Poesie (nová řada)/Sonet (1)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Sonet
Autor: Adam Asnyk
Zdroj: ASNYK, Adam. Poesie (nová řada). Praha: J. Otto, 1892. s. 113–114.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: František Kvapil
Licence překlad: PD old 70

Ty první city jsou jak vesny kvítí,
jež zpito vůní vlastních libodechů —
před větším žárem v stín se kryjí v spěchu,
mní, bez proměn že věčně budou žíti.

A po nich jiné stobarvé se vznítí,
zří k slunci zlatým okem, pučí v mechu,
že zvadnou, vědí však — a pro útěchu
codenní tužby hasí, co jich cítí.

A vzpomínek pak trs jen astry bledé
samoten v sklonku jeseně sní v touze,
žít chtěje, s dešti nerovný boj vede.

Leč zří tiš mrtvou kol, své marnost práce,
až v posled cypřiš zelená se pouze —
strom zasmušilý smutku, resignace!