Poesie francouzská nové doby/Ulétlá hodina

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ulétlá hodina
Autor: Arsène Houssaye
Zdroj: Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 118–119.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Ó ty jsi Musa má, tys anděl, přelud, žena,
ty květy pokrýváš můj práh ve každý čas,
mně mluví o ráji tvá duše otevřená,
z níž prýští se v můj dům zář, paprslek a jas,
tys plamen, světlo mé, ples, pýcha vytoužená,
můj obzor nejsladší, vzpomínky luzný hlas.

Jak s božskou družinou Diana v lovu smělá,
krok jistý nohy tvé přede mnou mizí v dál,
jak barva Correggia a kresba Rafaela,
tys nejblíž splnila můj krásy ideál!
Tys bílá jako sníh a jak den zářný skvělá,
ty zázrak boha jsi, v němž oblouk duhy vzplál.

Tys pravá kniha má! v ní vážnou je ta strana,
kde bují láska má ve rozkvět nejvyšší,
ta kniha nová vždy a zvláštní, blesky tkaná,
jež, by ji zúrodnil, bůh tam sít pospíší;
svou rukou vášnivou, až bude dokonána,
tam krví ze srdce své jméno napíši.

Ba krví duše své! neb rci, zda moh’ bych žíti,
ty kdybys nežila, ty, sen můj, zářný ples.
Tvé rty, jenž číše jsou, z nichž musím oheň píti,
by měly umlknout? ó, kterak bych to snes!
Bez tebe musel bych svou knihu uzavříti,
a bych tě vyhledal, jít přímo do nebes!