Přeskočit na obsah

Poesie francouzská nové doby/Duše vína

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Duše vína
Autor: Charles Baudelaire
Původní titulek: L’âme du vin
Zdroj: Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 52.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70
Související: Duše vína – verze z Výboru z Květů zla

Byl večer, ve láhvích tu pěla duše vína:
„Ó poslyš člověče, jak z mého vězení,
kde sklo mne závistné a třpytná pečeť spíná,
zní píseň bratrství a píseň nadšení!

Já umím ocenit, vím co to stojí potu,
co práce na vrších, kde praží slunce svit,
mně duši vdechnouti, mne lákat ku životu —
leč nechci nevděčnou ni zlomyslnou být!

Hned bujné veselí a radost srdce jímá,
když padnu po práci do hrdel žíznivých,
ve hrudi člověka se v teple sladce dřímá,
to lepší pro mne hrob než v sklepích mrazivých.

Zda slyšíš naději v mých ňadrech vířit prudce?
a písní svátečních zda slyšíš ozvěny?
Ty lokty na stole a vykasané ruce
mne budeš velebit a budeš blažený!

Ve zraku ženy tvé zas požár vášně vznítím
a sílu do svalů a barvu v obličej
dám tvému synovi, by athletou byl žitím,
mu budu olejem, jenž bude sílit jej.

Já padnu v duši tvou jak zrnko ambrosie,
jež věčný rozsévač ti hodil v objetí,
a z naší lásky, věř, se zrodí poesie,
jež, vzácná květina, vstříc bohu zaletí!“