Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků/L-M

Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků Arnošt Julius Černý
G-K	L-M	N-R

Údaje o textu
Titulek:	Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků: L-M
Podtitulek:	Sestavil Arnošt J. Černý, majitel hud. školy a skladatel
Autor:	Arnošt Julius Černý
Zdroj:	ČERNÝ, Arnošt J. Nový kapesní slovník hudební. Třebíč na Moravě : Jindřich Lorenz, 1914. s. 175–180.
Licence:	PD old 70

Lachner Ferdinand, nar. 1856, zem. 1910, hře houslové učil se u Lauba a později absolvoval pražskou konservatoř pod vedením Benevitze; absolvoval také školu varhanickou a doplnil svá studia u Fibicha. R. 1879 stal se koncertním mistrem při varšavské opeře; r. 1883 při Nár. divadle v Praze. R. 1888 stal se profesorem hry houslové na konservatoři v Praze. Složil několik skladeb.

Laub Ferdinand, nar. v Praze 1832, zem. v Griesu 1875. Již v útlém mládí jevil nevšední schopnosti ku hře na housle. Učil se nejdříve u svého otce. Vyššího vzdělání nabyl v pražské konservatoři vedením Mildnera. Poprvé veřejně vystoupil v koncertu pořádaném pražskou konservatoří. Dosáhl úspěchu velmi skvělého. Od arciknížete Štěpána obdržel drahé housle od Amatiho. R. 1847 pořádal koncerty ve Vídni. Vydal se na uměleckou cestu po Německu. Vrátil se opět do Vídně a studoval nauku o harmonii u Simona Sechtera, současně účinkoval co solista u divadla „Na Vídni“. R. 1850 koncertoval v Londýně. Znamenitou hrou proslul téměř po celé Evropě. Velkovévoda Výmarský jmenoval ho komorním virtuosem. R. 1852 obdržel od Karla Egona Fürstenberka skvostné housle Quarneriho. On byl zakladatelem české školy houslové. Složil „Fantasii na české národní písně“, písně „Minka a včely“, „Naděje“, a „Holubice“. Byl také jmenován komorním virtuosem v Berlíně.

Laube Antonín, nar. v Mostě 1718, zem. v Praze 1784. Byl ředitelem hudby u Kartusiánů, u sv. Havla. Od roku 1771 až do své smrti byl kameplníkem u sv. Víta. Složil koncerty pro rozličné nástroje a skladby církevní.

Lošťák Ludvík, nar. v Nov. Mítrovicích r. 1862; absolvoval koservatoř a školu varhanickou v Praze. R. 1888 odebral se do Londýna. Složil symfonickou báseň „Píseň vítězná“, „Večerní písně“, „Národní dumy“, operu „Selská bouře“, „Furianti“ a ouvertury.

Macan K. Em., nar. v Pardubicích r. 1858. Studoval střední školu v Praze a chemii. R. 1870 poranil si zápalkou oko, pozbyl zrak a věnoval se hudbě. Absolvoval varhanickou školu pražskou, potom dále se vzdělával u Fibicha. Ve Vídni absolvoval kurs pro učitele slepců. Od r. 1891 působí co literní učitel v Klárově ústavu pro vzdělání slepců v Praze. Složil různé písně, sbory mužské, smíšené a ženské, dvě mše, melodramata, smyčcové kvartetto, klavírní trio a jiné.

Malát Jan, nar. ve Starém Bydžově r. 1843. Absolvoval ústav učitelský a školu varhanickou v Praze. V letech 1863-1876 byl učitelem v Novém Bydžově a v Hořících. R. 1876 byl přeložen na Smíchov. Nyní jest na odpočinku. Složil mnoho písní, sborů, skladeb klavírních, napsal theoreticko-praktickou školu na housle, s Fibichem klavírní školu, operu „Stáňa“, Veselé námluvy, školu na harmonium a flétnu a mnoho skladeb jiných.

