Přeskočit na obsah

Přehled dějin literatury řecké/Lyrika vůbec

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Lyrika vůbec
Autor: Gabriel Šuran
Zdroj: ŠURAN, Gabriel. Přehled dějin literatury řecké, Praha 1924
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

§ 10. Lyrika vůbec.

Nejstarší lidové písně lyrické byly (jak už v § 1. naznačeno) nerozlučně spojeny s hrou a tancem. Když později tanec ustoupil, zůstala vždy ještě hra hlavní věcí, jíž se podrobovala slova.

Starý hudební nástroj strunový slove u Homera φόρμιγξ, vedle toho už i κιθάρα nebo κίθαρις; teprve později vyskýtá se i jméno λύρα, od něhož vzala jméno všecka poesie lyrická. Jmény těmito bez rozdílu označuje se nástroj, jemuž byla resonanční půdou želvovina (χέλυς, testudo). Na tu se napjaly struny, a to s počátku čtyři, později sedm. Bájilo se, že Hermes vynalezl nástroj. Později teprve vniklo do Řecka z Frygie užívání fléten (αὐλοί).

Se subjektivní povahou lyriky snáší se, že v ní ku platností přišlo nářečí básníků a veliká rozmanitost metrických forem.