Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/XLIX

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila Josef Jireček
XLVIII	XLIX	L

Údaje o textu
Titulek:	XLIX.
Podtitulek:	Biskup Jaromír.
Autor:	neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj:	Archive.org Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, Matice česká 1877. s. 84 - 85.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Jaromír (biskup), Vratislav II.

Biskup Šebieř s světa snide,
Jaromir s zemany přěd bratra jide,
Spytihněvovy úpravy upomínaje.
A král, sě v tom dobřě znaje,
však chtieše Němcě biskupem učiniti.
Zeměné o to počěchu sě raditi,
Kojaty počěchu prositi,
by jich słovo chtěł králiu młuviti.
Když sě s múdřějšími Kojata potáza,
v knězě Jaromirovu řěč sě uváza.
Vecě: „Králiu, rač svých zeman řěč słyšěti!
Rač na svého bratra dieł pomněti:
za dieł mu jesť biskupstvo jmieti,
a jemu słušie na tom stolciu seděti.
Nesłušie-ť, králiu, tak bratra tupiti,
ni-ť chcem biskupstva Němciu postúpiti.
Bratr tvój s úsilím Němcě z země vypudił:
neviemy, kto v tě němečskú žíłu vlúdił.
Králiu! ot svých Čechóv máš všiucku česť,
od Němcóv nejmáš jedno łesť.
Nechcem toho dopustiti,
by było Němciu naším biskupem býti.“
Otáza král: „Jesť-li to słovo vašě?“
Všickni řěchu: „To jesť słovo našě.“
Řěchu: „Králiu, daj své, komu chceš, lhóty!
Držímy-ť s ním sbožie i životy.“
Král, uzřěv, že obci jesť sě úsilno protiviti,
vecě: „Chtěł sem vašie viery pokusiti.
Děkuju, že ste věrni kněziu svému.
Jáz biskupstva přěju bratru mému;
chciu mu k tomu pomocen býti,
ač ho však chtie kanovníci voliti.“
Kanovníci ho rádi biskupem jmiechu.
Tomu biskupu Němci Gebhart vzděchu.
Ten pobi Jana, biskupa moravského,
řka, že Ołomúc słušie pod biskupa českého,
řka: „Činíš sě biskupem, a nemoha dolíčiti!“
On vecě: „Ež jsem biskupem, chciu toho listy dosvědčiti.“
Kněz Jan je sě na-ň přěd papežem žałovati,
ale biskup pražský nerodi na rocě státi.
Pro to papež počě sě na-ň hněvati,
ale Mechilda, lombardská králová, je sě j'mu pomáhati;
neb jej za rodicě jmějieše,
a pro to jej velmi ctieše.
Ta králová biskupu Jaromiru
u papežě doby míru.
O tej královně jesť mnú opuščeno,
což jesť o niej v kroniku vłoženo;
neb k našiej zemi nepřisłušie,
jii a také že ta řěč ke mně nesłušie,
by mne kázaný nekázanú řěčiú nevinił,
řka: „Ež's to pisał, nekázaně's učinił.