokonalil se v hudbě u Riepela v Řezně a stal se houslistou u knížete Öttingen-Wallersteina a u knížete Thurn-Taxise. Zanechal mnohé mše, symfonie a koncerty.

Pokorný Gotthard, nar. v Českém Brodě r. 1733, zem. v Brně r. 1802. Cvičil se v hudbě u ředitele kůru V. Vrabce. Byl nějaký čas u něho pomocníkem; na to usadil se v Brně a stal se kapelníkem v kostele sv. Petra. Složil více mší, litanie, nešpory a koncerty na housle a klavír.

Pokorný Štěpán Jan N., nar. v Chrudimi ?, zem. ve Vídni r. 1792. Studoval v Německém Brodě gymnasium, pak vstoupil do řádu Augustiniánů v Praze. Byl výborný varhaník a pianista. Často hrával před císařovnou Marií Theresií. Ve svém mládí vynikal co zpěvák.

Popper David, nar. v Praze 1843; žák Goltermannův. R. 1863 konal uměleckou cestu po Evropě a byl znám co nejlepší cellista. V letech 1868 až 1873 byl prvním cellistou u dvorního divadla vídeňského; od 1873 vystupoval v Londýně, Paříži, Vídni, Berlíně, Petrohradě a jinde. Složil několik solových skladeb pro violoncello.

Pozděna Adolf Albert, nar. v Náchodě 1836, zem. ?. Prvního hudebního vzdělání dostalo se mu od Nožičky. Absolvoval r. 1852 vysokou školu technickou ve Vídni, mimo to učil se pilně hudbě. Vrátiv se do Prahy, věnoval se úplně hudbě a vstoupil r. 1855 do ústavu Prokschova. R. 1857 stal se učitelem hudby u hraběte Spiegela ve Vestfalsku, kde pořádal také koncerty. Později odebral se do Polska a cestoval s rytířem Moravským po Polsku a Rusku, kde s úspěchem koncertoval. Byl dopisovatelem „Dalibora“. Co skladatel byl velice činný a také pilným paedagogem. Mezi jinými složil dramatickou práci pod názvem „Liebesring“.

Praupner Jan, nar. v Litoměřicích r. 1750, zem. v ?. Cvičil se v hudbě a v latině. V Praze studoval filosofii a zdokonaloval se v hudbě. Byl prvním houslistou v divadle, při chrámě Týnském, u Křížovníků a u sv. Víta. R. 1807 stal se ředitelem hudby u Křížovníků. Vyučil mnoho dobrých hudebníků.

Praupner Václav, nar. v Litoměřicích r. 1744, zem. v Praze r. 1807. Studoval gymnasium v Litoměřicích a cvičil se v hudbě. Již r. 1758 hrál v jesuitském chrámě nesnadný koncert na varhany. Po skončených studijích humanitních byl přijat do semináře sv. Václava v Praze, kde studoval filosofii a theologii. Vyučoval ve šlechtických a měšťanských rodinách zpěvu a hře na housle. Byl ředitelem kůru u sv. Haštala, sv. Martina, sv. Panny Marie na Louži, u Panny Marie Sněžné a r. 1794 v chrámě Týnském v Praze. Později stal se kapelníkem u Křížovníků. Složil operu „Circe“, mše, koncerty, symfonie, litanie a jiné.

Procházka Jan, nar. ve Velvařích r. 1783, zem. v Hloubětíně r. 1819. Již co hoch vynikal ve hře na klavír. Studoval gymnasium, filosofii v Praze a při tom pilně i hudbu, zejména skladbu. Vstoupil do řádu Křížovníků. Z jeho skladeb zvláště vyniká „Tedeum“ a čtyři „Veni Sancte“.

Procházka Ladislav, nar. v Litomyšli r. 1872. Studoval med. v Praze. R. 1896 stal se doktorem. Od r. 1899 působí v Praze co lékař. Hudbu studoval u Vítězslava Nováka. Složil symf. báseň „Ve stínu lípy“ na text Sv. Čecha, klavírní kvintet G moll, smyčcový kvartet D dur, hudební báseň „Sen lesa“, koncertní suitu pro violoncello a klavír, ouverturu „Osud“ pro velký orchestr.

Procházka Ludevít, nar. v Klatovech r. 1837, zem. v Praze r. 1888. Absolvoval pražskou školu varhanickou pod Rob. Führerem; studoval na gymnasiu, pak věnoval se studijím právnickým, stal se doktorem. Byl spoluzakladatelem „Hlaholu“. Složil sbírku mužských čtverozpěvů pod názvem „Záboj“. Byl redaktorem hud. časopisu „Dalibor“. Vydával sbírky „Vesna“, „Kytice“ a „Hlahol“. S Františkem Pivodou byl prvním podněcovatelem k založení „Umělecké Besedy“.

Proksch Josef, nar. v Liberci 1794, zem. v Praze 1864. Byl slepý. Hudební vzdělání nabyl v ústavu slepců v Praze. Koželuh učil ho hře klavírní a Farník hře na klarinet. R. 1818 konal umělecké cesty v Brně, Olomouci, Pešti, Budíně, Prešpurku a Vídni se skvělým úspěchem. R. 1825 založil hudební školu v Liberci, kterou r. 1830 odevzdal svému bratru Antonínovi. Téhož roku založil podobný ústav v Praze, kde vycvičil značný počet dovedných pianistů. Napsal důležité dílo „Racionelní vyučovací methoda ve hře klavírní“, „Všeobecnou nauku hudební“ a různé skladby klavírní.