Mareš Jan Antonín, nar. v Chotěboři r. 1719, zem. v Petrohradě r. 1794. Hudbě a zpěvu učil se v klášteře, zvláště učil se hře na roh. V Drážďanech učil se u Hampela. R. 1746 odebral se do Berína, kde vynikl co umělec na roh; učil se současně u Zikky hře na violoncello R. 1748 přijal místo velkokancléře u hraběte Bestuževa v Petrohradě, byl jmenován komorním hudebníkem. Zdokonalil ruskou hudbu na rohy.

Martinovský, J. P. Michal, nar. v Mělníce r. 1808, zem. v Praze r. 1873; studoval na učitelském ústavu, na gymnasiu a na universitě filosofii. Vstoupil do řádu premonstrátů; byl také ředitelem vyšší reálky v Rakovníku. R. 1868 odebral se do kláštera Strahovského na odpočinek. Vydal 600 písní nár. s průvodem klavíru, složil různé písně, sbory, motetta a jiné. O církevní hudbu v klášteře získal si velkých zásluh.

Mašek Pavel, bratr Maška Vincence, nar. ve Zvíkovci r. 1761, zem. ? Byl výborným pianistou. Vyučoval hře na piano v mnohých panských rodinách. R. 1892 usadil se ve Vídni. Složil opery „Waldgraf, der Wanderer“ a „Der Riesenkampf“, symfonie, hudbu komorní a skladby pro klavír.

Mašek Vincenc, nar. ve Zvíkovci r. 1755, zem. v Praze 1831. Učil se hře na klavír u Frant. Duška a skladbě u Seegra. V největších městech Německa koncertoval. R. 1794 stal se kapelníkem při chrámu sv. Mikuláše v Praze, zde řídil také německou operu. R. 1802 založil obchod hudebninami. Složil mnoho skladeb, opery, mše, písně, skladby pro klavír a jiné.

Matějka Josef, výborný trubač na lesní roh, nar. v Horní Cerekvici na Čáslavsku 1728, zem. v Praze 1804. Byl trubačem v chrámu Týnském, u sv. Jiljí, v Lorettě, byl také dvorním hudebníkem arcibiskupa Petra Příchovského při chrámu sv. Víta. U něho učil se také pověstný Punto (Stich).

Meliš Emanuel, nar. ve Zminném u Pardubic r. 1831, zem. ? Studoval gymnasium v Hradci Králové, r. 1855 vstoupil do státní služby k poště; ze služby však brzo vystoupil. Psal do „Lumíra“ různé projednání; založil r. 1858 hudební časopis „Dalibor“ a získal si zásluh o zakládání pěveckých spolků v Čechách. R. 1860 počal s Lud. Procházkou vydávati „Záboj“, sbírku čtverozpěvů českých. R. 1863 vydal s Bergmannem „Průvodce v oboru českých písní od 1800 do 1862“; v němž je „O vývinu české písně“. R. 1864 převzal redakci „Dalibora“.

Melzel Jiří, nar. v Horšově Týně r. 1624, zem. na Strahově r. 1693. Byl hudebník a člen řádu premonstrátského. Napsal velmi důležitá díla „Vesperae canorinas“ a „Sacrum canonicum“. R. 1663 byl ředitelem hudby u sv. Beneše na Starém Městě, potom ve správě duchovní v Toužetíně, Žatci a Milevsku.

Mikš Jan Alois, nar. v Jiřetíně 1765, zem. v Drážďanech 1845. Byl hudebníkem a zpěvákem. Zpěvu učil se u Caselliho. Stal se učitelem zpěvu při dvorní kapele a b1820 ředitelem sboru u něm. a ital. opery. R. 1824 byl králem zvolen za archiváře soukromých hudebních sbírek. Složil mnoho písní, arie, kantaty, mše, oratoria a jedno requiem.

