Poesie francouzská nové doby/Hymna kráse

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Hymna kráse
Autor: Charles Baudelaire
Původní titulek: Hymne à la beauté
Zdroj: Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 53–54.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70
Související: Hymna kráse – verze z Výboru z Květů zla

Jdeš z hlubin oblohy, či z propasti dna vzcházíš,
ó Kráso? V zraku tvém zřím ráj i pekla pal!
Ty zločin ve zmatek se zásluhami házíš
a proto bych tak rád tě k vínu přirovnal!

V tvém oku svítání i západu plá rdění,
ty vůně šíříš kol jak večer bouřlivý,
tvé rty jsou amfora, jed tvoje políbení,
jímž dítě hrdinné a rek jest bázlivý.

Jdeš z jícnu temnosti či se hvězd sestupuješ?
I Osud okouzlen jde za tebou jak pes;
na zdař bůh radosti i smutek rozhazuješ,
nic neodpovídáš a řídíš světa směs.

Ty kráčíš po mrtvých, z nich žerty tropíš sobě,
a z tvojich klenotů Děs není nejkrasší,
a Vražda z cetek tvých jsouc nejmilejší tobě
na zpupném břiše tvém se k tanci povznáší,

A oslněný svět za pochodní tvou pádí,
tvým ohněm zaplane, řka: „požehnána buď!“
jest roven mroucímu, jenž mohylu svou hladí,
kdo sklání vzdychaje se nad milenky hruď.

Co na tom, odkud jdeš, zda z pekla, čili z boha,
ó Kráso, ohromný ty zjeve děsivý!
jen když mi oko tvé, tvůj úsměv, neb tvá noha
říš věčna otevře, již hledám žíznivý.

Ať Anděl, Sirena, Ďas, Bůh se v tobě sklání,
co na tom, tebou-li, tvým okem plným hvězd,
ó rhytme, paprsku, ó vůně, ó má paní,
svět méně ohyzdným, čas méně trapným jest!