Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/LXXXIII

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila Josef Jireček
LXXXII	LXXXIII	LXXXIV

Údaje o textu
Titulek:	LXXXIII.
Podtitulek:	Václav při dvoře Bedřicha II.
Autor:	neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj:	Archive.org Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, Matice česká 1877. s. 139 - 141.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Václav I.

Ciesař Bedřich poslední snem zapovědě.
Jakž to král český brzo vzvědě,
k dvoru jede.
Tu sě mnoho kniežat snide.
Mezi jinými tu opat z Fuldy bieše,
velmi sě nastrojně jmějieše.
Ten s králem českým počě státi.
Je sě opat krále třepati,
řka: „Bych u tebe seděł blíže,
postavił bych tvój stolec níže.
Jměł by ve mně súsěda złého,
učinił bych z tebe kralíka małého.“
Ojieř hosť, když to usłyšě,
přistúpi blíz, a vzdyšě.
Vzděv na ruku brněnú rukaviciu,
puči opata po líciu.
„Věz, pope, že s kráłem stojíš.
Proč svú řéč tolikú strojíš?
Snad si jměł pěstúna złého;
neučił tebe, kak rucě držěti u ctného.“
Opat, přijem ránu po líciu,
protřěv svú rukú kciciu,
do hospody jide
a viec králiu na řěč nepřijide.
Přietelé králiu dachu věděti,
že j'ho ciesař chce jieti.
Král s svými je sě raditi,
co by było z toho učiniti,
„že chce ciesař v Čechách a u Moravě šesť měst jmieti,
a pro ty mě chce jieti.“
Páni řechu: „Toho jesť dřiev nebývało,
ni sě nem jesť ot kterého ciesařě to stávało.
Tiem-li ny chce porobiti?
Než to bude, dajmy sě zbíti!
Králiu, když nemóžeš z města jeti,
slušie-ť sě hrdinsky jmieti.“
Ciesař inhed posła po krále,
král přěde-ň jide u mále.
Jiným sě káza přípravně jmieti,
řka: „Inhed chcem domóv jeti.“
Když král k ciesařovi jdieše,
plny ulicě liudí oděných vidieše.
Král přěd ciesařě v komniatu jide,
Ojieř za králem v komniatu násilím vnide.
Ten v králově krzně obinut meč jmieše,
tajně u sebe nóž nosieše.
Král ciesařě za obojek je,
a nóž k hrdłu přistavuje,
ciesařiu je sě młuviti —
tehdy Ojieř je sě krále mečem brániti — :
„Ciesařiu, neb-ť jest tuto zabitu býti,
neb mě tuto ubezpečiti,
bych mohł z města volně vyníti
a po vóli do mé země jíti.“
Ciesař musí všě sliúbiti,
což královi liubo, všě učiniti.
Král se ctiú z města vynide
a tak do svých Čech přijide.