Mikyš Abund, (1733-1782) houslista, varhaník a skladatel v Štýrském Hradci; složil mnoho skladeb církevních. Byl členem řádu milosrdných bratří. Učil se kontrapunktu u Haydna a Seucheho.

Mildner Moric, nar. v Trmicích r. 1812, zem. 1865 v Praze. Co hoch 4letý učil se u svého otce hře na klavír; v sedmém roce hrál již Hummlův koncert; v devátém roce vstoupil na konservatoř pražskou. Po smrti Pixisově stal se profesorem na konservatoři. Ze skladeb jeho vyšly jen dvě fantasie na píseň „Sil jsem proso“, byl první, jenž českou píseň pro housle napsal. Vyučil mnoho žáků jako Lauba, Pixise ml., Němce, Kaspara a jiné.

Moor Karel, nar. v Bělohradě r. 1873. Absolvoval pražskou konservatoř, později konservatoř ve Vídni. Značného úspěchu měly jeho komorní skladby (2 kvarteta) v Terstu. Koncertoval po českých městech, kde přednášel ponejvíce vlastní skladby. Složil operu „Vijt“ a „Hjördis“, operettu „Pan profesor v pekle“, skladby klavírní, Adagio pro cello, serenádu pro klavír na 4 ruce a jiné.

Moscheles Ignac, nar. v Praze r. 1794, zem. v Lipsku r. 1870. Hře klavírní učil se u jistého Zahrádky, pak u F. D. Webra. Již r. 1866 vystoupil veřejně v koncertu se skvělým úspěchem. R. 1808 šel do Vídně a učil se u Albrechtsbergra a Salieriho. Na to konal umělecké cesty po Německu, Nizozemsku, Francii a Anglii. R. 1823 vrátil se do Německa a koncertoval ve všech větších městech. Konečně se usadil v Londýně, kde byl hledaným učitelem; byl spoluředitelem koncertů filharmonických. R. 1840 odebral se do Lipska, kde se stal profesorem na konservatoři. Složil mnoho různých skladeb pro klavír a jiné nástroje.

Musil František, nar. v Praze r. 1852, zem. r. 1909. Byl varhaníkem v dómu. Složil „Stabat mater“, „Výbor praeludií, fug i fuget pro varhany“, „Scherzo capricio“, „Praktické skladbičky“, 10 sonatin, melodramata s průvodem klavíru „Rubáš“ a „Se srdcem rekovým“.

Müller Josef, nar. v Rynholci r. 1817, studoval na paedagogiu a školu varhanickou v Praze. Byl učitelem hudby, varhaníkem u Panny Marie Sněžné, r. 1862 u sv. Mikuláše. Vynikl skladbami chrámovými. Po 13 let pracoval o velkém českém kancionalu pod názvem „Kancional a hlas varhan“ v dvou dílech.

Müller Václav, nar. v Trnavce na Moravě r. 1767, zem. ve Vídni r. 1835. Hudbě učil se u Dittersdorfa; r. 1783 byl kapelníkem v Brně; 1786 v divadle Marinelliho ve Vídni, 1808 v Praze. R. 1813 vrátil se do Vídně. Zde složil symfonie, ouvertury, opery, operetty, pantomimy a frašky.

Mysliveček Josef, vynikající skladatel, nar. v Praze 1737, zem. v Římě 1781. Byl žákem Habermannovým, později Seegrovým. Složil 6 symfonií pod jménem Januarius, Februarius atd. R. 1763 odebral se do vlašských Benátek, zde učil se skladbě u mistra Pesceltima. Na to odebral se do Parmyzde složil první operu. Později následovaly i jiné opery jako „Ipermenestru“ pro Řím, „Romolo ed Ersile“ pro Neapol. „Demetrio“ pro Paříž, „Antigon“ pro Turín, a mnoho jiných. Celkem napsal as 30 oper, mimo to oratoria, mše, mnoho koncertů, tercet, kvartett atd.