Přeskočit na obsah

Poesie (nová řada)/J. I. Kraszewskému

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: J. I. Kraszewskému
Autor: Adam Asnyk
Původní titulek: J. I. Kraszewskiemu
Zdroj: ASNYK, Adam. Poesie (nová řada). Praha: J. Otto, 1892. s. 112–113.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: František Kvapil
Licence překlad: PD old 70
Související: Autor:Józef Ignacy Kraszewski

U nás, kde předákům teď národního díla
trud žití těžkého se za odměnu hodí,
u nás, jak žebráci kde řada jich jde bílá
před davem, za sebou jejž k budoucnosti vodí,
a zrno myšlének všem davše ku kořisti
pak musí sbírati jed plodů nenávisti —

Té hlavě u nás k poctě nezkvete laur nový
jež lidu žila svého životem a žaly:
vždyť lauru třeba není — věnec pelyňkový
víc světí cesty kroků tvých a věnčí v dáli
tě nad jiné ctí větší, že teď s zemí rodnou
polského vyhnance jsi odplatu vzal hodnou!

Ten věnec dán ti nejednou, nuž buď jílu hrdý!
Prostřednost neověnčí plazící se, čirou,
ty’s na hněv nerozumný práce díl vzal tvrdý
tou láskou nevyhaslou, mládí svatou vírou,
i můžeš s pokojem již vděčnosti dluh splácet —
jak posud, skvosty myšlének vlast obohacet.

Co tobě po uznání, po hlahole slávy?
To zůstav tomu, kdo vše s potleskem již ztrácí —
v lesk nový zastře tě lid polský z mrtvých vstalý,
vždyť celá pokolení svou vychoval’s prací
a pochodně nes’ pravdy za odpůrců ryku,
myšlénky polské neznavný ty pracovníku!

Dost holdu tobě dnes, jenž nezjevný, jen v taji
ti srdcí v šlechetných květ citů pučí skvoucí —
vždyť na útese bojů druží ti a vlají
vždy pravda, dobro, krásy láska nehynoucí!
Ta hojný vydá plod, a když pak polskou nivou
již zralé zrno vzplá, žeň vezmeš spravedlivou!