Slovanstvo ve svých zpěvech/Písně bulharské/Poslyš, Jáno, sofijano!

Slovanstvo ve svých zpěvech/Písně bulharské
Milá Damjanko, rozmilá!	Poslyš, Jáno, sofijano!	Usadil se mouřenín arabský

Мори Яно, софияно! | Poslyš, Jáno, sofijano!

$\relative a' { \key a \minor \time 2/4 a8 d a4 e'( e16 d32 e d c b16) e8 d a8.( b32 d) d4( d16 e32 d e d c16) \time 3/4 e8 e a,8.( b16) c8.( d64 c a b) d16( c) c( g) a4 a \bar "|." } \addlyrics { Мо -- ри Я -- но, со -- фи -- я -- но, кай -- но са -- дишъ на два дру -- ма, } \addlyrics { Po -- slyš, Já -- no, so -- fi -- ja -- no, když tak se -- díš na dvou ces -- tách, }$

1. Мори Яно, софияно, кайно садишъ на два друма,	1. Poslyš, Jáno, sofijano, když tak sedíš na dvou cestách,
2. кайно садишъ на два друма, на два друма, на раздрума,	2. když tak sedíš na dvou cestách, na dvou cestách, na rozcestách:
3. не видя ли туй да мине туй да мине мойно стадо?	3. neviděla’s, že by tu šlo, že by tu šlo moje stádo?
4. „Бре юначе, лудо младо, туй миноватъ много стада.	4. „Oj, junáče, ty můj bloudku, tudy projde mnohé stádo.
5. Туй миноватъ много стада, де да познамъ твойно стадо?“	5. Tudy projde mnohé stádo, jak pak poznám tovje stádo?“
6. Мойно стадо лично ходи, лично ходи и прилично.	6. Moje stádo pěkně chodí, pěkně chodí, velmi pěkně.
7. Напредъ върви старъ кехая, гегата му позлатена.	7. Napřed kráčí starý báča, hůl má zlatem pozlacenou.
8. После върви вакалъ овенъ, рогове му позлатени,	8. Potom beran černolysý, rohy má též pozlacené,
9. рогове му позлатени, пазнехтя му посребрени.	9. rohy má též pozlacené, a paznehty postříbřené.