Sichat Jicchak/Žalm 90

Sichat Jicchak
Žalm 34	Žalm 90	Žalm 91

Údaje o textu
Titulek:	Žalm 90
Autor:	Saul Isaac Kaempf
Zdroj:	http://olam.cz/literatura/kaempf.pdf
Vydáno:	Praha 1903
Licence:	PD old 70
Překlad:	Moric Kraus
Licence překlad:	PD old 70

צ תְּפִלָּה לְמשֶׁה אִישׁ הָאֱלֹהִים׃	(Žalm 90.) תפלה Modlitba Mojžíše, muže Božího.
אֲדֹנָי מָעוֹן אַתָּה הָיִיתָ לָּנוּ בְּדֹר וָדֹר׃ בְּטֶרֶם הָרִים יֻלָּדוּ וַתְּחוֹלֵל אֶרֶץ וְתֵבֵל וּמֵעוֹלָם עַד־עוֹלָם אַתָּה אֵל׃ תָּשֵׁב אֱנוֹשׁ עַד דַּכָּא וַתֹּאמֶר שׁוּבוּ בְנֵי אָדָם׃ כִּי אֶלֶף שָׁנִים בְּעֵינֶיךָ כְּיוֹם אֶתְמוֹל כִּי יַעֲבֹר וְאַשְׁמוּרָה בַלָּיְלָה׃ זְרַמְתָּם שֵׁנָה יִהְיוּ בַּבֹּקֶר כֶּחָצִיר יַחֲלֹף׃ בַּבֹּקֶר יָצִיץ וְחָלָף. לָעֶרֶב יְמוֹלֵל וְיָבֵשׁ׃ כִּי כָלִינוּ בְאַפֶּךָ. וּבַחֲמָתְךָ נִבְהָלְנוּ׃ שַׁתָּה עֲוֹנוֹתֵינוּ לְנֶגְדֶּךָ עֲלֻמֵנוּ לִמְאוֹר פָּנֶיךָ׃ כִּי כׇל־יָמֵינוּ פָּנוּ בְעֶבְרָתֶךָ כִּלִּינוּ שָׁנֵינוּ כְּמוֹ הֶגֶה׃ יְמֵי שְׁנוֹתֵינוּ בָּהֶם שִׁבְעִים שָׁנָה. וְאִם בִּגְבוּרֹת ׀ שְׁמוֹנִים שָׁנָה וְרׇהְבָּם עָמָל וָאָוֶן. כִּי גָז חִישׁ וַנָּעֻפָה׃ מִי יוֹדֵעַ עֹז אַפֶּךָ וּכְיִרְאָתֶךָ עֶבְרָתֶךָ׃ לִמְנוֹת יָמֵינוּ כֵּן־הוֹדַע וְנָבִא לְבַב חׇכְמָה׃ שׁוּבָה יְיָ עַד מָתַי וְהִנָּחֵם עַל־עֲבָדֶיךָ׃ שַׂבְּעֵנוּ בַבֹּקֶר חַסְדֶּךָ וּנְרַנְּנָה וְנִשְׂמְחָה בְּכׇל־יָמֵינוּ׃ שַׂמְּחֵנוּ כִּימוֹת עִנִּיתָנוּ. שְׁנוֹת רָאִינוּ רָעָה׃ יֵרָאֶה אֶל עֲבָדֶיךָ פָעֳלֶךָ וַהֲדָרְךָ עַל בְּנֵיהֶם׃	אדני[1] Pane, útočištěm byl Jsi nám od pokolení do pokolení. Prvé než hory povstaly, a nežli stvořil Jsi zemi a svět, ba od věčnosti do věčnosti Ty jsi, ó Bože! Ty přivodíš člověka až ke zkroušenosti a pravíš: „Navraťte se, synové lidští!“ Nebo tisíc let jest před očima Tvýma jako den včerejší, když minul, a jako bdění v noci. Proudem uchvátíš je, jako sen jsou, z rána jako tráva pomíjející. Z rána kvete a pomíjí, u večer se poseče a usychá. Neboť hyneme od hněvu Tvého, a prchlivostí Tvou jsme ustrašeni. Ty stavíš provinění naše před Sebe, a tajnosti naše na světlo obličeje Svého. Nebo všichni dnové naši minou prchlivostí Tvou; končíme léta svá jako pomyšlení. Dnů života našeho — těch jest sedmdesát let, a jest-li kdo při síle, osmdesát let, a pýcha jejich jest obtíž a bída; nebo mine rychle a zaletíme. Kdo zná sílu hněvu Tvého, aby se Tě bál dle prchlivosti Tvé? Počítati dnů našich tedy nauč nás, abychom získali srdce moudré. Navrať se, Hospodine! — jak dlouho ještě? — a slituj se nad služebníky Svými. Nasyť nás z rána milostí Svou, abychom plesali a radovali se po všecky dny své. Potěš nás, co dní Jsi nás sužoval, co let jsme viděli neštěstí. Budiž zjevno při služebnících Tvých dílo Tvé, a velebnost Tvoje při synech jejich!
וִיהִי נֹעַם אֲדֹנָי אֱלֹהֵינוּ עָלֵינוּ וּמַעֲשֵׂה יָדֵינוּ כּוֹנְנָה עָלֵינוּ וּמַעֲשֵׂה יָדֵינוּ כּוֹנְנֵהוּ׃	ויהי A budiž laskavost Pána Boha našeho, s námi, a dílo rukou našich podporuj nám, a dílo rukou našich, upevni je!

1. Tento žalm vztahuje se ku čtyřicetiletému putování Israelitů pouští arabskou — ku kterému trestu pro svou neposlušnost Bohem odsouzeni byli.