Rejcha Antonín, nar. v Praze r. 1770, zem. v Paříži r. 1836. Co 9 letý hoch zpíval již na kůru u Křížovníků. V 19 letech stal se členem orchestru svého strýce Jos. Rejchy (nar. v Praze 1746, zem. v Bonnu 1795) cellisty a skladatele v Bonnu. Již po roce provozoval svou první symfonii. Roku 1794 odebral se do Hamburku, r. 1799 do Paříže. Zde složil operu „Oubaldi où les Français en Ègypte“, která však provozována nebyla. V letech 1802-1808 žil ve Vídni, kde měl styky s Beethovenem, Haydnem, Albrechtsbergerem a Sallierim. R. 1808 odebral se do Paříže, kde provozoval své komické opery „Cagliostro“, „Natalie“ a „Sapho“. Ve Vídni provozována italská jeho opera „Argina, regina di granata“. R. 1818 stal se profesorem skladby na konservatoři a později r. 1835 na „Akademii“ v Paříži. Co učitel a paedagog zaujímal Rejcha první místo. Mezi vynikající theoretická jeho díla náleží „Traité de haute composicion musicale“, které do němčiny přeložil pod názvem „Lehrbuch der musikalischen Komposition“ Karel Czerný. Vyučil mnoho výborných učitelů hudby k nimž náleží Berliotz, Ouslov atd. R. 1835 stal se členem královské akademie a r. 1831 rytířem čestné legie a odborným spisovatelem. Složil as 150 skladeb, z nichž tiskem vyšly symfonie, ouvertury, 24 kvintett pro flétnu, hoboj, klarinet, fagot a lesnici, 24 smyčcových kvartett, sonaty, etudy, fugy pro klavír atd.

Rejcha Josef, nar. v Praze r. 1746, zem. v Bonnu r. 1795. Nějaký čas byl hudebníkem hraběte Wallersteina. R. 1787 stal se ředitelem kurfiřtské kapely v Bonnu. Byl výborný cellista a skladatel. Složil několik symfonií, koncerty pro violoncello, a několik duett pro housle a violoncello.

Rie Bernard, nar. v Praze r. 1839, kdy zemřel, není známo. Učil se hře na klavír u Josefa Kische v Praze. Ve 12. roce svého věku hrál s průvodem orchestru koncert v divadle pražském. Ve 13. roce učil se u Alexandra Dreyschocka. Na to podnikl umělecké cesty. Byl velmi pilným skladatelem. Mezi jeho skladbami, jichž jest celkem as 50, vyniká „Píseň přádelní“, „Dvě etudy“, „Duo pro piano a housle“, které složil s virtuosem na housle E. Danclou.

Rosenkranz Václav Josef, nar. v Hoříně u Mělníka r. 1797, zem. r. 1861. R. 1814 absolvoval s výtečným prospěchem čekatelnu v Praze. Byl učitelem na různých místech. R. 1854 odebral se do Prahy a stal se varhaníkem u sv. Tomáše, později u Karmelitánů a Anglických pannen. Zanechal skladby církevní a mnoho písní vlasteneckých. Celkem složil as 200 různých skladeb.

Rössler František Antonín (Rosetti), nar. v Litoměřicích r. 1850, zem. v Ludvigslustu r. 1792. Studoval v Praze theologii, brzy však studia ta opustil a věnoval se pouze hudbě. Stal se kapelníkem u knížete Öttingen-Wallersteina a r. 1789 dvorním kapelníkem ve Zvěříně. Složil requiem, symfonie, kvartetta, kvintetta, skladby koncertní pro flétnu, klarinet, roh a klavír, duetta na housle a oratorium „Umírající Kristus“.

Rozkošný Richard Josef, nar. v Praze 1832. Studoval gymnasium a věnoval se hře na klavír. Byl žákem Jos. Jiránka. Koncertoval v Praze, Brně a Pešti. Složil operu „Mikuláš“, „Záviš z Falkenštejna“, „Popelka“, „Rübezahl“, „Satanella“, „Stoja“ a „Svatojanské proudy“, několik mší, ouvertury, sbory a skladby pro klavír.

Rublič Alois, nar. v Hořicích r. 1858, školní rada a inspektor prům. škol pokr. v Praze. Působil co dirigent orchestrálního sdružení v Hořicích, byl sbormistrem pěveckých spolků a sám výborným pěvcem. Složil ženské a smíšené sbory, solové písně, skladby klavírní a jiné.

Ryba Jakub Jan, nar. v Přesticích r. 1765, zem. r. 1815. Byl jeden z nejplodnějších skladatelů českých. Studoval u Piaristů v Praze. Mnoho získal od P. Kajetana Mára a Jana Koželuha, učil se kontrapunktu a seznámil se se skladbami Bacha, Seegra a Fuxe. Stal se varhaníkem u sv. Salvadora. R. 1785 ukončil studia gymnasijní a vstoupil do filosofie. Chtěl studovati theologii byl však otcem domu povolán. Dostalo se mu učitelského místa při škole Nepomucké. Později odbyl zkoušku čekatelskou, satle se pomocníkem v Mníšku. R. 1788 učitelem v Rožmitále. Byl vzorným učitelem a vychovatelem. Jeho skladatelská činnost byla velmi obsáhlá. Složil mnoho skladeb církevních, písní, díla theoretická: „Počateční základové k hudebnímu umění“, „Slovník hudební“ a mnohé jiné.