Ruské národní pohádky/O štice zubaté

Ruské národní pohádky Alexandr Nikolajevič Afanasjev
Pohádka o Ježdíku	O štice zubaté	Věďma a Sluncova sestra

Údaje o textu
Titulek:	O štice zubaté
Autor:	Alexandr Nikolajevič Afanasjev
Zdroj:	Soubor:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu Dostupné online.
Vydáno:	Brno, 1883
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Vymazal
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

русский

V noc na Ivanův den narodila se, štika v Šeksně, a taková zubatá, až Bože chraň! Pražmy, okouni, ježdíci — všichni sebrali se, zevlovali na ni a divili se takovému divu. Voda tou dobou v Šeksně vzkypěla; šel prám skrze řeku a div neutonul, a krásné dívky procházely se po břehu a všecky se rozběhly. Jaká štika narodila se zubatá! I počala růsti ne po dnech, ale po hodinách: co den, to jí přibylo o dlaň, i počala štika zubatá v Šeksně choditi a pražmy, okouny loviti: zdaleka uvidí pražmu a chňap ji zuby — pražmy jakoby nikdy nebývalo, jenom kostečky zachruply v zubech štiky zubaté. Jaká příhoda stala se v Šeksně! Co si počnou pražmy a okouni? Zle se děje: štika všecky sní, vyhubí. Sebraly se všecky drobné rybice a počaly přemýšleti, jak by zahubily štiku zubatou a takovou mrštnou. Na radu přišel také Ježdík Ježdíkovic a mluvil tak: Nač ještě přemítati a hlavu lámati, nač mozek kaziti; poslouchejte, co já vám povím. Zle jest nám všem nyní v Šeksně, sebeřme se raději a pojďme do malých říček, do Sizmy, Konomy a Slavenky; tam se nás nikdo netkne, i budeme žíti vesele a v bázni boží. I sebrali se všickni ježdíci, pražmy, okouni ze Šeksny do malých říček Sizmy, Konomy a Slavenky. Po cestě, jak šli, chytrý rybář mnohé pochytal na udici. Od té doby jest v Šeksně velmi málo drobných ryb.

Zapsána v čerepovském újezdě novgorodské gubernie.