Prosté motivy

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Prosté motivy
Autor: Jan Neruda
Zdroj: Neruda, Jan, Prosté motivy, Mladá fronta, Praha, 1956.
Vydáno: 1882
Licence: PD old 70
Dílo ve Wikipedii: Prosté motivy

Dám Vám to, jak to v torbě mám.
Mnohé se k sobě nehodí -
však co mi potom! Radím vám,
vy zpěvy, hleď si každý sám,
jak u koho kde pochodí.


Obsah:[editovat]

Jarní[editovat]

  • I (Byla to zima překrásná!)
  • II (Binokl na očích, v ruce hůl)
  • III (Teď v zrcadlo hledím)
  • IV (Já zanevřel na svět)
  • V (A přec!)
  • VI (Kde jsem se to octnul!)
  • VII (Snad je tak děcku zrána)
  • VIII (Já věru teď nahlas si zpíval!)
  • IX (Tak rád bych zpívat uměl!)
  • X (Buď požehnán, ty lístku první -)
  • XI (My ještě cos vyvedem)
  • XII (O malém Palečku)
  • XIII (Jaro se ozvalo)
  • XIV (Sotvaže srdce mé ožije)
  • XV (Ty utýráš mne chladem svým)

Letní[editovat]

  • I (Zahynout jako ta luční tráva)
  • II (Čtu ve měkké kůře březové)
  • III (V březovém lese)
  • IV (Co ten letní den nám dává!)
  • V (Je tak teplo)
  • VI (Náš kraj se ženil dnes)
  • VII (Nesmějte se pavučince na mých vlasech)
  • VIII (Jak dobře, že z ráje vyhnal nás)
  • IX (Já umírám láskou)
  • X (Má poesie - dívčina)
  • XI (Vzpomínka na hálka)

Podzimní[editovat]

  • I (Náš Boubín má šedivou čepičku)
  • II (Já hnal se za motýlem)
  • III („Ta nebohá ptáčata venku!“)
  • IV (Ty naše hodiny)
  • V (Kdy láska přilétá?)
  • VI (Byl jsem já mlád?)
  • VII (Že šedivým?)
  • VIII (Chtěl věčně bych být jen jak podzimek)
  • IX (Však nechtěl bych být jak ten podzimek)
  • X (Jen z města ven!)
  • XI („Pojď - pojď!“)

Zimní[editovat]

  • I (Zima, ta paní zlá)
  • II (Ledový květ)
  • III (Aby Tři králové věděli)
  • IV (Mladá bujná upomínka)
  • V (O modré chrpě)
  • VI (Tak sám a sám)
  • VII (Když jsem mlád byl)
  • VIII (Když dal osud píseň)
  • IX (Znavený po bujném, úrodném létu)
  • X (Den vznesl se)
  • XI (Přede dvorem stará vrba)
  • XII („Jdeme všechny“)
  • XIII (Liják se v okna boří)
  • XIV (Byl pevný koráb to)