Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/XLV

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila Josef Jireček
XLIV	XLV	XLVI

Údaje o textu
Titulek:	XLV.
Podtitulek:	Hrazení Prahy. Smrť Břetislavova.
Autor:	neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj:	Archive.org Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, Matice česká 1877. s. 77 - 79.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Břetislav I.

Knieni Jutka učini biskupem rodicě svého,
Ekarda, Němcě ovšem chytrého.
Ten od desátka cěłého
vzě dva peniezě ot dýmu každého;
dva korcě ustavi dávati oráčiu každému,
jeden pšenicě, druhý ovsa dáti kněziu svému.
Po Ekardu Hiza biskupem bieše,
po Hizě ten Šebieř słovieše.
Potom kněz Břěčisłav uherského krále bojem pobi
a vałem Střěhomě doby.
Tehdy kněz Bračisłav
vrátí kněziu polskému Vratisłav,
aby mu léta každého
płatił osm set hřiven střiebra čistého.
Kněz syna Spytihněva jmějieše,
tomu otec Plzeňsko dał bieše.
Tehdy kněz hrad pražský zdiú hradieše,
a syn jeho Spytihněv około svatého Juřie hraditi jmějieše.
U svatého Juřie abatyše knieněm rodička bieše,
a té pec, kdež povraz jdieše, stojieše.
By zeď mohła rovně jíti,
káza pec obořiti,
i vecě: „Němkyně v tejto peci
nebudú dnes mazancóv péci.“
Knieni, když to usłyšě,
vyrazí sě z své chyšě.
Němečskými mniškami knězě osu
a prostořěcě sě na-ň prosu,
řkúc „Błazě mně české rodiny!
Mám mezi nimi veliké hrdiny.
Vězte, že český kněžic móž pec obořiti,
tiem hrdinú móžem veseły býti.
Když tu pec mohł rušiti,
móžeš dobřě bez peč na Šváby jeti.“
Sdržě svú kázeň Spytihněv,
i obráti v smiech svój hněv;
neotpovědě jiej i słova,
do časa ten svój hněv schova.
Tehdy u Moravě liud Uhři zajiechu:
Čechy sě na ně vzpodjechu.
A když v Chrudimi ležiechu,
roznemože sě tu kněz Bračisłav pohřiechu.
V tom městě snide česká hrdina;
pro jeho smrť by všiej zemi smutná hodina.
Navštěvujúc rova jeho,
každý płakáše jako otcě svého.