Sichat Jicchak/Žalm 131

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

קלא שִׁיר הַמַּעֲלוֹת לְדָוִד. יְיָ ׀ לֹא־גָבַהּ לִבִּי וְלֹא־רָמוּ עֵינַי וְלֹא־הִלַּכְתִּי ׀ בִּגְדֹלוֹת וּבְנִפְלָאוֹת מִמֶּנִּי׃ אִם־לֹא שִׁוִּיתִי ׀ וְדוֹמַמְתִּי נַפְשִׁי כְּגָמֻל עֲלֵי אִמּוֹ כַּגָּמֻל עָלַי נַפְשִׁי׃ יַחֵל יִשְׂרָאֵל אֶל־יְיָ מֵעַתָּה וְעַד־עוֹלָם׃

שיר (Žalm 131.) Píseň stupňů Davidova. Hospodine, nepozdvihlo se srdce mé, ani se povýšily oči mé, aniž jsem se zabýval věcmi velikými, aneb vyššími, než mi náleží. Věru, uspokojil a utišil jsem duši svou jako odstavené dítě u matky své; jako odstavené dítě jest u mne duše má. Doufej, Israeli, v Hospodina od nynějška až na věky!